Výkonnostní testy nových Maců Pro - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Informace  

25. března 2009, 03.00 | Macworld podrobil svým benchmarkovým testům nové Macy Pro a další zajímavé testy provedl server Bare Feats. Výsledky všech těchto testů ukazují, že nové stroje s Nehalemy sice jsou obecně výkonnější než jejich předchůdci, ale jejich výkonnostní potenciál zatím naplno využije pouze několik málo profesionálních aplikací.

Apple poměrně neočekávaně 3. března modernizoval všechny stolní Macy, ten den také oznámil uvedení nových Maců Pro, tvořících výkonnostní (a cenovou) špičku jeho současné nabídky počítačů.

Na Webu se od té doby již objevily první informace o předběžných výkonnostních testech těchto strojů a další zjištění zákazníků (stroje se k nim fyzicky dostaly zhruba až týden po oficiálním oznámení), ale teprve teď byly zveřejněny výsledky testů prováděných za standardizovaných podmínek.

Tak jako v případě ostatních nových stolních Maců přináší výsledky svých aplikačních benchmarkových testů časopis Macworld. Ten však netestoval některé zákaznické konfigurace, proto zde zmíním též testy serveru Bare Feats, který se podíval i na ně.

Hlavní novinky modernizovaných Maců Pro

Nejprve bude vhodné připomenout si, jaké hlavní novinky nové profesionální stroje přinášejí:

Na první pohled vypadá hliníková skříň letošních Maců Pro úplně stejně jako skříň jejich předchůdců, avšak uvnitř se toho změnilo opravdu hodně. Nachází se tam totiž zcela nový procesor, jiná grafická karta a novinky se najdou také ve vnitřním uspořádání.

Loňský standardní model Macu Pro obsahoval dva čtyřjádrové procesory Xeon „Harpertown“ na 2,8 GHz. Letos Apple nabízí dva základní modely: čtyřjádrový s jedním čtyřjádrovým procesorem Nehalem Xeon na 2,66 GHz a osmijádrový model se dvěma čtyřjádrovými Nehalem Xeony na 2,26 GHz.

Změnila se rovněž grafická karta, ATI Radeon HD 2600 XT nahradila ve standardních konfiguracích nVidia GeForce GT 120.

Jak už bylo řečeno, skříň zůstala stejná, ta se ostatně příliš nezměnila již od uvedení PowerMacu G5 skoro před 5 lety (ta dnešní se liší jen pozicí pro druhou optickou mechaniku). Oproti loňským Macům Pro ale přece jen najdete drobné odlišnosti v přípojných portech. Porty FireWire 400 nahradily zpětně kompatibilní porty FireWire 800, ty jsou teď celkem čtyři – dva na čele a dva vzadu. Počet portů USB 2.0 zůstal na pěti (dva vepředu a tří vzadu). Změnily se však konektory grafické karty, jež nyní nabízí jak konektor Mini DisplayPort, tak DVI výstup.

Rozdíly najdete též ve vnitřním uspořádání. Paměťové moduly se už nenacházejí na dvou výsuvných nosičích, místo toho jak paměť, tak procesor (či procesory) spočívají na jednom výsuvném nosiči u dna skříně, který se snadno vysune po uvolnění dvou pojistek.

A zde se objevuje asi nejzásadnější odlišnost mezi dvěma letošními modely Maců Pro: čtyřjádrový model nabízí čtyři patice pro RAM moduly, zatímco osmijádrový Mac Pro má patic osm. Ty se teď osazují DDR3 moduly taktovanými na 1 066 MHz. Apple uvádí, že čtyřjádrový model lze rozšířit nanejvýš na 8 GB RAM, zatímco maximální kapacita RAM osmijádrového stroje může dosáhnout až 32 GB. Oficiální omezení kapacity RAM čtyřjádrového modelu představuje dost nemilé překvapení, v případě náročných aplikací může znamenat výraznou slabinu, podrobněji to probereme níže.

Nové Macy Pro nadále obsahují čtyři vnitřní výsuvné diskové šachty pro snadnou instalaci disků, navíc se zmenšil plastový díl přidržující větrák na čele stroje, což zlepšuje přístup k diskům. A snazší nyní bude i vyjímání rozšiřujících karet ze čtyř slotů PCI Express 2.0.

V prvním z těchto slotů se standardně nachází grafická karta GeForce GT 120 s 512 MB RAM (zatímco předchozí Radeon HD 2600 XT měl jen 256 MB RAM).

