Přehršel hardwarových paběrků z uplynulého týdne - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

8. ledna 2007, 12.00 | Za minulý týden se nashromáždily různé další zprávy o hardwaru, jež považuji za zajímavé s ohledem na Macy, proto jsem se je rozhodl sdružit. A pokusím se k nim přidat nějaké ty hlubokomyslné úvahy.

Začneme u procesorů. Intel skoro jistě uvede nové čtyřjádrové čipy na veletrhu spotřební elektroniky CES (Consumer Electronics Show) v Las Vegas, který tento týden právě začíná (a tluče se nám s Macworld Expo v San Franciscu, takže na Webu bude tyto dny opravdu hodně živo). Půjde zřejmě o tři modely: dva slabší Xeony (3210 na 2,3 GHz a 3220 na 2,4 GHz) a nový stolní čip Core 2 Quad 6600. Xeony jsou určeny pro jednoprocesorové servery a pracovní stanice, Core 2 Quad pak pro výkonné osobní počítače. Tím Intel vytvoří ucelenou paletu čtyřjádrových procesorů. Zda a kdy se některé z nich uplatní u Applu, to se doufám už brzy dozvíme na Macworldu. V každém případě to však svědčí o tom, že Intel nezahálí. Rád bych však v této souvislosti zmínil jinou zprávu, týkající se Power procesorů. Na mezinárodní konferenci o integrovaných obvodech ISSCC nastínila IBM vlastnosti chystaného procesoru Power6. PowerPC v Applech v podstatě tvořily zjednodušené verze „velkých“ Power procesorů. Takže G5 byl odvozen z čipu Power5, který dnes IBM používá do svých pracovních stanic a některých superpočítačů. Power6 by se měl stát jeho nástupcem. Kupodivu IBM zvolila opačnou cestu než většina dnešních výrobců a představila jednojádrový čip schopný dosahovat taktovací frekvence 4 až 5 GHz a možná i víc. A přitom v aplikacích citlivých na spotřebu by se měl procesor spokojit s méně než 100 watty. Jak se dalo čekat, ozvaly se hlasy, zda opravdu bylo tak rozumné přecházet na Intel (ostatně na podobné téma se rozvinula diskuse v článku o návratu Adobe Premiere). Můj osobní názor zní, že ano. Za prvé Power6 se má objevit až letos a za druhé jde o procesor do velkých strojů. Pro Macy by se nejspíš musela vyvinout odlehčená varianta, o níž se v pověstech mluvilo jako o PowerPC G6. A co mezitím? Apple se, celkem pochopitelně, zaměřuje hlavně na americký trh, na kterém se již několik let jasně projevuje jeden trend: vzrůstá význam notebooků. V právě uplynulém roce 2006 dokonce notebooky překonaly stolní počítače nejenom ve finančním objemu prodeje (což vzhledem k vyšší jednotkové ceně notebooků nijak zvlášť nepřekvapuje), ale začaly vítězit i v počtu kusů. Pokud si tedy Apple chtěl udržet konkurenceschopnost, musel dodávat dostatečně výkonné notebooky. A jak si jistě pamatujete, IBM stále nebyla schopná dodat mobilní variantu G5, takže mobilní Macy zůstávaly u tehdy už zastarávající G4. Steve Jobs to sice nikdy neřekl přímo, avšak ze čtení mezi řádky usuzuji, že právě to patřilo k hlavním důvodům přechodu. K tomu chci dodat ještě jednu poznámečku: Intel prostě procesory vyrábět musí (přestože má v sortimentu též další věci, třeba čipové sady včetně integrovaných grafik a flash paměti), zatímco kdyby IBM úplně zrušila výrobu procesorů (ne, že bych si to myslel, skoro určitě v nich bude pokračovat), pořád by mohla jet dál. Těsně před přechodem IBM dávala dost najevo, že ji PowerPC zase tolik nezajímá. Jistě, Intel rovněž může někdy udělat chybný krok (viz příklad architektury NetBurst), ale v takovém případě se bude stejně týkat i konkurence Applu. A co se týče PowerPC od Motoroly, ta svou polovodičovou divizi vyčlenila do samostatné firmy Freescale, jež se zaměřuje hlavně na mikrořadiče (užívané v různých perifériích, přístrojích spotřební elektroniky a třeba i v automobilech), tedy zcela jiný trh než osobní počítače. Architektura PowerPC je určitě zajímavá, jenže těžko na ni sázet, když nemáte jistotu, že ji bude její výrobce dál rozvíjet. Přechod byl prostě realistickým zhodnocením situace na trhu.

