Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Informace
Další informace k MacBooku Air: podrobnosti k procesoru, snadná výměna baterie a reakce Greenpeace. (21.1.08)
21. ledna 2008, 00.00 | AnandTech přináší bližší informace k procesoru MacBooku Air. Zdá se, že integrovanou baterii není zase tak těžké vyměnit. A Greenpeace uvítala MacBook Air, i když s výhradami.
MacBook Air nadále zůstává jedním z nejprobíranějších témat, také přes víkend se sešlo něco dalších informací souvisejících s tímto novým notebookem Applu. Ty najdete v tomto článku. Druhý dnešní článek pak shromažďuje zbývající zprávy z víkendu, tématicky dosti různorodé.
Nejprve se blíže podíváme na procesor nasazený do MacBooku Air:
Bližší podrobnosti k procesoru MacBooku Air
Jak víte již z Jobsova proslovu na Macworld Expu, používá MacBook Air speciální verzi procesoru, kterou na objednávku vyvinul Intel. V San Franciscu jsme se ovšem dozvěděli pouze to, že tento procesor má o 60 procent menší pouzdro než běžný procesor v MacBooku, pár dalších údajů se objevilo v oficiálních specifikacích stroje. Mnozí se pochopitelně začali pídit po dalších podrobnostech a ty začínají vycházet najevo. Zakladatel serveru AnandTech Anand Lal Shimpi věnoval tomuto procesoru hlubší úvahu.
Dospěl k tomu, že procesor staví na 65nm architektuře Merom s 800MHz sběrnicí, uvedené na trh loni v květnu. Stejné procesory dnes používají všechny iMacy, MacBooky a MacBooky Pro, v jejich případě však procesory běží na vyšších taktovacích frekvencích. Na tohle nebylo nijak těžké přijít, AnandTech ovšem šťoural hlouběji.
Zdá se, že Apple místo toho, aby se snažil vměstnat do těsného šasi MacBooku Air poměrně horký procesor ve standardním pouzdře – což Jobs při představení stroje označil za nemožný čin – prostě požádal Intel, aby urychlil vydání zvlášť malého pouzdra čipu, jehož uvedení zřejmě nebylo plánováno před zavedením nové notebookové platformy Montevina (nástupce současné Santa Rosy) někdy v polovině letošního roku.
Po dotazech AnandTechu Intel nakonec utrousil informaci, že MacBook Air používá procesor Intel Core 2 Duo a čipovou sadu Intel 965GMS s integrovanou grafikou s novou technologií miniaturizovaného zapouzdření, což dovoluje ušetřit asi 60% celkové plochy čipů. Maximální teoretický příkon procesoru (tzv. TDP) činí 20 wattů. Procesor sice pracuje s nižším napětím, ale nejde o ULV procesor.
AnandTech z toho usuzuje (zatím to však nemůže dokázat, protože nemá k dispozici fyzický stroj), že Intel zmenšil nejenom pouzdro procesoru, ale i dalších komponent čipové sady. Pokud jde o pracovní napětí, 1,6GHz procesor MacBooku Air pracuje na 1,0 až 1.25 V, 1,8GHz verze na 1,1125 až 1.25 V. Normální Merom (s frekvencí 1,8 až 2,6 GHz) užívá napětí 1,0375 až 1,3 V, též ovšem má TDP 35 W. Nízkonapěťový (LV) Merom naproti tomu pracuje pod napětím 0,9 až 1,2 V (při frekvenci 1,4 až 1,8 GHz) s TDP 17 W. A ULV verze Meromu si vystačí s pouhými 0,8 až 0,975 V, díky čemu nespotřebuje víc než 10 W, ovšem běží jen na 1,06 až 1,33 GHz.
Procesor MacBooku Air je tedy jakýmsi hybridem mezi normálními Meromy a jeho úspornými variantami. A navíc kombinuje stávající a budoucí technologii. AnandTech v této souvislosti spekuluje, že Apple možná vědomě sáhl ke kompromisům, aby dostal MacBook Air na trh včas.
Pokud jde o to, proč Apple zvolil právě toto řešení, zdá se, že nehodlal obětovat výkon, k čemuž by nutně došlo při nasazení LV nebo ULV procesoru, zároveň ovšem musel udržet tepelné poměry v alespoň trochu přijatelných mezích. Maximální výkon ve výši 20 W je ovšem pořád dost vysoký a zůstává otázkou, jak se bude při praktickém používání stroj skutečně zahřívat. Na druhou stranu, v kategorii subnotebooků zřejmě MacBook Air otázku výkonu v podstatě vyřešil.
