Další zjištění o Mac OS X Lion - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Software  

7. března 2011, 00.00 | Vývojářská verze Mac OS X Lion přináší také desítky nových hlasů (včetně českého) pro hlasový výstup a nové funkce automatického ukládání a správy verzí dokumentů inspirované iOS.

Apple 24. února uvolnil první předběžnou vývojářskou verzi (developer preview) Mac OS X Lion a současně aktualizoval též jeho webovou stránku, rozšířil stručný popis jeho novinek. Vývojářská verze toho ovšem obsahuje mnohem víc, souhrn nových zjištění jsme přinesli minulý týden v tomto článku.

Samozřejmě jsme však nemohli do jednoho článku zahrnout zdaleka všechno (o tomto systému se budou psát celé knihy), navíc weby zabývající se děním kolem Applu přirozeně přinášejí stále další nová zjištění. Velmi aktivní je v tomhle směru AppleInsider, seznam všech jeho dosud vydaných článků podrobněji zkoumajících novinky tohoto operačního systému najdete tady. Zde se podíváme na jeho zjištění z minulého týdne:

Pro hlasový výstup se nabízí přes 50 nových hlasů

Mac OS X již dlouho nabízí syntetický hlasový výstup, v Leopardovi pro angličtinu přibyl nový realisticky znějící hlas Alex pro funkci převodu textu na hlas. Avšak Lion podle informací od vývojářů, kteří mají přístup k první předběžné verzi, přidal řadu dalších velmi realistických nových hlasů jak pro různé varianty angličtiny, tak i pro desítky dalších jazyků včetně češtiny.

Každý hlas zabírá na disku od třetiny po více než polovinu gigabytu a od Applu si bude možné nové hlasy stahovat jako volitelné doplňky, jež si půjde instalovat jednotlivě (dá se předpokládat, že většina uživatelů bude potřebovat hlasy jen pro několik málo jazyků, selektivní instalací se ušetří dost místa na disku).

Jde o celkem 53 nových hlasů, které si zatím sice ještě nejde stáhnout, ale už si lze přehrávat krátké ukázky každého hlasu. Pro angličtinu se nadále nabízejí hlasy Alex (přidaný do Leoparda v roce 2007) a Vicki (přišel již s Pantherem v roce 2003), avšak Lion pro americkou angličtinu přidává ještě další tři hlasy: Toma, Samanthu a Jill. Lion však jde v tomto směru ještě dál a navíc poskytuje hlasy pro další regionální varianty angličtiny, například pro australskou, britskou, indickou, irskou, jihoafrickou a skotskou angličtinu.

A nově přibyla řada hlasů pro více než čtyřicet jiných jazyků, mezi nimiž najdete i češtinu. Pochopitelně se podporují takové jazyky jako čínština (ta navíc ve variantách pro kontinentální Čínu, Hongkong a Tchaj-wan), japonština či arabština a většina hlavních evropských jazyků, ale nabízejí se též hlasy Zuzana pro češtinu, Laura pro slovenštinu či Agáta pro polštinu (ruština se pochopitelně podporuje také). Pro hlavní evropské jazyky obvykle poskytuje Lion hlasů několik, což platí například pro němčinu či francouzštinu, pro španělštinu a portugalštinu lze volit mezi hlasy používajícími evropskou nebo latinskouamerickou variantu.

Je to rozhodně zajímavý počin, podle prvních zpráv se zdá, že nové hlasy jsou velmi kvalitní a zároveň to ukazuje, že se Apple začal zajímat také o další jazyky, včetně jazyků menších středoevropských zemí.

Automatické ukládání a správa verzí souborů

Už při vydání vývojářské verze Apple uvedl, že Mac OS X Lion bude zahrnovat funkci automatického ukládání dokumentů aplikací a systém správy verzí souborů. AppleInsider však přinesl podrobnější popis těchto nových prvků systému.

Automatické ukládání

Apple se nijak netají tím, že do Lionu začlenil četné prvky vypůjčené z iOS, a to platí též pro ukládání v aplikacích vytvořených dokumentů. Cílem je, aby se podobně jako na přístrojích s iOS uživatel mohl soustředit na samotné úlohy a už se tolik nestaral o správu souborů (v iOS ovšem ani nic jiného nezbývá, protože ten bez hackerských zásahů skutečnou správu souborů neumožňuje).

Řada aplikací Mac OS X samozřejmě již nyní funkci automatického ukládání svých dokumentů poskytuje, avšak funkce Auto Save Lionu to ještě dále prohlubuje. Nejde totiž o pouhé automatické ukládání záložních kopií dokumentu v nastavených intervalech, ve skutečnosti tato funkce ukládá dokumenty jako sérii diferenciálních změn do téhož souboru, takže teoreticky by nemělo být většinou vůbec třeba pamatovat na uložení nového či rozpracovaného dokumentu před ukončením aplikace. Operační systém správu souborů částečně převezme na sebe a navíc umožní návrat zpět k dříve provedeným změnám dokumentu.