Nový procesor

Nejdůležitější novinku tvoří nasazení nového procesoru. Letošní Macy Pro používají čtyřjádrové Xeony série 3500 nebo 5500, patřící do nové rodiny procesorů Nehalem.

Ty mají proti svým předchůdcům výrazně odlišnou vnitřní architekturu, bude proto vhodné se o nich zmínit trochu podrobněji. Čip Nehalemů nese čtyři fyzická procesorová jádra, která společně sdílejí 8 MB terciární (L3) cache paměti, každé jádro navíc obsahuje vlastní menší cache paměti L2 a L1. (Xeony „Harpertown“ loňských Maců Pro měly 12 MB cache paměti L2, tu po 6 MB sdílela vždy dvě procesorová jádra, cache paměť L3 jim scházela).

Na čipu se zároveň nachází i řadič paměti, což (podobně jako už delší dobu u procesorů AMD) urychluje přístup do operační paměti a snižuje její prodlevy až o 40 procent. Nový paměťový řadič je navíc tříkanálový, proto se nejvyšších výkonů dosáhne při instalaci RAM modulů po třech.

Fyzicky mají Nehalemy čtyři jádra, avšak technologie Hyper-Threading umí z každého fyzického jádra vytvořit dvě jádra virtuální, operačnímu systému se tak jeví, že počítač nabízí dvojnásobný počet procesorových jader. A kvůli aplikacím, jež neumějí dobře využívat vícejádrových systémů, poskytují Nehalemy technologii Turbo Boost. Ta utlumí nepoužívaná procesorová jádra a naopak zvýší taktovací frekvenci využívaných jader, Apple jako příklad uvádí, že nový 2,93GHz Xeon takto může frekvenci aktivního jádra zvýšit až na 3,33 GHz.

Stroje použité v testech

Teď se podívejme, jaké stroje a v jakých konfiguracích se vlastně testovaly:

Modely zkoumané Macworldem

Macworld testoval obě nové standardní konfigurace Maců Pro, tedy čtyřjádrový 2,66GHz model a osmijádrový 2,26GHz Mac Pro (vybavené 3 a 6 GB RAM a grafickou kartou GeForce GT 120).

Jejich výkon se porovnával s loňským 2,8GHz osmijádrovým Macem Pro (s procesorem Harpertown) osazeným 3 a 6 GB RAM, aby byly jejich konfigurace srovnatelné s novými stroji. Testů se dále účastnil 2,66GHz čtyřjádrový Mac Pro s procesorem Woodcrest, nový 24“ iMac s 3,06GHz procesorem Core 2 Duo a také čtyřjádrový Power Macintosh G5 na 2,5GHz. Všechny tyto stroje používaly standardně osazované grafické karty.

Modely testované serverem Bare Feats

Paleta konfigurací prověřovaných serverem Bare Feats byla ještě mnohem pestřejší, jednotlivých testů se účastnily různé stroje, ty proto budou popsány až při popisu výsledků, server testoval nové čtyřjádrové i osmijádrové modely s různými taktovacími frekvencemi a kapacitami RAM, srovnával je s loňskými a ještě staršími Macy Pro, k porovnání dále použil loňský a letošní iMac na 3,06 GHz.

A především zkoumal mnohem větší počet grafických karet, vedle těch instalovaných standardně doplnil též výsledky pro karty Radeon HD 4870, Radeon HD 3870 a GeForce 8800 GT a GeForce 8800 GS.

Výsledky výkonnostních testů Macworldu

Výsledky svých výkonnostních testů Macworld shrnuje ve dvou tabulkách začleněných do příslušného článku, celková skóre naměřená testy Speedmark 5 ukazuje tento diagram.

Výkony v testech Speedmark

Celkovým skóre v testech Speedmark nové Macy Pro překonaly všechny ostatní srovnávané stroje, vyšší hodnoty však dosáhl nový čtyřjádrový model, což ovšem plyne z taktovacích frekvencí nasazených procesorů.

Nový čtyřjádrový 2,66GHz Mac Pro měl lepší časy v testech Photoshopu, Compressoru, iMovie, iTunes a 3D her než loňský standardní osmijádrový stroj (s 2,8 GHz Xeony). Nový model má přitom jen poloviční počet fyzických procesových jader proti svému předchůdci (zde se jasně projevuje převaha nové architektury Nehalemů). Jeho celkové skóre bylo o 16 procent vyšší, v testech Photoshopu potřeboval o 27 procent méně času a v testu Compressoru byl rychlejší o 20 procent.

