Benchmarkové testy nových 27“ iMaců s Core i5 a i7 - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Informace  

23. listopadu 2009, 00.00 | Macworld podrobil svým novým aplikačním výkonnostním testům 27“ iMacy s procesory Core i5 a i7, zjistil, že se tyto stroje v zásadě vyrovnají Macům Pro.

Nové iMacy se širokoúhlými 21,5“ a 27“ obrazovkami se sice prodávají již od konce října, avšak teprve před necelými dvěma týdny na trh přišly nejvyšší 27“ modely vybavené čtyřjádrovými procesory Core i5 a Core i7 (stolními procesory s architekturou Nehalem pro běžné počítače, známé též pod kódovým označením „Lynnfield“).

Ty od počátku budily velkou pozornost, protože se všeobecně čekalo, že přinesou další významné zvýšení výkonu (nové iMacy s 3,06GHz procesorem Core 2 Duo sice jsou o trochu výkonnější než jejich předchůdci, ale jak ukázaly výkonnostní testy Macworldu, rozdíl to není nijak zásadní).

A pak se počaly objevovat první výsledky testů iMaců s Lynnfieldy, které naznačovaly, že nové stroje budou skutečně značně výkonné, přestože byly použity převážně syntetické testy, jež neodrážejí úplně přesně výkon v aplikacích. Totéž vyplynulo z testů serveru Bare Feats, který už zjišťoval výkony v profesionálních aplikacích a výsledky iMaců navíc porovnával s Macy Pro.

A nyní otestoval 27“ iMacy s procesory Lynnfield také Macworld, přičemž k tomu použil své nové benchmarkové testy zohledňující příchod Snow Leoparda.

Stručná rekapitulace vlastností nových nejvyšších 27“ iMaců

Oba standardní 27” modely iMacu se navzájem hodně podobají, mají samozřejmě stejnou obrazovku a pouzdro, stejně jako všechna přípojná rozhraní a další vybavení (jež MůjMac již podrobněji popsal tady). Stroje se shodují též v osazení 4 GB RAM DDR3 a 1TB diskem. (Pokud jde o ceny, zatímco 27” iMac s Core 2 Duo stojí v USA 1 699 USD, za model s Core i5 Apple požaduje 1 999 USD, ceny u oficiálního českého distributora činí 40 500 a 49 500 Kč včetně DPH).

Rozdíl mezi 27” modelem s Core 2 Duo a strojem s Core i5 tak spočívá především v procesoru, zatímco prvně jmenovaný používá 3,06GHz mobilní čip Intelu, nejvyšší standardní 27” iMac pohání procesor Core i5 na 2,66 GHz. A liší se také grafické karty, nejvyšší model nasazuje výkonnější ATI Radeon HD 4850 s 512 MB vlastní RAM GDDR3 (zatímco 27” iMac s Core 2 Duo zobrazuje přes Radeon 4670 s 256 MB RAM).

Jak už bylo řečeno, procesor Core i5 je čtyřjádrový, navíc používá novou, výkonnější vnitřní architekturu Nehalem. A snaží se zvýšit i výkon těch aplikací, jež neumí příliš dobře využít vícejádrové uspořádání, nabízí k tomu technologii Turbo Boost, která v případě, že aplikace nevyužívá všechna procesorová jádra, vypne neaktivní jádra a těm aktivním zvýší taktovací frekvenci. U 2,66GHz procesoru Core i5 takto může skutečná taktovací frekvence narůst až na 3,2 GHz.

A naopak aplikace optimalizované pro vícevláknové zpracování budou těžit z běhu na čtyřech fyzických jádrech současně, tato jádra společně sdílejí 8 MB terciární (L3) cache paměti obstarávající rychlou dodávku dat (každé jádro samozřejmě má svou vlastní primární a sekundární cache paměť), komunikaci s RAM ale urychluje i to, že se řadič paměti nachází přímo v procesoru.

A komu nestačí ani to, může procesor Core i5 vyměnit za ještě výkonnější 2,8GHz čip Core i7 (za příplatek 200 USD, oficiální český distributor Core i7 nenabízí, avšak někteří jiní čeští prodejci ano, za ceny přesahující 50 000 Kč s DPH). Core i7 samozřejmě též poskytuje technologii Turbo Boost, v jeho případě se taktovací frekvence může zvýšit až na 3,46 GHz, navíc však ještě podporuje technologii Hyper-Threading schopnou z každého fyzického procesorového jádra udělat dvě jádra virtuální, takže operačnímu systému a aplikacím se stroj jeví dokonce jako osmijádrový.

