Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Informace
Hardwarové novinky s možným dopadem na Macy
12. ledna 2011, 00.00 | Intel prohlásil technologii Light Peak za připravenou k nasazení, i když asi jen na mědi. Došlo k vyrovnání mezi Intelem a NVIDIí, NVIDIA však stále nemůže vyrábět čipové sady pro nejnovější procesory Intelu. A budoucí integrované grafiky Intelu by mohly využívat technologií a patentů NVIDIe.
V minulých dnech se objevilo několik novinek z oblasti hardwaru, které by mohly ovlivnit také budoucí Macy, proto se na ně tady stručně podíváme:
Podle Intelu je technologie Light Peak již připravená
Už od roku 2009 budí rozruch technologie Light Peak Intelu (na níž zřejmě měl svůj podíl též Apple), která by mohla nahradit dosavadní přípojná rozhraní novým, schopným přenášet přes optické kabely data rychlostí 10 Gb/s a později až 100 Gb/s. Loni na podzim se vynořily pověsti, podle nichž v implementaci nového rozhraní nejdále pokročil Apple a první konkrétní implementace by mohly dorazit na trh již letos.
A tak není divu, že nové informace Intelu na toto téma, jež sdělil minulý týden na výstavě CES, přitáhly značnou pozornost. Podle zprávy IDG News Service Intel minulý pátek na CES uvedl, že technologie Light Peak je v podstatě připravená k praktickému nasazení, avšak s jedním velkým rozdílem proti dosavadním očekáváním.
Light Peak prozatím jen na mědi
Zpočátku totiž bude pro přenos dat namísto optických vláken používat měděné kabely. Viceprezident Intelu David Perlmutter v rozhovoru pro IDG řekl, že užití mědi vyšlo velice dobře, podstatně lépe, než očekávali. A dodal, že optické spojení je stále dost novou technologií, jež vychází dráž.
Perlmutter odmítl upřesnit, kdy se zařízení využívající Light Peak dostanou na trh, to podle něj závisí na jejich výrobcích. K tomu je třeba připomenout, že původně Intel sliboval příchod prvních takových zařízení již koncem loňského roku, později termín posunul na počátek letošního roku, ale nejspíš to bude ještě o něco později.
Užití mědi namísto optiky pochopitelně vyvolává otázky, zda to nepovede ke snížení přenosové rychlosti, ale PCMag píše, že podle zasvěcenců dokázal Intel v testech i na mědi udržet rychlost 10 Gb/s. To by mělo pro začátek stačit, měděné vedení přitom bude nepochybně o dost levnější než optická kabeláž.
Intel tak získal další čas na vylepšení varianty s optickým přenosem dat, jež asi bude zapotřebí pro plánovaných 100 Gb/s. Je ovšem dost pravděpodobné, že užití kovových vodičů sníží dosah připojení, původní návrh s optickým přenosem počítal s tím, že připojení o rychlosti 10 Gb/s budou možná až do vzdálenosti 100 metrů, na mědi to asi bude méně, běžným uživatelům osobních počítačů by to ale příliš vadit nemělo.
Možná bude koexistovat se stávajícími rozhraními
Nasazení kovové kabeláže navíc naznačuje, že by rozhraní Light Peak mohlo koexistovat s těmi stávajícími, zejména s nastupujícím rozhraním USB 3.0. David Perlmutter odmítl debatu o tom, zda Light Peak nakonec nahradí ostatní technologie, připomněl však, že USB 3.0 už má svůj podíl na trhu a dodal, že by rozhraní Light Peak mohlo fungovat jako prostřednické médium, nikoli jako náhrada ostatních technologií.
Je tak docela dobře možné, že by se datový provoz USB a dalších protokolů mohl přenášet přes měděné Light Peak kabely. Nasazením kovového vedení totiž odpadají potíže s kompatibilitou, které vyvolávaly pochybnosti o brzkém zavedení této technologie do praxe.
Apple zatím zřejmě nehodlá nasadit rozhraní USB 3.0, ale nové informace naznačují, že je přinejmenším hypoteticky možné, aby již brzy užil rozhraní Light Peak pracující na mědi, jež by bylo současně kompatibilní s USB 3.0. Zatím ovšem není nic jisté, musíme počkat, co přinesou příští měsíce.
