Indigo - digitální domácnost řízená z Macu - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Indigo

Indigo

20. září 2011, 00.00 | X10 je jedním ze standardů pro přenos ovládacích povelů po elektrickém vedení na krátké vzdálenosti (desítky až nízké stovky metrů). Výhodou je, že není nutné doplňovat stávající elektroinstalaci vyhrazenými datovými vodiči. Nevýhodou naopak o něco menší odolnost proti rušení.

V síti X10 mohou být dva druhy zařízení - vysílače a přijímače. Typickým vysílačem je například vypínač na zdi, dálkový infračervený ovladač nebo čidlo alarmu. Přijímačem je pak nejčastěji nějaký spínací modul a stmívač. Moduly jsou dostupné v nejrůznějších provedeních - například pro montáž na DIN lištu, do instalačních krabic ve zdi nebo k zasunutí do zásuvky pro připojení běžných spotřebičů s přívodními šňůrami.

Moduly vyrábí několik firem, v Evropě jsou asi nejrozšířenější produkty firmy Marmitek. Ceny typických spínačů a stmívačů, určených k připojení do zásuvek, se pohybují mezi 20 a 30 eury, zhruba stejně drahé jsou základní ovladače. Výrazně dražší jsou speciálnější moduly například pro ovládání žaluzií, spínání spotřebičů s velkým odběrem, zesilování signálu X10 či miniaturní moduly, určené k vestavbě pod stávající vypínače.

Minimalistická instalace X10 se skládá z jednoho vysílače, například tlačítka na zdi, a jednoho přijímače, například spínacího modulu, montovaného mezi objímku a žárovku ve svítidle. Při sestavování takové instalace je potřeba oba prvky spárovat - nastavit adresu přijímače a následně nakonfigurovat vysílač tak, aby vysílal povely, jejichž hlavička bude opatřena adresou přijímače. Takových instalací ale moc nenajdeme, protože proti klasickému zapojení nenabízejí nic nového. Jiné to je například pokud potřebujeme ovládat tři lustry ze čtyř různých míst - v takovém případě už dokáže sběrnicové ovládání umožnit nebo výrazně zjednodušit instalaci, která by za použití klasických komponent a schemat byla velmi komplikovaná či možná dokonce nemožná.

Ačkoli je možné vytvořit poměrně zajímavá řešení pouze kombinací přijímacích a vysílacích modulů, daleko zajímavější jsou instalace, do nichž je pomocí speciálního rozhraní (zpravidla používajícího ke komunikaci USB nebo sériový port) připojen osobní počítač. Typický adaptér stojí kolem sta euro a kromě komunikace přes USB slouží také jako přijímač pro bezdrátové ovladače, pacující s rádiovými vlnami (v pásmu 433 MHz). Adaptér umožní rozšířit síť o další vstupy a pomocí vhodného softwaru implementovat i poměrně složitou logiku pro ovládání domovních zařízení a spotřebičů. Je-li ovládajícím počítačem Mac, asi nejlepším softwarovým produktem je Indigo firmy Perceptive Automation.

Aplikace je universal binary, podporuje tedy také starší počítače s procesory PowerPC. Minimální vyžadovaná verze operačního systému je 10.5, aplikace ale bez problémů běží i na obou novějších systémech. K disposici jsou dvě varianty - jednodušší Lite za 89,95 a Pro za 179,95 USD. Varianta "Pro" má bohaté možnosti skriptování, lepší podporu pro obousměrnou komunikaci s někerými moduly a lepší časovací funkce. Varianta Lite je omezena na instalace s maximálně dvaceti zařízeními.

Firmu Perceptive Automation je nutné pochválit za licenční politiku. Aplikaci můžete v obou variantách vyzkoušet během pětačtyřicetidenní zkušební lhůty a velmi dobře propracovaný je také systém slev při přechodu mezi verzemi a variantami. Například upgrade varianty Pro z verze 4 na 5 (oficiálně stále v betaverzi nicméně už teď výborně použitelná) stojí pouze 69,95 dolaru.

Nároky na hardware jsou minimální na obou platformách a pro běh aplikace postačí s přehledem například některý ze starých Maců mini s procesorem G4 a 512 MB RAM. Aplikaci lze spustit ve dvou režimech - buď jako standardní program, který zajišťuje všechny funkce po dobu svého chodu, nebo jako dvojici aplikací - klient a server. Ve druhém případě zůstává jádro aplikace funkční i po ukončení obslužné klientské aplikace. Klientskou aplikaci je pak možné spustit i na jiném počítači, z něhož je server dosažitelný pomocí protokolu IP. Alternativně je možno použít celkem povedené webové rozhraní nebo rovněž pěknou nativní klientskou aplikaci pro iOS.

Pro úplnost dodejme, že už při instalaci lze zvolit pouze instalaci těch částí, které opravdu chceme používat - na přenosný počítač si tedy nebudeme instalovat server. Mimochodem - server je skutečný server, dokáže tedy běžet na pozadí aniž by vyžadoval zalogování uživatele na konzoli počítače na němž je nainstalován.

