Zálohování DVD v Mac OS X - DVD2oneX, MacTheRipper a HandBrake - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

3. února 2006, 00.00 | Čas od času se stane, že máte na DVD nějaký film, na kterém vám záleží, a rádi byste si udělali záložní kopii, nebo měli třeba kopii na cestování na disku nebo pobyt na jiném místě a nechcete sebou vozit drahý originál a vystavovat ho tak poškození nebo ztrátě. V tom případě se nabízí zdánlivě jednoduché řešení jeho zkopírování na pevný disk nebo vypálit na záložní médium.

V případě, že originál je na jednovrstvém médiu (do 4,3 GB) nebo máte dvouvrstvou vypalovačku a nejedná se o originál chráněný výrobcem proti kopírování, stačí vložený disk označit a z nabídky Finderu vybrat příkaz Duplikovat, případně v Obsluze disků vyrobit Disk Image a ten pak vypálit, máte-li aplikaci Toast Titanium, tak lze využít položku Copy. Pak už jen stačí po zkopírování dat z originálu vložit do mechaniky čistý nosič a dle rychlosti vypalování máte za několik desítek minut hotovo. Pokud vám stačí kopie na pevném disku, tak stačí kamkoliv překopírovat složku VIDEO_TS, ze které spustíte film systémovým DVD Playerem, případně softwarovými přehrávači dalších výrobců. Bohužel, ne vždy je situace takto ideální.

Velmi často nastává, že film je na dvouvrstvém nosiči, nemáte však možnost nebo nechcete vytvářet dvouvrstvé disky (dvouvrstvé médium stojí 2-3x více než 2 ks jednovrstvých médií). Dalším častým problémem je ochrana proti kopírování. Zde předpokládejme, že zájemce o výrobu kopie je vlastníkem originálu a že chce vyrobit pouze kopii pro svoji vlastní potřebu (na což má právo) a výrobce originálu mu v tomto právu brání a nutí tak vlastníka ke krokům, aby tuto ochranu obešel. Zde také předpokládejme, že veškeré ochrany jsou převážně zamýšleny jako ochrana před hromadným kopírováním a nelegálním prodejem, který držitele autorských, výkonných a mechanických práv velmi významně poškozuje. Nechci jmenovat, ale v naší zemi jsou jako přeborníci v kopírování CD Audio, DVD Video a značkového textilu vyhlášeni převážně vietnamští obchodníci, které nějaký autorský zákon naprosto nezajímá, díky čemuž se jim daří docela hezky bohatnout, mnohdy i za dozoru státních orgánů. Ale zpět k věci, prostě předpokládejme, že zájemce má zájem veskrze poctivý a rozhodně nemá úmysl někoho poškodit nebo se dokonce na někom nezákonně obohatit.

Pro vyřešení uvedených problémů existuje několik metod, které lze mezi sebou úspěšně kombinovat, každá však má nějaké nedostatky, a záleží hodně na tom, co čekáte od výsledku. V hodně případech je nutno položit na oltář buďto část dat nebo komfort, aby bylo možno dosáhnout kýženého výsledku. V následujících odstavcích si projdeme nejčastější alternativy.

Ke snížení množství dat lze například použít shareware DVD2oneX (1,9 MB), který můžete použít v trial verzi nebo zakoupit za 25 EUR. Po vložení a nalezení DVD si můžete nastavit maximální velikost výsledku, určit, zda se má kopírovat jen hlavní titul nebo celý disk a podobně. V případě komprese dat na polovinu je však nutno počítat s o něco nižší kvalitou obrazu ve výsledku, holt, nic není zadarmo. V tom případě je vhodné kopírovat opravdu jen hlavní film a zbytek dat nemilosrdně odhodit, aby snížení kvality bylo co nejmenší. Ale to už je věc okamžitého rozhodnutí, co je v dané situaci důležitější. Zde je také důležité uvést, že čas potřebný k rekompresi záleží také na tom, kolik dat vypustíte a o kolik chcete zmenšit zbylá data. Zmenšení celého DVD na polovinu trvalo na PowerBooku G4 o taktu 1,67 GHz s 1,5 GB RAM asi dvojnásobek hrací doby DVD.

