Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Počítače
Apple oznámil ukončení vývoje a prodeje serverů Xserve
8. listopadu 2010, 00.00 | Po 31. lednu 2011 se přestanou prodávat servery Xserve, Apple jako jejich náhradu nabízí serverové konfigurace Macu Mini a Macu Pro, což však každému vyhovovat nebude.
Ukončení prodeje a vývoje nějakého typu Maců vždy vzbudí značnou pozornost, není tedy divu, že Apple vyvolal dost velký rozruch, když se na stránkách serveru Xserve minulý pátek objevilo oznámení, že Xserve nebude dostupný po 31. lednu 2011, ale bude nadále podporován.
Podrobně se tato záležitost probírá v 11stránkovém PDF dokumentu „Xserve Transition Guide“ („Průvodce přechodem z Xserve“).
Od února 2011 se Xserve přestává prodávat
Ten říká, že Apple nebude vyvíjet další verze tohoto počítače a dosavadní modely bude prodávat jen do 31. ledna 2011, poté ho vyřadí z nabídky. Záruky a programy rozšířené podpory budou pochopitelně pokračovat dále a diskové moduly pro Xserve (o kapacitách 160 GB, 1 TB a 2 TB) se budou prodávat ještě do konce roku 2011 nebo do vyprodání zásob.
Náhradní díly pro tyto stroje se budou celosvětově dodávat dalších 5 let, v Kalifornii dokonce ještě 7 let (podle příslušné legislativy). Apple slibuje, že již nasazené servery Xserve budou stále poskytovat „užitečnou službu“.
Vývoj Xserve končí po 9 letech
Servery Xserve tak odcházejí ze scény skoro po 9 letech, proto se ohlédneme za jejich historií, jak ji zaznamenal MůjMac. První Xserve se objevil v květnu 2002, už tenkrát to byl stroj určený pro instalaci do 19“ stojanu o výšce 1U (4,4 centimetru, standardizovaná výška pro zařízení instalovatelná do serverových stojanů), používal ovšem procesory PowerPC G4.
V lednu 2004 na tehdejším Macworldu Apple představil inovované modely osazené procesory PowerPC G5, tehdejší výkonnostní špičkou, současně uvedl též diskové pole Xserve RAID. Servery Xserve s procesory G5 poskytovaly vysoký výkon v kompaktním provedení, proto byly použity jako základ některých nejvýkonnějších superpočítačů své doby.
V roce 2006 ovšem Apple začal přecházet na procesory Intel a právě Xserve byl posledním modelem Maců, který změnil procesor, na vývojářské konferenci WWDC 2006 v srpnu 2006 Apple představil nejenom první Mac Pro, ale také nový Xserve, stejně jako Mac Pro ho vybavil procesory Intel Xeon 5100 „Woodcrest“ (serverovou obdobou procesorů Core 2 Duo).
Další vývoj serverů Xserve v podstatě kopíroval vývoj Maců Pro, vždy s určitým zpožděním nasazovaly stejné procesory jako jejich rozměrnější klientské protějšky. K poslední významné modernizaci došlo v dubnu 2009, kdy přešly na procesory Xeon „Nehalem“ a přidaly možnost volitelné instalace spouštěcího SSD disku. Už počátkem roku 2008 však Apple přestal nabízet své diskové pole Xserve RAID, místo toho počal doporučovat disková pole Promise VTrack.
Avšak od přechodu na Nehalemy se hardware serverů Xserve již nijak nezměnil, pouze od konce srpna 2009 se pochopitelně začaly dodávat s nainstalovaným Snow Leopard Serverem. Po letošní letní modernizaci Maců Pro pořád nenásledovala obdobná modernizace Xserve a nyní už víme proč.
Jako alternativy Xserve nabídne Apple serverové konfigurace Macu Pro a Macu mini
Zmíněný dokument „Xserve Transition Guide“ se zabývá především popisem náhrad serverů Xserve, ty Apple teď nabízí dvě. První tvoří nová serverová konfigurace Macu Pro (podrobněji ji probereme níže), druhou pak serverový model Macu mini. Dokument probírá přednosti těchto strojů, ale stručně zmiňuje i to, co jim proti Xserve chybí.
