Time Capsule: reportáž z rozebrání. (10.3.08) - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

10. března 2008, 05.00 | AppleInsider přináší reportáž z rozebrání Time Capsule, rozložil přístroj až na jednotlivé základní komponenty.

Na konci února přišel na trh další slibovaný hardware Applu, Time Capsule. Time Capsule sice ohlásil Steve Jobs již na lednovém Macworld Expu, zahájení dodávek ale přislíbil až na únor. A to Apple skutečně (i když opravdu velmi těsně) splnil. Nepochybně víte, že Time Capsule v podstatě tvoří bezdrátová základnová stanice AirPort Extreme Base Station doplněná o vnitřní pevný disk. Tento přístroj by měl sloužit především jako periférie pro snadné zálohování Maců s Leopardem prostřednictvím Time Machine.

AppleInsider počátkem března nabídl fotografie z vybalování Time Capsule, kde zevrubněji popsal zevnějšek přístroje, mimo jiné ho porovnal s AirPort Extreme a s Apple TV, současně přinesl první informace o používání tohoto přístroje.

A teď zašel ve své zvědavosti ještě dál a předkládá fotografickou reportáž z rozebrání Time Capsule.

Práce s disky Time Capsule v síti

Reportáž nejprve stručně rekapituluje používání Time Capsule. Po připojení do sítě slouží přístroj jako sdílený disk. Na Macích s Leopardem se Time Capsule okamžitě objeví ve Finderu v seznamu sdílených položek objevených službou Bonjour (viz tento obrázek). Leopard se připijí automaticky jako host, lze se však připojit i jako konkrétní uživatel a příslušné heslo se dá uložit pro příští automatické přihlášení.

Time Capsule se sice naplno využije až s Leopardem, přirozeně se však i Macy s Tigerem dokážou k Time Capsule připojit, k tomu ovšem potřebujete utilitu AirPort Disk Utility, teprve po přihlášení k Time Capsule se vnitřní disk objeví ve Finderu. Pod Tigerem lze v AirPort Disk Utility nastavit volbu pro automatické vyhledání AirPort disků a další volbu pro jejich zobrazení v liště menu (to funguje též pro disky připojené přes USB port k AirPort Extreme a k Time Capsule). Pod Leopardem se o tohle vše postará přímo Finder.

Mimochodem, AirPort Disk Utility dostanete ve stejné verzi 1.2 jako s AirPort Extreme. (AirPort utility pro Time Capsule se nabízí ve verzi 5.3, oproti verzi 7.2.1 a přirozeně se změnila verze firmwaru, pro Time Capsule jde o verzi 7.3, zatímco AirPort Extreme má firmware 7.2.1.)

K Time Capsule se dá přistupovat také ze strojů s Windows, k tomu potřebujete verzi AirPort Disk Utility pro Windows. Ta objeví disky obsluhované Time Capsule nebo AirPort Extreme a zobrazí je v Průzkumníkovi Windows jako síťové disky.

Mezi uživateli Maců a Windows se takto sdílejí stejné svazky, lze to využít k přenášení souborů mezi platformami bez nějakých hlubších znalostí práce se sítěmi. Oproti vyhrazeným souborovým serverům ovšem dostanete mnohem méně možností, Time Capsule předkládá disk jako jeden sdílený svazek s jednou sadou přístupových práv pro každého uživatele (nemůžete vymezovat přístup pouze k určitým souborům či složkám), pro běžnou práci by to ovšem mělo většinou plně postačovat.

Stejně jako AirPort Extreme nabízí Time Capsule USB port, který se dá použít pro připojení externího disku nebo tiskárny. Tiskárna bude fungovat jako standardní sdílená tiskárna, připojený disk se objeví jako další sdílený svazek, jeho přístupová práva se však nemohou lišit od práv pro vnitřní disk. A není možné logické sloučení obou disků, vždy budou vystupovat jako samostatné svazky. Pomocí USB rozbočovače můžete současně připojit jak tiskárnu, tak externí disk.

Rozebrání Time Capsule

A nyní přichází na řadu vlastní rozebírání. Přístroj se nejprve musí obrátit dnem vzhůru. Dno Time Capsule pokrývá stejný gumový plát jako v případě AirPort Extreme a Apple TV. Pro otevření přístroje se plát musí sejmout (je k pouzdru přilepen, ale celkem snadno se odtrhne). Tím se odhalí kovový spodní krycí plát, upevněný deseti křížovými šrouby. Po jejich odšroubování lze plát vyklopit vzhůru. To odhalí vnitřek přístroje. Větrák Time Capsule zůstává přichycený k vyklopenému víku, vede z něj napájecí šňůra k základní desce. Uvnitř se vám naskytne pohled na pevný disk a na zdroj Flextronics o příkonu 30 wattů připojující se přímo k základní desce (prosvítající zezdola) a k pevnému disku.

Po vyjmutí zdroje se objeví celá základní deska. Abyste ji mohli vyndat, musíte nejprve vyjmout pevný disk, dále držák disku a nakonec tři úchyty v rozích desky.