V případě nového osmijádrového Macu Pro se ve většině dílčích testů Speedmark projevila spíše nižší taktovací frekvence jeho procesorů (pouze 2,26 GHz), jeho časy vyšly horší než výsledky čtyřjádrového stroje. Jedinou výjimku představoval test vykreslování v Cinemě 4D, jež dokázala využít vyššího počtu procesorových jader. V důsledku toho bylo jeho celkové skóre o 5 bodů nižší oproti čtyřjádrovému modelu.

Výsledky 3,06GHz Macu zároveň ukazují, že Core 2 Duo ani na této frekvenci Nehalemům nestačí, ve dvou testech však byl iMac přece jen lepší než Macy Pro, konkrétně v testu Quaku 4 a v testu ZIP archívu. Tyto testy ovšem závisí hlavně na grafické kartě a na disku, což ukazuje, že disky a grafické karty standardně osazované do Maců Pro nejsou nijak výjimečným hardwarem.

Základní testy grafiky

Snímkové rychlosti pro Quake 4 pak dokazují, že standardní grafické karty nových Maců Pro nepatří zrovna ke špičce. Zatímco 3,06GHz iMac zvládl přes 85 snímků/s, nový čtyřjádrový Mac Pro dal 81,2 snímku/s a osmijádrový model dokonce jen 70,8 snímku/s (znovu se projevila nižší taktovací frekvence).

To ale zase tolik nepřekvapuje, je třeba si uvědomit, že GeForce GT 120 je vlastně přejmenovaná GeForce 9500 GT, tedy dost slabá karta, zatímco 3,06GHz iMac používá GeForce GT 130, jinak pojmenovanou GeForce 8800 GSO. Z testů Quaku 4 rovněž vyplývá, že GeForce GT 120 nepodává o mnoho lepší výkony ani proti Radeonu HD 2600 XT osazovanému do předchozích Maců Pro.

Testování profesionálních aplikací

Z výše uvedeného též jasně plyne, že testy Speedmark nedokážou plně prověřit výkonnostní potenciál Maců Pro. To je ovšem dáno tím, že Macworld tyhle testy používá pro všechny Macy (včetně těch hodně starých, do srovnání pořád ještě zahrnuje PowerPC stroje), a tak tato testovací sada jenom v omezené míře začleňuje aplikace schopné plně využít vícejádrové a víceprocesorové stroje. Jednotlivé testy se navíc provádějí samostatně, takže se nemůže příliš projevit vliv větší kapacity RAM.

A proto Macworld přidal ještě několik dalších testů k prověření Maců Pro, totiž test aplikace Mathematica 7 a test Compressoru 3 při převodu ProRes souboru do formátu H.264. Mathematica loni doplnila právě podporu paralelního zpracování, tak jako již dříve Compressor 3.

A dále se ještě testovaly hry Quake 4 a Call of Duty ve vyšších rozlišeních (standardní testy Speedmark používají rozlišení 1 024 x 768, tady se Quake 4 navíc testoval v rozlišení 1 600 x 1 200 a Call of Duty v rozlišeních 1 344 x 880 a 1 920 x 1 200).

Tentokrát se porovnávaly oba nové Macy Pro se starším 2,8GHz osmijádrovým a s 2,66GHz čtyřjádrovým modelem a také s 3,06GHz iMacem.

Obě profesionální aplikace v těchto testech rozpoznaly a využívaly všech 16 virtuálních jader osmijádrového Macu Pro, což se samozřejmě projevilo ve výsledcích.

V testu MathematicaMark 7 nový čtyřjádrový model dosáhl hodnoty 10,1, tedy ještě o něco lepší proti 9,7 bodu loňského 2,8GHz osmijádrového Macu Pro. A nový 2,26GHz osmijádrový stroj jasně vynikl hodnotou 16,8, o 73 procent vyšší ve srovnání s loňským osmijádrovým modelem, Mathematica 7 tedy zjevně umí využít všechna virtuální jádra Nehalemů.

