Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Informace
Benchmarkové testy: osmijádrový Mac Pro na 3,2 GHz a srovnání MacBooku Air s klasickým a s SSD diskem. (7.2.08)
7. února 2008, 08.00 | Macworld otestoval výkon nového osmijádrového Macu Pro na 3,2 GHz. A Ars Technica porovnala MacBook Air s 1,8“ 80GB magnetickým diskem a s 64GB SSD diskem.
Na Webu se objevily benchmarkové testy nových Maců, jež by vás mohly zajímat, nejprve se podíváme na testování nejsilnějšího Macu Pro:
Macworld otestoval nový Mac Pro s 3,2GHz procesory
Počátkem ledna Apple uvedl na trh nové Macy Pro s 45nm procesory Xeon.
Macworld jako obvykle tyto stroje podrobil svým aplikačním benchmarkovým testům, nejprve prozkoumal standardní model s procesory na 2,8 GHz, později k tomu přidal testy dalších konfigurací.
Avšak kvůli technické závadě nemohl otestovat Mac Pro s nejvýše taktovanými procesory na 3,2 GHz, výsledky jeho testů tak přináší až teď.
Opět byly použity aplikační benchmarkové testy Speedmark 5, Macworld v nich srovnal tři nové osmijádrové Macy Pro s procesory na 2,8, 3,0 a 3,2 GHz (2,8GHz model se nabízí jako standardní konfigurace, ostatní získáte na objednávku) a dále k nim přidal loňský osmijádrový 3GHz Mac Pro a čtyřjádrový Power Mac G5 na 2,5 GHz.
Nově zkoumaný 3,2GHz Mac Pro měl stejný 320GB disk, 2 GB 800MHz DDR2 RAM a grafickou kartu ATI Radeon HD 2600XT jako standardní 2,8GHz model (ten ovšem stojí 2 799 USD, zatímco za 3,2GHz stroj zaplatíte 4 399 USD, příplatek za 3,2GHz procesory činí 1 600 USD).
Nepřekvapivě vyšel 3,2GHz Mac Pro z testů jako vítěz, jde o v současnosti nejvýkonnější Mac. Jeho celkový výkon v testech Speedmark byl skoro o 9 procent vyšší proti standardnímu 2,8GHz modelu a stroje s 3GHz Xeony překonal o 4,6 procenta. Byl rychlejší i v téměř všech dílčích testech, s výjimkou testů HandBrake kódování a Compressoru 3, kde kupodivu první místo obsadil 2,8GHz model (dost podezřelé, mohlo by to znamenat nějakou systematickou chybu).
Dnešní špičkový Mac Pro dost výrazně překonal i loňský 3GHz Mac Pro (což byl vůbec první osmijádrový Mac), v celkovém skóre získal náskok 8 procent a podobně tomu bylo ve většině dílčích testů. Takové výsledky se daly očekávat, ostatně letošní 3GHz model loňský 3GHz Mac Pro rovněž překonal ve většině testů (45nm Xeony podávají na stejné taktovací frekvenci vyšší výkon než jejich 65nm předchůdci).
Speedmark testuje také dvě hry. Pro Unreal Tournament 2004 dopadly výsledky podle očekávání, všechny nové stroje daly přes 100 snímků za sekundu. Avšak v testu Quaku 4 si nové Macy Pro vedou velice chabě, zvládají jen okolo 33 snímků/s, nedosahují tak ani výkonu Power Macu G5. Zato loňský Mac Pro dal přes 50 snímků/s. Problém zřejmě vězí v grafické kartě ATI Radeon HD 2600XT. Ta sice neposkytuje nějak závratný hardwarový výkon, ale takhle špatné výsledky by dávat neměla, zřejmě ještě nejsou optimalizované grafické ovladače. Je pravděpodobné, že s volitelnou kartou nVidia GeForce 8800 GT by vyšly úplně jiné výsledky, Macworld proto v budoucnu hodlá otestovat tuhle kartu a další volitelné vybavení pro Macy Pro, jako třeba vliv SAS disků a RAID karty.
Mac Pro s 3,2GHz Xeony podle očekávání předvedl nejvyšší výkony, avšak rozdíly proti ostatním modelům s 45nm procesory nijak závratné nejsou. A vzhledem k požadovanému příplatku se tento model vyplatí pouze těm uživatelům, kteří skutečně potřebují každou špetku výkonu navíc. Většina uživatelů stejně dobře pořídí s níže taktovanými modely. Za vysoké ceny výkonnějších procesorů však nemůže ani tak Apple, jako spíše Intel, protože pro špičkové modely svých procesorových řad nastavuje citelně vyšší ceny než pro ty níže postavené.
