Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Hry
Civilizace III: dobrodruství Sida Meiera pokračuje
15. března 2002, 00.00 | Geniální tahová strategie se dočkala třetího dílu, ve kterém se opět můžete stát vůdcem národa a potažmo pánem celého světa. Nový díl veleúspěšné Civilizace vám prozradí, že cesta k úspěchu vede nejen přes válku, ale i přes diplomacii, vědu a kulturu.
Civilization III je dílem Sida Meiera, zakladatele společnosti Firexis, který je duchovním vůdcem celého projektu. Tento geniální stratég přivedl na naše počítače další díl tahové strategie, Civilization III, která aspiruje na jednu z nejúspěšnějších a nejkvalitnější všech dob. Za poskytnutí hry děkujeme společnosti MacSoft, producentům Mac verze.Civilizace začala psát své dějiny, ne však jako první Sid Meierova hra, v roce 1991, kdy byl vydán první díl. V té době přišel Sid Meier se zcela nevídaným druhem hry, která byla založena na tazích (=hra je rozdělena na časová kola, ve kterých má každý jedinec prostor k vykonání akce). V původní Civilizaci jste se stal vůdcem národa, který měl porazit své okolní soupeře na poli vojenském, ekonomickém nebo odletem na Alfu Centari. Jenže nebyl jste vůdcem ledajakým, ale vůdcem konkrétního světového národa (např. Američanů s vůdcem Abrahamem Lincolnem, Číňanů s vůdcem Mao Ce Tungem apod.). Po vydání CivNetu (1995), což byla síťová verze původní civilizace, byl očekáván další díl. Očekávání se splnilo v roce 1996, kdy byla vydána Civilizace II. Druhý díl přinesl izometrickou grafiku, drobné změny v hratelnosti hry, nové jednotky a historické scénáře. Na konci roku 2001 vyšla Civilizace III, která o několik měsíců později dorazila i na vašeho Maca. Na jednom CD se ukrývá několik desítek (ba stovek) hodin absolutní zábavy, která Vás odtrhne od reality všedního dne a přesune Vás do doby dávno minulé, kdy největším lidským pokrokem byl oheň.
Váš první settler zakládá vaše první město. Vaše říše může začít expandovat.
Hra začíná v době 4000 BC (p.n.l.), kdy jako jediný Settler (=zakladatel města) se pohybujete po světové mapě (pochopitelně černé, neprobádané) a zakládáte své první město, potažmo začínáte budovat svou říši. Vámi postavené město přesně kopíruje hlavní město daného národa (tzv. Rusové - Moskva, Římané - Řím), může produkovat jednotky či stavět různé stavby. Město však není pouze stavícím artiklem, žije svým životem, a mění svou populaci. Každý človíček, jednotka či stavba něco stojí, pochopitelně dle náročnosti jednotlivé stavby. Město můžete navíc konejšit postavením Divu světa, který, stejně jako v reálu, může být pouze jeden a může odstartovat Váš "Zlatý věk". Během něj produkuje daleko rychleji než kdykoliv předtím, jenže i zlatý věk jednou končí. Do útrob města se dostanete několikerým pokliknutím na zvolené město na světové mapě, kde můžete ovlivňovat jeho parametry. Nastavujete produkci tím, že umísťujete obyvatele na jednotlivé čtverčíky.
Jak jsem již hovořil, základní produkcí je stavba jednotek. Civilizace mají 90%jednotek stejných, národy se liší několika druhy specifických jednotek, např. Japonci mohou produkovat Samuraje, Rusové Kozáky apod. K zakládání měst slouží Settleři (u Američanů Scouti), k výrobě silnic, zavlažování, výstavbě pevnůstek a sazbě stromů slouží Workeři. Pak se dá hovořit čistě o vojenských jednotkách, jako např. Warrior (=Bojovník), Catapult, Tank, Ponorka... Jedná se pouze o výčet jednotek, všechny nejsou pochopitelně k mání ze začátku hry, ale úměrně závisí na kvalitě vašeho výzkumu.
Hra je docela obtižná i na nejlehčí těžkost, takže se příliš nedivte této zaostalosti. Hold, začátky jsou těžké.
Cestou k úspěchu hry, jak už bylo naznačeno, nevede pouze válečné tažení (ale kdo by nebojoval, když může, že???). To by bylo, bez technického pokroku, docela marné. Jen si představte situaci, ve které by proti vašim ponorkám stály dřevěné lodičky... Technický pokrok záleží na vámi zvolené strategii, protože můžete určovat rozdělení peněž mezi zábavou a vědou. Pokud omezíte zábavu, váš technický pokrok bude rychle růst, ale můžete čekat nepokoje ve městech, nízké výtěžky z obchodu a hlavně prázdnou pokladnu. Pokud zvolíte opačný model, Vaše civilizace bude zaostalejší, ale bohatá. To však v sobě nese určité riziko, neboť se zároveň stává dobrou kořistí pro okolní vojska. Peníze slouží k obchodu, a tak vy můžete směle obchodovat s civilizacemi, které jsou s Vámi v míru. Obchodními artikly se stávají mírové smlouvy, technologické objevy, vytěžené suroviny a města. A pochopitelně peníze. Na ty obvykle vůdci okolních civilizací dobře slyší. Ale pokud si myslíte, že Vám vymění, cokoli si umanete, jste na velkém omylu. Vůdcové moc dobře vědí, co by se jim hodilo, co by mohli obětovat a co ne.
