Učíme šelmu běhat - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Informace  

10. listopadu 2004, 00.00 | V minulých dílech tohoto seriálu jsme si ukázali, jak šelmu léčit a jak o ni pečovat, aby nezlobila a byla zdravá. Dnes se podíváme, jak šelmu naučit běhat, aby její reakce na vaše podněty byly co nejrychlejší a vy jste na ni nemuseli čekat.

V minulých dílech tohoto seriálu jsme si ukázali, jak šelmu léčit a jak o ni pečovat, aby nezlobila a byla zdravá. Dnes se podíváme, jak šelmu naučit běhat, aby její reakce na vaše podněty byly co nejrychlejší a vy jste na ni nemuseli čekat.

Operační systém Mac OS X se po čisté instalaci chová velice svižně, ale časem se může stát (pokud o něj není dostatečné pečováno), že se z rychlé šelmy stane šelma poněkud líná a ospalá. To bezpochyby není situace, kterou by jakýkoliv uživatel uvítal, a proto dnes přineseme pár tipů, jak šelmě rozproudit krev v žilách a jak se systémem pracovat co nejrychleji.


Paměť, paměť a ještě jednou paměť

Pokud jste již někdy upgradovali RAM ve vašem Macovi, určitě mi dáte za pravdu, že je to to nejlepší, co jste mohli pro urychlení udělat. Mac OS X je hladová bestie a operační paměť zpracovává po desítkách či stovkách megabytů. Proto není od věci investovat do paměťových modulů - jako minimum se uvádí 128/256 MB Ram, ale to je opravdu minimum na to, aby běžel systém, ale brzo se šelma zapotí a začne více využívat virtuální paměť na vašem disku, což se projeví pomalejší odezvou. 512 MB RAM se dá považovat za optimálních pro běžnou práci, ale 1 GB RAM a více se samozřejmě projeví jako ideální velikost pro každého, kdo vyžaduje maximální odezvu systému. Po každém navýšení paměti poznáte znatelný rozdíl a nákup RAM by měla být první věc, když chcete do svého Maca investovat.


Rychlý pevný disk

Mít rychlý pevný disk je další položka, která by při upgradu neměla chybět a úzce souvisí s tou první. Jak jsem uvedl, systém si data ukládá i na pevný disk v podobně virtuální paměti a k těmto datům potřebuje přistupovat co nejrychleji. A samozřejmě veškeré soubory a aplikace se musí otevírat z disku - čím kratší přístupová doba, tím rychlejší odezva. Důležité nejsou jenom otáčky, ale taky cache pevného disku. Pokud máte již starší počítač, vřele vám doporučuji popřemýšlet i nad touto investicí. Disk, který je uvnitř vašeho Maca nebude nejnovější a výměna by se mohla projevit v nárůstu výkonu. To platí hlavně pro uživatele přenosných počítačů, které standardně obsahují 2,5" disky, které se v současnosti prodávají již znatelně rychlejší, než v dobách nákupu vašeho iBooka či PowerBooka.


Trochu jsme se podívali na oblast hardwaru, která vyžaduje vyšší finanční náklady. Teď se zaměříme na to, co můžeme udělat se systémem samotným.


Očkujte šelmu!

První věc - starejte se o svůj systém. V minulém díle jsme si povídali o úkonech, které by měly váš počítač udržet v kondici. Nezapomínejte na ně!


