Newton zařazen mezi 21 největších technických propadáků - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

5. dubna 2007, 08.00 | Computerworld sestavil seznam 21 největších technických propadáků a také Apple tam má své zástupce, především Newtona, což autora dovedlo až k filozofickým závěrům.

Na Mac Observeru jsem narazil na článeček, citující ze seznamu největších technických propadáků všech dob, který sestavil Computerworld. Seznam zabíhá hluboko do historie, a tak není divu, že též Apple tam má své zástupce. Computerworld seznam rozdělil na dvě skupiny, prvních 10 jsou opravdu velké neúspěchy, zbývajících 14 bylo třeba i chvíli úspěšných, ale nakonec selhaly. Zaměřuje se hlavně na věci, jež byly halasně vychvalovány a pak nedostály svým příslibům. (Součástí článku Computerworldu je rovněž hlasování, v němž čtenáři mohou zvolit ten vůbec největší propadák všech dob, avšak tím se tady zabývat nehodlám.)

Protože je seznam řazený abecedně, tak první skupinu zahajuje Apple Newton. Apple toto své PDA v roce 1993 inzeroval skutečně intenzivně, a i když byl proti dnešním přístrojům veliký, měl řadu zajímavých funkcí.

Nakonec ovšem na trhu neuspěl a byl stažen. Computerworld k příčinám jeho pádu přičítá výsměšky ze strany komiků a novinových humoristických komiksů na účet nepřesností jeho rozpoznávání rukopisu. Ale předkládá i prozaičtější důvody, především vysokou cenu (700 USD a později 1000 USD pro vyšší modely) a také to, že v mnohém předběhl svou dobu.

Ve druhé skupině má Apple dva příspěvky. Opět na počátku stojí Apple Lisa, předchůdce Macintoshe z roku 1983 s grafickým uživatelským rozhraním a podporou multitaskingu. Byla však pomalá a hlavně zpočátku stála skoro 10000 USD. Nástup IBM PC a samozřejmě též mnohem levnějšího Macintoshe v roce 1984 vedly k jejímu konci.

A nakonec zmiňuje Computerworld ještě NeXT jako selhání, které nakonec slavilo velký úspěch. V roce 1985, poté, co odešel (ne tak úplně dobrovolně) Steve Jobs z Applu, založil firmu NeXT, jež prodávala stejnojmenné, na tehdejší dobu špičkové počítače s novým operačním systémem. NeXTy se neprodávaly příliš dobře (i kvůli některým excentrickým nápadům Jobse ohledně jejich hardwaru) a nakonec se firma soustředila jen na vývoj svého operačního prostředí NeXTStep pro jiné platformy a výrobu počítačů zastavila. A v roce 1996 Apple koupil NeXT za 400 milionů USD, Jobs se vrátil do Applu a NeXTStep posloužil jako základ pro Mac OS X.

Nastíněná historie byla samozřejmě ještě mnohem složitější, případné podrobnosti najdete pod odkazy, které vedou na Wikipedii.

Možná si říkáte, proč sem vůbec něco takového dávám, ale zaujalo mě to kvůli tomu, že i tyto propadáky nějak ovlivnily další vývoj. Zmiňuje to také článek Computerworldu a na Mac Observeru to vyvolalo menší debatu. Newton v mnoha směrech předznamenal vývoj PDA, podnítil vývoj procesorů ARM a Palm Pilot byl do jisté míry jeho následovníkem. Z Lisy vyšel Macintosh a o NeXTu již byla zmínka (ovšem takový Ondřej Čada by vám o něm jistě dokázal zajímavě vyprávět dlouhé hodiny, kdyby na to měl čas).

Seznam Computerworldu zahrnuje mnoho dalších položek z různých oborů, ale jen málokterá i přes svůj neúspěch měla tak silný dopad na další vývoj. Řada z nich, kupříkladu IBM PCjr, skončila ve skutečném propadlišti dějin. Microsoft tam zastupuje uživatelské rozhraní Microsoft Bob, jež mělo učinit počítač vstřícnější vůči laickým uživatelům. Bylo však opravdu hodně hloupé, což nakonec uznal samotný Microsoft. Někdy v seznamu naopak spíše jde o celé technologie, které mohou jednou uspět (jako třeba rozpoznávání řeči nebo e-knihy).

Zde není místo probrat to všechno, ale v člověku to budí jisté nostalgické vzpomínky, v naší branži se stáváte pamětníkem rychle. Předvádění Newtona si pamatuji z brněnského Invexu (už dávno tam nejezdím) a kolem NeXTů jsem se chvíli trochu motal. Vypadalo to, že bych mohl překládat jejich dokumentaci, avšak brzy nato jejich výroba skončila.

Na Apple jistě lze mít nejrůznější názory a nepochybně může a má být terčem kritiky, ale pokud se na jeho působení podíváme za delší historické období, nelze popřít, že v celkovém vývoji oboru zanechal výraznou stopu. Jistě, i on přebíral od ostatních (práce vývojového střediska Xerox PARC mu rozhodně pomohly), jenže zase mnoho jiného pomáhal uvést na trh. A často nakonec hlavní ekonomické plody v oblastech, jež prošlapával, sklidili jiní.

Mě na téhle věci zaujal, právě i v souvislosti s nyní probíhající debatou, delší časový rámec. Mnohdy se zde dohadujeme o různých detailech konkrétních produktů, ale za pět let to všechno stejně budou muzeální položky. Avšak náš život budou v té době ovlivňovat trendy, jejichž teď ustavované základy možná ještě ani pořádně nevnímáme. S takovýmto nadhledem většina zdejších polemik ztrácí smysl, nejlepším soudcem bude tak jako tak čas.