Aplikační výkon - 2. část - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

vykon_test_kal1

vykon_test_kal1

13. dubna 2001, 00.00 | Pokračování článku o výkonu dnešních počítačů Apple Macintosh.

V minulém díle jsme se podívali na výkon počítačů Apple Macintosh při použití v Photoshopu (člának je zde). Dnes bychom se podívali blíže na zbývající provedené testy. Pro ty, kteří předchozí článek nečetli připomeňme, na kterých strojích byly prováděny testy:

Cinebench 2000

První test po Photoshopu je CineBench 2000. Jedná se o benchmarkový program založený na 3D programu Cinema 4D německé firmy Maxon Computer. Celý test je složen ze tří hlavních částí, v případě multiprocesorových strojů pak ze čtyř částí. Nejprve program pracuje s 3D scénou pomocí procesoru, následně ten samý test prováděný za pomoci OpenGL a videokarty a na závěr se provádí rendering 3D scény (při více procesorech ještě rendering při využití všech procesorů). Tento testík má však jednu vadu. Nepodařilo se mi zjistit, zda je optimalizovaný pro AltiVec. Zkoušel jsem cvičně rendering stejné scény v programu CineBench a následně jsem provedl to samé v programu Cinema 4D. Benchmarkový test byl na G4/400 MHz o 25 % pomalejší. Ovšem to také nic neznamená, jelikož nevím, jaké je v testu přesné nastavení pro rendering. Pokud CineBench optimalizovaný není, jsou dosažené výsledky velmi zkreslující, neboť Cinema 4D AltiVec využívá. Bližší pohled na výsledky napovídá, že test asi není úplně optimální - vždyť G4/350 má při renderingu dokonce vyšší výkon, než G4/500 Dual při použití jednoho procesoru! A nyní zmiňované výsledky, které jsou podle firmy Maxon vztažené k Pentiu 133 MHz:

Upozornil bych rád na výkon G4/733, která je na tom s výkonem obdobně, jako v testech Photoshopu - v něčem rychlejší a v něčem pomalejší oproti G4/500 Dual. Ale dá se říci, že jsou celkem srovnatelné. Za zmínku stojí ještě výkon Athlona v testu OpenGL, neboť OpenGL na tomto stroji nebylo podporované. Nevím jakým způsobem program pracuje, pokud není nainstalována jeho podpora, ale žádnou chybu nehlásil. Pouze se tato skutečnost odrazí na výrazně zhoršeném výsledku výsledku. Vzhledem k ne úplně jasným výsledkům bych ale nerad prováděl nějaká hodnocení.

SoundJam MP

Jako další program k testování posloužil populární softík na tvorbu a přehrávání hudebních souborů ve formátu MP3 - SoundJam MP společnosti Casady & Greene (byla použita verze 2.5.2). Test byl založen na převodu hudebního souboru ve formátu AIFF (4:17 minut, stereo, 44,1 kHz) do formátu MP3. Pro zajímavost byla provedena konverze do dvou různých kvalit - 192 kbps (VBR medium high, 44,1 kHz, stereo, best quality) a 128 kbps (VBR Off, 44,1 kHz, stereo, fast quality). Program je optimalizovaný pro AltiVec a pro využití více procesorů. Bohužel je dostupný pouze pro počítače Macintosh a tudíž nemohl být proveden srovnávací test na PC. Zároveň jsem nenašel ani jiný program, který by byl dostupný pro obě platformy a plně optimalizovaný. Výsledkem jsou časy v sekundách:

Na výsledcích se opět významě projevil vliv AltiVecu. Například čas dosažený G4/350 MHz je o 25 % lepší, než u procesoru G3/400 MHz. Zároveň se opět ukazuje, že upgradovaný starší stroj (PM 7300) je na tom velice dobře a sběrnice o poloviční frekvenci se prakticky neprojevuje. Za zmínku ještě stojí srovnání G4/500 Dual s G4/733. Dvouprocesorový stroj je v tomto testu na tom o něco lépe. Výkony obou strojů v podstatě odpovídá přepočtu na shodnou frekvenci jednoho procesoru. Většinou se uvádí, že při použití druhého procesoru je nárůst výkonu přibližně 1,8x, což by odpovídalo i tomuto případu - oba stroje by měli při jednom procesoru a frekvenci 500 MHz čas přibližně 23,4 s.

