Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Multimedia
Recenze: iPod nano - nezůstal kámen na kameni
iPod nano 2010
22. října 2010, 00.00 | Nový iPod nano při svém představení doslova šokoval. Sympaticky podlouhlý tvar nahradil takřka čtverec, léty prověřené ovládací kolečko je pryč, vzadu přibyla spona pro uchycení na oděv a korunu všemu nasadil dotykový displej.
Ani po měsíčním používání nedokážu odpovědět na otázku, jestli mi nový styl iPodu nano sedí nebo ne. Přehrávač se od základů změnil a jen čas ukáže, jestli Apple také v tomto případě nešlápl vedle, jako se to stalo u předchozí generace menšího iPodu shuffle. V každém případě novinka vzbuzuje emoce, což potvrzuje fakt, že po jejím představení byla extrémně rychle vyprodána předchozí generace. Někteří lidé jsou zkrátka konzervativní.
Krásný kousek hardwaru
Změny doznalo už balení, které se smrsklo na malou čtvrecovou krabičku z průhledného plastu. Kromě samotného přehrávače v ní najdete sluchátka, USB kabel a stručný návod shrnující základní funkce.
První dojem po vybalení se dá rozdělit na dvě fáze. Nejdřív držíte tenhle nádherný kousek inženýrského a designérského umu v ruce, chvíli ho jen tak obdivujete, převracíte v ruce, zkoumáte použitý materiál, zkusmo zmáčknete sponu a sbíráte odvahu ke zmáčknutí startovního tlačítka. Po zapnutí přijde v dobrém slova smyslu šok. Malý displej září jasnými barvami, velikost ikon je tak akorát a dotykové ovládání opravdu funguje tak, jako v Jobsově prezentaci. Před tím, než začnete z iPodu poslouchat hudbu, vyzkoušíte ještě jednu věc. Jak by se nový nano vyjímal na ruce místo hodinek. A pak už jen hudba a...
Kam se podělo video
Nový iPod nano je mnohem víc orientovaný na hudbu a sport než předchozí generace. Proto integruje podporu služby Nike+ a má vestavěný krokoměr. A právě proto nepodporuje přehrávání videa. Proto má, na rozdíl od modelů shuffle, touch a iPhonu, vestavěné FM rádio. A právě proto má sponu pro uchycení na oblečení. Zkrátka hudba i v extrémních situacích vždy s sebou.
Nehudební a nesportovní funce jsou vlastně jen dvě. Prohlížení fotografií (včetně podpory zobrazování na externím displeji nebo televizoru) a hodiny, kombinované se stopkami a minutkou. Ty už ale zase souvisejí se sportem.
Samozřejmostí je také možnost využití iPodu jako flash disku, kdy si můžete v zastrčené volbě iTunes vyhradit část kapacity právě pro tyto účely.
Kolečko nebo displej
Kdysi přelomové ovládací kolečko postupně téměř ze všech iPodů zmizelo. Zůstalo už jen u starého dobrého iPodu classic. Na dotykovou obrazovku modelu nano si budete nejspíš chvilku zvykat. Logika ovládání je trochu jiná než u iPhone, ale pochopíte ji rychle.
Velikost ikon je právě tak akorát na strefení se prstem. Tažením vlevo a vpravo se lze přesunovat mězi jednotlivými obrazovkami. Každá z nich pojme maximálně čtyři ikony. Co má nano společné s iPhonem, iPodem touch a iPadem, je schopnost přesouvání ikon. Stačí podržet prst o něco déle na některé z nich a jakmile se začne třást, můžete je přesouvat podle libosti.
Za většinou ikon se skrývá různě hluboká struktura menu. Pohyb v ní je opět jednoduchý. Klepáním na položky se noříte hloub a tažením prstu zleva doprava se vracíte o úroveň výš.
Posledním překvapením je možnost otáčení obrazu o 90 stupňů. Stačí dva prsty položené na displeji a pohyb připomínající manipulaci s malým šroubkem. Obraz si tak můžete nastavit tak, aby odpovídal umístění na oděvu.
Trocha techniky
Nano měří jen 37,5 x 40,9 x 8,78 mm včetně spony. Přesto je stále dostupné v kapacitách 8 a 16 GB (kapacita se proti předchůdci nezměnila). Čtvercový displej má rozlišení 240 x 240 pixelů a na pouzdře přehrávače najdete pouhá tři tlačítka - dvě pro regulaci hlasitosti a jedno sloužící k probouzení a uspávání přístroje. Vespod pak nechybí zásuvka pro 3,5 mm jack sluchátek a standardní dokovací konektor.
Vzhledem k rozměrům si zaslouží pochvalu výdrž akumulátoru. Poslouchat můžete doslova celý den, protože přehrávač opakovaně vydržel přehrávat celých 24 hodin. Trochu horší je to s nabíjením, které trvá 3 hodiny. Nabíječka pochopitelně není součástí balení, takže si ji musíte dokoupit nebo připojovat nano k počítači. Kompletní specifikaci najdete na http://www.apple.com/ipodnano/specs.html.
Probarvená cena
Celkem sedm barevných variant (včetně červené, dostupné jen přes e-shop Apple, ale nikoliv u nás) by mělo uspokojit většinu potenciálních zájemců. Chybí ovšem černá a také bílá.
Menší 8GB verze vyjde v USA na 149 USD a u nás za ni zaplatíte kolem 3 200 Kč. Model s dvojnásobnou kapacitou je jen o 30 USD dražší (v našich podmínkách o zhruba 600 Kč) a ceny jsou tak prakticky shodné s předchozí generací.
Novinka v každém případě nenechává příznivce Apple chladnými. Zatímco jedna skupina proklíná Jobse za zničení dokonalého produktu, ta druhá se hladově vrhla na z gruntu předělanou novinku a nemůže si ji vynachválit. Zamrzí absence podpory videa, ale na malém displeji by šlo stejně jen o těžké provizorium. Apple si nicméně nejspíš ponechává prostor pro budoucí vylepšení a nechce si, kvůli možnosti přehrávání obrazu na externím displeji, kanibalizovat trh s iPody touch a iPhony.
Ovládání je logické, funkční a lze si na něj zvyknout poměrně rychle. Naopak si nejsem jist, zda se v našich podmínkách někdo odváží připnout nano na košili a vyrazit do ulic.
Přehrávač se jednoznačně povedl a díky svým rozměrům, výdrži a schopnostem může být nenápadným společníkem prakticky na každém kroku. Jen na to kolečko budu ještě nějaký čas nostalgicky vzpomínat.
