Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Polemiky
Kam kráčí Apple?
26. srpna 1999, 00.00 | O Apple se v poslední době opět hodně hovoří. Pojďme trochu zapřemýšlet a odpovedět si na následující otázky: Co se ve firmě Apple děje a proč? Co přinese blízká budoucnost?
Na Internetu, v počítačových i ekonomických časopisech se o firmě Apple zejména od minulého léta opět hodně hovoří. Abychom byli přesní, ne že by média do té doby Apple ignorovala, ale pravidelné čtvrtletní zprávy o dalších a dalších propadech se stávaly fádními. Časy se mění a Apple je opět na strmé cestě vzhůru a její akcie rovněž. Následující článek by měl být volnější úvahou o současnosti a trendech, které Apple sleduje. Měl by čtenářům poskytnout přehled o nedávné minulosti a současnosti, aby si mohli spolu s námi učinit správný obraz budoucnosti. Nechme tedy myšlenky plynout volněji než obvykle a podívejme se na fenomén Apple v těsných i širších souvislostech.
Co se ve firmě Apple děje a proč? Co přinese blízká budoucnost? To jsou otázky nejen pro počítačové odborníky, ekonomy a fanoušky značky. Bližší pohled je přitom zajímavý hned z několika důvodů. Například proto, že v polygrafii a pre-pressu jsou i v Česku počítače Apple poměrně často používané. V souvislosti s problémy firmy nebyly v nedávné minulosti výjimkou bolestné a obtížné úvahy, jak dál při doplňování a modernizacích vybavení. Leckdo předpovídal firmě brzký krach, což se zejména v Česku při absenci tradice značky v našich zemích hodně dramatizovalo. Ponechat si stroje Apple (nebo dokonce nové kupovat) připadalo mnoha lidem jako vyhazování peněz z okna. Proto se i v tomto článku pokusíme odpovědět na otázku, zda je tomu tak i nadále... Tématika "fenoménu Apple" je zajímavá jistě i z pohledu "srdečních" fandů, kterých je i mezi našimi čtenáři jistě mnoho. Pro ně přinášíme v tomto článku některé (třeba zatím nepotvrzené, ale zato vzrušující) úvahy, fámy a chystané novinky. A konečně za třetí, pohled na úspěch znovuzrozené firmy je doslova instruktážní. Okolo Apple se nezměnilo vnější ekonomické prostředí, vláda pro něj nevymýšlela ozdravné programy. To, co odlišuje potápějící se Appple od dnešní úspěšné firmy, jsou výhradně myšlenky, vize a činy.
Než se budeme podrobněji věnovat současnosti a možné budoucnosti jablečných produktů, připomeňme si jen velmi krátce, jak to s Apple vypadalo těsně před návratem Steve Jobse do vrcholového vedení. I když je to možná zjednodušené, v Apple zřejmě ztratili směr. Modelové řady se tříštily a orientace v nich byla obtížná. Uvádění nových verzí operačního systému se opožďovalo, a vedení nemělo jasno ani v tom, co budou nové verze obsahovat. Licence na výrobu klonů se udělovaly a zase odebíraly. Stroje byly naštěstí stále výkonné, technologicky na špičce a profesionálové je potřebovali - to byl asi hlavní důvod, proč firma, byť v těžkých potížích přežila.
Otázka, kam kráčí Apple, může mít mnoho podob a významů. Z čistě technologického hlediska nás budou zajímat třeba nové procesory, výkony, grafické možnosti. Z pohledu praktického použití počítače se můžeme ptát po dostupnosti potřebných programových balíků a zejména po trendu v portování software na konkrétní platformu. A z pohledu koncepčního a marketingového bude zajímavé, jakou roli na trhu vlastně nyní Apple hraje a jakou do budoucna hrát chce.
Procesory, sběrnice, frekvence ...
Otázka hrubého výpočetního výkonu zajímá většinu uživatelů v prvé řadě. Lidé jsou tvorové soutěživí, a stejně jako počet koní pod kapotou našeho auta nás fascinuje i počet polygonů vyrendrovaných za vteřinu na obrazovce nebo rychlost provedení (jinak naprosto nepoužívaného) filtru ve Photoshopu nad souborem, jehož velikosti jsme stejně v praxi nikdy nedosáhli.