Vůdci okolních civilizací čekají na Vaše nabídky. Tedy, pokud zrovna nejste ve válce.
Jak jsem se v předcházejícím odstavci zmínil, můžete těžit suroviny. Na mapě vidíte ikonky jednotlivých surovin, ke kterým musíte nejprve svým Workekrem přivést cestu a pak zde postavit kolonii či důl. Jestliže postavíte kolonii, Váš Worker zůstane v dané kolonii a už s ním nemůžete počítat. Vytěžené suroviny pak slouží jako obchodní artikl, ale také jako součást vaší kosmické výpravy (tzv. Space Race), která, jako jedna z možností, může vést k úspěšnému konci hry. O hedvábí, zlato, révu apod. se také vedou boje, a proto brzy zjistíte, jak dobré je mít u kolonie několik dobře připravených a upevněných vojáků.
Vnitřek vašeho města slouží k zadání nové výroby či rozmístění obyvatel do jednotlivých čtverčíků.
Život jednotek je založen na procentuálním modulu zkušeností. Každá vaše jednotka má několik políček (po produkci nejčastěji tři), které zaznamenávají životní zkušenost. Pokud porazíte nějaké jednotky, Váš bojovník povýší, přidá se mu jeden životní čtvereček a může povýšit až na úroveň Elite. Jednotky jsou základně dělené na obranné a útočné. Obranné se hodí k obraně měst, útočné pak k získávání cizího území. Při bojích jsou dodržovány zásady tahové strategie. Jednotka, která přijde o všechny zkušenostní políčka, umírá. Bohužel (nebo bohudík) nikdy na sto procent nevíte, která jednotka vyhraje. Nezáleží zde na její ceně, ale na náhodném modelu. Někdy se mně stávalo, že prostý bojovník zabil legionáře, který stál trojnásobně víc.
Pro lepší orientaci ve vědeckém pokroku máte opět k dispozici Civilopedii, což je Encyklopedie vynálezů. Je zpracována velmi důkladně a přehledně, a tak vždy dobře víte, co musíte zkoumat, abyste mohli vyráběť vámi požadovaný produkt. Výzkum trvá vždy určitý počet tahů, urychlují jej pouze peníze rozdělené mezi vědu a zábavu.
Pohled na město z ptačí perspektivy, aneb krajina je sice pěkná ale město stojí k zahození...
Co se týče grafické stránky, nemám hře co vytknout. Nádherná izometrická grafika s detailními jednotkami zpříjemní vaše tažení. Kapitolou samou pro sebe je grafické zpracování měst, které si můžete vyvolat při kontrole produkce města. Nemyslím tím teď ikonu na světové mapě, které nemám také co vytknout, ale statický obrázek jednotlivého města, na kterém jasně vidíte, co jste postavili. Animace jsou taktéž na vysoké úrovni, a tak vás během hry nepřekvapí protahování bojovníků, kopání pracovníků či samotné provedení soubojů. Dalším pamlskem je hudba, která se mění dle doby, ve které se nalézáte. Přímo geniální je chorálová hudba středověku. A ozvučení (tzv. samply) jednotek, věřte, že o tom nemá cenu hovořit. Jen mně trochu mrzí, že jednotky nejsou namluveny a tak si můžete pouze nechat zdát o oblíbené hlášce strategických her: "Yes, sir!"
Rozvoj říše je věc těžká, bojuje se o každý kousek plochy.
Co se týče technických požadavků, autoři hry považují za minimum tuto konfiguraci: 300 MHz G3 nebo lepší (5OO MHz doporučené), MacOS 8.6 / MacOS 10.0.4, 64 MB RAM pro MacOS 8.6, 128 MB RAM pro MacOS X, 500 MB volného prostoru. Instalace je řešeno šalamounsky, ale pro uživatele nejvýhodněji. Existuje pouze jeden instalační soubor, který si automaticky zjistí verzi Vašeho systému. Disponujete-li starou dobrou devítkou, nainstaluje Vám verzi pro starou dobrou devítku. Máte-li novější desítku, pak... Můžete si zvolit také rozlišení samotné hry, začínáte od 1024x768 až po 1792x1344 . Pochopitelně tím rostou nároky na Váš počítač, ale to je snad samozřejmé.
Úvodní obrazovka s obrázkem věže z fenomenálního intra.
Závěrem bych se zmínil ještě o prvních věcech, které před hraním uvidíte. První je několika set stránkový manuál, který Vám odpoví na cokoliv si vzpomenete. Druhou nezapomenutelnou věcí je intro, které charakterizuje celičkou třetí Civilizaci. Nejdříve uvidíte jen poušť, pak vodu a stavbu věže. Kamera postupně vzhlíží k nebesům, objevují se další patra věže v jiném stavebním slohu až dorazí k postmoderním jeřábům a skleněnému vrcholku věže, a la mrakodrap. A pak průlet stíhačky odstartuje vaši pouť za ovládnutím světa.
A co říci závěrem? Slova to nevyjádří...