Apple Script - Text - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

4. října 2006, 00.00 | V tomto díle se zaměříme na text. Texty nás provází prakticky na každém kroku, ať si čteme návod k televizi, vybíráme si jídlo, nebo pracujeme na počítači, všude nás pronásledují písmenka. A protože jsou nepostradatelná i v AppleScriptu, naučíme se je dnes zkrotit a ukázat si, co všechno s nimi můžeme dělat.

Třída, kterou označujeme text je string, neboli řetěz. Myslíme tím řetězec písmenek, slov, ale i odstavců který ohraničujeme horními dvojitými uvozovkami. Můžete se také setkat s třídou text, ta je naprosto totožná s třídou string a je jen na každém co si oblíbí a bude používat. Něco jiného je ale styled text. Ten si kromě písmenek samotných nese i informace o stylu textu, který je na něj aplikován. Styled text se v AppleScriptu moc nevyužívá, ale je dobré o něm vědět. Něco jiného je Unicode text, ten na rozdíl od stringu používá k zaznamenání každého znaku 16 bitů (u stringu je to jen 8) a může obsahovat nejrůznější znaky, včetně cizokrajných akcentů. S větší oblibou OpenTypových fontů a lepší podporou Unicodu v aplikacích je to velmi důležitá třída.

Občas se nám stane že potřebujeme někde nadefinovat nějaký text, ale zatím nevíme jaký to má být. Nejraději by jsme tam nedali nic, ale AppleScript trvá na nadefinování proměnné. Vzpomeňme si například na příkaz display dialog s volbou default answer při které se chceme dozvědět nějaká data, ale nechceme použít žádný default. Pro tyto příkazy si můžeme připravit takzvaný null string, tedy prázdný string. Ten se skládá jednoduše z uvozovek neohraničujících žádný text a string je tudíž prázdný, ale požadavek nadefinování proměnné tím splníme.

Velkou výhodou stringů je i fakt, že se dají sčítat. Můžeme z jednotlivých slov poskládat věty a z vět odstavce. Využíváme k tomu slučovací znaménko: &. přidáním tohoto znaménka docílíme spojení dvou stringů, jediné, na co si musíme dát pozor je, abychom v případě dvou slov mezi ně přidali mezeru. Jak se to dělá si ukážeme příště. Teď si na pár příkladech ukážeme slučování jednoduchých stringů. Napište do okna Script Editoru toto:

set nic to ""
set heslo to display dialog "Zadej své " & "heslo?" default answer nic buttons ¬
"OK" with icon 0 default button 1
set napsane_heslo to text returned of heslo
if napsane_heslo is "" then
	beep 2
else
	display dialog "Tvé " & "nové heslo" & " je: " & napsane_heslo buttons ¬
	"OK" default button 1
end if

Vidíme zde několik příkladů spojování jednotlivých stringů. Všimněte si, že string může být samozřejmě nahrazen proměnnou s textovým obsahem, nebo s obsahem, který se dá na string převést. Samozřejmě je zde pro ilustraci skládání stringů mnohdy zbytečné, naopak kde můžeme použít jeden string, je to lepší než nějaké složité skládačky.

Dalším zajímavým příkazem je příkaz count. Ten využíváme, potřebujeme-li se dozvědět velikost stringu. Můžeme tak jednoduše zjistit, kolik písmen string obsahuje. Hravě pak můžeme upravit předchozí příklad tak, aby bylo možné zadat jen krátké heslo, nikoli složitý kód. Upravte program takto:

set nic to ""
set heslo to display dialog "Zadej své heslo?" default answer nic buttons ¬
	"OK" with icon 0 default button 1
set napsane_heslo to text returned of heslo
if napsane_heslo is "" then
	display dialog "Zadej heslo!" buttons "OK" default button 1 with icon 2
else
	if (count of napsane_heslo) is greater than 6 or (count of napsane_heslo) ¬
	is less than 4 then
		display dialog "Heslo musí mít 4–6 písmen!" buttons "OK" default ¬
		button 1 with icon 2
	else
		display dialog "Tvé nové heslo je: " & napsane_heslo buttons "OK" ¬
		default button 1
	end if
end if

get napsane_heslo

Nyní můžeme zadat pouze 4–6místné heslo, v případě že počet znaků napsaného hesla je vyšší či nižší, budete na to upozorněni. V případě že nezadáte heslo žádné, budete vyzváni k jeho napsání. Na konci si ještě všimněte řádku get, který nám ukazuje obsah proměnné napsane_heslo, se kterou můžeme dále pracovat jako s novým heslem. Zkombinujeme-li tento skript s repeaty z minulých dílů, dostaneme plně funkční dialog na zvolení hesla, které můžeme použít třeba k zaheslování vašeho programu.

Pro dnešek je to vše, ale stringy se budeme zabývat minimálně ještě ve dvou následujících dílech. Příště se naučíme v textu vybírat jednotlivá slova a odstavce, a to přesně podle našeho přání a potřeby. Ukážeme si také, jak napíšeme speciální znaky, které nám normálně Script Editor nedovolí napsat.