Vydupejte se zvého starého Maca vyšší výkon (3. díl) - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

25. března 2002, 00.00 | Dneska se podíváme na možnosti hardwarového upgradu - jak bude vašemu Macu slušet nová paměť, procesor či grafická karta.

Pravidelní čtenáři, kterým děkuji za tisíce děkovných e-mailů, si v minulých dílech seriálu přečetli, jak správně volit systém, jak zabránit vzniku chaosu v něm a jak optimálně nastavit systém a jednotlivé hardwarové prvky. V tomto díle se zaměříme na hardwarové parametry počítače a na (ne)vhodné investice do upgradů. Závěrem bych potom chtěl sumarizovat ty nejdůležitější zásady, tak jdeme na to!

Vlastně ne, dříve než se vrhnete na vlastní článek, musím vás upozornit, že než vyrazíte s penězmi k dealerovi, měli byste si důkladně projít minulé dva díly tohoto článku – zásady, které jsem se vám v nich snažil vysvětlit, jsou často mnohem důležitější než investice, o kterých budeme mluvit dnes.

Bez paměti to nepůjde!

Apple bohužel velmi dlouho (v podstatě do současnosti) držel velice nízký standard velikosti paměti RAM u nových počítačů. Když říkám nízký, tak myslím 64 MB, ale ani 128 MB RAM není žádná výhra. Samozřejmě u starších počítačů plně dostačuje 64 MB RAM – například u 68k Maců a to ještě některé staré poklady nemohou této hranice dosáhnout ani vzdáleně (z hardwarových a systémových důvodů). V zásadě platí, že čím více paměti, tím lépe. I v případě starých PPC Maců, jakými jsou generace s procesory 601 a 603 je vhodné i dnes dokoupit paměť, abyste dosáhli hranice minimálně 64 MB, ideálně pak 128 MB RAM (v některých případech tedy maxima vašeho stroje). U novějších strojů nemůže škodit 256 MB RAM a G4 mají rády čísla okolo 512. Obvzlášť v dnešní době již paměti nejsou tak drahé, takže takovéto rozšíření nemusí být ani tak nedostupné jako před lety a je to věc, která se na výkonu odrazí často víc než drahý procesorový upgrade.

L2 cache

L2 cache je paměťový obvod, který slouží k odkládání dat, využívaných procesorem. Mnozí opáčí, že k tomu přeci slouží běžná paměť, ale rozdíl je v přístupové době a v rychlosti čtení/zápisu do běžné a cache paměti. Jak správně tušíte, cache je mnohem rychlejší než paměť RAM a procesor ji využívá jako odkládací mezisklad – když je přetížen procesor, tak se do ní data přednačítají, když se mu, z důvodů pomalé paměti RAM nebo disku, dat nedostává, tak pracuje s přednačtenými daty z cache. K tomu účelu je k dispozici celá řada složitých algoritmů atp. To pro uživatele není tak důležité jako fakt, že tento (sic většinou malý) odkládací prostor velmi urychluje práci. Abychom se dostali k jádru pudla, některé počítače mají L2 cache na kartách zasunutých do slotu na desce (zpravidla velmi blízko procesoru). Tyto karty vzhledem připomínají klasické paměti, takže je ve vnitřnostech vašeho Macíka není příliš těžké nalézt. Některé Macy však mají možnost tyto karty mít, ale z různých důvodů (Apple chtěl ušetřit) je nemají. Dnes již je poměrně těžké tyto karty zpětně dokupovat, ale když se dealera zeptáte, jestli jim náhodou nezůstala v přihrádce nějaká stará cache pro PowerMaca XXXX (nebo ten a ten klon), tak třeba uspějete a nárůst výkonu s tím spojený za to opravdu stojí (doporučuji též inzerát v bazárku)! U starých 68k Maců L2 cache nehledejte – nemají ji, a ani ji mít nemohou.

Procesorové upgrady

Jejich společným znakem je vysoká cena. Už z tohoto důvodu by každý měl velmi dobře zvážit efektivitu takovéhoto rozhodnutí. Příkladem dobrého upgradu, je upgrade 68k Maca na PPC – takové upgrady jsou ještě i dnes k sehnání a za celkem směšný peníz (rovnající se polovině hodnoty starého stroje:) získáte nové výhody i například se starou dobrou Quadrou. Naopak příkladem špatného upgradu, je upgradovovat počítač s procesorem 603 a s 40 MHz sběrnicí na G4/400. Teď jsem již nakousl další věc, kterou je při výběru nového procesoru nutno zvážit – rychlost sběrnice. Všechna data, která se kdy k procesoru dostala, prošla sběrnicí, jestliže tedy máte pomalou sběrnici, tak vás nezachrání ani seberychlejší procesor, který potom většinu času profláká čekáním na data. Jak tedy na to? Pokud vaše sběrnice neběží na taktu alespoň 45-50 MHz neupgradujte na G3. Pokud přemýšlíte o G4 upgradu, měli byste mít alespoň 100 MHz sběrnici, v nejhorším 66 MHz. I když máte pomalou sběrnici, tak rychlá upgradovací karta vaši práci urychlí, ale je to mrhání penězi. Velmi často vidím, jak lidé utratí dvacet tisíc za procesorový upgrade do stroje, jehož výrobní datum není příliš vzdáleno mému datu narození, a vůbec jim nedojde, že by měli spíše investovat do paměti, protože s 32 MB RAM a Mac OS 8.6 neudělá zázraky žádný procesor na světě.

