Vetřelec vs. Predátor vs. Hvězdná pěchota - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Hry  

14. září 2001, 00.00 | Chcete vědet, jak to dopadne, když se střetnou tři nejnebezpečnější rasy ve vesmíru? Na Maca právě přichází Alien vs. Predator, takže se můžete přesvědčit na vlastní kůži. Ale pozor, jen pro odvážné.

Pokud se alespoň trochu zajímáte o hry, nemohli jste nezaregistrovat velké očekávání nové hry pro PC, Aliens vs. Predator 2. Proto mě velmi potěšilo, když se na začátku září objevilo demo hry Aliens vs. Predator na Maca – dokud se neukázalo, že se jedná o předchozí verzi hry, starou více než dva roky. Ale neházejme flintu do žita a podívejme se i na to, co nám s takovým zpožděním přichází. Mimochodem, konečně se jednou ukázalo demo dřív, než plná verze, a tak to má být, hráč má být ochutnávkou v demu vybuzen a nedočkavě čekat na uvedení plné verze – možná si vzpomenete na hysterii, která se konala kolem prvního a druhého dílu Marathonu...

Aliens vs. Predator Gold Edition je akční 3D hra, kombinující tři rasy, které se zrovna nemají moc v lásce – Vetřelce (tedy Alieny), Predatory a nakonec lidi. Lidský druh z názvu vypadnul, neboť to není takový marketingový tahák, a také lidé jsou poměrně samozřejmou kulisou, vlastně spíš součástí potravinového řetězce obou druhů. AvP umožňuje hrát za každou rasu zvlášť, jsou to tři hry v jedné, odehrávající se ve stejném místě, ovšem každý druh má svou dějovou linii a pochopitelně i své cíle. Hru lze buď hrát jako jeden hráč, nebo síťově (po lokální síti i po internetu) proti více hráčům.

Lidský druh zastupují United States Colonial Marine Corps, vnucuje se populární název „hvězdná pěchota“. Lidé jsou poměrně slabí, proto musí využívat technologické převahy, tedy například ochranný oblek, noktovizory a kvalitní zbraně - v této hře platí z hesla „nejdřívě střílej, potom se ptej“ jenom ta první část. Mariňák je vybavený detektorem pohybu, který vám rychle pomůže si vypěstovat tu správnou paranoiu.
Na základně Pandora, která je pěchotou chráněná, se podnikají experimenty s Vetřelci – možná si pamatujete na film, kde byla tendence si z Vetřelcu vypěstovat bojové mazlíčky. Při jednom pokusu se však Vetřelci dostali ven, a tak se všichni ostatní snaží dostat pryč. Hlavní lidský hrdina si podle všeho trochu schrupnul, takže se musí probít až k evakuační lodi a úspěšně utéct – po cestě zaručeno setkání s dalšími obyvateli stanice.

Predator má jako hlavní zbraň své nože, a k tomu několik „vychytávek“ – znáte z TV! Maskování, resp. zneviditelnění je jasné, dále tu máme několik druhů pohledů (termovizor je ideální na likvidaci teplokrevných cílů, včetně navádění některých zbraní) a také zoom – tedy možnost přiblížení části obrazu – ideální pro přesnou likvidaci protivníků na dálku. Kromě nožů pro ruční praní máte ještě palné zbraně a také jste vášnivým sběratelem lidských trofejí. Rychlost je dobrá, odolnost největší ze všech druhů.
Jak se chudáci Predátoři dostali na Pandora Base? Při dalším z výletů za lovnou zvěří (možná jste si všimli ve filmu Predator II, že Vetřelci patří mezi Predátoří kořisti) havarovali – šplíchance zelené krve naznačují, že vaši spolulovci se stali obětí lidí, kteří je určitě zahrnou do svého výzkumného programu – proto hurá do akce a osvobozovat. Bohužel, jako na potvoru se k tomu ještě nachomítnou Vetřelci. Cílem je pochopitelně pozbírat co nejvíce kolegů (či jejich pozůstatků) a odletět.

No a Vetřelec? Hlavním cílem je se množit a pojídat cokoliv co není vlastní druh (a když bude hlad, kdo ví...). Vetřelec bojuje tak, jak ho matka příroda (vlastně královna) stvořila – vyzbrojen svými drápy, ostrým ocasem a vystřelovací čelistí – ukusování hlaviček je velká pochoutka a také způsob, jak doplňovat svou energii. Jak je vidět, jedná se o zbraně pro boj zblízka – proto je Vetřelec nechutně rychlý, a také může lézt po zdech a po stropě – život spousta mariňáků končí jako „blop!“ na okraji detektoru pohybu a to další „blop!“ je už doprovázeno zvukem trhaného těla od Vetřelce, který mu přistál za krkem. Tato rasa, i díky „pavoučím“ možnostem a specializaci na boj zblízka přináší nejvíce neobvyklých prvků – ideální je prostě jen tak někde viset a čekat, až se nebožák dostane přesně pode mne a potom... Mlask!
Pandora Base je pro vetřelce v podstatě vězením, zdá se, že si v zajetí přílišnou náklonnost k lidem nevypěstovali. Dráhu našeho hlavního hrdiny sledujeme od vylíhnutí z vajíčka, cílem je odlet ze stanice směr Země – Vetřelce do každé rodiny!