Zajímavě se nám také vyvíjí situace kolem pevných disků a flash pamětí. Hitachi (dříve disková divize IBM) oznámila 3,5“ disk o kapacitě 1 TB a firma SanDisk představila 32GB flash náhradu pevného disku. (Obě zprávy se objevily na mnoha serverech, ovšem tady je najdete pěkně v češtině: terabytový disk popisuje tento článek a flash disk tenhle). O přetrvávajícím nepoměru ceny za gigabyte vypovídá to, že magnetický disk Hitachi má stát asi 400 USD (okolo 8500 Kč v přepočtu, avšak na našem trhu k tomu většinou přibude “středoevropská přirážka“), zatímco flash disk pravděpodobně zvedne cenu počítače o 600 USD (12700 Kč). Jinými slovy by se za cenu tohoto na dnešní poměry nijak obrovského flash disku dal pořídit celý levnější notebook s tradiční technologií (pomiňme teď otázku jeho kvality). Vývoj flash technologie určitě povede ke zlevňování, ale magnetický záznam se též rozvíjí, takže odstup bude zůstávat. Není divu, že se začaly objevovat snahy spojit přednosti obou technologií. Pět významných výrobců disků, firmy Hitachi, Seagate, Fujitsu, Samsung a Toshiba, se spojily do sdružení Hybrid Storage Alliance (sdružení pro hybridní úložiště), jež chce vytvořit společný standard pro disky kombinované s flash pamětí. První konkrétní produkty slibují již v prvním čtvrtletí letošního roku. Flash paměť by měla fungovat jako vyrovnávací paměť mezi RAM a vlastním diskem, což má přispět ke zrychlení (nezapomínejte, že flash nabízí o celé řády nižší přístupové doby) a také zkrátit celkovou dobu, po níž se disk otáčí, a tak napomoci ke snížení spotřeby. Ovšem tato iniciativa není jediná. Intel prosazuje svou technologii Robson, která vyrovnávací flash paměť pro pevné disky začleňuje do základní desky. Obdobná funkce využívající USB flash disk se nachází ve Windows Vista. Bylo by určitě vhodné, aby se v této oblasti ujal nějaký standard, poté se snad hybridní řešení uplatní v širším měřítku. Vzhledem k tomu, že Apple dnes staví na stejných standardech jako celý průmysl PC, skoro jistě se v Macích s většinou těchto novinek setkáme. Nové obří disky sice každý nevyužije, avšak například pro zpracování HD videa se určitě budou hodit. Pokud jde o čistě flash disky, možná právě Apple bude jedním z prvních, kdo je nasadí ve větší míře. Notebooky Applu přece jen pořád patří k dražším (nebo řekněme ne k nejlevnějším), takže se cenový nárůst daný flash řešením snáze „schová“. Pověsti o takovém ultrapřenosném modelu už nějakou dobu kolují, uvidíme, co se z nich potvrdí. A jestliže se více ujmou hybridní disky, Apple je zřejmě také časem použije.

Data z pevného disku ovšem potřebujeme zálohovat a přenášet (většina z nás zatím nemá takové síťové či internetové připojení, aby to vyřešila přes něj), k čemuž slouží různé další úložné periférie. Jejich téměř „dvorním“ dodavatelem pro Macy je již dlouho firma LaCie. A právě ta minulý týden oznámila šest nových zajímavých úložných zařízení.

