IBM PowerPC 970 - budoucnost Maců? - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Počítače  

16. října 2002, 00.00 | IBM oznámil svůj nejnovější procesor PowerPC 970, který stojí "rozkročen" mezi dvěmi světy: spojuje v sobě 64bitovou architekturu POWER s 32bitovými procesory PowerPC, k tomu přidává také podporu pro "multimediální" instrukce Velocity Engine. Uvidíme tento procesor po jeho uvedení v Macích?

Tento týden se koná každoroční "Mikroprocesorové fórum", na kterém výrobci představují své nové procesory pro nejrůznější oblasti nasazení. Tento rok se upínaly na fórum zraky snad všech technicky orientovaných uživatelů Maců. Ne, nikoliv, Motorola se nechystala ohlásit žádnou bombu, která zachrání Apple - novinkou, kterou se Motorola prezentovala, bylo nové jádro pro procesory ColdFire, které jsou úzce spjaté se starými dobrými "motorkami" 68k, tedy procesory používanými v Macích už poměrně dávno.

Napjatě se však očekávalo oznámení druhého velkého hráče z bývalé trojky Apple-IBM-Motorola - společnosti IBM. Už na začátku srpna jsme vás o tomto chystaném ohlášení informovali, když se strhla velká vlna spekulací o použití procesorů od AMD či Intelu. Teď jsou již informace od IBM oficiálně na světe a i když jsou zatím relativně skoupé, jsou více než dobré. Pojďme se však nejdříve podívat na známé technické parametry a pak se necháme unést spekulacemi.

PowerPC 970...

PowerPC 970, což je číselné označení nového procesoru, je odvozený od vysoce výkonného serverového procesoru Power4 - architekturu Power ostatně na začátku 90. let IBM vkládal projektu PowerPC do vínku. Jedná se 64bitový procesor s jedním procesorovým jádrem (Power4 má v jednom čipu dvě jádra) určený pro stolní pracovní stanice a lowendové servery. Zajímavou vlastností čipu je zpětná kompatibilita s 32bitovými PowerPC procesory.

Důležitou novinkou u IBM procesorů je rozšíření o SMID jednotku s 162 instrukcemi, která je prý doopravdy kompatibilní s AltiVecem od Motoroly - toto označení však nemůže IBM používat z právních důvodů. Zdá se, že krok Apple, použít vlastní název Velocity Engine, byl z těch geniálně prozíravých, svou známku samozřejmě může používat nadále bez problémů

Rychlost prvních čipů má být 1,4 - 1,8 GHz, čehož mělo být dosažené prodloužením pipeline na trojnásobek délky stávajících PowerPC procesorů. Sběrnice je schopná přenášet data rychlostí až 6,4 Gbytů/s a poběží na rychlosti 450 MHz - pravděpodobně díky použití technologie DDR ovšem bude efektivní rychlost 900 MHz. Otázkou pouze je, zda bude použita stará sběrnice 60x nebo některá novější technologie, například RapidIO, jejímž je IBM zastáncem.

Procesor podporuje symetrický multiprocesing (tedy spolupráci více procesorů), což je pro PowerPC procesory IBM tak trochu novinka - jejich poslední předchozí 32bitový procesor, G3, toto neuměl (jeden z podstatných rozdílů vůči G4). Zajímavé je, že tisková zpráva se výslovně zmiňuje o možnosti pracovat "ve dvojici" - přičemž u podobných procesorů nebývá obvykle problém aby spolupracovalo více procesorů dohromady.

Silikony, neboli první testovací vzorky budou k dispozici ve druhém čtvrtletí příštího roku, výroba ve velkém se předpokládá před koncem roku 2003. Procesory se budou vyrábět technologií 0,13 mikronů procesem silicon-on-insulator (SOI) v továrně East Fishkill. Procesory mají obsahovat 52 milionů tranzistorů.

... a Apple

Ačkoliv to nikdo oficiálně neřekne, mluví se především o jednom velkém zákazníkovi pro tyto čipy - Apple. To, jak Motorole dochází dech je notoricky známé, také již dávno připravovaný přechod na 64-bitové procesory PowerPC 620, které se měly objevit v roce 1998, má mírně řečeno skluz (tak opravdu zněl plán z počátku 90. let - 601, 603, 604 a 64bitový procesor 620). Apple proto potřebuje záchranu jako sůl - a PowerPC 970 by se jí mohl stát.

