Nesmyslné hádky Microsoft kontra Apple - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

30. ledna 2006, 00.00 | Diskuze pod články na serveru MůjMac bývají často polem pro někdy až nesmyslně plamenné spory na téma Apple versus Microsoft, případně jiné dva tábory, jedná-li se o jiný spor. Vítězná není většinou žádná strana, což je vlastně logické, málokdo je ochoten změnit svůj názor jen na základě několika vět kdesi na internetu, mnohdy, dojdou-li argumenty, přijdou na řadu osobní verbální útoky, které už s běžnou slušností nemají nic společného. Má pak takováto diskuze nějaký smysl?

Diskuze pod články na serveru MůjMac bývají často polem pro někdy až nesmyslně plamenné spory na téma Apple versus Microsoft, případně jiné dva tábory, jedná-li se o jiný spor. Vítězná není většinou žádná strana, což je vlastně logické, málokdo je ochoten změnit svůj názor jen na základě několika vět kdesi na internetu, mnohdy, dojdou-li argumenty, přijdou na řadu osobní verbální útoky, které už s běžnou slušností nemají nic společného. Má pak takováto diskuze nějaký smysl?

Až do okamžiku, kdy začnou padat nadávky na stranu Apple fanatiků a Microsoft agentů, případně i tvrdší označení, to určitě smysl má. V argumentech se občas objeví zajímavá a málo známá informace, mnohdy i úvaha, která vede k zamyšlení. Protože jsem byl nedávno označen za Apple fanatika, který si koupí mobilní telefon jenom proto, že se kdesi v hlubinách jeho softwaru objevuje logo Apple, začal jsem přemýšlet o tom, jak to vlastně je s mým vztahem k Applu jako takovému, a zavzpomínat na to, co a proč mě přimělo k tomu, že jsem začal používat právě tuto platformu.

K počítačům jsem se dostal v osmdesátých letech na střední škole, jednak k programovatelným kalkulátorům Texas Instruments a Hewlett Packard, jednak k osmibitovým počítačům s Basicem. Mým prvním skutečným počítačem bylo Atari ST 1040, na tehdejší dobu velmi slušný stroj, do dnes také počítače Atari byly asi jedinými vybavenými MIDI porty pro komunikaci s digitálními hudebními nástroji. Počátkem 90. let byly počítače Atari nejprodávanějšími "domácími" počítači, byly relativně levné a přitom dobře vybavené, existoval pro ně velmi slušný výběr softwaru a to včetně takových specialit, jakou je AutoCAD. Mimochodem, původním vlastníkem mého počítače byla Jaderná elektrárna Dukovany. Až do roku 1995 se klony PC mimo kanceláře a úřady prakticky nevyskytovaly, kraloval na nich uživatelsky nepřívětivý MS-DOS, použitelnost Windows 3.x byla sporná, nemluvě o nepoužitelnosti starších verzí. Průměrné PC také bylo obvykle o dost dražší, než Atari ST/TT či Amiga. O nějaké světové dominanci Microsoftu nemohla být úplně řeč. Situace se ale změnila v říjnu 1995 (u nás spíš s ohledem na setrvačnost o něco později), kdy Microsoft začal prodávat Windows 95, první uživatelsky alespoň trochu přívětivý operační systém od Microsoftu. Více než 11 let po prvním počítači Apple Macintosh. Kopií Windows 95 se údajně za první měsíc prodalo tolik, co kopií předchozích microsoftích "okenních" systémů za celou dobu jejich existence. Na trh s počítači to mělo jednoznačný dopad. Počítače PC se začaly prodávat v podstatně větším množství než doposud, což vedlo k jejich zlevnění, a nastala tak likvidace platforem Atari i Amiga. V druhé polovině devadesátých let jsem byl postaven tedy před problém, jak a čím to Atari nahradit. Po počítačích Apple Macintosh jsem pokukoval už dřív, jenže jejich pořizovací cena v době, kdy jsem to Atari kupoval, byla velmi vysoká, což se však za těch pár let dost změnilo. Tehdy jsem pracoval v kanceláři jedné obchodní firmy a byl nucen používat Win 95/98/NT, což mě přivádělo často k téměř šílenství, než jsem si zvyknul na pravidelné reinstalace systému, na potíže se stabilitou a podobně, a ve mě uzrálo přesvědčení, že podobný produkt nesmí překročit práh mého bytu, protože stačí se rozčilovat v práci. Navíc, když jsem udělal kompletní cenovou kalkulaci rozumně vybaveného PC s legálními Windows a s legálním základním softwarem, nebylo to o mnoho levnější, než od Applu, jen to bylo možno kupovat řekněme po částech, ale s ohledem na to, že jsem musel pořídit naráz s počítačem i nové periferie už to nehrálo roli. Takže to je má cesta k Applu, v dané době už to byla jediná alternativa, Linux v té době sice už existoval, ale ne zrovna v univerzálně použitelné podobě. Firma NeXT v té době se stala už součastí Applu a další na Microsoftu nezávislé fimy (Sun, Silicon Graphics) byly příliš extravagantní a velmi drahé. A po těch létech můžu říct, že jsem svého rozhodnutí nikdy nelitoval.