Procesorový upgrade vám může urychlit práci, ale je vhodné zvážit, který se vyplatí.

Formy procesorových upgradů jsou různé. Velmi častá je u Macintoshů tzv. Daughter card – tz., že procesor je úmístěn na kartě, kterou lze z počítače vyjmout a nahradit novější. Další rozšířenou možností je tzv. Ziff slot. Je tedy rozhodně dobré předem důkladně prozkoumat jak se upgraduje právě váš stroj - u některých konkrétních upgradů je potřeba splnit podmínky velmi přesně! V tomto ohledu byly velmi snadno rozšiřitelné klony a nejlepší Umaxy (nebo PM 8600/9600) s procesorovým upgradem se dodnes řadí k velmi slušným žihadlům. Starší počítače měly i jiné sloty, ale všemi se dnes zabývat nebudeme.

Efektivita procesorových upgradů je nesporná, ale je nutné dobře volit značku a v každém případě nepočítat s tím, že by všechno šlo bez problémů – procesorové upgrady vyžadují doplňky, když tedy počítač startujete bez doplňků, nepoběží vám upgrade na plný výkon + riziko různých konfliktů a hardwarových chyb. V některých případech se může jednat o relativně velké vynaložené peníze a nejistý výsledek. Je dobré se před takovou investicí dobře podívat na recenze, internetová fóra a diskusní skupiny a zajímat se o zkušenosti ostatních s daným produktem.

Novou grafickou kartu? Proč ne!

Jestliže máte pocit, že vaše grafická karta vykresluje 2D nebo 3D objekty na vašem monitoru příliš pomalu, je nutné udělat minimálně jednu věc, než poletíte koupit novou - Zamyslete se! Máte poslední verzi ovladačů karty? Zapátrejte, zda nejsou dostupné novější verze ovladačů, než ty, které přichází se systémem – jsou většinou staré. Vždy je vhodné na internetu najít nejnovější verzi, často vám nabídne netušené možnosti a hlavně tak plně využijete potenciálu karty, o což nás Apple z nepochopitelných důvodů připravuje. V současné době na centrální vyhledávání driverů neznám žádný server, na kterém by bylo vše, ale když dáte na mém oblíbeném googlu hledat „Mac driver ix3d prorez“(nahraďte názvem nebo alespoň značkou vaší karty), tak budete určitě úspěšní. Jinak pokud si nepamatujete, jakou kartu přesně máte, tak například ATI vám to na svých stránkách prozradí podle čísla karty? Jestliže jste s vaší kartou skutečně nespokojeni, můžete se poohlédnout po nové. Každý už k tomu má své cesty – obvolat prodejce, dát inzeráty do internetových bazarů atp. Stejně jako u procesorových upgradů - čtěte recenze a ptejte se lidí!

Ovládací panel, který vám umožní ovládat funkce grafické karty a aktuální ovladače, vám Apple nikdy nedá...

O půlnoci jak když bičem mrská!
Pokud jste pozorně četli tento i minulé díly, tak vám jistě neunikly nejdůležitější body, které ještě pro jistotu shrnuji v tomto „desateru správného jabkaře“:
1) Zbytečně neinstalovat novější systém, než je třeba
2) Neinstalovat zbytečné doplňky a ovládací panely
3) Vypnout zbytečnosti (AppleTalk, AppleShare,?)
4) Nemít nastaveno zbytečně velké rozlišení a zbytečně moc barev
5) Nepoužívat velké obrázky jako tapetu (obrázek na ploše)
6) Pravidelně přestavovat soubor plochy (při startu apple+alt)
7) Defragmentovat disk (a nezapomínat jej pravidelně testovat na chyby)
8) Stáhnout si nejnovější ovladače (nejen grafických karet)
9) Dokoupit RAM
10) Přečíst si znova první dva díly tohoto článku:) (1. díl, 2. díl)

Jestliže se budete držet těchto zásad, tak vás jistě jen tak něco nerozháže a váš macík bude navíc šlapat jako hodinky. Pokud si myslíte, že jsem v článku na něco zapomněl, popřípadě máte-li nějaké doplnění, tak neváhejte a piště (buď pod článek nebo na můj e-mail) a samozřejmě se můžete podělit o své problémy s ostatními v našem fóru! Prostě piště, piště, piště! Slunce v duši a poslušného Macíka!