Macy Pro podle Applu poskytují stejný nebo lepší výkon a rozšiřovatelnost jako Xserve a představují tak vhodné řešení pro zákazníky hledající vysoký výkon, velkou úložnou kapacitu a rozsáhlé možnosti rozšiřování. Jejich věžová skříň ovšem zabírá podstatně více místa než pouzdro Xserve o výšce 1U. Hodí se proto hlavně do kanceláří, do police o výšce 12U se vejdou jen dva takovéto stroje a nepodporují instalaci do stojanů.
Macy mini označuje Apple jako v současnosti nejoblíbenější serverový Mac pro menší zátěže, který lze nasadit v podstatě všude (vejde se do 1U pozice ve stojanu, instalace je ovšem možná jen s pomocí doplňků třetích stran) a má citelně nižší příkon než Xserve. Hodí se pro malé podniky nebo pracovní skupiny až do 50 uživatelů, pro větší počty uživatelů může jeden Mac mini poskytovat jednu specializovanou službu, v případě potřeby bude možné jeden Xserve nahradit několika Macy mini.
Zároveň však Apple přiznává, že nové alternativy, jež od února 2011 zbudou těm, kdo budou chtít server s Mac OS X, budou proti Xserve postrádat některé věci. Nepodporují funkce vzdálené správy (LOM) umožňující ovládání na dálku, i když budou vypnuté a postrádají redundantní napájecí zdroje (což oboje Xserve poskytuje).
Hlavní nevýhodou Macu Pro proti Xserve jsou jeho větší rozměry a vyšší příkon, zatímco Mac mini nabízí jen omezený výkon, menší možnosti rozšiřování, omezené vnitřní úložné možnosti a jenom jedno Ethernet rozhraní.
Nová serverová konfigurace Macu Pro
Serverový model Macu mini se začal poprvé nabízet v říjnu 2009 (již předtím některé specializované firmy upravovaly Macy mini na servery s nízkým příkonem, ale teprve loni na podzim to oficiálně udělal samotný Apple) a když letos v červnu Apple Macy mini výrazně modernizoval, samozřejmě zachoval serverovou konfiguraci, jež navíc začala být cenově výhodná.
Macy mini se tedy jako servery prodávají už déle než rok a staly se nejoblíbenějším serverovým řešením s Mac OS X. Naopak Macy Pro se standardně dodávaly pouze v klientských konfiguracích (Snow Leopard Server se dal pořídit jen volitelně za příplatek), protože v této výkonnostní (a cenové) kategorii dosud byl serverovým řešením Xserve.
To se ovšem teď změní, a tak minulý pátek Apple nenápadně uvedl novou serverovou konfiguraci Macu Pro, který se nabízí v jeho webovém obchodu jako čtvrtý standardní model nazvaný prostě „Server“. (Mimochodem, technické specifikace Macu Pro ještě tenhle model vůbec nezmiňují.)
Tento stroj je stejně jako úvodní čtyřjádrový klientský model osazen jedním čtyřjádrovým 2,8GHz procesorem Xeon „Nehalem“ a grafickou kartu ATI Radeon HD 5770 s 1 GB paměti GDDR5. Oproti němu však navíc dostal 8 GB RAM a dva 1TB disky, což dovoluje jejich uspořádání do RAID polí 0 a 1 (klientský čtyřjádrový Mac Pro má pouze 3 GB RAM a jeden 1TB disk). A samozřejmě je na stroji nainstalovaný Mac OS X Server s neomezeným počtem klientských licencí. Za to si (v USA) Apple počítá 2 999 USD.
Volitelná rozšíření při koupi se mírně liší od těch pro klientské Macy Pro. Apple pro nový server nenabízí výkonnější grafickou kartu (na té u serveru příliš nezáleží, ostatně Radeon HD 5700 je pro něj výkonný víc než dost), ostatní možnosti jsou ale podobné.