Správa verzí souborů funkcí Versions

S tím souvisí také nová funkce Versions zajišťující správu verzí souborů v Lionu. Zatímco současné aplikace nabízejí příkazy „Save“ (Uložit) a „Save as“ (Uložit jako), aplikace podporující nové možnosti Lionu budou poskytovat příkazy „Save“ a „Save a Version“ (Uložit novou verzi), takto funguje třeba nový TextEdit Lionu.

Verze v Lionu představuje stavový snímek dokumentu v daném okamžiku, nikoli celý nový soubor. Místo samostatných verzí souborů se budou změny ukládat do jednoho souboru jako vnitřní verze spolu s časovými razítky okamžiku svého uložení. To přirozeně dovolí velice snadno odvolávat provedené změny nebo obnovovat předchozí stavy dokumentu. (Něco podobného nabízí balík kancelářských webových aplikací Google Docs svým příkazem „Historie revizí“.)

Funkce Versions Lionu zřejmě vychází z toho, co Apple použil v iOS, aplikace balíku iWork pro iPad (Pages, Numbers a Keynote) dovolují odvolávat změny i po uzavření a opětovném otevření souboru, takže zjevně musí ukládat dřívější verze dokumentů.

Mac OS X Lion však uživateli předkládá jednotlivé verze souboru v uživatelském rozhraní podobném Time Machine. Zobrazuje existující verzi dokumentu spolu s časovou osovou předchozích změn uložených jako jednotlivé verze (což může udělat uživatel ručně výše uvedeným příkazem, nebo se o to postará funkce Auto Save, jež standardně ukládá novou verzi každou hodinu a vždy, když uživatel daný dokument otevře pro další editaci).

Integrace funkce Versions s Time Machine

Zálohovacímu systému Time Machine, zavedenému v Mac OS X 10.5 Leopard, se funkce Versions kromě uživatelského rozhraní podobá i tím, že ukládá pouze změny dokumentů, aby se zabránilo zbytečné duplikaci nezměněných dat.

Avšak v případě Versions se stavové snímky všechny ukládají do jednoho lokálního souboru dokumentu, takže není potřeba procházet celou sadu záložních souborů. Navíc tato funkce dovoluje víc než jenom obnovit předchozí verzi, lze se například vypravit zpět do historie dokumentu, vybrat určitou část, jež byla poté smazána a ta se dá zkopírovat a přetáhnout zpět do aktuální verze dokumentu.

Trochu se to podobá funkci Stínová kopie svazku ve Windows, ke které funkce Versions ovšem ještě přidává snadno použitelné vizuální uživatelské rozhraní. Jenže stínové kopie Windows slouží především pro zálohování celých svazků a nedovolují vytvářet nové verze jednotlivých souborů, kdežto v případě Lionu jde spíše o systém správy verzí souborů, fungující na způsob Time Machine, avšak na lokálním disku.

S lokálně uloženými soubory se samozřejmě dá pracovat rychleji, čehož v Lionu využívá též Time Machine, může totiž přistupovat k lokálním stavovým snímkům uloženým v čase mezi vzdálenými zálohami na externí či síťový svazek.

Pokud na systému s Lionem budou dostupné jak vzdálené, tak lokální zálohy, dovolí Time Machine procházet oboje, přičemž vzdálené zálohy se budou zobrazovat na zelené časové ose, zatímco novější lokální stavové snímky se budou zobrazovat černobíle. (Samozřejmě je stále potřeba zálohovat na vzdálený disk pro případ selhání lokálního disku, ale díky využití lokálních záloh může Time Machine pracovat mnohem rychleji.)

Integrace funkcí Versions a Auto Save

Aplikace podporující automatické ukládání (funkci Auto Save) pravidelně ukládají automaticky vytvořené verze dokumentu, proto programy podporující Lion (kupříkladu TextEdit) již dokumenty neoznačují jako neuložené červeným bodem v tlačítku zavření okna, protože by se o jejich uložení měly postarat samy.

Při ukončení aplikace by se dokument měl uložit, podobně jako se to děje již teď v iOS, avšak AppleInsider ve svých testech zjistil, že zatím to tak (v předběžné vývojářské verzi Lionu) vždy nefunguje. Když se aplikace ukončí nebo zhroutí, někdy se změny provedené od uložení poslední verze ztratí. A TextEdit též ještě nefunguje správně se soubory typu „bundle“ (se složkami vystupujícími jako soubory). Dá se ovšem předpokládat, že do uvedení ostré verze Lionu budou tyto problémy vyřešeny, ostatně právě proto se vydávají beta verze.

