Vydupejte ze svého starého Maca vyšší výkon! (1) - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

25. ledna 2002, 00.00 | Máte doma starší model Maca, o kterém si ale rozhodně nemyslíte, že patří do starého železa? Poradíme vám, jak i ze starších počítačů dostat co nejvíce - jaký pro ně vybrat správný systém, jaké používat doplňky.

Téma výkonu počítačů je jedno z nejžíravějších témat uživatelů nejen Macintoshů. Jsme schopni dlouhé hodiny neúnavně argumentovat o vylepšeních, která přinesl ten či onen chip, či grafický akcelerátor. Další naší výbornou vlastností je plakání nad pomalostí našeho starého počítače a nedostatkem financí na počítač nový, přitom často stačí jen trochu vyladit systém (a správně jej nastavit) a malinko upgradovat hardware a Macík zase běží o něco rychleji (a většinou také spolehlivěji).
Tématem tohoto článku tedy je vydupávání výkonu ze starých i novějších jablíček. Obecně je tento článek nadčasový a platí pro všechny uživatele pre-Mac OS X systémů, dvojnásob pak pro uživatele pre-G4 počítačů… Tentokrát se zaměřím jen na systém, příště pak na jeho nastavování a v posledním díle této minisérie si řekneme pár zásad o investování do nového hardwaru pro vaše stará jablíčka.

Systém je Grunt
Během mého zatím krátkého života jsem viděl už pěkných pár Maců a vždycky mě zajímalo, jak se k nim majitel chová. Myslím, že hodně o uživateli a jeho orientaci v systému hovoří právě stav jeho složky systém. Systémy Mac OS jsou sice velmi spolehlivé (nevěřili byste, ale jsou dokonce i lidé, kteří na ně nedají dopustit (!)), ale ve chvíli, kdy je v systému velký nepořádek a mnoho a mnoho doplňků, stává se z něj pomalý a nestabilní kolos (bohužel ale se vám s Mac OSem nikdy nepodaří takové kousky jako s konkurenčními systémy na bázi DOSu…). Tedy základem je dokonale prohledat systém a oprostit jej od nadbytečných doplňků a ovládacích panelů, které zbytečně zabírají paměť RAM a zpomalují vaši práci. Úplně od věci není promazat i další systémové složky – když nic jiného, tak to alespoň uvolní nějaké místo na disku a udrží to systém v kondici. Pokud se vám přemnoží doplňky, tak systém často odmítá o čemkoli diskutovat a padá k zemi rychlostí světla. Pokud s ním pak nechcete jednat z pozice síly (klávesovými zkratkami apple+alt+ctrl+esc nebo apple+"zapnout"), tak si přečtěte následující pojednání o volbě a údržbě systémů Mac OS.

Správná volba verze systému
Pokud chcete dosáhnout optimálního výkonu, není vždy vhodné mít nainstalovánu nejnovější verzi systému. Znám lidi, kteří mají třeba jeden z prvních PPC PowerMaců a vesele pracují v Mac OSu 9. Je to sice pěkné, že mohou pracovat v nejnovějším systému (opomenu-li OS X), ale jistě si dokážete představit tu rychlost! Všem doporučuji vyhnout se systémům Mac OS 8 a 8.5.x.

Majitelé 68K Macíků
Takže začněme nějak od podlahy. Pokud máte nějakého opravdu starého Macíka s 68K procesorem, nahrejte na něj pokud možno alespoň systém 7 (když ale zjistíte, že Mac OS 7 je příliš, tak ucouvněte o nějaké to čísličko zpátky). Pokud máte počítač disponující procesorem MC68030 a novějším, použijte Mac OS 7.5.5 nebo u novějších „šestosmiček“ Mac OS 7.6. Nedoporučuji na 68k strojích spouštět Mac OS 8, protože výsledky jsou dost děsivé a nevedou k ničemu efektivnímu (to se týká i 68K Maců upgradovaných na PPC 601). Systémy řady 7 můžete vybírat i z těch verzí, kterými legálně nedisponujete, protože tyto a starší systémy jsou již freeware, takže si je stačí jen odněkud stáhnout. Mac OSu 8 se vůbec vyhýbejte, je to hybrid neoptimalizovaný ani pro 68K ani pro PPC Macintoshe.

PowerMac 7500 - před několika lety špičkový počítač - ale ani dnes nepatří do starého železa.

PPC 601
Pokud jste šťastným majitelem jednoho z prvních PPC strojů, tak se zamyslete, jestli budete pracovat v o něco hezčím prostředí, nebo zda-li dáte přednost výkonu. Rozhodnete-li se pro výkon, volte Mac OS 7.6 nebo 8.1. Vyzkoušet můžete i Mac OS 8.6, ale vyhněte se devítkové řadě a obzvlášť pokud nemáte výrazně více, jak 32 MB RAM, tak se držte raději při zemi. To, jestli se rozhodnete pro OS 7.6 nebo 8.1 záleží také na způsobu využití vašeho počítače. Jestliže pracujete v aplikacích, vyžadujících Mac OS 8, tak je vaše volba jasná, to stejné platí, pokud chcete používat aplikace, které vyžadují CarbonLib - to musíte sáhnout minimálně po Mac OS 8.1, ale spíš Mac OS 8.6. Snažte se však postupovat racionálně a zbytečně nezatěžovat váš hardware novějším systémem a vždycky radši dvakrát zvažte, jestli by ten starší systém pro vaši práci bohatě nestačil.