Macy použité v testech

Testů Macworldu se účastnily nové 27” s 2,66GHz procesorem Core i5 a s 2,8GHz čipem Core i7 a dále také 27” model s 3,06GHz Core 2 Duo. A testoval se i vyšší 21,5” iMac, též osazený Core 2 Duo na 3,06 GHz a grafickou kartou Radeon HD 4670.

Pro srovnání s předchozí generací iMaců byl do testů zařazen 24” model z letošního jara s 2,66GHz procesorem Core 2 Duo (a integrovanou grafikou GeForce 9400M), všechny zkoumané iMacy nesly 4 GB RAM.

A vzhledem k tomu, že se procesory Lynnfield v mnoha ohledech blíží Xeonům nasazeným do současných Maců Pro (i ony používají architekturu Nehalem, ale mají tříkanálový paměťový řadič na rozdíl od dvoukanálového řadiče Lynnfieldů), testovaly se také oba standardní modely Maců Pro, čtyřjádrový stroj s 2,66GHz Xeonem a 3 GB RAM a osmijádrový Mac Pro se dvěma 2,26GHz Xeony a 6 GB RAM. (Již zmíněné testy serveru Bare Feats porovnávaly nové iMacy s Macy Pro osazenými 2,93GHz Xeony, tedy s mnohem dražšími volitelnými konfiguracemi.)

Všechny tyto stroje měly nainstalovaný Mac OS X 10.6.1, vyjma iMaců s Core i5 a i7, ty již používaly Mac OS X 10.6.2.

Užité testy

K prověření výkonu výše popsaných strojů Macworld užil své nové benchmarkové testy Speedmark 6. Jde o aplikační testy, snažící se zjistit výkon strojů ve skutečných aplikacích a v některých úlohách Finderu, tvoří je 17 různých testů, navržených tak, aby odpovídaly práci s Mac OS X 10.6 Snow Leopard a s aplikacemi na něm provozovanými.

Z výsledků dílčích testů se vypočítává celkové skóre, jako srovnávací stroj slouží 2,13GHz MacBook z letošního jara se 2 GB RAM, jemuž bylo přiřazeno skóre 100 bodů, z normalizovaných výsledků dílčích testů se spočte geometrický průměr, který dá celkové skóre pro daný Mac. Výsledná celková skóre a výsledky dílčích úloh naměřené testy Speedmark 6 pro řadu modelů Maců najdete v tomto PDF souboru.

Testy Speedmark 6 se tedy snaží zjistit výkon Maců při provozování skutečných aplikací pod Snow Leopardem a nabízejí souhrnné číslo, jež lze použít k vzájemnému porovnání jejich výkonnosti. Každý sice svůj Mac využívá trochu jinak, takže i tyto testy zůstávají do značné míry teoretickou konstrukcí, přesto však poskytují mnohem realističtější popis výkonu než syntetické testy.

Výsledky testů

Výsledky testů Speedmark 6 pro nové iMacy s Lynnfieldy najdete v tabulce v příslušném článku Macworldu, naměřená celková skóre názorně porovnává tenhle diagram.

Porovnání celkových skóre

A zjištěné hodnoty byly skutečně zajímavé. Nové iMacy s Lynnfieldy daly nejvyšší celková skóre, iMac s Core i5 předvedl hodnotou 209 dosud nejvyšší celkové skóre pro standardní model Macu, jaké kdy Macworld naměřil. Tento iMac byl celkově o 3 procenta rychlejší než 2,66GHz čtyřjádrový Mac Pro (jehož skóre činilo 203 bodů) a dokonce překonal o 1,5 procent i osmijádrový Mac Pro s 2,26GHz Xeony (ten dosáhl celkového skóre 206 bodů).

Obdobně dopadlo také srovnání s 21,5” a 27” iMacy osazenými 3,06GHz procesorem Core 2 Duo. Tyto stroje mají stejný 1TB disk a jen o málo slabší grafickou kartu Radeon HD 4670, liší se tedy především procesorem. A to docela výrazně, protože iMac s Core i5 dosáhl o 27, respektive 29 procent lepšího celkového skóre než jeho protějšky s Core 2 Duo (jejich skóre činila 162 a 164 bodů). A hluboko vzadu zůstal 24” iMac s pouhými 134 body.

Ještě vyšší výkon podala volitelná konfigurace 27” iMacu s procesorem Core i7 (jehož specifikace se kromě procesoru vůbec nelišila od standardního modelu s Core i5). Jeho celkové skóre v testech Speedmark 6 dosáhlo dokonce 225 bodů, tedy téměř o 8 procent vyšší hodnoty proti modelu s Core i5. A tenhle iMac citelně překonal též Macy Pro, proti čtyřjádrovému modelu byl lepší o 11 procent a proti osmijádrovému Macu Pro o 9 procent.