Ars Technica porovnává MacBook Air s klasickým a s SSD diskem
Na lednovém Macworld Expu Steve Jobs představil nový ultratenký notebook, MacBook Air. O něm se už napsalo honě, velký zájem však vzbuzuje skutečnost, že ho lze získat nejenom s 1,8“ magnetickým diskem o kapacitě 80 GB, ale též s 64GB SSD diskem, tedy diskem vyrobeným z flash paměti a neobsahujícím žádné mechanické prvky.
Na trh zatím přicházely jen MacBooky Air s klasickým diskem, pro ně se již objevila řada recenzí a benchmarkových testů. Na model s SSD diskem se zatím čekalo.
Ars Technica však nyní získala i druhý model MacBooku Air, s procesorem Core 2 Duo na 1,8 GHz a 64GB SSD diskem a porovnala ho se základním modelem vybaveným 1,6GHz procesorem a 1,8“ 80GB magnetickým diskem.
Zatímco s výjimkou úložného zařízení se tyto dva modely specifikacemi příliš neliší, cenou se odlišují výrazně, SSD model je o 1 300 USD dražší. Zákonitě vyvstává otázka, zda se za takovéto peníze SSD disk vůbec vyplatí. Právě na to pokusila Ars Technica přijít, a proto provedla příslušné benchmarkové testy.
Doba spouštění systému
Nejprve změřila doby potřebné ke spuštění systému. MacBook Air s SSD diskem se rozhodně nespustí okamžitě, potřebuje k tomu 28,5 sekundy. Model s magnetickým diskem se rozbíhá o 12 sekund déle, MacBook s čipovou sadou Santa Rosa asi o 11,5 sekundy. Avšak MacBook Pro se Santa Rosou se spustí o 2,5 sekundy dříve než SSD MacBook Air.
Výše uvedené stroje se porovnávaly i v dalších testech, k nimž patřily Xbench, Cinebench a tři aplikační benchmarkové testy. (Diagramy výsledků testů najdete na této stránce.)
Ve většině testů podával SSD MacBook Air lepší výkony než model s klasickým diskem, především však zásluhou své mírně vyšší taktovací frekvence (1,8 GHz proti 1,6 GHz).
Diskové testy
Hlavní pozornost se ovšem soustředila na diskové testy, které by měly ukázat, o kolik lépe si vede flash disk proti 1,8” disku se 4 200 otáčkami za minutu.
Celkové skóre diskových testů se nijak výrazně nelišilo - 29,37 pro magnetický disk a 34,30 pro SSD disk. SSD disk si však vedl podstatně hůře v testech sekvenčního čtení a zápisu, jeho zápisová rychlost kolísala mezi 14,67 a 13,86 MB/s, v sekvenčním čtení dosahoval rychlosti od 7,29 do 49,59 MB/s (výsledy se liší podle použité velikosti bloku). MacBook Air s pevným diskem za stejných podmínek sekvenčně zapisoval rychlostí od 31,35 do 33,33 MB/S, jeho rychlosti čtení sahaly od 6,32 po 32,74 MB/s.
SSD disk však skutečně vynikl v testech náhodných přístupů k disku, jeho celkový výsledek zde byl lepší o více než 40 procent proti magnetickému disku. To neplatilo při zápisu, mechanický disk zapisoval 256KB bloky rychlostí 22,95 MB/s, zatímco SSD disk zvládal jen 19,04 MB/s. Ale při náhodném čtení se karta obrátila, magnetický disk načítal 256KB bloky rychlostí 14,37 MB/s, zatímco SSD disk to dělal rychlostí 47,61 MB/s.
Celkové shrnutí: SSD disk je obecně pomalejší v sekvenčních zápisech i čtení, ale vyniká v testech náhodných přístupů, hlavně při náhodném čtení.
Benchmarkové a aplikační testy
V testech Cinebench byly rozdíly mezi oběma modely MacBooku Air vcelku zanedbatelné a daly se připsat hlavně rozdílu taktovacích frekvencí.
Větší rozdíly se projevily ve třech aplikačních benchmarkových testech. SSD model si vedl velmi špatně při exportu 60MB QuickTime filmu do formátu pro iPod – důsledek poměrně nízkých zápisových rychlostí SSD disku.
Výrazně rychlejší byl SSD MacBook Air v testu rozbalení zazipovaného WebKit archívu a v testu kompilace WebKitu. Pro kompilaci potřeboval SSD disk 31 minut, zatímco MacBook Air s pevným diskem celých 46 minut. Na druhou stranu to jak MacBook, tak MacBook Pro s 2,5” magnetickými disky zvládly za ještě kratší dobu než stroj s SSD diskem.