PPC 603/604
Tyto procesory už jsou technologicky o poznání vyspělejší než PPC 601 a tudíš vám nabízí i podstatně vyšší výkon (snad s výjimkou prvních 603 s malou cache). U počítačů s procesory řady 603 se rozhodujte mezi Mac OS 8.1 a 8.6 (u 160+ MHZ se nemusíte bát OS 8.6). Pokud máte velkou RAMku, tak můžete sáhnout i po devítkových systémech, ale sami musíte zvážit nakolik potřebujete funkce a inovace (a problémy), které vám Mac OS 9.x.x přináší. Uživatelé počítačů s procesory 604 mají zcela volnou ruku a vřele jim doporučuji Mac OS 8.6. Pro výběr vhodného systému je též velmi důležitá velikost paměti RAM vašeho miláčka. Jestli nemáte více, jak 32 MB RAM, tak se rozhodně držte zpátky.

PPC 750xx (G3xx)
Nedoporučuji instalovat OS X na šedé G3. Mac OS X nepodporuje půlku hardwaru těchto Maců a navíc si klade velké požadavky na výkon, které mohou první G3 jen těžko uspokojit. Vhodným systémem je Mac OS 9.1 nebo pro starší G3 verze 8.6. Pro G3 novějšího data je vhodný i MacOS X 10.1, ale zázraky nečekejte. Pokud máte PowerBook, tak si nainstalujte alepsoň Mac OS 8.6, protože umí podstatně efektivněji hospodařit s vaší baterií.

PPC 74xx (G4)
Mac OS X je vyvíjen právě pro takovéto stroje. Pokud jsou již k dispozici vámi požadované aplikace, tak neváhejte sáhnout po Mac OS X. Jinak volte Mac OS 9.x.x a první krůčky v Mac OS X si nechte na později. Mac OS 9 (a novější updaty) je pro tyto počítače vhodný i proto, že je to první systém, který obsahuje optimalizace právě pro tyto stroje.

Pomocníkem každého ladiče systému je Spouštění doplňků (Extension manager) nebo podobný komerční program, Conflict Catcher

Vhodný formát disku
Všem, kteří se rozhodnou pro Mac OS 8.1 a vyšší, doporučuji převést disk do formátu HFS+, který má menší velikost bloku a ušetří vám tak na disku spoustu místa, nemluvě o jeho dalších vychytávkách. Pokud máte disk ve formátu HFS a nechcete ho přímo zformátovat, tak si můžete disk pouze převést jedním z placených prográmků (například Alsoft PulsMaker (www.alsoft.com) nebo Action Space Doctor). Mějte jen na paměti, že při převodu disku do nového formátu můžete nějakou nehodou o vaše data přijít, takže nezapomeňte zálohovat. Také si rozmyslete, jestli se později přece jen nevrátíte k nějakému staršímu systému, protože pro Mac OS 8.0 a starší je tento formát nečitelný.

Tak. Už máme vybrán systém, a teď jak s ním zacházet, abychom po pár měsících používání neplakali...

Kde začít???
Ostřílení zahradníci z jablečného sadu prominou, a já se pokusím vysvětlit vám, jak oddělit „zrno od plev“, poněkud polopatě. Pokud máte pocit, že o každém doplňku úplně přesně nevíte, kde se v systému vlastně vzal, a pokud netušíte jaká by mohla být jeho funkce, tak je dobré si zahrát trochu na detektiva a původ doplňku vypátrat. Krásný popis původu a funkce doplňků má sharewarový produkt Conflict Catcher (www.casadyg.com), který je velmi užitečnou náhradou standardního „Spouštění doplňků“. Pokud tímto prográmkem nedisponujete, budete to mít trošku komplikovanější. V podstatě máte dvě varianty – buď neznámý doplněk vypnete a počkáte, co nebude fungovat (často na to nepřijdete nikdy a doplněk si vybuduje pevné místo ve složce "doplňky (vypnuté)", nebo si uděláte záložní kopii systému a nainstalujete komplet novou čistou instalaci ze systémového CD a potom začnete přeinstalovávat vaše oblíbené programy s tím, že budete bedlivě sledovat, která aplikace si přivlekla který doplňek. Utilitka, která vám toto sledování může zpříjemnit se jmenuje "Who installed?", což v překladu znamená, kdo to nainstaloval. Její práce zpočívá ve vepisování poznámek o aplikaci, která extenze do systému nainstalovala, do informačních oken jednotlivých doplňků.
Pokud se vám nechce se systémem příliš experimentovat, tak povypínejte alespoň doplňky, o kterých můžete říct, že je nebudete potřebovat. Postupujte čistě logicky. Pokud nemáte počítač vybavený USB nebo FireWirem, můžete s klidným svědomím hodit všechny doplňky, obsahující v názvu tato slova, do koše. Pokud váš počítač nepoužíváte jako malý webový server, vyhoďte Personal Web Sharing. Pokud váš počítač není připojen v lokální síti, skoncujte s doplňky Ethernetu. Pokud se k internetu nepřipojujete dial-upem, tak nepotřebujete remote access a všechny položky obsahující slovo „modem.“ A pokud nepoužíváte ani AppleTalk, tak nebudete potřebovat ovládací panel AppleTalk ani doplněk AppleShare stejně jako nejrůznější doplňky tiskáren…. Jen letmým pohledem na váš systém zjistíte, že půlka doplňků je nadbytečná. Další věcí na zvážení je zachování doplňků a ovládacích panelů Application Switcheru, Control stripu a Apple menu. Tyto extenze jsou častým zdrojem problémů a často za ně jejich služby ani nestojí.

Tak to by pro dnešek asi stačilo. Příště vám nastíním zásady nastavování systému a v posledním díle si pak povíme o investicích do nového hardwaru pro staré Macy… Vaše dotazy, náměty a připomínky jsou jako vždy vítány!