Výkon však ovlivňuje také pevný disk a lze předpokládat, že standardně osazovaný 1,8” disk bude poskytovat nižší výkon než běžné 2,5” disky pro větší notebooky. To by mohlo vyrovnat nasazení SSD disku, kde rychlost na fyzických rozměrech nezávisí. Tam ale zase nastupuje problém s cenou. Apple za něj vyžaduje příplatek 999 USD, což podle AnandTechu není nijak přehnané, náklady Applu na tento disk totiž odhaduje na 800 USD, pravděpodobně tedy z jiných zdrojů SSD disk levněji neseženete.
Z výše uvedeného vyplývá, že útroby MacBooku Air neobsahují nějak převratnou technologii. Ano, zmenšená pouzdra zřejmě Intel pro své standardní čipy představí až později, avšak 65nm architektura již v podstatě končí, právě letos by Intel měl postupně přejít na 45nm procesory (v případě Maců s tím už začal u nového Macu Pro). Mobilní 45nm čipy a nová čipová sada Montevina si časem zřejmě najdou cestu do MacBooků a MacBooků Pro, což zákonitě vyvolává otázku po obdobné modernizaci MacBooku Air. Samozřejmě, nejprve bude Apple chtít vyprodat současné 65nm modely, takže s tím asi nebude příliš spěchat, avšak ty za několik měsíců začnou představovat odcházející technologii. Rozhodování o MacBooku Air se tím dále komplikuje.
Baterie MacBooku Air se dá vyměnit poměrně snadno
Jednu z hodně diskutovaných vlastností MacBooku Air představuje jeho baterie. Tuto lithium-polymerovou baterii o kapacitě 37 Wh totiž nemůže vyměnit uživatel, alespoň se to tak uvádí v oficiálních specifikacích. To přirozeně vzbudilo dost nevole a kritiky.
Ukazuje se však, že výměna zase není tak složitá. AppleInsider zjistil od svých obvyklých zdrojů, že pro výměnu baterie tohoto „vůbec nejtenčího“ notebooku nejsou třeba žádné speciální nástroje ani zvláštní znalosti. Postačí jeden křížový šroubovák a trocha úsilí.
MacBook Air se musí otočit dnem vzhůru, poté se jeho dno snadno odšroubuje a sejme, což zajistí přístup k bateriové šachtě. Stejným šroubovákem jako v případě dna baterii odšroubujete od šasi a tahem ji odejmete od desky plošných spojů. Podle citovaných zdrojů servisní technik tento úkon dokáže provést již za tři minuty.
Oficiálně Apple pro MacBook Air spustil program pozáruční výměny baterie, kdy slibuje vyměnit baterii za novou. Nová baterie vyjde na 129 USD (bavíme se o podmínkách v USA, v případě naší země zatím ani pořádně nevíme, kdy sem přijde MacBook Air jako takový), výměnu samotnou si neúčtuje. Notebook se ovšem musí zaslat Applu a ten ho po výměně pošle zpět zákazníkovi, což by normálně mělo trvat 5 pracovních dní.
Tak dlouhá doba čekání se ovšem hodně lidem nebude líbit, ale vzhledem k tomu, jak je výměna vlastně jednoduchá, spekuluje AppleInsider, že by tuto službu mohl Apple provádět na požádání ve svých obchodech. A pochopitelně nelze vyloučit ani účast třetích stran.
Jenže i když technicky asi výměna baterie nijak zvlášť složitá není, vyvstává zde otázka právní, totiž jak bude Apple pohlížet na výměnu baterie zásahem třetí strany z hlediska platnosti záruky.
Výměna baterie je navíc sice snadná z pohledu servisního technika, ovšem běžný uživatel si pod tím představuje přece jen něco jiného než rozšroubování poloviny počítače. Přitom zrovna u strojů této kategorie má možnost uživatelské výměny baterie své opodstatnění, například to umožňuje nasadit záložní baterii, když jste na cestách a nemáte zrovna možnost dobití. Apple zdůvodňuje zvolenou koncepci baterie snahou o dosažení co nejtenčího profilu a co nejmenší hmotnosti, nelze se však nezeptat, zda by pár milimetrů a pár gramů navíc za možnost snadné výměny baterie přece jen nestálo.