Zajímavé jsou ovšem i výsledky dílčích testů, protože se z nich dá vyčíst vliv jednotlivých komponent počítače na výkon v daných úlohách:

Testy úloh Finderu

Například testy Finderu odrážejí především výkon pevných disků. Všechny nové širokoúhlé iMacy zařazené do testu používaly stejný 1TB disk, a tak není divu, že také daly v těchto testech hodně podobné výsledky, to se týkalo zejména testu duplikace 1 GB souboru (s časy lišícími se jenom o sekundy), kde záleží skoro výhradně na rychlosti disku, to do značné míry platí i pro rozbalování 2GB ZIP archívu.

Naopak v testu vytvoření 2GB ZIP archívu již záleželo i na procesoru, nejkratší čas potřeboval iMac s Core i7, dobrý čas však kupodivu dal též 21,5” iMac. Jarní 24” iMac zde zase skončil poslední, což nijak nepřekvapuje, ale za povšimnutí stojí, že Macy Pro v testech Finderu předvedly časy srovnatelné nebo i delší než iMacy s Lynnfieldy, což svědčí o tom, že disky standardně nasazované do profesionálních stolních Maců nejsou nijak výjimečné. (Pro nové iMacy se volitelně nabízí 2TB disk, ten by možná mohl výkon těchto úloh ještě zvýšit.)

Testy úloh závisejících převážně na procesoru

Větší rozdíly se přirozeně objevily v testech, u nichž více záleží na procesoru, zejména pak v těch, kde se mohou nejsilněji projevit přednosti mnohajádrových strojů.

Asi nejmenší rozdíly vznikly v testech Photoshopu, kde výrazněji zaostal pouze 24” iMac, jinak se časy iMaců a Maců Pro lišily jen nepatrně.

Avšak v testu Compressoru již byl iMac s Core i5 o 25 procent rychlejší než 21,5“ iMac s Core 2 Duo, odstup od ostatních iMaců byl ještě větší a citelně lépe si vedl též proti Macům Pro, s časem kratším skoro o minutu. Ale iMac s Core i7 už měl čas lepší jen o několik sekund, pohled na výsledky ukazuje, že u Compressoru zjevně více záleží na taktovací frekvenci než na počtu jader, protože níže taktovaný osmijádrový Mac Pro byl pomalejší než ten čtyřjádrový, v případě iMaců s Lynnfieldy se tak nejspíš projevila především technologie Turbo Boost.

Naopak v testu programu Handbreak měl větší vliv počet procesorových jader. Oproti iMacům s Core 2 Duo stačil iMacům s Lynnfieldy o více než 70 procent kratší čas, stroj s Core i7 byl ještě o něco lepší, s časem pouze o jednu sekundu delším proti čtyřjádrovému Macu Pro. A osmijádrový Mac Pro, ačkoli pracuje na nižší taktovací frekvencí, byl v tomto testu ze všech nejrychlejší.

Téměř stejně to vypadalo v testu Cinebench R10, protože byla samozřejmě vybrána varianta testu přímo určená pro vícejádrové systémy, v něm se odstupy mezi stroji s Core 2 Duo a Macy s procesory Nehalem ještě zvýraznily, proti iMacům s 3,06GHz Core 2 Duo byl model s Core i5 o 88 procent rychlejší a iMac s Core i7 předvedl více než dvojnásobný výkon. Co se týče srovnání s Macy Pro, stroj s Core i7 měl téměř stejný čas jako čtyřjádrový Mac Pro, ale osmijádrový Mac Pro byl v tomto testu opět nejrychlejší.

Ovšem nejvýrazněji se počet (fyzických) procesorových jader projevil v testu MathematicaMark měřícím výkon programu Mathematica 7. Jeho výsledek podobně jako v případě testů Speedmark tvoří bezrozměrné skóre, to se téměř lineárně zvyšovalo s počtem fyzických procesorových jader. iMac s Core i5 tak měl více než dvojnásobné skóre proti iMacům s Core 2 Duo, model s Core i7 byl ještě o 20 procent lepší a svým skóre mírně předčil i čtyřjádrový Mac Pro. Avšak zdaleka nejvyššího skóre v tomhle testu dosáhl osmijádrový Mac Pro, s hodnotou opět skoro dvojnásobnou proti čtyřjádrovým strojům.

Obecně lze říci, že v aplikacích, kde záleží hlavně na procesoru, ale nejsou tak optimalizovaní pro vícejádrové systémy, dosáhl nejlepších časů iMac s Core i7, následovaný modelem s Core i5 a oba tyto stroje obvykle předčily Macy Pro.