Automaticky ukládané dokumenty jsou v příslušných aplikacích Lionu opatřeny novým roletovým menu v pravém horním rohu svého okna, jež udává, zda byl dokument od poslední uložené verze editován. V tomto menu se navíc dá dokument uzamknout před dalšími změnami.

Při pokusu o změnu uzamčeného dokumentu se zobrazí výzva k jeho odemčení, aby bylo možné změny uložit jako novou verzi, anebo lze místo toho zvolit duplikaci souboru, takže se uzamčený dokument zachová nezměněný a půjde pracovat na jeho nové kopii. Duplikaci je možné využít i při přebírání dokumentů od jiného uživatele.

Soubory v složce Downloads Lionu se uzamykají automaticky a při pokusu o jejich změnu systém uživatele požádá, aby je ručně odemkl nebo vytvořil jejich duplikát na jiném místě. Soubory v Lionu se navíc automaticky uzamknou po dvou týdnech, aby se zabránilo jejich pozdější nechtěné změně.

Zmíněné nové roletové menu okna dokumentu (s titulem „Edited“ nebo „Locked“, podle toho, zda byl soubor editován nebo uzamčen) nabízí také příkaz pro návrat k naposledy uložené verzi a položku pro procházení všech existujících verzí, jež zobrazí uživatelské rozhraní funkce Versions pro porovnání verzí souborů podobné Time Machine.

Funkce Resume

S tím vším souvisí též funkce Resume, o níž jsme se v článcích o Lionu již několikrát zmiňovali, jde o další prvek převzatý z iOS. V iOS se dokumenty automaticky ukládají, takže se o to uživatel nemusí starat, když uživatel znovu spustí předtím ukončenou aplikaci, může se vrátit do stavu, v němž byla opuštěna.

Lion podobnou možnost přináší také na Macy, ve zjevné snaze uživatele ještě více odstínit od správy souborů a aplikací (zaměření na „běžného uživatele“ je prostě nepřehlédnutelné, ovšem vzhledem k rostoucímu počtu Maců to ekonomicky dává smysl, ať už se nám to líbí nebo ne).

V dávných dobách původního Mac OS bylo ukončování aplikací nutné, protože tehdy se pro každou aplikaci vyhradila určitá část RAM, jejíž celková kapacita byla obvykle dost omezená, takže pro další aplikace již nezbývala volná paměť (existovaly utility, které správu RAM optimalizovaly). To Mac OS X samozřejmě změnil, aplikace běžící v pozadí obvykle mnoho systémových prostředků nespotřebovávají, přesto však stále existují důvody, proč ukončit aplikace, jež se zrovna nepoužívají.

V Mac OS X se aplikace nadále dají ukončovat ručně, ale chování při ukončení není úplně jednotné, některé se po zavření svého posledního okna skutečně ukončí (například systémové předvolby), zatímco jiné zůstanou běžet v pozadí, i když nemají žádná otevřená okna (třeba Safari). Dok Snow Leoparda označuje běžící aplikace svítící kontrolkou u jejich ikon.

Lion takovouto kontrolku implicitně nezobrazuje (i když se to v předvolbách doku dá znovu zapnout), protože na běhu aplikace už tolik nezáleží, jestliže podporuje automatické ukládání. Apple tak očividně směřuje k tomu, aby Mac OS X po vzoru iOS podle potřeby ukončoval aplikace, které jsou sice otevřené, ale nepoužívají se.

S nástupem SSD disků a rychlých pevných disků již spuštění většiny aplikací (vyjma těch zvlášť náročných) trvá velice krátce, takže už není třeba nechávat je otevřené kvůli rychlému přístupu k nim. Představa Applu je zřejmě taková, že uživatel prostě otevře dokument nebo klepne na ikonu aplikace v doku a ta se spustí téměř okamžitě v předchozím stavu bez ohledu na to, zda běžela v pozadí či nikoli. Funkce Resume navíc toto obnovení stavu aplikací a jejich oken dokáže zařídit i po restartu systému, vyžadovaném například po jeho aktualizaci.

Užitečné by to mohlo být především pro současné MacBooky Air, jejichž RAM se nedá rozšiřovat, ale jsou standardně osazeny rychlými SSD disky. Jak vidět, jejich konvergence směrem k přístrojům s iOS (zejména k iPadu) nebude jen záležitostí hardwaru, ale, s příchodem Lionu, také systémového softwaru.

To pochopitelně vyvolává otázku, jak daleko může takovéto přibližování Maců k iOS zajít, ale v případě Lionu se zdá, že většinu z těchto novinek stále půjde vypnout či obejít a pořád bude možné pracovat tradičním způsobem. Ovšem pro přilákání dalších zájemců ke koupi Maců z více než 160 milionů uživatelů již prodaných zařízení s iOS to vypadá jako docela dobrá obchodní strategie.