Přes lehčí tón předcházejícího odstavce existuje samozřejmě řada uživatelů, kteří jsou na vysokých výkonech přímo existenčně závislí a ani my primární pohled na výkon procesoru nezavrhujeme. Proto jako body k dobru musíme pro Apple započíst opravdové oživení trhu s procesory, které vyvolalo uvedení prvního procesoru PowerPC, vyvinutého v úzké spolupráci s IBM a Motorolou. Předchozí typy 68K sice také s procesory typu Intel úspěšně soutěžily, ale uvedení PowerPC bylo tolik potřebným zlomem. Připomeňme, že šlo o první masové použití technologie RISC, tedy procesorů známých do té doby jen z trhu pracovních stanic. Velmi jednoduše řečeno, v principu spočívá filozofie RISC procesorů v menším množství jednodušších instrukcí, prováděných rychleji. Oproti tomu CISC procesory jdou cestou komplexních instrukcí, které sice pokrývají činnosti, na které RISC procesor potřebuje více operací, ale zase tyto složitější instrukce provádějí pomaleji. Procesory typu Intel zůstávají věrny CISC principu, proto také můžeme slyšet třeba o speciálních multimediálních instrukcích u nových Intelů. Nesoudíme, který přístup je lepší, jen vysvětlujeme rozdíl v přístupu ke konstrukci procesorů. Apple zde, stejně jako v případě uvedení prvního Macintoshe, naplnila úlohu vizionáře a výkon, kterým tehdejší procesory Intel předběhl byl mocným impulsem k dalšímu vývoji na všech platformách. Od doby uvedení PowerPC 601 samozřejmě jak Apple, tak firmy produkující procesory typu Intel (neboť hráčů na poli procesorů pro WIN platformu je více) své výrobky několikrát modernizovaly a střídaly se tak ve vedení na pomyslné výkonové špičce.
Zde nám dovolte malé odbočení, neboť počítač není zdaleka jen procesor. V této souvislosti je pak zajímavé si připomenout, že jak dokázali být u Apple v některých aspektech konstrukce počítačů soustavně na špičce, tak současně v jiných oblastech lpěli na zastaralých řešeních. Ano, máme na mysli nekonečně dlouhou dobu, kdy moderní procesory pracovaly v základních deskách s pomalou a málo průchodnou sběrnicí. Pokud by se na toto slabé místo u Apple soustředili dříve, mohly jejich stroje předbíhat wintelovské daleko výrazněji.
K další "procesorové" revoluci došlo zhruba před rokem, s představením procesorů řady G3. Výkonový skok byl podstatný, a to nejen vůči tehdejším Pentiím, ale i vůči stávajícím vlajkovým lodím Apple, typům 96XX. Nechceme vyvolávat další kolo vášnivých diskuzí kolem výkonu procesorů, ale faktem je, že G3 opět předstihly vše, co bylo v segmentu počítačů této třídy k dispozici. Tentokrát byly ovšem nové procesory doprovázeny moderní koncepcí počítače a uvážlivým začleněním nejlepších dostupných komponent, bez ohledu na to, zda pocházejí z široké Apple rodiny. Vývoj procesorů se neplánuje ze dne na den, a tak se již velmi hlasitě mluví o procesorech G4 a předpokládaných konfiguracích počítačů, které jím budou osazeny (o tom blíže za chvíli) a objevují se i první informace o další generaci procesorů G5 s kódovým názvem "Goldfish", které by Motorola mohla předvést v roce 2000 a o testování základních desek s frekvencí 133 MHz. Je tedy patrné, že v otázce výkonu chce zůstat Apple na skutečné špičce.
Pokud jde o ostatní funkční části, v nových počítačích Apple najdeme v základním vybavení veškeré vedoucí technologie. Použití PCI sběrnic je běžné a spekuluje se o rozšíření jejich počtu. Do praktického života Apple jako první uvedla rozhraní FireWire pro vysokorychlostní přenosy dat. Podobně to bylo i s rozhraním USB, které ve skutečnosti již nějakou dobu existovalo a bylo použito na mnoha deskách PC počítačů. Trh jej však prakticky ignoroval a do praktického života jej uvedly právě počítače iMac a G3. Vyvolaly o USB masivní zájem, počet zařízení pracujících se sběrnicí USB roste a brzy budou široce využívána na obou hlavních platformách. Závěr z uvedeného je jednoduchý. Pokud jde o technologickou stránku, zaujímá Apple opět pozici firmy udávající směr budoucího vývoje, a to nejen v rámci své značky. Firma se odpoutala od konzervativního břemene a zdá se, že její ambice jsou prosté - neustoupit z pozice výrobce vyspělých počítačů na absolutní výkonové špičce.
Pro fanoušky značky, zájemce o vývoj mikroprocesorů a pro všechny, kdo chtějí vědět, jaký procesor tepe v jejich počítači přinášíme na závěr této části článku podrobnější pohled na aktuální i nastupující řadu procesorů.