Reakce Greenpeace na MacBook Air
Při představování MacBooku Air Steve Jobs věnoval poměrně dost času zdůrazňování vstřícnosti nového stroje vůči životnímu prostředí. Při jeho konstruování se bral ohled na recyklaci a byly pro něj použity komponenty neobsahující toxické láky, jež se v poslední době staly předmětem veřejného zájmu.
Otázka „zelenosti“ produktů Applu patřila v loňském roce k mediálně dost zdůrazňovaným tématům, zejména kvůli aktivitám organizace Greenpeace, vloni na jaře došlo k určitému vyhrocení situace, což nakonec přimělo Steva Jobse napsat otevřený dopis o „zelenější“ politice Applu, to následně vedlo k uklidnění situace.
Vzhledem k odbornému zaměření MůjMacu sem nehodlám zatahovat politické a mediální záležitosti s touto věcí spojené, tyto aktivity ovšem měly i své konkrétní technické důsledky. Vloni se to projevilo v zavedení LED podsvícení pro 15“ MacBooky Pro a letos se ohledy na životní prostředí promítly právě v MacBooku Pro.
Na to přirozeně musela reagovat i Greenpeace, ve svém prohlášení uvedla, že „Steve je na správné cestě k zelenému Applu“ (protože „apple“ znamená v angličtině „jablko“, jde zároveň o slovní hříčku), vzhledem k tomu, že MacBook Air obsahuje méně nebezpečných chemikálií než jiné počítače.
MacBook Air neobsahuje rtuť a arzén, čímž překračuje požadavky přísných evropských standardů (direktivy RoHS), uznává Greenpeace. Stejně tak vítá vyloučení bromovaných zpomalovačů hoření a PVC z plošných spojů základní desky jako velký krok vpřed. Zároveň ovšem dodává, že by bylo ještě lepší, kdyby se tyto látky v počítači nevyskytovaly vůbec (zřejmě je obsahují některé jiné komponenty), teprve pak by se Apple stal „ekologickým vůdcem“.
Své prohlášení organizace uzavírá tím, že by ráda viděla odstranění nebezpečných látek ze všech produktů firmy. Zakončuje ho další slovní hříčka, totiž že už „skoro cítí ono zelené jablko (Green Aple), ale to není ještě zralé”.
Od Greenpeace se těžko dala čekat jiná reakce, MacBook Air prostě nemohla alespoň trochu nepochválit, zároveň si ovšem potřebovala najít prostor k alespoň mírnému pokárání. Jak vidět, otázka „ztráty tváře“ není jen záležitostí tradičních asijských kultur.
Mediální a politické aspekty těchto záležitostí bych doporučoval přenechat jiným serverům, nás by to mělo zajímat hlavně z technického hlediska, opakuji ještě jednou. Co se týče MacBooku Air, Apple základní desku navrhoval zcela nově, takže již mohl vzít v úvahu i tyto otázky, v případě jiných komponent zřejmě musel použít to, co bylo k dispozici, to je ovšem otázka spíše pro materiálové inženýry.
Ve svém výše zmíněném „zeleném dopisu“ se Steve Jobs zavázal, že Apple přestane ve svých počítačích používat nebezpečné látky do konce roku 2008. Z toho mimo jiné plyne, že by všechny jeho displeje měly časem přejít na LED podsvícení (dnes běžně používané fluorescenční lampy obsahují rtuť). Lze tedy předpokládat, že 13,3“ displej MacBooku Air s LED podsvícením se nakonec objeví i v „obyčejných“ MacBoocích. V případě MacBooků Pro zůstává otázka 17” displejů. Hlavní problém zřejmě spočívá v tom, jak u těchto větších formátů zajistit přijatelnou cenu LED podsvícení. Až se to podaří vyřešit, lze čekat, že u nich Apple LED technologii užije také.
Co se týče toxických látek v plošných spojích, k jejich odstranění nejspíš dojde souběžně s přepracováním základních desek. Ve druhé polovině letošního roku by Intel měl přijít s procesory Nehalem, používajícími zcela novou paměťovou architekturu, jež si takovéto přepracování vyžádá. Je tedy dost pravděpodobné, že se s tím „sveze“ i odstranění těchto látek, bude-li to technicky možné.