V případě chráněného DVD lze použít freeware MacTheRipper (1,1 MB), který umí jednak zrušit regiony DVD, což já chápu jako další omezování spotřebitele ze strany výrobce, protože nevidím nejmenší důvod, proč by DVD zakoupené na cestách v USA, Austrálii, Japonsku nebo Číně nemělo hrát v přehrávači v Evropě (ledaže by za tímto nesmyslem stáli odpůrci globalizace). Dále pak si můžete vybrat extrakt celého DVD nebo jeho částí, a tak třeba rozdělit na dva nosiče v plné kvalitě. Ripování jde celkem svižně a nijak vás neomezuje (kromě obsazené optické mechaniky) v další práci, na PowerBooku G4 1,67 GHz trvalo 7 GB filmu asi půl hodiny, což je jen o 50% více, než normální kopírování.

Obě zmíněné metody jsou relativně rychlé, mají však jednu drobnou nevýhodu. Jejich produktem je složka VIDEO_TS obsahující soubory VOB a další, ve kterých jsou kódovaná obrazová a zvuková data pro DVD formát. Pokud přímo tuto složku vypálíte na DVD, tak sice toto DVD přehrajete v počítači tím, že otevřete v daném přehrávači přímo tuto složku, stolní přehrávače připojené k televizoru však takový formát obvykle nepřečtou. Zkoušel jsem dané soubory VOB importovat do několika aplikací, umějících DVD authoring, ale vzhledem k tomu, že dodatečné informace jsou v souborech INFO a BUP, které importovat nejdou, tak se objevily další problémy, jako nepřítomnost zvuku nebo titulků. Prostě vyrobit regulerní DVD Video chce nejlépe obrazový materiál ve formátu MPEG. A k tomu slouží freeware HandBrake (2 MB). I z chráněného DVD vám vypočítá MPEG nebo AVI dle nastavených parametrů. Je možno si vybrat celé nebo část DVD po kapitolách, je možno nastavit výslednou velikost souboru, průměrný datový tok nebo procenta kvality originálu, vybrat zvukovou stopu a její kvalitu a vybrat titulky. Titulky jsou kódovány přímo do obrazu, takže jednak to mírně (asi o 10%) zpomaluje kódování, jednak už je pak nelze odstranit. Je vhodné dekódovat DVD po částech do několika menších souborů (cca 1 GB, tedy 20-30 minutové části) formou určení počáteční a konečné kapitoly, je možno nastavit to vše najednou a seřadit do fronty. Na výše zmíněném PowerBooku tyto operace trvají cca 1,5 násobek hrací doby DVD, což je přijatelné. Ve výsledku pak máte normální videosoubory, které můžete "vhodit" do iDVD, DVD Studio Pro nebo Toast Titanium, a vytvořit tak běžnou metodou DVD Video, které je spustitelné i ve stolních přehrávačích. Jen se musíte smířit s tím, že přijdete o jazykové mutace zvuku i titulků. Navíc tato metoda znamená přece jenom vyšší pracnost i delší čas, protože kromě ripování je nutno přičíst i zpětné kódování do DVD, které na mém PowerBooku trvá cca trojnásobek hrací doby (záleží hodně na kvalitě, tedy množství dat). Výhodou ale je, že se získanými MPEGy můžete nakládat zcela svobodně, můžete je stříhat, můžete místo DVD vyrobit ve snížené kvalitě VideoCD, resp. SuperVideoCD, můžete si z nich vystřihnout třeba ukázky v rámci svého vlastního projektu, prostě máte naprostou svobodu, jak se získanými daty naložit. Samozřejmě v souladu s autorským právem.

Aplikací pro kopírování DVD Video je rozhodně víc, z doby asi tak před dvěma lety si pamatuji dvojici DVD Backup a DVD Remaster, ty mě však už v současné době Google nenašel (anebo jsem "googloval" nedostatečně), dále jsem narazil na aplikaci Fast DVD Copy, stránka pro stažení trail verze však v dané době byla nefunkční, mnozí ze čtenářů mohou mít zkušenosti s jinými metodami, a tak zkušenosti většího množství lidí můžeme probrat v diskuzi.