Tolik tedy minulost a jak to vypadá dnes? Nechci teď rozebírat v žádném případě, zda je dnes lepší Mac OS X či Windows XP, zda v PC jsou výkonnější komponenty než v Applu, to bych ponechal stranou, záleží vždy na účelu, k jakému je prioritně počítač používán a hlavně, co vyhovuje danému uživateli a na co je zvyklý. Na celý problém bych se zkusil podívat z trochu jiné stránky. Všechny "okenní" systémy bez ohledu na svůj původ a výrobce mají velmi mnoho společného. Okna různých grafických ztvárnění, nějaký ten kurzor ovládaný myší nebo podobným zařízením, nějaké ty ikony, se kterými lze provádět takové akce, jaké vám ono grafické prostředí dovolí. V zásadě jednoduché a relativně intuitivní. Rozdíly na první pohled jsou spíše kosmetické. Také stabilita dnešních systémů je mnohem vyšší, rozhodně Win XP bych ve srovnání s Win 95/98 za stabilní považoval, stejně jako Mac OS X je ve srovnáním s Mac OS pevný jako skála. Taktéž z Linuxu se za poslední roky díky vývoji grafického rozhraní stalo obecně použitelné prostředí, i když některé problémy, se kterými by málo zkušený uživatel mohl mít potíže, stále existují. Podle mě je dnes pro práci použitelné vcelku cokoliv, na rozdíly se dá zvyknout podobně, jako když sednete do jiného auta a pár desítek kilometrů vám trvá, než se přizpůsobíte. Prostě jen jsou některé věci někde jinde, některé věci se ovládají trochu jinak, někde je navíc nějaké vybavení, které jinde není a naopak zase část vybavení může chybět, které jinde je. Žádný ze systémů není dokonalý, na všech najdete klady i zápory. Takže v čem je dnes problém?

Na přibližně 90% počítačů na celém světě běží Windows, úmyslně pomíjím fakt, že maximálně na polovině legálně. A v návaznosti na Windows další aplikace od Microsoftu, které mají tu vlastnost, že pracují převážně se speciálními uzavřenými "microsoftími" formáty, čímž částečně nutí i uživatele jiných operačních systémů do užívání jejich softwarových produktů. Reálné nebezpečí tkví v tom, že pokud by Apple zkrachoval a šel do kytek i Linux a celá Open Source komunita, získá Microsoft opravdový celosvětový monopol práce s daty. Už teď se chová značně vyděračsky, viz. případ "Jižní Korea", na tož pak kdyby získal absolutní moc. Žádný antimonopolní úřad by s tím nic nenadělal, nepomohlo by ani nařízení na rozdělení Microsoftu na několik firem, třeba podle divizí. Pokud se tyto firmy pak stejně dohodnou na společném postupu, tak to nic neřeší. V současné době díky alespoň nějaké konkurenci je Microsoft nucen alespoň nějak dál svoje produkty vyvíjet a zlepšovat, aby udržel krok, a také ceny těchto produktů udržet v přijatelných mezích. A těží z toho právě uživatelé Windows, kteří by měli být "jablkům" a "tučňákům" vděční, že vytvářejí konkurenční prostředí "zamřížovanému woknu". Nebýt toho, mohla by nastat situace ne zrovna nepodobná situaci v druhé polovině prvního tisíciletí, kdy katolická církev získala monopol na veškeré duchovno včetně vzdělání (tedy práci s tehdejší úrovní dat) a hned o několik století později byl každý, kdo smýšlel jinak, než bylo přípustné, pronásledován a tvrdě trestán a na přibližně tisíc let nastala v Evropě doba temna. Nic na tom nemění fakt, že církev z počátku politicky konsolidovala Evropu roztříštěnou na množství malých státečků, které mezi sebou válčily. Další důsledky už měly jen samé negativní dopady. A v podstatě za to může jeden jediný člověk, a to panovník Karel Veliký, když se roku 800 po té, co vojensky ovládnul západní Evropu, nechal v Římě z rukou církve korunovat a pomazat králem. Byl to oboustranně výhodný obchod, Karel tak obrazně přijal moc z rukou božích, a církev získala precedens na právo uznávat panovníky. Nepřipomíná to něco? Kolik polovzdělaných novinářů, politiků a obchodníků se vyjadřuje o Billu Gatesovi jako o vizionáři a málem spasiteli planety aniž by věděli alespoň něco málo o historii vývoje počítačů. Kdopak z nich ví, že Microsoft téměř nikdy nic nového až na výjimky nevymyslel? Glorifikování Billa Gatese mi připadá nesmyslné, je jasné, že mnozí se mu klaní ze zbožnosti k jeho pohádkovému jmění. Faktem sice je, že velmi často je podobně glorifikován i Steve Jobs, ale ten alespoň za skutečné zásluhy, i když celé zákulisí je si v ledasčem mnohdy hodně podobné.

