Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Informace
1984
22. ledna 2003, 00.00 | Přesně před 19 lety, 22. ledna 1984, měla svou premiéru jedna z nejpozoruhodnějších a nejslavnějších reklam všech dob, spot nazvaný prostě "1984". Že za předlohu má neméně slavné dílo George Orwella, to asi tušíte. Co ale o reklamě, která spoluutvářela historii Apple, nevíte?
Jedna z nejpozoruhodnějších a nejslavnějších reklam má za předlohu neméně slavné
dílo George Orwella. Co o ní ale nevíte?
George Orwell napsal v roce 1948 hořký román o budoucnosti světa rozděleného
mezi tři totalitní režimy. Mnohé části knihy byly podezřele podobné realitě
již v roce vydání, jiným k naplnění ještě pár let zbývalo, ale velká část jeho
vize naštěstí zůstala science fiction.
Krom zfilmování Michaelem Radfordem byl tento román na plátno a televizní obrazovky převeden i Ridley Scottem, který se s rozpočtem 900 tisíc dolarů ujal režie slavné reklamy na prvního Macintoshe. Britský film dlouhý téměř dvě hodiny nijak nepřevyšuje průměr, oproti tomu jedna minuta stačila k vytvoření nezapomenutelné reklamy. Ač se zdá, že reklama přesně vystihuje revolučního ducha prvního Macintoshe, byla navržena již v roce 1982 pro Apple II. V reklamní agentuře Chiat/Day, která pro Apple v té době připravovala reklamní kampaň (Apple se k ní vrátil i v druhé polovině devadesátých let) vznikla tištěná reklama s mottem „Why 1984 won't be like 1984" (Proč rok 1984 nebude jako "1984") půl roku před tím, než věděli, že přijde Macintosh. Reklama tehdy však nebyla schválena vedením a byla odložena.
Záběry z natáčení: Skinheads natření na bílo a agent ideopolicie
Na jaře 1983 hledali Steve Hayden, textař Chiat/Day, a Brent Thomas, umělecký
ředitel, heslo pro nového Macintoshe a s jistými úpravami dali dohromady scénář
reklamy, vycházející z původní myšlenky. John Sculley byl skeptický, ale Jobs
okamžitě kývl, a tak natáčení začalo.
Chiat/Day pověřilo režií Ridleyho Scotta, který v té době měl za sebou již dva
slavné sci-fi filmy – Vetřelce a Blade Runnera. Vetřelec se stal základem pro
několik pokračování a Blade Runner podle románu Philipa K. Dicka (napsal předlohy
mj. i ke Stroji času a Minority Report) zase veleslavným sci-fi a jedním z mála
noir sci-fi filmů vůbec.
Vedení Apple včetně Jobse a Wozniaka si reklamu zamilovalo, ale investoři pro
ni neměli ani za mák pochopení. Apple údajně na poslední chvíli nařídil odprodání
reklamního času, který reklama měla rezervovaný v přenosu finále amerického
fotbalu (Super Bowl) v lednu 1984. Druhých 30 sekund se prodat podařilo, ale
Applu i tak zůstala celá minuta, která nakonec byla využita a z "1984"
se stala nezapomenutelná reklama, která od té doby vyhrála více než tři desítky
prestižních ocenění (naposled byla zařazena mezi nejlepších 20 reklam magazínu
Adweek spolu s reklamami Nike, Pepsi, Coca-Cola
apod.).
Oficiální premiéru měla 22. ledna 1984, ve skutečnosti však éterem prošla již
15. prosince 1983 v jednu hodinu ráno na jedenáctém programu jedné malé televizní
stanice (KMVT) v Twin Falls, Idaho. Chiat/Day tento mírně řečeno neatraktivní
reklamní čas zaplatilo, aby se reklama dostala mezi soutěžní klipy za rok 1983
– nikoli až o rok později. Pro srovnání uvedu cenu reklamního času ve finále
americké fotbalové ligy, které Apple stálo 800 000 dolarů, minutka slávy této
reklamy v roce 1983 stála dolarů 10.
Hrdinka v oblečení připomínajícím tělocvikový stejnokroj z doby nedávno minulé
pronásledovaná ideopolicií
Reklama byla natáčena v Británii a Ridley Scott na ni najal skinheady.
Problémem bylo sehnat modelku, která by s kladivem nevypadala jako poleno, ale
nakonec se podařilo najít bývalou diskařku Anyau Major.
V reklamě je použita dvouminutovka nenávisti, kde Orwell popisoval nenávistné
projevy Velkého bratra. Zaměstnanci při ní seděli před velkou obrazovkou a nejrůzněji
projevovali souhlas vůdci a své antipatie záškodníkům režimu a zemi, se kterou
byla Oceánie zrovna ve válce. Zkrátka davová manipulace nesvobodnými lidmi,
kteří jsou otroky režimu a nemohou ani pomyslet na jinou variantu – ač to Apple
popřel, přirovnal IBM PC k totalitnímu státu, kde lidé jen otrocky plní své
úkoly.
Velký bratr a jeho monolog
Monolog Velkého bratra na pozadí reklamy:
For today we celebrate the first, glorious anniversary of the Information
Purification Directive! We have created, for the first time in all history,
a garden of pure ideology, where each worker may bloom secure from the pests
of contradictory and confusing truths. Our Unification of Thought is a more
powerful weapon than any fleet or army on Earth! We are one people. With one
will. One resolve. One cause. Our enemies shall talk themselves to death. And
we will bury them with their own confusion! We shall prevail!
Můj neumělý překlad:
Dnes slavíme první velkolepé výročí Nařízení očisty informací! Poprvé v historii
jsme vytvořili zahradu ryzí ideologie, kde může každý dělník, ochráněn od odporujících
si a zavádějících pravd, bezpečně vzkvétat. Naše jednotné myšlenky jsou mocnější
zbraní než jakákoli flotila či armáda na Zemi! Jsme jeden národ. S jednou vůlí.
S jedním odhodláním. Jednou příčinou. Naši nepřátelé se umluví k smrti.
A my je pohřbíme v jejich vlastním zmatení! My zvítězíme!
24. ledna Apple Computer uvede Macintosh. Uvidíte, proč rok 1984 nebude jako
"1984".
Jestli jste tuto pozoruhodnou reklamu dosud neviděli, tak neváhejte a vyberte si z níže uvedených možností k jejímu zhlédnutí. Je to skutečně nezapomenutelná reklama na nezapomenutelný počítač, o kterém si něco řekneme třeba někdy příště.
1984 k downloadu nebo přehrání ve čtyřech verzích:
verze komatibilní i se staršími verzemi QuickTime (13
MB)
verze vyžadující QT 6 a novější (3,3
MB)
realplayer stream (56k
a 28k) (poskytnuto
serverem apple-history.com)
jednu ze zdařilejších parodií na text 1984 najdete zde.