Právě srovnání s Macy Pro ukazuje, že výkon v testech silně záleží na tom, zda je pro danou aplikaci důležitější taktovací frekvence nebo počet procesorových jader, u programů skutečně optimalizovaných pro vícejádrové systémy tak měl navrch osmijádrový Mac Pro.

Testy 3D grafiky

Pozornost si zaslouží také test hry Call of Duty 4, který zjišťuje výkon 3D grafiky (vyjádřený počtem snímků zobrazených za sekundu). V tomto testu zjevně záleží především na grafické kartě.

To jasně plyne z toho, že oba iMacy s Lynnfieldy dosáhly snímkové rychlosti okolo 87 snímků/s, rozdíl mezi nimi činil jen 0,2 snímku/s, přičemž oba používají stejný Radeon HD 4870. Zbývající nové iMacy s Core 2 Duo byly horší skoro o 20 snímků/s, nepochybně kvůli své slabší grafické kartě Radeon HD 4670.

Nepříliš valné výsledky daly Macy Pro, s hodnotami okolo 50 snímků/s, čemuž se ovšem nelze divit, protože standardně osazovaná karta GeForce GT 120 opravdu není žádný 3D přeborník. A 24” iMac s 19,2 snímku/s ukazuje, že integrovaná grafika GeForce 9400M na náročnější 3D úlohy prostě nestačí.

Zhodnocení výsledků

Benchmarkové testyMacworldu potvrdily to, co naznačovaly již předběžné testy, nové iMacy s procesory Core i5 a Core i7 opravdu znamenají značný výkonnostní vzestup, a to i v běžně používaných aplikacích (právě to zjišťují testy Speedmark). Protože se jedná o čtyřjádrové procesory, zvýšení výkonu se nejvíce projeví v aplikacích optimalizovaných pro vícevláknové zpracování, ovšem díky technologii Turbo Boost budou výkonnější i jednovláknové aplikace.

Nové nejvyšší iMacy do značné míry smazaly hranici mezi stroji pro běžné uživatele a profesionálními stolními Macy, tedy Macy Pro, z výše popsaných testů vyplývá, že ve většině úloh už iMac s Core i5 předčí čtyřjádrový Mac Pro, o konfiguraci s Core i7 ani nemluvě, osmijádrový Mac Pro pak má navrch pouze v úlohách, kde skutečně záleží hlavně na počtu jader.

Nové iMacy s Lynnfieldy tak mohou vyhovět pro mnohé profesionální úlohy stejně dobře jako současné Macy Pro, ty ale samozřejmě stále nabízejí lepší možnosti rozšiřování (i když v případě RAM má čtyřjádrový Mac Pro stejnou hranici 16 GB jako nové iMacy), lze je osadit více disky, RAID kartou a dodatečnými PCI kartami, avšak při srovnání základních konfigurací nyní vítězí iMacy s Lynnfieldy, jež vycházejí při srovnatelných výkonech mnohem levněji.

S iMacy navíc dostanete 27“ obrazovku, ovšem řešení s integrovaným monitorem (navíc výhradně v lesklém provedení) nemusí každému vyhovovat (morální životnost monitoru obvykle bývá delší než životnost počítače).

Testy iMaců s Lynnfieldy tak především ukazují, že současné základní modely Maců Pro nabízejí velmi nevýhodný poměr ceny a výkonu, protože Macy Pro mají horší disky, slabší grafickou kartu a příliš konkurovat nemohou ani svými procesory, u osmijádrového modelu se navíc projevuje vliv poměrně nízké taktovací frekvence (volitelně ho sice lze osadit až 2,93GHz Xeony, jenže za příplatek převyšující cenu celého 27“ iMacu s Core i7).

Macy Pro tak budou rozhodně potřebovat zásadní modernizaci, aby si udržely své postavení, za současné situace představují značně nevýhodnou koupi, uvidíme, zda se v příštím roce bude v tomto směru něco dít (jisté pověsti na tohle téma se už objevily).

A pokud jde o srovnání iMaců s Core 2 Duo a s Lynnfieldy, vezmeme-li celkové skóre testů Speedmark jako ukazatel skutečného výkonu, potom z hlediska poměru ceny a výkonu modely s Core i5 a i7 vycházejí výhodněji, poskytují větší nárůst výkonu než by odpovídalo zvýšení ceny oproti jinak srovnatelným iMacům s Core 2 Duo.

Když se stejné měřítko užije k porovnání iMaců s Core i 7 a Core i7, vyjde jejich poměr ceny a výkonu v zásadě stejný, přírůstek výkonu v běžných aplikacích tedy odpovídá požadovanému příplatku, navíc lze předpokládat, že do budoucnosti zajistí procesor Core i7 ještě vyšší výkon v aplikacích optimalizovaných pro vícejádrové systémy.