Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Informace
Písma a Mac OS X
30. června 2004, 00.00 | Aby se váš Panther či Jaguár choval korektně, je potřeba dodržovat pár základních pravidel, jak se k operačnímu systému chovat. Jedním z nich je bezpochyby i nutnost mít pořádek v písmech, které máme v počítači. Správa fontů není zcela triviální, a proto vznikl i tento seriál, ve kterém se podíváme na tuto oblast detailněji.
Aby se váš Panther či Jaguár choval korektně, je potřeba dodržovat pár základních pravidel, jak se k operačnímu systému chovat. Jedním z nich je bezpochyby i nutnost mít pořádek v písmech, které máme v počítači. Správa fontů není zcela triviální, a proto vznikl i tento seriál, ve kterém se podíváme na tuto oblast detailněji.V prvním díle se zaměřím na místa, kam se fonty instalují, a na typy písem, která můžeme v Mac OS X použít.
Kam instalovat?
V Mac OS X je (oproti Mac OS 9) několik míst, kam můžeme fonty instalovat. Instalací se v tomto případě rozumí přesunutí souboru písma do dané složky. Přímo ve složce Fonts/ můžete vytvářet podadresáře, aby byla tato složka přehlednější (viz obrázek). Pokud chcete font deaktivovat, stačí jej z této složky přesunout jinam. Takto lze fonty spravovat na úrovni systému. O správě písem pomocí FontBooku si povíme příště.
A jsou to tyto složky:
~/Library/Fonts/
Do této složky přesuňte fonty, které mají být aktivní pouze pro konkrétního uživatele, takže je nikdo jiný nemůže použít.
/Library/Fonts/
Sem patří písma, která mají být dostupná pro všechny aplikace a uživatele daného počítače. Fonty v této složce nejsou pro samotný chod systému důležité (resp. může bez nich fungovat) a její obsah může měnit pouze administrátor.
/Network/Library/Fonts/
Síťová složka - písma v této lokaci jsou přístupná všem uživatelům na lokální síti
/System/Library/Fonts/
Systémová složka - fonty v této složce jsou důležité pro chod celého systému. Rozhodně je nemažte, pokud nevíte, co děláte!
/System Folder/Fonts/
Zde jsou fonty používané v prostředí Classic. Pokud máte na počítači více lokací s prostředím Classic, Mac OS X zpřístupní pouze písma ve složce, kterou máte zvolenu v System Preferences. Ostaní nikoliv. Aplikace spuštěné v prostředí Classic mohou tyto fonty použít, ale žádné jiné z výše uvedených složek. Zatímco aplikace z Mac OS X mohou používat fonty určené pro Classic.
V případě duplikace písma se aktivuje font dle nastavené priority složek - té odpovídá i pořadí, v jakém jsou zde uvedeny. Takže když budete mít stejný font zároveň ve své domovské a systémové složce (dojde k duplikaci), systém aktivuje ten, který je umístěn ve vaší domovské složce (má vyšší prioritu).
Podporované formáty písem:
Macintosh TrueType Font Suitcase (FFIL)
Známý především z předchozích verzí systému (Mac OS 9). Informace o písmu jsou uložena v tzv. resource forku, což znesnadňuje použití těchto písem na jiných systémech (nemusí podporovat resource fork). Toto písmo poznáme podle ikonky - je na ní napsáno FFIL.
DataFork Suitcase (DFONT)
Náhrada předchozího typu písma v OS X. Všechny informace jsou uloženy v data forku (nikoliv resource forku), což zjednodušuje i jeho přenositelnost mezi systémy (nedochází ke ztrátě resource forku). Tato písma mají koncovku .dfont a najdeme například v systémové složce.
PostScript Type 1 (LWFN)
Tento druh známe především z Mac OS 9, kde pro jejich použití bylo potřeba doplňku ATM (Adobe Type Manager). Mac OS X umí s těmito písmy pracovat nativně - ATM pro Mac OS X neexistuje, o správné vykreslení těchto fontů se stará Quartz. OS X umí používat i rozšířenou verzi PostScriptového písma - Multiple Master.
Windows TrueType (TTF)
Písma s koncovkou .ttf, která přicházejí z prostředí Windows. Mac OS X umí pracovat i s TrueType collections - koncovka .ttc.
OpenType (OTF)
Relativně nový formát, který vznikl spoluprací společností Microsoft a Adobe. Hlavním důvodem bylo zlepšení přenositelnosti dokumentů mezi platformami. Tu mimo jiné zajišťuje i kódování Unicode, takže jeden font může obsahovat až 65516 znaků (není nutné mít oddělené fonty se "západní" a "východní" znakovou sadou). Poznáte jej podle koncovky .otf.
V příštím díle se podíváme, jak písma spravovat pomocí aplikace FontBook, která je součástí Mac OS X 10.3, jak FontBook funguje a jaká úskalí toto řešení přináší.
Obsah seriálu (více o seriálu):