Software, aneb co si dáme dovnitř
Úhel pohledu na software, používaný uživateli počítačů Apple se mění možná ještě rychleji, než v případu hardware. Musíme si nejprve uvědomit, že je rozdíl, zda hovoříme o software z pohledu Apple domovském, tedy pocházejícím z USA, nebo evropském, stejně jako musíme vidět rozdíl mezi programy pro profesionální využití a programy pro kancelář a domácnost. Ještě nedávno zaostával původní evropský software pro Apple jak v množství, tak i v kvalitě. Výjimkou mohlo být snad Německo, kde vznikalo původního nebo lokalizovaného software poměrně dost. Na rozdíl od Ameriky byly také počítače Apple dlouhou dobu zařazovány spíše do profesionální oblasti a dostupnost a cena software tomu odpovídaly. O gigabytech snadno dostupného shareware si mohl běžný evropský, a tím méně český uživatel nechat jen zdát. Tím se trh pro počítače Apple velmi zužoval. Myslíme však, že můžeme bez obav prohlásit, že za poslední rok nic z výše uvedeného neplatí. Zatím budeme hovořit obecně, k českým specifikům se dostaneme za chvilku.
Klíčovými momenty pro změnu k současnému stavu se zdají právě uvedení počítačů iMac a G3 a zejména rychlý rozvoj Internetu za poslední roky. Uvedení nové řady s vynikající grafikou a její úspěch podnítily řadu vývojářů k portaci jejich produktů na platformu Apple. Markantní je tento vývoj zejména u her, které jsou vždy dobrým vodítkem při posuzování úspěšnosti počítače. A právě hry byly dlouhou bolestí počítačů Apple, neboť producenti her tuto platformu často ignorovali. Koneckonců je třeba přiznat, že dobrovolná sebeizolace od hlavního proudu grafických karet vedla k takovému zaostávání, že v 3D operacích porážela Apple i laciná PC s PCI kartami. Zdá se však, že žádný z hlavních výrobců nejúspěšnějších her si podobný přístup už nedovolí, a statisíce prodávaných iMaců jsou pro to dost dobrý důvod. Přelomem bylo uvedení hry Quake 3 Arena pro Apple jako první platformu.
Stejně tak rozmach Internetu přenesl americké softwarové bohatství do zbytku světa. Funkční demoverze, freeware, shareware, nákup po Internetu ... programy i utilitkami pro Apple se za poslední dva roky Internet doslova hemží. Významní producenti navíc dále zapracovali na spolupráci svých produktů, a tak v současnosti jsou bez problémů přenosné nejen mnohé grafické formáty, ale i vnitřní (nativní) formáty jednotlivých aplikací. Nejdále zatím došel podle našeho názoru Microsoft, protože dokumenty z kancelářských programů (Word, Excel apod.) si lze nejen pohodlně vyměňovat mezi Apple a Windows, ale totéž funguje dokonce i v případě českých verzí, bez problémů s kódováním. Jinými slovy, až na to, že Word pro Macintosh vypadá daleko lépe než Word pro Windows, jejich dokumenty jsou kompatibilní.
Jediné, co nás na současné situaci mrzí je, že programy pro Apple se tu a tam infikují nemocí, známou právě z wintelovských počítačů. Původní Apple software byl štíhlý a úsporný, Photoshop 3.0 běhal i na Apple výkonově rovném zhruba PC 386, stejně tak QuarkXPress 3.3. Ve složkách byl pořádek a programy neumisťovaly do systému desítky doplňků a dodatků. V kontrastu s tím jsou programy pro PC programy často tvořeny podle zásady "Běhá pomalu? Upgradujte procesor a přidejte paměť!". Bohužel toto pravidlo platí už i u některých produktů pro Apple.
Samostatnou kapitolou úvah o software jsou operační systémy. V časopise jsme o verzích MacOS 8 již psali, navíc je nějakou dobu dostupný volný upgrade na verzi MacOS 8.6. Porovnávat oba operační systémy by na tomto místě asi nebylo účelné. Důležité je, že již od svého zrodu si Apple Macintosh vytkl nejen technickou dokonalost a výkon, ale i přívětivost k uživateli. Výsledkem je systém, jehož správa vyžaduje méně odborných znalostí a jehož používání je méně náchylné na chyby (výsledek studií), a v neposlední řadě má příjemnější vzhled (osobní názor). Pokud jde o výhledy do budoucna, je důležité, že Apple má opět jasnou představu, co od svých systémů očekává. Výraznou modernizací bude až Mac OS X (X jako deset), který bude zřejmě rozdělen na verzi pro "běžné" použití a verzi pro správu rozsáhlých sítí. MacOs jde stejně jako jeho protivník cestou integrace Internetu do systému, což je vidět například na utilitě Sherlock (původně obyčejná funkce pro hledání souborů dnes umí vyhledávat jak na disku, lokální síti, a to i podle obsahu souborů, tak i na Internetu, kde spolupracuje s desítkami vyhledávacích služeb).