Byla uzavřena dohoda mezi Intelem a NVIDIí
Na podzim 2009 NVIDIA zastavila kvůli licenčním sporům s Intelem vývoj čipových sad pro nové procesory s architekturou Nehalem, což se loni projevilo také v Macích. Macy mini, 13“ MacBooky Pro, bílý MacBook a MacBooky Air stále zůstávají u procesorů Core 2 Duo, protože pouze ty lze spojit s (v čipové sadě) integrovanou grafikou GeForce 320M. Jinými slovy, Macy vybavené pouze integrovanou grafikou pořád používají Core 2 Duo, zatímco stroje s Nehalemy nasazují samostatné grafiky.
Zmíněné spory Intelu a NVIDIe nakonec začaly projednávat úřady a už loni v létě se Intel dohodl s americkým antimonopolním úřadem FTC na mimosoudním vyrovnání. A toto pondělí obě firmy oznámily, k jaké dohodě mezi sebou dospěly (delší komentář v češtině k tomu nabízí ExtraHardware), zde stačí říci, že budou sdílet své patenty po dalších 6 let, přičemž Intel NVIDIi zaplatí 1,5 miliardy USD.
Čipové sady pro nové procesory Intelu už NVIDIA vyrábět nebude
Z dohody mezi oběma firmami však také plyne, že NVIDIA stále nezíská licenci na čipové sady pro procesory rodin „Nehalem“, „Westmere“ a „Sandy Bridge“, dřívější naděje, že by NVIDIA mohla obnovit výrobu čipových sad pro nové procesory Intelu, se tak nenaplnily.
Nějakou dobu proto Apple zřejmě ještě bude v levnějších Macích používat kombinaci Core 2 Duo plus GeForce 320M (neboli čipová sada MCP89), ovšem Core 2 Duo stále více zastarává a nakonec bude muset Apple přijít s náhradou.
Minulý týden uvedené procesory Sandy Bridge přinesly též podstatně výkonnější integrovanou grafiku (především ve svých mobilních variantách), takže je možné, že budoucí levnější Macy použijí právě tyto čipy (bude záležet hlavně na tom, zda Intel zajistí použitelnou podporu OpenCL na svých integrovaných grafikách).
Budoucí procesory Intelu zřejmě budou zahrnovat grafické technologie NVIDIe
Zmíněná patentová dohoda obou firem ovšem nepokrývá všechny oblasti, NVIDIA například stále nebude moci vyrábět některé věci týkající se procesorů x86 a flash pamětí. Jak už bylo řečeno, výroby čipových sad pro novější procesory Intelu se NVIDIA nadobro vzdala, patenty od Intelu chce využít pro jiné své procesorové projekty, především pro různé SoC čipy, postavené však na architektuře ARM.
Velké dohady ale vzniky okolo toho, jak naopak využije patentů NVIDIe Intel. Někteří pochopili vyjádření generálního ředitele NVIDIe k téhle záležitosti tak, že budoucí procesory Intelu budou obsahovat integrovanou grafiku NVIDIe, ale jak později upřesnila Ars Technica, podle NVIDIe její technologie využívají již současné procesory Sandy Bridge.
Intel bude moci využít technologií NVIDIe pro své integrované grafiky
Po nové dohodě ovšem NVIDIA nebude Intelu v tomto počínání bránit (1,5 miliardy USD je silný uklidňující prostředek) a lze předpokládat, že následná generace procesorů Intelu (kódově označená „Ivy Bridge“) půjde ještě dále v implementaci technologií, na něž by si, nebýt dohody, NVIDIA mohla dělat nároky (už se kupříkladu proslýchá, že integrovaná grafika těchto procesorů bude podporovat DirectX 11).
Shrneme-li to, není pravděpodobné, že by procesory Intelu obsahovaly přímo grafický hardware NVIDIe, ale díky uzavřené dohodě nebude mít Intel potíže s nasazováním dalších technologií zvyšujících grafický výkon.
Je však třeba si uvědomit, že důsledky dohody se projeví až někdy za rok v další generaci procesorů a do Maců se tento hardware dostane ještě později (navíc nejde zcela vyloučit ani to, že Apple nasadí integrované řešení AMD „Fusion APU“, které už teď zahrnuje výkonnější grafiku, ale to jsou zatím pouhé spekulace, žádné konkrétnější náznaky užití procesorů AMD v Macích se dosud neobjevily).