V testech Compressoru, kdy se ProRes soubor o délce 6 minut 41 sekund kódoval do H.264 soubor pro iPod či iPhone o rozlišení 640 x 480, trval převod novému čtyřjádrovému 2,66GHz Macu Pro 9 minut 38 sekund, asi o 6,6 procenta déle, než potřeboval loňský 2,8GHz osmijádrový model. Zato nový osmijádrový 2,26GHz Mac Pro to zvládl přibližně o 8,9 procenta rychleji, navzdory mnohem nižší taktovací frekvenci. A iMac s téměř půlhodinovým časem zůstal daleko vzadu, teprve v aplikacích této kategorie se skutečně projeví výkonnostní odstup Maců Pro od ostatních modelů.

Co se týče výsledků her ve vyšším rozlišení, nové Macy Pro proti loňskému 2,8GHz osmijádrovému modelu v Call of Duty s rozlišením 1 920 x 1 200 daly o 44 procent vyšší snímkové rychlosti a v Quaku 4 při rozlišení 1 600 x 1 200 zvládaly téměř dvojnásobný počet snímků za sekundu, vyšší výkony však zřejmě lze připsat spíše na vrub výkonnějších procesorů a RAM než karty GeForce GT 120.

Když se totiž podíváte na výsledky 3,06GHz iMacu s kartou GeForce GT 130, zjistíte, že i ve vyšších rozlišeních předvedl mnohem lepší hodnoty. Zatímco v rozlišení 1 024 x 768 Mac nové Macy Pro překonal jen o několik málo snímků/s, ve vyšších rozlišeních zvládal snímkové rychlosti lepší skoro o 60 procent, jasně se zde projevila výkonnější grafická karta.

Výsledky testů serveru Bare Feats

Macworld ovšem otestoval pouze standardní konfigurace nových Maců Pro. A ty přitom narozdíl od ostatních Maců nabízejí mnohem širší možnosti rozšiřování. Vcelku přesný obraz o tom, jak se na výkonu projeví výše taktované procesory, větší kapacity RAM a především lepší grafické karty, si lze udělat z testů serveru Bare Feats.

Zde se blíže podíváme na tři testy související s novými Macy Pro, ale najdete jich tam ještě víc. Nejprve probereme výkon ve 3D hrách:

Výkony nových Maců Pro ve 3D hrách

Testy Macworldu ukázaly, že GeForce GT 120 nepodává nijak zářné výkony. Pro nové Macy Pro si však můžete volitelně objednat také grafickou kartu Radeon HD 4870, jež by měla poskytnout mnohem lepší výkon. To, o kolik lepší, se dá zjistit z testů 3D her, které Bare Feats uskutečnil, měřil snímkové rychlosti při rozlišení 1 920 x 1 200.

Testů se zúčastnily nové osmijádrové Macy Pro s Nehalemy na 2,26 a 2,93 GHz (oba byly osazeny 12 GB RAM), 3,2GHz loňský Mac Pro (s Xeony Harpertown a 16 GB RAM), 3GHz osmijádrový Mac Pro s Xeony Clowertown (Mac Pro první generace) a s 16 GB RAM a loňský 3,06GHz iMac.

Ovšem zvlášť pestrá byla paleta zkoumaných grafických karet. Testů se samozřejmě účastnily karty GeForce GT 120, GeForce 7300 GT, Radeon HD 2600 XT a Radeon 1900 XT, jež se standardně osazovaly do Maců Pro. Navíc se však testovaly karty Radeon HD 4870 a Radeon HD 3870 (volitelně nabízené pro letošní, respektive loňský Mac Pro) a též GeForce 8800 GT a GeForce 8800 GS (nasazená v iMacu).

Výsledky testů názorně předvádějí diagramy pro hry Enemy Territory: Quake Wars, Call of Duty 4, Prey a Halo UB.

Radeon HD 4870 jasně vítězí ve všech hrách, nejlepší výkony odvedl v Macích Pro s 2,93GHz Nehalemy a s 3,2GHz Harpertowny.

Radeon HD 4870 Apple oficiálně podporuje pouze v letošních a loňských Macích Pro, karta navíc vyžaduje Mac OS X 10.5.6 s únorovými ovladači AMD/ATI (anebo testovací verzi Mac OS X 10.5.7). Avšak stejně jako v případě Radeonů HD 3870 a HD 2600 také Radeon HD 4870 obsahuje ve své ROM jak 32bitový, tak 64bitový EFI ovladač, takže po nainstalování příslušných ovladačů z Mac OS X by měl i nejnovější Radeon pro Mac fungovat na všech Macích Pro, Bare Feats se to povedlo s osmijádrovým Macem Pro první generace vybaveným procesory Clovertown a spolupracovník serveru ohlásil, že ho nainstaloval do čtyřjádrového Macu Pro první generace s 2,66GHz procesory Woodcrest.