Procesor je navržený jako plně 32/64bit kompatibilní. V praxi to znamená, že 32 bitový OS si pustíte stejně dobře jako 64bitový, přičemž pouze ten druhý bude samozřejmě podporovat všechny výhody. Otázkou zůstává, zda pod 64bitovou verzí bude možné provozovat 32bitové aplikace, bylo by však smutné kdyby to architektura neumožňovala. Desktopových 64bitových systémů a procesorů je pomálu, pokud však budeme porovnávat s Itaniem (architektura IA-64), Windows XP 64bit budou schopné spustit starší aplikace pouze v emulaci, protože se jedná o plně 64bit procesor, zatímco novinka od AMD (Hammer) je stejně jako PowerPC 970 32/64bitový - pouze došlo k rozšíření stávající architektury x86 o podporu pro 64bitů. Mimochodem, Intel tuto "dvoujakost" zavrhl, ovšem záhy se objevily spekulace, že ve svých labs vyvíjí také vlastní 32/64 procesor.

Pojďme se ještě podívat jaký má vlastně podpora pro 64bitů význam. Protože pohledy na to, podle čeho lze procesor označovat, jsou různé, resp. týkají se různých částí procesoru, budeme brát v potaz především možnost 64bitového adresování paměti a práce s 64bitovými datovými slovy. A tak zatímco možnosti 32bitových procesorů končí na 4 GB adresovatelné paměti, při použití 64bitových procesorů se teoreticky dostaneme až na číslo 16 exobytů - tedy o dva násobkové řády více než je terabyte. Samozřejmě, podpora pro podobné množství dat je nesmyslná a tak v praxi budou procesory podporovat řádově méně, přesto však výrazně víc než stávající procesory.

Druhým pohledem je, s jakými datovými slovy (kolik dat zpracovává najednou) procesor pracuje - zde je rozdíl jasný, 32 vs. 64 bitů. Samozřejmě se ještě používá také označení podle toho, jakou má procesor sběrnici, ale to je mírně zavádějící - například Motorola 68000 blahé paměti byla díky šířce vnější sběrnice označovaná jako 16ti bitový procesor, stejně jako Intel 8086, i když Motorola měla vnitřní sběrnici 32bit a Intel jen 8...

Poměrně častou otázkou je, k čemu jsou takto výkonné procesory dobré - zda je dokážeme využít. Běžný kancelářský tvor rozhodně sílu 64bitových procesorů nevyužije, ideální jsou na zpracování velkého množství dat, ať už se jedná o databáze nebo práci s grafikou (videem). Pro běžné nasazení stále stačí 32bitové procesory a zvyšování jejich rychlosti, 64bitové procesory by se měly dostávat skokem na jinou úroveň, a pochopitelně podle všeho také za příslušné náklady finanční - kromě nových procesorů je potřeba také nový software pro využití nových možností.

Díky kompatibilitě 32/64 bitů by neměl být problém na takovémto procesoru pustit stávající operační systém a aplikace, které poběží adekvátně rychlosti procesoru, ovšem nijak nevyužijí pokročilé možnosti. To však otevírá možnosti pro snadný a poměrně bezbolestný přechod či spíše koexistenci obou platforem vedle sebe - aplikace je nutné upravovat relativně minimálně a tak se mohou postupně objevovat ty, které si zaslouží aby byly 64bitové, vedle nich poběží i stávající běžné aplikace. A pokud budeme spekulovat o PowerPC 970 jako o tom pravém procesoru pro příští Macy, díky architektuře Mac OS X nebude problém, aby jedna aplikace obsahovala jádra pro obě architektury - po drobných úpravách by mělo stačit aplikace pouze překompilovat. Samozřejmě by měla v tomto případě také fungovat také vrstva "Classic", i když kdo ji bude za rok a půl ještě potřebovat.

Spíše bude otázkou, jak rychle se dočkáme nasazení těchto procesorů v počítačích - zda je Apple nebude nejdříve používat v serverech a až následně v pracovních stanicích. Také je samozřejmě otázkou, na jaké úrovni bude operační systém podporovat spolupráci 32/64 bitů - pokud by šlo o tak hladký přechod jak spekulujeme, jednalo by se bezesporu o velmi velký přínos pro běžné uživatele, kdy by mohl spouštět 64bitovou verzi programů pro grafiku (představte si Shake) a například vedle toho AppleWorks v 32bitové verzi bez jakékoliv výkonové penalizace a bez omezení na konkrétní programy (jak tomu je u emulace ve Windows XP 64bit).

Nezbývá než si říct, že na toto dokáže odpovědět pouze čas. Díky tomu, že 64bitová technologie na desktopech je ještě obecně v plenkách (64bitové Windows jsou ještě ve vývoji, stejně tak se stále pracuje na 64bitový verzích Linuxu) se Apple poměrně snadno může dostat opět na čelo technologického vývoje, bude mezi jiným záležet také jak zvládne softwarovou stránku. Pokud nedojde ke skluzům, můžeme první počítače s tímto procesorem očekávat někdy v období přelomu let 2003/2004. A pokud Motorola nezačne dělat zázraky, měly bychom se dočkat nasazení jak v serverech, jak stolních stanicích.