Hardwarové zprávy: video a fotogalerie z rozebírání MacBooku Air, Remote Disk má vážná omezení a nVidia chystá GPGPU kartu pro Mac. (25.1.08) - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Informace  

25. ledna 2008, 07.00 | Gizmodo přináší videoukázku a fotogalerii popisující rozebírání MacBooku Air. Engadget zjistil, že funkce Remote Disk fyzickou mechaniku tak úplně nenahradí. A nVidia údajně připravuje první GPGPU karty pro Macy užívající grafické procesory k obecným výpočtům.

Na konec týdne se sešlo několik hardwarových zpráv, týkajících se především nového MacBooku Air. Druhý dnešní článek se zabývá rovněž hardwarovým tématem, shrnuje výsledky dodatečných výkonnostních testů nových Maců Pro.

Jednotlivé servery, časopisy a jiná periodika začínají zveřejňovat bližší informace o MacBooku Air, protože k nim nový ultratenký notebook konečně fyzicky dorazil. Přes víkend, nejpozději příští týden by se měly objevit podrobnější recenze tohoto stroje, zatím přicházejí spíše první postřehy, které zde předkládám.

Video a fotogalerie z rozebírání MacBooku Air

Gizmodo přináší video ukazující postup při rozebírání MacBooku Air, stejná stránka obsahuje též fotogalerii zobrazující jednotlivé fáze rozebírání.

Notebook se dá rozebrat jedním křížovým šroubovákem, zručný kutil si s tím poradí opravdu snadno. Dno stroje drží celkem 10 šroubů stejného průměru, ale různých délek. Po uvolnění víka se notebook rozebere velice lehce. Většinu jeho útrob (tři čtvrtiny) zabírá baterie, tu přidržuje celkem 9 dalších křížových šroubů. Redakce Gizmoda ji přirozeně odšroubovala a výsledky svého úsilí ukazuje ve výše zmíněné fotogalerii.

Baterie se tedy skutečně dá poměrně snadno vyměnit, řada zákazníků si ovšem výměnu baterie představuje přece jenom jinak než jako zápolení s devíti šrouby.

Gizmodo poznamenává, že vnitřek MacBooku Air je úhledně uspořádaný a pevný disk zřejmě půjde vyměnit skutečně snadno. RAM se zdá být připájená na desce, tudíž v jejím případě se o výměně mluvit nedá.

Apple to sice zatím neupřesnil, ale obecně platí, že při takovémto rozebrání pouzdra notebooku přicházíte o záruku, takže většině uživatelů nelze doporučovat tyto postupy.

Aktualizace: MacBook Air, který Gizmodo dostalo, patří Applu a ten si nepřeje jeho otevírání. Gizmodo tudíž video a fotogalerii prozatím stáhlo z Webu s tím, že je zveřejní, až budou mít vlastní stroj. Video se ovšem mezitím už stejně dostalo na YouTube.

Remote Disk fyzickou mechaniku tak docela nenahradí

MacBook Air neobsahuje optickou mechaniku. Apple k němu za 99 USD prodává externí mechaniku SuperDrive, zároveň ovšem tvrdí, že v řadě případů mechaniku nahradí funkce„Remote Disk“ (vzdálený disk), jež umožňuje přes bezdrátové připojení použít mechaniku v PC či Macu umístěném poblíž.

Jenže jak zjistil Engadget, mechanika připojená přes Remote Disk má proti fyzické mechanice dost citelná omezení.

Pro Mac je instalátor potřebného softwaru pro hostitele (stroj obsahující fyzickou mechaniku) velký 42,3 MB a po nainstalování zabírá skoro 86 MB. Navíc na hostitelském Macu vyžaduje restart. (Pod Windows kupodivu nikoli.)

Při každém použití vzdálené fyzické mechaniky musíte žádat o povolení, neexistuje žádný způsob, jak to zjednodušit. Dokonce i když přestanete danou mechaniku a disk používat a vrátíte se k ní později, musíte opět požádat o povolení.

Vysunutí disku na klientské straně (tedy na MacBooku Air) disk na straně hostitele ve skutečnosti nevysune. Když se pokusíte vysunout disk přímo na straně hostitele, objeví se upozornění, že se disk používá. Upozornění lze přebít a disk skutečně vysunout.

Pokud chcete přes Remote Disk přeinstalovat nebo spustit systém z CD, musí hostitel použít nainstalovanou aplikaci Remote Install Mac OS X. To sice probíhá celkem bez potíží, avšak trvá to dlouho. Například spuštění systému přes připojení 802.11g zabralo skoro 10 minut. Bezdrátové připojení přes veškerý pokrok prostě stále má pouze omezenou přenosovou kapacitu, ta se navíc výrazně mění podle okolních podmínek.