Pro skutečné profesionály v grafice zůstává navíc MacOS jedinou přijatelnou volbou. Důvodem je na systémové úrovni implementovaná správa barev, zajišťovaná aplikací ColorSync, nyní ve verzi 2.6.1. (a taky několik let zkušeností). Implementace Mikrosoftu pro Windows, známá jako ICM je nedokonalá a neúplná, v systému Windows NT nenalezne uživatel pro podporu barev nic. Naštěstí funkce správy barev zajišťují na PC alespoň hlavní grafické aplikace, ale práce s barvami je v MacOS jednodušší, průhlednější a přesnější - ostatně na Internetu je k dispozici dostatek informací o úspěšně zavedených systémech správy barev při výrobě například známých časopiseckých titulů. Celkově lze tedy říct, že v oblasti software nevidíme u Apple do budoucna žádná slabá místa. Operační systém funguje výborně a jednotlivé technologie, jako ColorSync, QuickTime jsou tím nejlepším, co je v současné době na této úrovni k dispozici. U běžných aplikací by již mělo být jedno, zda máte Apple nebo Windows. Domácí uživatelé se mohou setkat s tím, že zejména nabídka různých shareware produktů je u Windows přece jen širší a platí to i o hrách, ale ne o těch komerčně důležitých a úspěšných. Naopak profesionální grafici a pre-press pracovníci se mohou setkat se situací, kdy požadovaný program existuje jen ve verzi pro Apple, případně jeho Windows verze některé funkce postrádá.
Pohled do budoucna
Nakonec jsme si nechali pohled na produktovou řadu Apple. Nejsme sami, kdo nešetří chválou na práci Steve Jobse v čele firmy. Dnes není pochyb o tom, že Apple si stojí finančně skvěle. Sedm čtvrtletí za sebou v profitu, obrat stoupající rychleji než by odpovídalo růstu odvětví jako celku (což znamená, ža Apple posiluje pozice na úkor ostatních počítačových firem v USA) - to jsou některé z důsledků velkého prodejního úspěchu počítačů iMac a G3. I když pro některé publikující kolegy zůstává Apple stále "lepší Amigou s nejasnou budoucností", nenechme se zmást. Jobs opět předvedl precizní marketing i odhad trhu a není důvodu, proč by těchto schopností měl pozbýt (na Internetu si pro úspěch iMacu vysloužil změnu názvu funkce - již není CEO Apple , ale iCEO Apple). Procesory G3 nalezneme samozřejmě i v nové generaci přenosných počítačů PowerBook i absolutní novince, jíž je notebook s designem blízkým iMacu - iBook.
A co nás tedy v blízké budoucnosti od Apple čeká:
- Power macintosh G4 s kódovým označením "Sawtooth" (v podstatě označení základní desky, jako nyní Yosemite). Ačkoliv má oficiálně deska zůstat na frekvenci 100 MHz, proslýchá se o testech verze pracující na 133 MHz. Na desce má již úplně chybět ADB port (původní port klávesnice). Změnami by měl také projít chladicí systém a velké spekulace se vedou o barvě, když styl designu bude pravděpodobně zachován. Stroje budou obsahovat AltiVec procesory G4 od Motoroly na frekvencích 450, 500 a 550 MHz.
- Nový iMac měl být k dispozici již v září, ale zřejmě pro změny na základní desce se jej dočkáme asi až koncem října. Mluví se o tom, že místo CD bude šachta na výměnná zařízení: CD, DVD, disketová jednotka? Hodně se mluví o tom, že by nové iMacy mohly obsahovat vestavěnou anténu jako iBooky, pro bezdrátovou komunikaci se stanicemi AirPort.
- Apple se prý chystá na výraznou spolupráci s 3Com, producentem oblíbených "pilotů". Můžeme se dočkat buď přímo barevných pilotů s logem Apple, nebo budoucího bundlování pilotů s počítači Apple.
- Pro posílení image značky a jako lahůdka pro fanoušky se prý pracuje na založení sítě Apple obchodů. Prodávat by měly nejen hardware a software, ale i oblečení, hrnečky ...
I když se Apple v poslední době pohybuje v oblasti velmi přijatelných cen (v USA !!), nežádají zákazníci ceny nejnižší. Zato musí počítače snadno ovládnout a používat pro rozmanité úkoly bez toho, aniž by absolvovali systémová školení. A to je cesta, po níž Apple kráčí již přes 15 let a kroky příští se z ní jistě neodchýlí.
Zdroj: Svět tisku