Zatímco firma Apple je v zásadě od počátku novátorská a do dneška je docela slušnou studnicí technologií, hardwarově (projekt Newton, FireWire) i softwarově (TrueType, QuickTime, iTunes a návazné produkty), v ledasčem má i světové prvenství (první komerčně použitelné GUI, Laserwriter jako první postscriptová tiskárna), Microsoft je v podstatě téměř pravým opakem. Bill Gates sice v sedmdesátých letech napsal MicroBASIC, který později používal i Apple, taktéž formát RTF je vynálezem Microsoftu (později firmou NeXT zdokonalený na RTFD), ale tím také téměř zásluhy, co se týče technologií končí. A jak tedy vlastně došlo k tomu, že se Microsoft dostal na výsluní? Rodina Gatesových patřila ke smetánce mnohem dříve, než se Bill stal slavným. A když v roce 1981 firma IBM vyvíjela svoje první PC s procesorem Intel, potřebovala vyvinout nový operační systém místo tehdy užívaného CP/M. Na jakémsi rautu pak bylo zástupci firmy IBM řečeno, že "Bill vám to naprogramuje". A Bill uzavřel s IBM obchod, aniž ještě tušil, kde daný produkt vezme. Nakonec od místního drobného obchodníka s výpočetní technikou koupil produkt, který vyhovoval, a dodal ho IBM pod názvem MS-DOS. A tím položil základ k svému ovládnutí světa počítačů. Kdyby měl onen dnes už zapomenutý drobný obchodníček podobnou možnost se dostat k velkému kšeftu, byl dnes nejbohatším člověkem planety on. Microsoft pak psal software i pro Apple, ale asi nikdy ne od základů, například Excel vychází z programu VisiCalc. A v polovině devadesátých let Microsoft koupil Mosaic, po drobných úpravách z něj byl MS Internet Explorer, ten začal zdarma bundlovat s Win 95, čímž položil základ k beztrestné likvidaci firmy Netscape, která nabízela svůj webový prohlížeč jako komerční produkt. Za v podstatě nezákonné křížové financování se mu po vleklém soudním sporu v podstatě nic extra nestalo. Svoje zájmy Microsoft prosazuje zákonem džungle, právem silnějšího. A měli by si tohle uvědomit hlavně největší zákazníci Microsoftu, což jsou představitelé státních institucí a velkých obchodních firem. Státům by se asi nelíbilo, aby je vydírala nějaká obchodní firma, státy jsou naopak zvyklé obchodním firmám a občanům prostřednictvím zákonů diktovat svoje podmínky. Otázkou jen zůstává, zda by se Apple choval stejně, byl-li by ve stejné pozici, jako je dnes Microsoft. Já osobně si myslím, že ano. Nedělám si iluze, že by jakoukoliv správní radu a valnou hromada jakékoliv akciové společnosti zajímalo něco jiného, než peníze a to, jak jich vydělat ještě víc. Apple má v současnosti velmi výrazně dominantní postavení (cca 70-80%) v celosvětovém internetovém prodeji hudby a v prodeji mp3 přehrávačů, pokud by získal naprostý monopol, taktéž by se mohlo stát, že to nic dobrého nepřinese. I když tam je asi Apple dostatečně kontrolován nenasytnými vydavatelskými firmami, a ty by určitě nesnesly, aby se Apple začal chovat méně korektně, a zcela určitě by zasáhly. Naopak, mám spíš pocit, že Apple je vydavatelstvími tak trochu vydírán ohledně cen.

Takže, vážení čtenáři, zde jsem nastínil i jiné důvody, proč používám Apple, mnohým může připadat, že s tím "černěním" případné budoucnosti přeháním, ale podle příkladů z historie jednoznačně vyplývá, že 100% monopol kdykoliv v čemkoliv nepřinesl nikdy nic dobrého. A teď mě tedy můžete soudit, zda jsem skutečným Apple fanatikem, nebo jen o mnoha věcech přemýšlím více do hloubky a v širších souvislostech. Zkusme se pro jednou pustit do smysluplné a konstruktivní diskuze a nikoliv do nesmyslného hádání o to, co je lepší.