Radeon HD 4870 tedy jde použít k výraznému urychlení 3D grafiky na všech Macích Pro, i když u těch starších bez oficiálního posvěcení, diagramy výsledků jasně ukazují, že nárůst výkonu bude ohromný. Hned za touto kartou se umístil Radeon HD 3870, vzhledem k tomu, že to byla loňská špička grafické nabídky pro Mac Pro, tak se to dalo vcelku očekávat.

Bare Feats navíc zjistil, že Radeon HD 4870 není zdaleka tak hlučný jako jeho předchůdce (Radeon HD 3870), kromě rozběhu větráku při spouštění nebo restartu počítače karta zůstává poměrně tichá, vedle výborného výkonu si tudíž může připsat další plus.

Výkony zbývajících grafických karet už byly mnohem slabší (nezapomínejte ovšem, že tady se testovalo při skutečně vysokých zátěžích). „Nová“ GeForce GT 120 (ještě jednou připomínám, že to je vlastně GeForce 9500 GT) se ve 3D hrách příliš nepředvedla, předčila pouze karty Radeon HD 2600 XT a GeForce 7300. S GeForce 8800 GT (ani s GeForce 8800 GS v iMacu) se ovšem nemohla měřit, předstihl ji rovněž Radeon 1900 XT (to však byla na svou dobu skutečně poměrně výkonná karta).

Radeon HD 4870 se tak jeví jako jasná volba, pokud chcete výkonnější grafiku pro Mac Pro, zvlášť když se uváží cena. Při objednání nového stroje tato karta přijde na 200 USD, budete-li ji kupovat samostatně (třeba pro doplnění do staršího Macu Pro) vyjde již na 350 USD (mimochodem, GeForce GT 120 samostatně stojí 150 USD). Tohle ovšem platí pro americký obchod Applu, český Apple Store zatím jiné grafické karty než standardní GeForce GT 120 nenabízí.

Testy Core Image grafiky

Není ovšem příliš pravděpodobné, že by si Mac Pro někdo pořizoval jen na hry, a proto Bare Feats provedl ještě další testy, v nichž prověřoval výkon nových strojů při zpracování efektů Core Image, tedy v profesionálních grafických aplikacích, v jedné z hlavních oblastí nasazení nových Maců Pro s Nehalemy.

Byly použity aplikace Motion 3 a iMaginator 4 a tentokrát se srovnávaly nové osmijádrové Macy Pro s 2,93 GHz a 2,26GHz Nehalemy (vybavené 12 GB RAM) s osmijádrovým Macem osazeným 3,2GHz Harpertowny a s 3GHz osmijádrovým strojem s procesory Clovertown, oba starší modely měly 16 GB RAM.

A tyto čtyři stroje se testovaly s grafickými kartami Radeon HD 4870, Radeon HD 3870, GeForce GT 120 a GeForce 8800 GT. (Mimochodem, Apple sice oficiálně doporučuje GeForce GT 120 jen pro nové Macy Pro, ale Bare Feats ji dokázal rozběhnout i ve 3,2GHz loňském modelu.)

Tento diagram zobrazuje výsledky v programu Motion a tenhle hodnoty naměřené pro Imaginator. (Měřily se časy, takže nižší hodnoty byly lepší.)

Tato měření dopadla poněkud jinak než pro 3D hry, nejlepších výsledků totiž dosáhla karta GeForce 8800 GT v novém osmijádrovém Macu Pro s 2,93GHz procesory. Ovšem Radeon HD 4870 za ní zaostal jenom o kousek a v konfiguracích se slabšími procesory už byl někdy i lepší. Radeon HD 3870 v programu Motion podával velmi podobné výkony jako jeho nástupce, ale v testu Imaginatoru byl o dost slabší.

Velice nevyrovnané výsledky však předvedla GeForce GT 120. Ve spojení s Nehalemy se velmi dobře umístila v testu Imaginatoru (jenže na stroji s 3,2GHz Harpertowny skončila poslední), avšak v programu Motion odsunula na poslední místa všechny Macy Pro, v nichž se nacházela.