Použitý pevný disk

Co se samotného disku týče, jde o standardní SATA 3.0 Gb/s disk Hitachi Deskstar se 7 200 otáčkami za minutu. AppleInsider rozebral Time Capsule o kapacitě 1 TB (v 500GB modelu se zřejmě nachází disk stejné značky, ale s kapacitou 500 GB).

Toto zjištění vzbudilo na Webu trochu rozruchu, protože na Macworld Expu Steve Jobs tvrdil, že Time Capsule obsahuje disk „serverové třídy“. Disky Deskstar (již podle názvu) patří spíše do osobních počítačů, Apple je ovšem používá i pro servery Xserve, takže z jeho hlediska to serverový disk je. Ostatně vzhledem k použitému zdroji a velmi kompaktní konstrukci byste do Time Capsule těžko dávali například disky s vyššími rotačními rychlostmi (ty navíc mívají nižší kapacity). V každém případě představuje nasazení 3,5” disku lepší volbu než třeba 2,5” notebookový disk (takový se nachází v Apple TV, tam ovšem plně vyhovuje).

Navíc si je třeba uvědomit, že v případě zálohování přes bezdrátové připojení bude výkon disku až tím posledním, co ovlivní rychlost přenosu dat, technologie 802.11n sice teoreticky slibuje až stovky Mb/s, avšak v praxi to bývá méně, navíc i při teoretickém maximu bude použitý disk plně postačovat. Výkon zálohování přirozeně lze citelně zvýšit připojením Time Capsule přes pevný gigabitový Ethernet, ale ani v takovém případě by neměl použitý disk tvořit rozhodující výkonnostní faktor. Záleží ovšem na mnoha dalších podmínkách, bude třeba počkat na nezávislé testy výkonu Time Capsule v různých prostředích a za přesně definovaných podmínek.

Disk používá standardní souborový systém HFS+, lze tedy disk vyndat, vložit do Macu a tam s ním dále pracovat, kupříkladu se tak dá přeformátovat či rozdělit na více oddílů (software Time Capsule sám disk rozdělit neumí, ale jestliže disk rozdělíte výše uvedeným způsobem, Time Capsule bude s vytvořenými oddíly hladce pracovat jako se samostatnými svazky). Přeformátování disku jde provést i z AirPort Disk Utility.

Zároveň je jasné, že se disk dá bez problémů vyměnit za jiný SATA model. To by mohlo být zajímavé pro majitele 500GB modelu, až ceny 1TB disků klesnou, mohli by si takto kapacitu levně zvýšit. A nepochybně se nakonec objeví disky o kapacitě přes 1 TB, ani jejich nasazení zřejmě nebude nic překážet. (Kromě toho, že Apple bude nejspíš takový krok považovat za porušení záručních podmínek.)

Disk je připojen stejně jako v běžném počítači k napájení a k SATA konektoru, navíc se na něm nachází ještě teplotní čidlo. To zřejmě slouží k regulaci otáček větráku, díky tomu pracuje Time Capsule prakticky neslyšně (jedná se o obdobný případ jako Apple TV, jež také používá větrák, přesto funguje velice potichu). Narozdíl od osobních počítačů a zejména notebooků Time Capsule nikdy nezastavuje otáčení disku, to by v serverovém prostředí výkon příliš oslabovalo. V případě Time Capsule se zase energií až tolik šetřit nemusí a otáčení disku celkovou hlučnost zjevně příliš neovlivňuje.

Vnitřní elektronika Time Capsule

A zde vidíte přístroj rozebraný na jednotlivé části. Základní deska (na obrázku se nachází dole) nese Wi-Fi kartu 802.11n užívající MAC/baseband čip Marvell 88W8363, karta se napojuje na tři antény (využívající technologie MIMO) upevněné na pouzdře Time Capsule.

Pod kovovým krytem u výše zmíněného čipu se nacházejí LAN přepínač, hlavní procesor a RAM čipy. Jako hlavní procesor slouží jednočipový mikropočítač Marvell 88F5BF01 C500 běžící na 500 MHz, s nímž spolupracuje 16MB paměťový flash čip Spansion S29GL128N11TF101, dva 512Mb DRAM čipy YB18TC512160BF-3S (typu DDR2-667) od firmy Qimonda (dříve Infineon) a řadič gigabitového Ethernet přepínače Broadcom BCM5395EKFBG. RAM má tedy celkovou kapacitu 128 MB a firmware přístroje se nachází ve flash čipu.

Srovnání s AirPort Extreme Base Station

Ve srovnání s tímto rozebráním AirPort Extreme Base Station (první verze, ještě pouze s 10/100 Ethernetem) vidíte, že Time Capsule používá velmi podobnou elektroniku, nasazuje ovšem modernější verze čipů (LAN přepínač podporuje gigabitový Ethernet). Změnili se dodavatelé pamětí, flash paměť s firmwarem má stejnou kapacitu, RAM se zvětšila na dvojnásobek. Úplně jinak pochopitelně vypadá fyzický návrh základní desky. AirPort Extreme Base Station si navíc vystačí s pasivním chlazením, to u Time Capsule pochopitelně nejde, 3,5“ pevný disk se 7 200 ot./min a vnitřní zdroj (AirPort Extreme užívá vnější napájecí adaptér) se už bez větráku neuchladí (stejně jako Apple TV).