iMac a já - jak to vidí běžný uživatel - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

13. července 2006, 00.00 | V dnešním článku pro vás máme připravenou menší historii iMaců a pohled běžného uživatele na tento úspěšný model počítače značky Apple.

Styl počítače “vše v jednom” je pro Apple již přes dvacet let typický. Od Lisy po první Macintosh Classic, v letech 1983 - 1993, kdy se vývoj tohoto konceptu přerušil, a pak od roku 1998, kdy byl představen první iMac, do dnešní doby nám Apple dokazuje, v čem tkví síla takového řešení. Nabídnout slušný výkon v kompaktním balení, atraktivní design a představit ho jako počítač pro “normální lidi”, byl Jobsův cíl už od založení Apple Computer a jak vidno, svého úmyslu se nevzdal ani po svém slavném Bostonském návratu v roce 1996.

První iMac byl vybaven CRT monitorem s úhlopříčkou 15”, a na tu dobu to už byl velmi slušně vybavený stroj. Poháněný procesorem PowerPC 750 (G3) s frekvencí 233 MHz, bez tehdy běžné floppy mechaniky, pouze s CD-ROM jednotkou a USB porty to byl na rok 1998 přímo revoluční počin. Ovšem stejně jako v předešlých letech, Jobsovi sázka na tento typ vyšla. iMac se krátce nato stal nejprodávanějším počítačem na světě. Během následujících čtyř let prošel několika modifikacemi, zahrnujícími rychlejší procesor, větší pevný disk, jiné optické mechaniky, silnější grafický adaptér apod.

V roce 2002 byl představen další vývojový stupeň iMaca, a to iMac s LCD monitorem. Ten znamenal trochu odklon od konceptu počítače “all-in-one”, protože monitor byl upevněn na stříbrném krčku nad půlkulatou základnou, obsahující samotný počítač. Tedy “vše v jednom”, s tím rozdílem, že ne vše sdílelo stejný prostor jako monitor. Byl vybavený Combo mechanikou CD/DVD-ROM/CD-R/RW a prodával se v provedení s 700 MHz a 800 MHz procesorem G4, tedy stejným jako měly nejvýkonnější PowerMacy té doby. Výkon opět poněkud vzrostl a zájem o nový iMac, kterému se přezdívalo “lampička”, byl větší, než výrobní kapacita Apple Computer.

Lampička se vyráběla a prodávala do roku 2004, kdy ji vystřídal iMac G5, což je počítač, který se ve stejném designu vyrábí dodnes. K jediné změně, k níž od té doby došlo, byla integrace kamery iSight do těla počítače a jiný dodavatel procesoru. Dvě modifikace iMaca, představené v lednu 2006, jsou vybaveny procesory Intel Core Duo na frekvenci 1,83 GHz a 2,0 GHz. Zajímají-li vás další technické parametry, mrkněte sem.

Po krátkém a poněkud patetickém krmení Alasakova MacBooka, jsem ke stroji s procesorem Intel přistupoval o poznání méně podezíravě a přiznám se, že i ta trošinka skepse, která ve mě ještě zůstala, se po týdnu s iMacem rozplynula jak pára nad hrncem.

Po vybalení a postavení na stůl mě samozřejmě okamžitě zaujal design. Něco jiného je letmo vidět iMaca na stole v obchodě, nebo na fotografiích na Webu, a něco jiného, když ho máte před sebou. Ale nebojte, nemám v úmyslu pouze chválit, byť bývám od svého switche označován za Applistu papežštějšího než papež :-).

Čisté bílé tělo nasazené na hliníkové noze vyvolávalo pocit choulostivosti, ale ona je ta noha velmi pevná a rozhodně ne křehká. Počítač se dá velmi lehce naklánět nahoru a dolů, a drží zvolenou polohu. Hliníkový podstavec je upevněn přesně v těžišti těla počítače, a ten tudíž při pohybu klade jen minimální odpor.
V přední části počítače je umístěn 17” širokoúhlý LCD displej (jaký div :-) ). V širokém bílém pásu pod ním je šedý znak Apple a bílé světlo, skryté za plastem, jež nám indikuje provozní stavy počítače (to, které “dýchá, když Macek spí). Uprostřed nad displejem je integrovaná kamera iSight. Vpravo od ní, za bílým plastem, je zelená dioda indikující provoz kamery a vlevo mikrofon.