Quake III: Arena

Při testování jsme nemohli samozřejmě zapomenout ani na hry. Možná tím někoho popudím, ale myslím, že k počítačům zkrátka patří. Nehledě na to, že právě hry dokáží celý systém zatížit opravdu výrazně a výsledky naznačují hodně o odladěnosti celého systému, především po stránce rychlé grafiky. Nevýhodou těchto testů je, že hra je primárně psána pro jednu platformu a pro ty ostatní se většinou více či méně zdařile portuje. To má často za následek výrazný pokles výkonu. Ale zpět k testu, který byl prováděn na klasické hře - Quake III: Arena firmy id Software. Tento program se na měření herního výkonu v současnosti používá pravděpodobně nejčastěji. Celý test probíhá jako předem definovaná hra, kdy počítač zobrazuje všechny snímky nezávisle na synchronizaci s časem. Výsledkem je, že každý počítač musí spočítat a zobrazit stejné množství dat, což se projeví rychlostí celého testu. Po přepočtu času se pak získá počet snímků, které je daný stroj schopný spočítat za jednu sekundu (fps). Testy jsme prováděli v různých rozlišeních po dvou sadách. První sada testů byla při nízké kvalitě zobrazení, druhá sada byla při stejných rozlišeních, ale vysoké kvalitě:

Jednotlivé testy probíhaly na souboru DEMO001 na výše popsaných konfiguracích. Bohužel, ani do tohoto testu nemohl být zařazen Athlon a to díky výše zmiňované chybějící podpoře OpenGL. Následující tabulka zobrazuje dosažené hodnoty v fps:

Osobně se domnívám, že právě test Quake III je po výsledcích Photoshopu pravděpodobně nejzajímavější. Především proto, že z výsledků vyplývají souvislosti mezi jednotlivými komponenty a dosaženým výkonem. Při nízkém rozlišení jsou kladeny mnohem větší nároky na výkon procesoru a propustnost sběrnice. Při vysokých rozlišeních naopak záleží více na výkonu grafické karty, neboť výpočet jednotlivých snímků je již náročnější, než příprava 3D scény (počítače s rozdílným výkonem, ale stejnou grafickou kartou mají prakticky shodné výsledky). Nejlépe je to vidět na upgradovaném Power Macintoshi 7300. Při nízkém rozlišení je oproti tomuto počítači G4/500 Dual o více jak 75 % rychlejší. Díky výkonější grafické kartě je však při vysokém rozlišení rychlejší upgradovaný stroj a to o více jak 80 %!!! Úplně jiná kategorie je pak PowerMac G4/733. Ten díky výkonnějšímu procesoru, rychlejší sběrnici a především lepší grafické kartě překonává ostatní sestavy o více jak dvojnásobek. V této souvislosti bych rád zmínil, že původní výsledky byly o poznání horší. Při rozlišení 640x480 bylo dosaženo "pouze" 76 fps. O 28 % lepší hodnotu jsme získali po instalaci nových ovladačů grafické karty (Ke stažení zde).

QuickTime

Na poslední chvíli jsem se pokusil do testů začlenit ještě něco ohledně práce s videem. To jsem oproti ostatním testům dělal až dodatečně a tak nemohly být testovány všechny doposud hodnocené sestavy (G4/500 Dual nebyla hodnocena vůbec a místo G4/350 byla použita G4/400 MHz s jinak shodnou konfigurací). Pro test jsem zvolil ukládání videa pomocí QuickTime. Samozřejmě pro profesionální práci s videem tento testík mnoho nevypovídá, chtělo by to komplexnější sestavu operací, něco jako pro Photoshop. Pro příště se pokusím polepšit a zařadit nějaké lepší operace. Jako pracovní soubor byl zvolen film "At the Beach" z ukázkových souborů iDVD o velikosti 121,9 MB (720x480 pixlů; 29,97 fps; 33,23 s; zvuk 48 kHz, stereo, 16 bitů). Prováděl jsem ukládání ve třech formátech a výsledky jsou potřebné časy v sekundách:

• Test 1 - 360x240 pixlů; Sorenson Video (high); 15 fps; zvuk 44,1 kHz, stereo, 16 bitů; IMA 4:1
• Test 2 - 720x480 pixlů; Cinepak (high); 25 fps; zvuk 44,1 kHz, stereo, 16 bitů; QDesign Music 32 kbps
• Test 3 - 720x480 pixlů; Sorenson Video (high); 25 fps; zvuk 44,1 kHz, stereo, 8 bitů; MACE 6:1

Z výsledků bych si všímal především ohromného urychlení u procesorů G4 při kompresi Sorenson. Naopak u Cinepaku až tak výrazný nárůst není. Existují dvě vysvětlení. Buď není kodek Cinepak optimalizovaný pro G4, nebo je komprese takového druhu, že AltiVec nedokáže využít. Navíc je vidět, že Cinepak je mnohem náročnější na propustnost sběrnice, nž Sorenson. Současně je opět vidět, že upgradovaný starší stroj ani při těchto náročných operacích nezaostává za novějším strojem se srovnatelným procesorem (je ale otázka, jak by na tom byl při jiných operacích s videem). Škoda, že jsem již nemohl otestovat dvouprocesorovou mašinku. Podle testů zveřejněných na různých servrech je právě práce s videem jednou z mála činností, kde má víceprocesorový systém výrazněji navrch oproti G4/733. Pokud někdo chce opravdu výkonný stroj pro zpracování videa a nepotřebuje superdrive, uvažoval bych o pořízení dvouprocesorového stroje.

ThroughPut

Na závěr ještě tabulku výsledků z programu ThroughPut, který měří propustnost sběrnice. Prográmek je pro počítače Macintosh, proto není hodnocen Athlon. Dvouprocesorovou G4/500 jsem jiz v době testování neměl k dispozici. Udané hodnoty jsou v MB/s:

Je samozřejmé, že každý uživatel má na svůj počítač jiné nároky a proto jsou pro něj důležité jiné výsledky, než pro někoho jiného. Tyto testy se nesnažily dát odpověď všem, ale spíš šlo o vytvoření obrazu, jak je to vlastně s výkonem dnešních počítačů firmy Apple. Osobně bych výsledky shrnul do následujících bodů:

• Pokud můžete, upgradujte starší stroje. To se vyplatí především pokud je v počítači dostatek paměti. Pokud ne, kupte raději nový počítač. Paměť do starších Maců je drahá a spolu s upgradem procesoru a případně grafické karty se již nevyplatí. Druhým případem, kdy bych volil raději nový stroj, jsou aplikace náročné na propustnost sběrnice.
• Určitě se vyplatí počítač s procesorem G4. Zrychlení je oproti G3 opravdu významné, samozřejmě u operací a programů, které umějí využívat AltiVec. U PhotoShopu je to většina nejčastěji používaných funkcí (otáčení, zmenšování...), optimální je na většinu kompresních algoritmů (převod do MP3, komprese pomocí programu StuffIt, ukládání videa atd.)
• Srovnání dnešního nejrychlejšího modelu PowerMac G4/733 s modelem předchozí řady PowerMac G4/500 Dual není úplně jednoznačné. Pro někoho je rychlejší současný model, pro jiného naopak dvouprocesorový stroj. Jestliže jsou kladeny vysoké nároky na propustnost sběrnice či rychlou grafiku, favoritem je G4/733. Aplikace náročné na výpočty se zabudovanou podporou více procesorů a AltiVecu budou naopak lépe běhat na dvouprocesorové G4/500. Ale jinak se v podstatě dá říci, že jsou tyto dva stroje výkonem na přibližně stejné úrovni.

V příštím dílu bych se ještě rád vrátil k některým informacím a dohadům, které se v souvislosti s měřením výkonu objevily.