Nakonec Ars Technica stroje prověřila testy PSBench – ty využívají různé operace Adobe Photoshopu CS3. Podobně jako v testech Cinebench oba dva MacBooky Air v mnoha testech dosáhly velice podobných výsledků, jestliže se objevily rozdíly, SSD model byl o trochu lepší, to však lze připsat spíše výše taktovanému procesoru než užitému disku.
Z hlediska subjektivních pocitů působí oba MacBooky Air zhruba stejně, jeden podstatný rozdíl tu však přece jen je: při skutečně velkém objemu diskové aktivity (když se třeba otevře více panelů ve Firefoxu a ještě se přehrává video) se model s pevným diskem výrazně zpomalí až na hranici použitelnosti, zatímco u stroje s SSD diskem takové situace nastávají mnohem řidčeji a pokud už ke zpomalení dojde, není tak citelné.
Otázka výdrže baterie
Ars Technica dále zkoumala vliv SSD disku na výdrž na baterii. Při testování modelu s pevným diskem výdrž kolísala od 2 hodin 19 minut po 2 hodiny 44 minut. To je o hodně méně než Applem uváděných 5 hodin a i někteří jiní recenzenti dosáhli delších časů. Jde však o to, jakým způsobem se notebook používá, právě z toho vznikají tyto rozdíly. Zde se konkrétně MacBook Air provozoval s displejem na minimálním jasu, se zapnutým WiFi připojením, ale s vypnutým Bluetooth adaptérem. A samozřejmě hodně záleží na používaných aplikacích.
Stejným způsobem se testoval i SSD model. Všeobecně se předpokládá, že notebooky s SSD diskem vydrží pracovat déle, jenže to se zde nepotvrdilo, když se SSD model užíval úplně stejně jako MacBook Air s klasickým diskem, vydržel v průměru 2 hodiny 31 minut. To je však průměr ze dvou měření, kdy prvně stroj vydržel 2 hodiny 52 minut a podruhé jen 2 hodiny 10 minut. I kdybychom vzali v potaz pouze lepší hodnotu, proti modelu s mechanickým diskem nejde o nijak výrazné prodloužení výdrže. Článek zmiňuje zkušenosti jiných uživatelů, jimž MacBook Air vydrží déle. Cituje například Davida Heinemeiera Hanssona (tvůrce Ruby on Rails), jemuž SSD MacBook Air vydrží čtyři až pět hodin při polovičním jasu. Hansson je ovšem především programátor, takže možná jeho způsob práce baterii tolik nevyčerpává.
Podle zkušeností uživatelů, jež zatím Ars Technica shromáždila, vydrží MacBook Air s magnetickým diskem 2 až 2,5 hodiny, majitelé SSD modelů hlásí výdrž mezi 2 hodinami 45 minutami a 3 hodinami. Ars Technica proto hodlá tuto záležitost ještě dále zkoumat, než dojde k nějakému závěru, zdá se však, že SSD disk výdrž na baterii významněji prodlouží jen za určitých podmínek.
Ars Technica to nezmiňuje, ale vzhledem k tomu, že testovaný SSD model má výše taktovaný procesor, bude mít také o něco vyšší spotřebu, což by se mělo vzít v úvahu. A při měření výdrže na baterii hlavní problém vězí v tom, jak zajistit standardizované podmínky. Některé organizace zabývající se testováním počítačů mají benchmarkové testy i pro měření výdrže na baterii (ty jsou ovšem určeny pro Windows).
Závěrečně hodnocení
Po všech těchto zjištěních přichází na řadu otázka, zda se SSD disk za svou cenu vyplatí. Vzhledem k tomu,že výkon nijak zvlášť nevzroste a ani prodloužení výdrže na baterii se nezdá být nějak velké, odpověď zní ne. SSD disk sice není tak náchylný ke zpomalením při silné diskové aktivitě a při náhodných přístupech má vysokou rychlost čtení, ale to jsou asi tak všechny jeho přínosy, proti nimž navíc stojí nízké rychlosti zápisu. (Někdo ve prospěch SSD disku uvádí též jeho vyšší odolnost, ovšem okolo životnosti flash disků zůstává ještě dost nevyjasněných věcí.)
I kdyby SSD disk přinášel více výhod, než jak se to zatím jeví, cenový rozdíl se odůvodňuje těžko. MacBook Air s SSD diskem a rychlejším procesorem stojí o 1 300 USD více, samotný SSD disk (lze si ho objednat i do 1,6GHz modelu) přijde na 1 000 USD. Za takovou částku si však můžete pořídit celý nový MacBook, který bude výkonnější.
Samozřejmě, máte-li peněz nazbyt, nic vám nebrání si SSD model pořídit. Avšak většina těch uživatelů, co se rozhodla koupit si MacBook Air (už to bude dost specifická skupina), zřejmě dospěje k závěru, že pro ně bude výhodnější model s klasickým pevným diskem.