Hru před několika lety pro PC vytvořila firma Rebelion a vydala jí Fox Interactive (Fox „vlastní“ Vetřelce a Predátora), Macovská verzi je vydávaná pod obnovenou značkou MacPlay. Nároky na HW odpovídají času vydání původní verze, minimem je iMac s OpenGL kartou (Rage 128), doporučuje se G3/400 a karta Rage Pro 128 nebo 3dFX VooDoo3. Hra běhá velmi svižně i na slabších konfiguracích.

Musím zde vylíčit osobními pocity – demíčko jsem spustil jednou pozdě večer před spaním, s tím, že si prohlédnu, co jsem to stáhnul. Příšeří v místnosti, kvalitní sluchátka na hlavě, a hurá do akce. Na výběr jsou, jak již bylo řečeno, všechny tři rasy (klávesnice se konfiguruje pro každou zvlášť), pustil jsem se do díla jako mariňák. Prostředí, ve kterém se pohybujete, asi dostane každého – temné chodby osvětlené červenými poplachovými světly za doprovodu příslušné sirény, k tomu pípání detektoru pohybu, neustálé zvuky a pazvuky – neustále čekáte, kde se objeví první vetřelec... K tomu je občas potřeba používat noktovizor, to ovšem zase nelze použít detektor pohybu – atmosféra strachu a stísněného očekávání je dokonalá, když se vetřelec objeví a máte možnost ho sejmout, je to vlastně uvolnění. Vetřelci se objevují znenadání, vpadnou do zad, klidně se vyskytnou i v místech, která už byla vyčištěná... Hrát za mariňáka je opravdu hororový zážitek, který bych asi kardiakům nedoporučoval.

Predátorská část je asi nejstandardnější, pokud pomineme speciální efekty, které můžete používat, i tak se ale jedná o dobrou akci, která se dá doporučit jako úvod do celé hry. Vetřelec je velmi... neobvyklý – i včetně pohledu, který je jakoby širokoúhlý. Díky zmiňovaným zbraním pro boj zblízka a velké rychlosti se jedná o atypický přístup, ideální je viset si hlavou dolů a pozorovat hemžení... poté seskočit, vyhnout se molotov koktejlům od civilistů a pokud se ti šikulkové neupálí, stačí je dobrým úderem zlikvidovat. K dispozici je i „speciální efekt“ – držet lidskou hlavičku chvíli ve středu obrazu a objeví se čelisti – po stisknutí útoku dojde k elegantnímu oddělení hlavy od trupu, a to i na relativně velkou vzdálenost. Největším přítelem Vetřelce jsou stropy a rohy... jenom číhat a poslouchat kroky, jak se pomalu blíží... Mně osobně se hra na Vetřelce líbila nejvíc, perfektně se dá využití moment překvapení, ať už díky možnosti lezení po stěnách a stropu nebo velké rychlosti. A jenom upozornění pro rodiče, při likvidaci protivníků je jejich smrt DOST graficky názorná... utrhané hlavičky a nožičky vesele krvácí a podobně.

Grafika je slušná, i když nedosahuje špičkových moderních her, ale je poměrně propracovaná a docela rychlá. Velmi dobře navozuje pocity stísněných prostorů a kombinace tmy a červených světel v úvodní misi mariňáka vás prostě musí vyděsit. K tomu se přidává široká škála zvuků, které neustále zní všude kolem, a tím dokreslují atmosféru – hudba obsahuje melodické pasáže jen místy, jinak se jedná taky především o nejrůznější okrajové, ale lehce zneklidňující zvuky. Křik obětí, kroky, nejrůznější zvuky prostředí a další prvky se podílejí na perfektním zážitku dost výraznou měrou.

Celkově si AvP zaslouží, i přes své stáří, uznání. Nevyniká technickou dokonalostí grafiky, což na druhou stranu drží nároky v rozumné úrovni, zato nabízí velmi dobrou atmosféru strachu, ať už jste mariňákem a zažíváte si ji na vlastní kůži, nebo naopak strach jako vetřelec rozséváte.

Demo (50 MB) je ke stažení zde, k tomu si lze ještě nahrát zvukové stopy, což představuje dalších 24 MB, ovšem i bez hudby se nebudete cíti nijak ochuzení. Doufejme, že se druhý díl této hry se na Macy dostane dříve, než za další dva roky.