Výkonnostní testy zákaznických konfigurací nových iMaců - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

16. května 2011, 00.00 | Macworld svým benchmarkovým testům podrobil také zákaznické konfigurace nových iMaců s procesory Core i7 a zjistil, že k podstatnému nárůstu výkonu dojde pouze v úlohách schopných využít technologii Hyper-Threading.

Počátkem května se začaly prodávat nové iMacy s procesory Sandy Bridge a rozhraním Thunderbolt. Macworld jako vždy zanedlouho poté počal provádět jejich výkonnostní testy, nejprve přezkoumal výkony nejvyššího standardního 27“ modelu a potom otestoval i zbývají standardní modely. Později ještě podrobil nové standardní iMacy vyšší grafické zátěži, aby přesně zjistil, jak se chovají jejich grafické karty.

Ovšem vedle standardních modelů Apple nabízí také zákaznické konfigurace, jež si lze v jeho webovém obchodu objednat za příplatek. Macworld samozřejmě zajímalo, nakolik se tyto doplňky projeví na výkonu a minulý pátek proto prověřil výkony strojů s volitelnými procesory Core i7.

Testované zákaznické konfigurace

Lepší procesor je možné objednat pouze pro dva ze čtyř dnes nabízených standardních modelů. V případě vyššího 21,5“ iMacu, který se za 1 499 USD normálně prodává s 2,7GHz procesorem Core i5 (modelem Core i5-2500S), si lze připlatit za 2,8GHz procesor Core i7 (model Core i7-2600S).

Podobně se dá vylepšit vyšší 27“ iMac, jeho standardní 3,1GHz procesor Core i5 (model Core i5-2400) jde zaměnit za 3,4GHz čip Core i7 (model Core i7-2600). V obou případech se za procesor Core i7 připlácí 200 USD.

A právě iMacy s těmito volitelnými procesory Core i7 Macworld otestoval. Ostatní vybavení testovaných zákaznických iMaců zůstalo stejné, oba stroje měly 4 GB RAM a 1TB disky. Pokud jde o grafiku, 21,5“ model používal AMD Radeon HD 6770M s 512 MB vlastní RAM a 27“ stroj nesl AMD Radeon HD 6970M s 1 GB RAM.

Procesory Core i7 navíc podporují technologii Hyper-Threading

Jak standardně nasazované procesory Core i5, tak volitelné procesory Core i7 jsou fyzicky čtyřjádrové, ale čipy Core i7 navíc podporují technologii Hyper-Threading, jež umožňuje na jednom fyzickém jádru zpracovávat dvě programová vlákna současně. (Jinak se tyto procesory příliš neliší, za zmínku snad ještě stojí, že Core i7 nesou 8 MB terciární cache paměti, zatímco Core i5 jen 6 MB.)

A to znamená, že iMacy s volitelnými procesory Core i7 poskytnou operačnímu systému osm virtuálních procesorových jader namísto čtyř jader procesorů Core i5. Zvýšeného počtu virtuálních jader (jež ale nejsou úplně rovnocenná fyzickým jádrům) však dokážou účinně využít pouze některé aplikace, zatímco výkon mnoha jiných to vůbec neovlivní.

Pokud jde o aplikace z testů Macworldu, u nich se vliv Hyper-Threadingu projevuje nejvíce u utility HandBrake, v modelovacím a animačním programu Cinema 4D a v matematické aplikaci Mathematica.

Výsledky benchmarkových testů

Samozřejmě také na výše popsané zákaznické konfigurace s procesory Core i7 Macworld použil svou testovací sadu Speedmark 6.5. Celková skóre porovnávaných Maců názorně udává tento diagram, výsledky dílčích testů obsahují připojené tabulky.

Podle očekávání se vliv volitelných procesorů značně lišil podle druhu zpracovávané úlohy. Celková skóre letošních iMaců s Core i7 byla přirozeně o něco vyšší než skóre jejich standardních protějšků.

Konkrétně 21,5“ iMac s 2,8GHz procesorem Core i7 byl celkově rychlejší asi o 7 procent (s 238 body proti 223) a 27“ model s 3,4GHz Core i7 měl celkové skóre lepší o plných 11 procent (dal 252 bodů proti 227 a hodně se tak přiblížil 263 bodům Macu Pro s 3,33GHz šestijádrovým Xeonem Westmere).

Výkony 21,5“ modelů

Pochopitelně mnohem větší rozdíly se projevily v některých dílčích úlohách. V případě 21,5“ iMaců byl stroj s 2,8GHz Core i7 proti odpovídajícímu standardnímu modelu (s 2,7GHz Core i5) lepší o 15 procent v importu do iMovie, o 18 procent v testu kódování DVD filmu utilitou HandBrake, v testu MathematicaMark dokonce o 22 procent a největší rozdíl se objevil v testu Cinebench využívajícím procesor, plných 25 procent.