Nejdříve tu máme novou mechaniku d2 Blu-ray Drive, jednu z prvních externích vypalovacích Blu-ray mechanik. Díky využití modrého laseru dokáže vypalovat na jednorázová média BD-R i přepisovatelná BD-RE, jak jednovrstvá (25 GB), tak dvouvrstvá (50 GB). Mechanika podporuje i DVD a CD média, avšak pracuje s nimi nižšími rychlostmi, než jaké standardně nabízejí běžné DVD vypalovačky. d2 Drive poskytuje rozhraní FireWire a USB 2.0, dá se připojit k Macu i Windows a přibaluje se k ní vypalovací software Roxia. Na trhu se má objevit koncem ledna za 1150 USD (24000 Kč). Technologie modrého laseru by měla nahradit dnešní CD a DVD, ale souboj dvou nekompatibilních formátů (Blu-ray a HD DVD) ztěžuje její brzké přijetí. Apple zatím podle všeho stojí na straně tábora Blu-ray. Vysoké ceny a válka formátů pravděpodobně budou v nejbližší době odrazovat uživatele, jistě raději počkáme, jak to vlastně dopadne (a jestli se nakonec nebude smát nějaký ten třetí vzadu). Škoda, protože optická média vyšší kapacity by se určitě hodila. Samozřejmě, že hlavní tlak dnes vyvíjejí filmoví producenti, kteří by nás rádi donutili, abychom si opět koupili všechny své filmy na novém médiu. Mně osobně by však zajímala spíše jako prostředek zálohování. Se vzrůstem kapacit pevných disků na stovky gigabytů si plnou zálohu disku na DVD média asi bude dělat málokdo. Avšak s Blu-ray už se o tom dá uvažovat alespoň pro menší disky. Ovšem spolehlivost optických médií rovněž tvoří téma častých vzrušených diskusí.

A tak mnozí raději zálohují na externí pevné disky, což LaCie samozřejmě ví a nabídla hned pět novinek z tohoto soudku. LaCie Quadra Hard Drive je externí pevný disk rovnou se čtyřmi druhy rozhraní (USB, FireWire 400, FireWire 800 a eSATA). Disk umožňuje zálohování stiskem jednoho tlačítka a dodává se s ním software Retrospect Backup pro Windows a Mac. Verze o kapacitě 500 GB se prodává už nyní za 299 USD (6300 Kč). Obdobný model LaCie d2 SAFE Hard Drive sice postrádá rozhraní eSATA, navíc však přináší biometrické zabezpečení (snímač otisků prstů) a 128bitové AES šifrování. Jako zálohovací software užívá 1-Click Backup (pro Windows a Mac). Stojí stejně jako Quadra Drive. Pro síťová prostředí si lze pořídit LaCie Ethernet Disk mini nebo Ethernet Big Disk. Ty se dají připojit přes gigabitový Ethernet nebo přes USB 2.0 (dostanete hned 2 porty). Kapacity sahají od 250 GB až po 1 TB (ceny pak od 200 do 500 USD, v přepočtu tedy 4200 až 10600 Kč). Dodávaný zálohovací software se zaměřuje na síťová prostředí a přístroje lze spravovat přes webové rozhraní. Špičku diskových zálohovacích řešení tvoří Ethernet Disk RAID. Jak napovídá název, jde o diskové RAID pole pracující s procesorem Intel 80219. Díky tomu podporuje i konfiguraci RAID 5, zajišťující efektivní využití kapacity disků při současném vysokém zabezpečení dat. (Ano, některé základní desky pro PC též nabízejí podporu RAID 5, avšak to jsou softwarová „šidítka“ nesrovnatelná se skutečným hardwarovým řešením.) Zařízení má dva gigabitové Ethernet porty a dva USB 2.0 porty a dokáže pojmout až čtyři SATA disky vyměnitelné za chodu. Jako všechny předchozí modely se také Ethernet Disk RAID dodává s potřebným softwarem pro Maca a Windows a samozřejmě podporuje základní síťové standardy a technologie. Cena by se pro model s 1 TB měla pohybovat okolo 1000 USD (tedy asi 21000 Kč). Produkty LaCie se prodávají i u nás, takže lze čekat, že se s výše uvedenými zařízeními časem setkáme. A možná se dostanou do rukou také recenzentům z MůjMacu. Ostatně, k prvnímu seznámení dostanou kolegové možnost již na vypukajícím Macworldu, jehož se LaCie účastní.

Jak vidíte, v hardwaru (a nejen v něm) se nyní děje opravdu hodně. A prakticky všechno z toho se dříve či později projeví i na Macích. Už tento nabitý týden, kdy probíhá jak CES, tak Macworld, by nám měl dát první odpovědi na naše otázky. Avšak mnohé problémy a konflikty se nejspíš nevyřeší ani za celý letošní rok, a tak si můžeme být skoro jistí, že se rozhodně nebudeme nudit (a já budu mít dál o čem psát).