Pro vzdálené spuštění systému ze sdíleného CD podržte při spuštění klávesu Alt (Option). Objeví se volba výběru sítě v nepříliš uhlazené podobě, jež však funguje s WPA a pokročilým šifrování bezdrátové sítě.

Hlavní problém funkce Remote Disk ovšem spočívá v tom, že s médii zdaleka nejde dělat všechno to, co ve fyzické mechanice.

Obsah DVD disku se sice dá procházet po souborech, ale přes síť nelze mediální obsah přehrávat. Stejně tak nejde DVD extrahovat nástroji typu HandBrake. Skutečně nelze ani procházet hudební CD či přehrávat jejich stopy. O vypalování disků už ani nemluvě.

Remote Disk zatím zřejmě sdílí pouze CD a DVD mechaniky a CD a DVD disky, optické HD mechaniky nezvládá. Engadget zkusil sdílet běžná DVD v HD DVD mechanice, to se nepovedlo. Datová CD v DVD mechanikách však fungovala bez problémů.

Vše ostatní však fungovalo jak má, neobjevily se ani problémy s firewally (ačkoli si na to někteří uživatelé stěžovali).

Na stejné stránce s těmito zjištěními najdete také fotogalerii ukazující instalaci a provozování funkce Remote Disk jak na straně hostitele, tak na straně klienta.

Je pravda, že Steve Jobs Remote Disk inzeroval hlavně jako nástroj pro instalaci softwaru a k tomu skutečně poslouží. Bohužel se ukazuje, že mnoho jiného s touto funkcí nezvládnete, rozhodně zatím nelze mluvit o plnohodnotné náhradě fyzické mechaniky. Budete-li tedy na MacBooku Air chtít pracovat s optickými médii (zdaleka ne každý řeší své mediální potřeby výlučně přes iTunes, jak by si Steve přál), nezbude vám, než si pořídit externí optickou mechaniku.

nVidia pracuje na prvních GPGU kartách pro Macy

AppleInsider tvrdí, že nVidia začala vyvíjet své první GPGPU řešení pro Mac.

Jako GPGPU (general-purpose computing on graphics processing units – univerzální výpočty na grafických procesorech) se označuje nový typ grafických procesorů, které lze využít i pro obecnější úlohy než je zpracování grafiky, mohou vykonávat výpočty dříve vyhrazené pouze pro hlavní procesor, přičemž využívají předností moderních grafických jednotek též pro aplikace s grafikou nesouvisející.

V případě nVidie tato technologie využívá firemní architekturu CUDA (Compute Unified Device Architecture – architektura sjednoceného výpočetního zařízení). Ta je kompatibilní s kartami řady GeForce 8 a dovoluje vývojářům psát v jazyce C algoritmy, jež se budou vykonávat na grafickém procesoru.

Jako možné využití GPGPU jednotek se nabízejí hlavně aplikace vyžadující velké objemy výpočtů, což mohou být třeba vědeckotechnické aplikace, databázové operace, kryptografie, simulace fyzikálních systémů a zpracování digitálního videa, zvuku a obrazu.

První GPGPU karta pro Mac se zřejmě objeví v podobě konfigurační volby Macu Pro vzhledem k tomu, že se právě tyto stroje používají k profesionálnímu zpracování digitálního zvuku a videa.

Není zatím známo, kdy přesně taková karta přijde, ale právě tento týden nVidia vydala inzerát, v němž hledá pracovníka na plný úvazek, který by pomohl navrhovat a implementovat Mac OS X ovladače jádrové úrovně pro její karty. To se sice nemusí týkat zrovna GPGPU řešení, přinejmenším by to však mohlo znamenat, že Macy Pro budou schopné používat větší výběr karet nVidie.

nVidia své GPGPU řešení nazývá Tesla, bližší informace najdete na jejím webu. V češtině objevíte stručné představení těchto řešení třeba tady. Konkrétní produkty přišly na trh již loni v červnu, řada začíná kartou Tesla za 1 500 USD.

Programy využívající architekturu CUDA umí nejenom rychle zpracovávat 3D operace, ale dokážou stínovací procesory využívat také pro složité výpočty. Navíc se s výhodou využívá masivně paralelní povaha těchto karet, což pro určité úlohy dovoluje dosáhnout mohutného nárůstu výkonu proti tradičním procesorům. nVidia uvádí některé typy úloh, v nichž se dá dosáhnout několikasetnásobného urychlení proti tradičnímu řešení.

Zatím nVidia nabízí podporu pro Windows a Linux, nyní zřejmě hodlá podporovat též Mac OS X. Jistě, půjde o specializovaný a drahý hardware, který si rozhodně nepořídí každý, nepochybně by však umožnil využití Maců Pro v mnoha dalších specializovaných oborech.