Proti nejnižšímu 21,5 iMacu s 2,5GHz Core i5 byl jeho náskok pochopitelně ještě větší. Celková skóre se lišila o 11 procent, import do iMovie zvládal 21,5“ iMac s Core i7 o 21 procent lépe, v HandBrake kódoval o 24 procent rychleji, v testu Cinebench s využitím procesoru byl lepší o 30 procent a v testu MathematicaMark o 31 procent.

Zákaznický 21,5“ iMac s Core i7 byl též o něco rychlejší než nejvyšší standardní 27“ 3,1GHz iMac (s Core i5). Rozdíl celkových skóre činil 5 procent ve prospěch stroje s Core i7, v testu kódování utilitou HandBrake to bylo 7 procent, 9 procent v importu do iMovie, 12 procent v testu MathematicaMark a 15 procent v testu Cinebench s využitím procesoru.

Výkony 27“ modelů

Podobně to dopadlo s výsledky 27“ modelů. Zákaznická konfigurace s 3,4GHz procesorem Core i7 byla proti odpovídajícímu standardnímu modelu s 3,1GHz procesorem Core i5 o 17 procent rychlejší v importu do iMovie a o 21 procent v kódování utilitou HandBrake. V testu Cinebench využívajícím procesor měl 3,4GHz stroj náskok 29 procent a v testu MathematicaMark 31 procent.

Samozřejmě, 27” iMac s 3,4GHz Core i7 byl také výkonnější než 21,5” iMac s 2,8GHz Core i7, tady se již ovšem projevil pouze rozdíl taktovacích frekvencí. Výše taktovaný stroj dal o 5 procent lepší celkové skóre, v importu do iMovie byl rychlejší o 8 procent, v kódování utilitou HandBrake o 15 procent a v testech Cinebench a MathematicaMark o 17 procent.

Testů se účastnil též Mac Pro s 3,33GHz šestijádrovým procesorem Xeon Westmere a ten ve zmíněných úlohách podával ještě vyšší výkony. Jeho Xeon rovněž podporuje Hyper-Threading, takže poskytuje aplikacím plných 12 virtuálních jader, a to se přirozeně muselo do výsledků promítnout.

Výsledky úloh méně závislých na výkonu procesoru se příliš nezměnily

Nepřekvapivě se největší rozdíly projevily v testech závislých především na výkonu procesoru. Naopak úlohy závislé hlavně na výkonu disku (například duplikace 1G souboru) daly s procesory Core i5 a Core i7 naprosto stejné výsledky, protože disky se nijak nezměnily (ovšem v tvorbě ZIP archívu již byly stroje s Core i7 o malý kousek lepší, protože tam má svůj vliv též procesor).

Zanedbatelné byly také rozdíly v aplikacích, které nedokážou dobře využít velký počet procesorových jader a závisejí i na výkonu disku. To se projevilo zejména v testu Photoshopu CS5, kde byly iMacy s Core i7 rychlejší jen o několik málo sekund.

A samozřejmě v testech grafiky, tedy především v testu Call of Duty 4, se dosažené snímkové rychlosti skoro nelišily, protože grafické karty zůstaly stejné. (Avšak v testu Cinebench s využitím grafického hardwaru byly nové iMacy s Core i7 ještě o trochu lepší.)

Zhodnocení výsledků

Testy zákaznických konfigurací nových iMaců s procesory Core i7 dopadly přesně podle očekávání. V úlohách optimalizovaných pro vícevláknové zpracování, jež dokážou využít virtuální procesorová jádra, poskytovaná technologií Hyper-Threading, stroje s Core i7 podávaly citelně vyšší výkony, viditelné to bylo zejména v testu MathematicaMark, v kódování filmu utilitou HandBrake a v testu Cinebench využívajícím hlavní procesor.

Naopak pro úlohy, jež vícejádrové procesory příliš využít neumí, se výsledky lišily jen nepatrně a výkon v úlohách závislých na výkonu disku přirozeně zůstal stejný. V případě 27“ iMacu s 3,4GHz procesorem Core i7 ovšem k jistému nárůstu výkonu došlo i v jednovláknových úlohách díky jeho vyšší taktovací frekvenci.

Procesory Core i7 se vyplatí jen v omezené míře

Investice do lepšího procesoru se tak zjevně vyplatí pouze těm, kdo potřebují maximální výkon a především pak těm, kdo intenzivně využívají programy schopné těžit z technologie Hyper-Threading. Těch ovšem zatím příliš mnoho není (i když by se to mělo postupně zlepšovat), a tak „obyčejným“ uživatelům procesory Core i7 v nových iMacích příliš mnoho nepřinesou.

A profesionální uživatelé možná dají raději přednost Macům Pro, které ve vícevláknových úlohách stále mají náskok (díky možnosti nasazení až šestijádrového procesoru) a nabízejí větší možnosti rozšiřování. (To by sice mohly vyrovnat periférie pro rozhraní Thunderbolt, jenže ty budou dostupné nejdříve za několik měsíců.)

Výkon nových iMaců by pravděpodobně mnohem více posílil volitelný SSD disk, ten však vychází ještě podstatně dráž. Doufejme, že Macworld otestuje též zákaznické konfigurace s SSD disky, aby zjistil, jak se to projeví na výkonu běžných aplikací.