Lze tak nasadit až 3,3GHz šestijádrový procesor Xeon „Westmere“ nebo až dva tyto Xeony na 2,93 GHz. RAM se dá rozšířit maximálně na 32 GB, čtyři diskové šachty je možné osadit 1TB či 2TB pevnými disky nebo 512GB SSD disky.
Stále nese 18X optickou mechaniku SuperDrive a volitelně lze doplnit ještě druhou, pro serverové nasazení ovšem bude důležitější další možné volitelné vybavení: hardwarová RAID karta pro vyspělejší konfigurace diskových polí (nejde použít spolu s SSD disky), FiberChannel karty či úložná síť (SAN) Xsan 2.
Serverový Mac Pro se tedy liší hlavně tím, že se něj pro nedodává jiná grafická karta než ta standardní (nejspíš by ji stále šlo vyměnit dodatečně, ale nemělo by to valný smysl) a jako dodatečné úložné řešení se dá při koupi objednat Xsan 2.
Mac Pro tak vlastně následoval Mac mini a také se prodává v konfiguraci od počátku uzpůsobené pro nasazení v roli serveru, díky jeho podstatně lepší rozšiřovatelnosti to ovšem nepřináší skoro žádná omezení proti klientským modelům.
Profesionální uživatele serverů s Mac OS X rozhodnutí Applu nepotěší
Apple zatím nesdělil důvod, který ho vedl k ukončení prodeje a vývoje serverů Xserve, lze se ovšem domnívat, že byly pravděpodobně především ekonomické. V poslední době se zjevně zaměřuje na masový trh a Xserve rozhodně nijak masovou záležitostí nebyl.
Neví se přesně, kolik se vlastně prodávalo těchto strojů, ale podle některých odhadů se jednalo nejvýše o desítky tisíc kusů za rok. Pokud tomu tak skutečně bylo, potom byly „jednotkové“ náklady na jejich vývoj značně vysoké, stejně jako náklady na podporu a na další s nimi spojené služby.
Naproti tomu serverové konfigurace jiných Maců se dají pořídit velice snadno, v podstatě stačí jen změnit jejich výbavu a nainstalovat Mac OS X Server, což jde zařídit s minimálními náklady.
Skutečně profesionální uživatelé ovšem budou servery Xserve postrádat, alternativy nabízené Applem jim nebudou stačit. Pro jejich potřeby má Mac mini příliš nízký výkon (používá mobilní procesory Core 2 Duo) a chabé možnosti rozšiřování (vejdou se do něj pouze 2 disky, nepodporuje hardwarová RAID pole a kapacita RAM končí na 8 GB).
Mac Pro sice poskytuje dostatečně vysoký výkon (s novými Xeony „Westmere“ Xserve dokonce předčí) a dá se slušně rozšiřovat, jenže je příliš objemný. Navíc nenabízí možnosti vzdálené správy srovnatelné s Xserve a chybí mu prvky zvýšené provozní odolnosti, jako jsou výměna disků za chodu nebo nasazení redundantního zdroje (to pochopitelně platí též o Macu mini).
Podrobně nevýhody Macu Pro v roli serveru proti Xserve probírá tento článek Macworldu, autor John C. Welch v něm jasně dokládá, proč není Mac Pro plnohodnotnou alternativou.
Opouští Apple oblast profesionálních řešení?
Nepřijde-li Apple s nějakou další náhradou za Xserve (a zatím tomu nic nenasvědčuje), znamená to, že v podstatě vyklidil pole profesionálních serverů. Jistě, pro řadu úloh opravdu budou dobře použitelné serverové Macy mini a Macy Pro, avšak pro skutečně špičková nasazení to stačit nebude (například pro rozsáhlé instalace Final Cut Serveru) a příslušné organizace zřejmě začnou hledat řešení na jiných platformách.
Je sice asi ještě příliš brzy vynášet jednoznačné soudy, ale dosavadní kroky Applu naznačují, že postupně opouští oblast profesionálního nasazení a stále více se zaměřuje na masové trhy, uvidíme, zda se příští rok tyto trendy dále potvrdí, anebo jestli přece jenom dojde k nějakým změnám.