Pro profesionální grafické aplikace z těchto testů vyplývá, že GeForce 8800 GS stále zůstává dobrým řešením (do nového Macu Pro se ostatně dá přenést), totéž platí i pro Radeon HD 3870.

V případě koupě nového Macu Pro se rozhodně vyplatí sáhnout po Radeonu HD 4870 a jasným favoritem bude tato karta také při modernizaci stávajícího Macu Pro, proti GeForce GT 120 sice vyjde o něco dráž, ale v profesionálních aplikacích dává soustavně vysoké výkony a navíc si vede mnohem lépe ve 3D hrách.

Testy profesionálních aplikací

Už výše probírané testy Macworldu ukázaly, že výkonu nových Maců Pro dokážou skutečně naplno využít až profesionální aplikace, podporující vícejádrové systémy.

A tak server Bare Feats přirozeně provedl rovněž takovéto testy, kdy zkoumal, jak dobře si Nehalemy poradí s aplikacemi využívajícími více procesorů a velkých objemů paměti.

Do těchto testů zařadil nové čtyřjádrové Macy pro s procesory na 2,66 a na 2,93 GHz a nové osmijádrové modely taktované na 2,26 a 2,93 GHz. Ty se srovnávaly s loňskými osmijádrovými Macy Pro s 3,2GHz a 2,8GHz Xeony a s letošním 3,06GHz iMacem. Nové Macy Pro byly osazeny 6 a 12 GB RAM, ty loňské 16 GB a iMac měl 4 GB RAM.

Výsledky opět najdete v diagramech, tenhle udává časy v sekundách pro benchmarkový test After Effects CS4, zde vidíte výsledky testu DigLloyd pro Photoshop CS4 a tento diagram zobrazuje hodnoty pro kódování Compressoru (s 8 instancemi).

After Effects CS 4 i Compressor 3 lze nastavit tak, aby spouštěly podprocesy pro každé procesorové jádro, každý podproces si přitom může přivlastnit až 3 GB RAM, jde tedy o případy, kdy bude žádoucí velká kapacita RAM.

Pro test Compressoru byly všechny Macy Pro nastaveny na provozování 8 instancí, aby byly výsledky porovnatelné, zároveň se však ukázalo, že využití všech dostupných instancí nemusí vždy zajistit lepší výsledky. Když se na novém osmijádrovém Macu Pro nastavilo použití více než 8 instancí (díky Hyper-Threadingu stroj nabízí až 16 virtuálních jader), kódování HD QuickTime filmu se citelně zpomalilo, což ukazuje, že Hyper-Threading rozhodně není všelékem.

V případě Photoshopu CS4 je třeba si uvědomit, že tento program využívá vícejádrových procesorů pouze pro některé své funkce a filtry a pro zpracování obrazu dokáže přímo používat jen 3 GB RAM, Mac OS X však umí zařídit, aby se případná další volná RAM užila jako virtuální odkládací svazek před tím, než dojde k odstránkování na mnohem pomalejší pevný disk. Použitý benchmarkový test by navíc měl poměrně věrně napodobovat obvyklý postup při zpracování fotografií.

Testy samozřejmě dopadly podobně jako výše popisované testy Macworldu, profesionální aplikace zpracovával i nejníže taktovaný osmijádrový Mac (s 2,26GHz Nehalemy) rychleji než loňský 3,2GHz osmijádrový model, výše taktované Nehalemy pochopitelně potřebovaly ještě méně času, takže první místo ve všech testech nepřekvapivě obsadil 2,93GHz osmijádrový stroj.

Na druhou stranu loňské osmijádrové Macy Pro jsou v profesionálních aplikacích rychlejší než nový čtyřjádrový model a navíc se dnes (především v USA) doprodávají s výraznými slevami. A když se k tomu připočte, že i tyto stroje lze osadit Radeonem HD 4870, mohou být poměrně zajímavým řešením, tedy alespoň dokud budou dostupné.

Otázka kapacity a propustnosti RAM

U profesionálních aplikací navíc dost záleží na kapacitě RAM, u nového čtyřjádrového Macu Pro pak nemusí jen čtyři paměťové patice stačit. (DDR3 RAM je navíc dražší než DDR2 RAM, zvlášť když se kupuje od Applu, ovšem již teď se dá od jiných dodavatelů paměť sehnat podstatně levněji.)