Kontrolujte spuštěné aplikace

Velkou výhodou Mac OS X je možnost mít spuštěné velké množství aplikací, které si při běhu na pozadí berou minimum výkonu procesoru. Není neobvyklé mít spuštěno 20 programů a přitom mít svižný a rychlý systém. Jiná situace nastává, pokud aplikace pracuje, i když není v popředí - například překódování videa v iMovie, přehrávání hudby v iTunes, aplikování složitých filtrů ve Photoshopu. Takovýto program dokáže systém zatížit, i když jej nevidíme, ale to je v pořádku, respektive víme, kdo za eventuelním zpomalením stojí. Horší variantou je, když výkon jde rapidně dolů a přitom nemáme tušení, co procesor z tak hodně zatěžuje. Potom nezbývá než zkontrolovat, co se uvnitř naší šelmy děje. K tomu máte dvě možnosti - buď spustíte Terminál a napíšete:
'top -u 10'

Příkaz 'top' nám dokáže ukázat spuštěné procesy a napsat, kolik si "seberou" výkonu procesoru, operační paměti, virtuální paměti a podobně. Přepínač '-u' seřadí procesy od nejvýše náročného po ten nejméně a číslovka '10' určuje, kolik chceme mít zobrazených procesů. Když se podíváte na obrázek, můžete z něj vyčíst, že největším "žroutem" procesorového výkonu je v tuto chvíli program Cyberduck, který běží na pozadí a při tom nedělá nic. Což je samozřejmě nežádoucí a je lepší takovou aplikaci vypnout. V horním řádku je taky důležitá informace o celkovém zatížení CPU - 'CPU usage', kde lze zpozorovat, že procesy spuštěné uživatelem uzmou 46,3%, systémové 16,8% a nevyužitých je 36,9%. Pro ukončení příkazu stiskněte klávesovou zkratku Ctrl - C. Pokud se o příkazu 'top' a dalších přepínačích chcete dozvědět více, doporučuji vám seriál o Shellu na tomto serveru napsaný Ondřejem Čadou.

Jestliže se systém dostane nad hranici 80% celkového zatížení, tak můžeme pozorovat pomalejší odezvu a je na čase hledat viníka. K tomu nám může pomoci příkaz výše uvedený příkaz 'top' nebo aplikace 'Activity Monitor', kterou nalezneme ve složce Applications/Utilities (Aplikace/Obslužné programy).


Activity Monitor

Acitiity Monitor je šikovná aplikace, která dokáže zobrazit stejné informace jako příkaz 'top' ve standardním grafickém rozhraní, a přitom má i pár dalších zajímavých funkcí. Po spuštění uvidíte aktivní aplikace či procesy se všemi potřebnými údaji. Pro nás je v tuto chvíli nejdůležitější sloupeček CPU, který signalizuje vytížení procesoru. Můžete zde neposlušnou aplikaci označit a vynutit její konec (například pokud neposlouchá, nebo když si bere více prostředků, než se nám líbí). Zobrazení si můžeme upravovat dle různých kritérií výběrem v horním listu (všechny procesy, procesy spuštěné uživatelem a podobně) a mít detailní přehled o tom, co se s naší šelmou v daný okamžik děje. Neméně důležitou je dolní část s jednotlivými záložkami - hned první signalizuje práci procesoru a jeho historii.

Jestliže chcete mít neustálý přehled, jak tluče srdce vaší šelmy, můžete si nechat zobrazit signalizaci přímo v Docku (přes menu Monitor/Dock Icon) nebo jako samostatné plovoucí okno (menu Window/Floating CPU Window). Nejprve si ale zvolte adekvátní obnovovací frekvenci (menu Monitor/Update Frequency), aby váš procesor nebyl vytížen jen neustálým kontrolováním vlastního stavu. Aplikace Activity Monitor má mnoho dalších užitečných funkcí a možností, ale je nad rámec tohoto článku se všemi zabývat. Hlavně jsme se zaměřili na to, jak najít neposlušnou aplikaci, která se nechová podle našich představ. Jestliže vás zajímá, co všechny ty běžící procesy znamenají, doporučuji vám stránky westwind.com, kde je jich velká řádka popsána (v angličtině).

Dnes jsme si uvedli pár první tipů, jak šelmu rozhýbat, pokud začne lenivět a pomaleji reagovat na naše podněty. Těch rad je samozřejmě celá řada a budeme v nich pokračovat v dalším díle, kde se dočkají i majitelé starších počítačů.