Vzadu jsou přehledně naskládány, pěkně vedle sebe, konektory pro audio, 3 x USB, 2 x FireWire, RJ-45 pro 10/100/1000 Enthernet a mini DVI výstup pro připojení druhého monitoru. Což je sice chvályhodné, ale jestliže chcete připojit druhý monitor, musíte si koupit příslušný adaptér. Pokud máte iBook nebo PWB, u kterého tento adaptér je, a vy už jásáte, že máte po starostech, tak vás musím zchladit… konektor v iMacu je jiný.
Napájení… Bohužel zde si design vyžádal daň na praktické použitelnosti. Ono je sice velmi efektní, když je v zadní části iMacu téměř uprostřed krásný konektor pro připojení napájecí šňůry (klasický třípinový, jaký máte pravděpodobně i na svém PC, jen bílý a s kulatým okrajem) a umístěný přímo proti kruhovému výřezu v hliníkovém podstavci, kterým máte kabel protáhnout, ale v praxi to může být celkem problém. Tělo počítače sice umožňuje do jisté míry vyklopením zpřístupnit zástrčku pro napájení, ale máte-li průměrně velké dlaně, bude se vám konektor napájení zasunovat jen velmi těžko. Krajní polohu odklonu těla počítače vidíte na snímku, ze kterého je patrné, že jen v maximálním náklonu “nahoru” je zapojení s mírnými obtížemi možné. Naštěstí se zapojení napájecího kabelu provádí jen jednou za čas.

Kraje počítače jsou lemovány čirým plexisklem silným cca 4 mm, kromě spodní části, kde je umístěna bílá kovová mřížka pro nasávání větrání, a zhruba uprostřed spodního okraje je, přichycen dvěma šroubky, kryt uložení RAM pamětí. V základním provedení má iMac 512 MB v jednom SO DIMM modulu (DDR2 667). Pro potenciální rozšíření zbývá volný druhý slot a já osobně vám jeho použití velmi vřele doporučuji.
V levé straně počítače je štěrbina jednotky Super Drive (DL DVD+/-R/RW optická mechanika Pioneer DVR - K05) a pod ní je na magnetu ve stěně pláště přichycen dálkový ovladač.
Takže jsme zvládli zapojení napájecího konektoru, klávesnice a myši a nyní již můžeme přistoupit ke stisknutí tlačítka “power”, které se nachází v zadní části počítače v levém dolním rohu.
Doba startu Mac OS X 10.4.7 je 34,56 sec. (Měřeno po týdnu používání, s nainstalovanými aplikacemi). Zde najdete srovnání času startu iMacu s Intelem a iMacu s G5. Pro přesnost udávám, že vlevo je “Intelácký” iMac. Nevím jak moc lze tomu videu věřit, ale jestli ano, je to rozhodně zajímavé. Našel jsem ještě jedno video se srovnáním rychlosti startu, a to ukazuje totožné výsledky. Stejně jako v předchozím je vlevo Intel iMac a vpravo G5 iMac.

Praktické poznatky:

• Pokud vám někdo bude tvrdit, že přechod z Maca na Mac (myslím tím přechod z G3/G4/G5 na Intel) je za pomoci Migration Asistenta jednoduchý a hladký jak zamrzlý rybník, tak pěkně kecá. Přecházel jsem z Mac Mini na iBook G4, kde to bylo rozhodně o poznání méně těžkopádné. I když připojení iBooka v “target” režimu bylo bezproblémové a přesun uživatelských nastavení proběhl zdánlivě bez těžkostí, vyskytly se potíže zejména s firewallem Little Snitch, který způsobil několikerý pád systému, než se mi ho podařilo odinstalovat. Nová verze již problémy nedělá. Navíc je UB, takže ke svému běhu nepotřebuje Rossetu.
• Dalším problémem po přesunu uživatelských nastavení byl FrontRow. Možná jsem něco zprasil já sám, ale po dokončení přechodu jsem, celý nažhavený, hmátl po dálkáči a FrontRow nic. Po stisknutí tlačítka “Menu” se v Activity Monitoru objevil startující modul pro FrontRow, ale vzápětí zčervenal a indikoval se jako “not responding”. Po přepnutí uživatele na Admina popř. na kteréhokoliv jiného, se problém neopakoval, a tak jsem, neznaje ještě dopodrobna všechny taje Masoxu, byl přinucen systém přeinstalovat a svá nastavení do iMaca z iBooka přenést pomocí aplikace Back@Home. Poté již FrontRow pracoval korektně a já si mohl dosyta užívat animace a spouštění muziky, filmů, DVD a fotek z pohodlí postele.
• Za tu dobu, co používám Macy, jsem se naučil nevypínat počítač. Mac Mini jsem sice sem tam vypnul, ale iBook s dobou probouzení cca 3 vteřiny mě oslovil a já už nenašel to srdce ho vypínat, pokud to nebylo opravdu nutné. iMac se svými dvěma vteřinami je ovšem unikum a vypnul jsem ho zatím jen jednou. Abych mohl změřit dobu startu…
• Když je dálkáč připevněný k boku počítače, vypadá to, díky tomu plexi, z přímého pohledu, jako by visel ve vzduchu.
• V počítači, vespod, jsou zabudovány reproduktory, které sice nijak neohromují, nicméně pokud mám srovnat jejich výstup s výstupem jiných repráčků zabudovaných do LCD monitorů (a slyšel jsem audio asi z deseti monitorů), hrají výborně. Kdo chce lepší zvuk, má možnost… iMac disponuje digitálním i analogovým zvukovým výstupem.
• Rozšíření paměti o minimálně 512 MB považujte sa samozřejmost.
• Windows: Díky EFI se na nové Macy s CPU od Intelu nedají Windows nainstalovat tak snadno… Pominu polohackerské pokusy nadšených uživatelů a zaměřím se na oficiální způsob instalace, jak ho umožňuje přímo Apple (Boot Camp). Jelikož se jedná o iMac s firmwarem, který vyšel ještě před uvedením Boot Campu, je nutné nejprve provést jeho update, což se při nepozorném čtení instrukcí může vymstít. Je velmi důležité po instalaci firmware počítač vypnout a po zapnutí držet tlačítko Power dokud nezačne bílá LEDka na předním panelu iMaca rychle blikat. Po rozsvícení LCD se pod šedým logem neobjeví klasický rotující koláč, ale postup update firmware. Dalším úskalím při instalaci Windows se může jevit rozdělení disku na dvě logické jednotky. Možná jsem někde udělal chybu, ale dokud jsem měl disk rozdělený, Boot Camp odmítal spustit své rozdělení disku. No a po úspěšné instalaci Boot Campu, a vypálení CD s ovladači na Apple HW mi odmítal rozpoznat vložené originální CD s instalací XP. To mě nemile překvapilo. Chvíli jsem kutil jak to udělat, a strkal jsem ho do mechaniky znovu a znovu, ale nic. Přitom to bylo totéž CD, které jsem použil při testování Alasakova MacBooka. Nakonec jsem zoufale restartoval s volbou bootovací jednotky (podržení levého ALT) a světe div se, iMac mi nabídnul start z CD. Následná instalace byla stejně bezproblémová jako u MacBooka. (A když jsem viděl na Macu spuštěné Windows, ježily se mi chlupy i na zádech. Za ten více než rok, co jsem switchnul, mi Winy nesměly do bytu… A teď jsem na Macu instaloval i AVAST… :-) Tristní…)

PS:
Všechny výše popsané poznatky a postřehy jsou subjektivní a vystihují můj názor, který nikomu nepodsouvám ani netoužím cokoli komukoli dokazovat. Prosím, pište mi do diskuze vaše vlastní poznatky a umožněte tak srovnání vašich zkušeností s mými. Sprosté a urážející příspěvky budu mazat. Konstruktivní kritiku vítám.
Pokud budete mít pocit, že mi toho musíte říct více, pište na ppabjan(at)gmail.com

V článku byly použity materiály a fotografie:
http://www.everymac.com
http://www.apple.com/imac
http://www.youtube.com

Poznámka vydavatele - Od uživatelů uživatelům!

Máte vlastní blog? Chtěli byste se občas podělit s komunitou uživatelů počítačů Apple o vlastní poznatky, nápady a myšlenky? Jsme připraveni vám na našem serveru nabídnout prostor, stačí nás kontaktovat na adrese mara (zavináč) mujmac (tečka) cz.