Letošní čtyřjádrový model oficiálně podporuje maximálně 8 GB RAM, což v řadě případů může být málo. Objevují se sice náznaky, že by i tento model mohl zvládat 4GB moduly, takže ho snad přece jenom půjde osadit 16 GB RAM, jenže zatím 4GB DDR3 moduly vycházejí mnohem dráž než moduly nižších kapacit (to se ale časem může změnit).

A aby to s RAM nebylo tak jednoduché, Nehalemy používají tříkanálový řadič paměti, avšak nové Macy Pro mají počty paměťových patic vyjádřitelné jako násobky dvou. Proto když se osadí všechny patice, může to paradoxně vést ke zpomalení paměti. Jak ukazuje diagram zátěžového testu DigLloydTools, při nainstalovaných 12 GB RAM (6 x 2 GB) vychází vyšší hodnota než pro 16 GB (8 x 2 GB), řadič paměti se totiž přepnul ze tříkanálového na dvoukanálový režim.

V praxi se to však na výkonu aplikací nemusí projevit, protože snížení výkonu RAM více než vyrovná její větší kapacita, jestliže zabrání stránkování na mnohem pomalejší pevný disk.

Do testů byl zařazen také iMac, jeho výsledky jasně prokazují, že v případě profesionálních aplikací Macům Pro nesahá ani po paty, dvoujádrový procesor Core 2 Duo a 4 GB RAM sice výborně stačí pro „obyčejné“ aplikace, alr na profesionální úlohy prostě potřebujete odpovídající hardware (za který si ovšem též náležitě připlatíte).

Závěrečné shrnutí

Rozhodování o tom, jaký Mac Pro si pořídit, je dnes ještě složitější než dříve.

Potřebujete-li maximální výkon profesionálních aplikací bez ohledu na cenu, bude nejlepším řešením nový osmijádrový Mac (zejména sáhnete-li po výše taktovaných procesorech, standardní 2,26GHz Nehalemy poskytují vyšší výkon pouze v aplikacích skutečně dobře optimalizovaných pro vícejádrové stroje).

Avšak u čtyřjádrového Macu Pro s Nehalemy to už tak jednoznačné není, omezené možnosti rozšiřování RAM mohou být právě v profesionálních aplikacích dost značnou slabinou, navíc loňské osmijádrové Macy Pro podávají vyšší výkon a dají se právě teď sehnat za velice příznivé ceny (až se vyprodají, bude situace pochopitelně jiná).

Rozhodnutí Applu tak výrazně odlišit dva základní modely letošního Macu Pro oprávněně vyvolává značnou kritiku, lze se jen dohadovat, proč k němu sáhl, pro zákazníky bylo uspořádání předchozích Maců Pro nepochybně výhodnější.

Budete-li vybírat jenom mezi novými Macy Pro, pak bude záležet na konkrétním nasazení stroje, pro některé scénáře bude výhodnější čtyřjádrový model a pro jiné osmijádrový, musí se porovnat poměr ceny a výkonu pro předpokládané typy nejčastěji zpracovávaných aplikací.

Poměrně jednoznačně však dopadly testy grafických karet. Rozhodně se vyplatí pořídit si nový Radeon HD 4870, jak v 3D hrách, tak v profesionálních aplikacích nabízí opravdu vysoké výkony. V novém Macu Pro se vyplatí zcela určitě a bude výhodnou investicí rovněž při dodatečné koupi (a to též pro starší Macy Pro), jedinou výjimku představují Macy Pro vybavené GeForce G8800 GT, jež zůstává dobrým grafickým řešením i dnes.

Naopak standardně nasazovaná GeForce GT 120 se nepředvedla nejlépe, v 3D hrách dost výrazně zaostává a její výkony v profesionálních aplikacích byly značně nevyrovnané. Apple tak bohužel pokračuje v tradici vybavování Maců Pro poměrně slabou standardní grafikou.

Přednosti Maců Pro však plně vyniknou jen v profesionálních aplikacích, testy běžných úloh ukazují, že proti nejvyšším modelům iMaců nijak závratné urychlení nepřinášejí. To je ovšem dáno tím, že dnešní aplikace většinou nedokážou vícejádrové a víceprocesorové konfigurace využívat naplno, což se zřejmě změní teprve s nástupem Mac OS X 10.6 Snow Leopard, který by měl psaní takovýchto aplikací usnadnit, avšak na to si asi ještě dost dlouho počkáme.