Maximálně 256 zařízení

Prvním krokem po prvním spuštění aplikace je přidání všech zařízení, která tvoří síť X10, do konfigurace. To se provádí jednoduše - stačí specifikovat adresu zařízení, jeho obecný typ (stmívač, vypínač apod.) a případně další vlastnosti - například zda ovládaným spotřebičem je světlo a má-li tedy zařízení být zahrnuto mezi příjemce obecnějších povelů "vše zhasnout" či "vše rozsvítit". Více zařízení je možné v konfiguraci aplikace seskupovat do složek, reprezentujících například jednotlivé budovy či místnosti řízeného areálu nebo domu. Po zadání těchto základních údajů je pak možné přímo z aplikace (případně klienta pro iOS nebo prostřednictvím webového rozhraní) posílat jednotlivým přijímačům základní povely a tím například rozsvěcet či zhasínat světla.

Protože rozsáhlé instalace mohou mít i desítky zařízení (maximální dovolený počet je 256) a orientace v dlouhém seznamu by nebyla právě pohodlná (nehledě na to, že například hosté nemohou tušit, kde že se nachází "Lustr 1"), je v Indigu možno seznam organizovat pomocí složek, přičemž jedno zařízení může být vždy přiřazeno právě do jedné složky. Kromě složek lze vytvořit i efektivní "kontrolní stránky" - většinou v podobě půdorysu jednotlivých místostí či částí domu, na kterých jsou symboly (a ovládací prvky). Ty pak umožní velmi pohodlné, intuitivní a rychlé ovládání spotřebičů v místech, kde se člověk pohybuje, aniž by bylo nutno probírat se zařízeními ostatními.

Události

Možnosti Indiga ovšem nekončí u manuálního zapínání a vypínání spotřebičů na dálku. Aplikace poskytuje několik zajímavých mechanizmů, které umožňují zapojit do logiky ovládání sítě X10 také další informace. V aplikaci je tedy možné definovat několik typů událostí spouštěných jako odezva na určitou akci nebo v naprogramovaných časech. Velmi užitečná je možnost definice jakýchsi lokálních proměnných, jejichž hodnoty lze nastavovat zvenčí (například pomocí AppleScriptu) a pomocí nichž jde ovlivňovat spouštění událostí a jejich průběh.

Nejjednodušším typem události je obyčejné načasované vypnutí či zapnutí nějakého spotřebiče v danou dobu. Například osvětlení zahrady večer. Pokud chceme zapnout světla každý den v sedm hodin, bude akce vypadat nějak takto:

Ovládání spotřebičů ovšem není to jediné, co můžeme v událostech provádět - Indigo umí i posílat e-maily, zapisovat do logu, spouštět externí aplikace, aktivovat či deaktivovat akce apod. A samozřejmě je v rámci jedné události možno provést několik akcí - například rozsvítit více světel.

Taková událost ale nebude moc užitečná dlouhodobě - v zimě je potřeba osvětlení zapínat dříve, v létě zase stačí později. Aby tedy nebylo nutné událost neustále upravovat, umožňuje Indigo specifikovat čas i relativně k západu či východu Slunce. Místo sedmi hodin tedy nastavíme čas na deset minut po západu Slunce a máme vystaráno na celý rok. Další volbou je pak náhodná úprava času spuštění události, která přijde ke slovu například chceme-li simulovat přítomnost v nějakém objektu.

Jak je vidět z předešlého obrázku, při nastavení opakování událostí máme k dispozici poměrně bohatá nastavení. A protože v rámci události toho můžeme provádět opravdu dost, lze Indigo použít také ke spoustění věcí, které příliš nesouvisí s automatizací domácnosti - například spouštění různých zálohovacích či "úklidových" skriptů (jakkoli se samozřejmě pro tyto účely najdou aplikace podstatně vhodnější).

Například na chalupě se ale může snadno stát, že nechceme událost vykonávat den co den celý rok, ale pouze tehdy, jsme-li v objektu přítomni. Pokud jde o jednu jedinou událost, můžeme ji samozřejmě snadno aktivovat a deaktivoat pomocí zaškrtávátka v seznamu. Co ale dělat, je-li podobných akcí více? Jednoduše si nadefinujeme proměnnou, například HousePresence a u všech relevantních akcí nastavíme, že se mají vykonat pouze pokud je tato proměná nastavena na "True". Při odjezdu pak stačí nastavit hodnotu proměnné na "False" a všechny akce se automaticky přestanou vykonávat až do okamžiku, kdy je proměnná při příjezdu opět nastavena na "True".

Do proměnných nemusíme ukládat jen manuálně přepínatelné logické hodnoty, ale můžeme je za pomocí skriptů plnit nejrůznějšími informacemi z jiných zdrojů - například údaji z teplotních čidel (osobně používám velmi povedený systém Phidgets), informacemi o předpovědi počasí staženými z internetu atd. Všechny tyto informace lze používat při řízení vykonávání událostí - topení se spouští jen tehdy, je-li venku zima a v objektu je někdo přítomen, pokud dostatečně prší, neaktivuje se zbytečně zalévání květin a trávníku atd.

Kromě časovaných událostí existují i události spouštěné nějakým impulzem. Tímto může být vyslání povelu po sběrnici X10, změna hodnoty některé z proměnných, systémová chyba, přijetí e-mailu atd. Možnosti reakcí na tyto události jsou stejné jako u událostí časovaných.

Příklady použití

A na závěr ještě pár příkladů nastavení Indiga a instalace systému X10 v jednom areálu, ze kterého pocházejí i předchozí snímky, použité v tomto článku:

Kontroly teplot apod.: každých deset minut se spustí skript, který provede načtení hodnot z teplotních čidel, výhledově pak i údajů o větru a srážkách z vhodné meteostanice - prozatím se tyto informace načítají z internetu, podobně jako předpověď počasí pro další dny (obnovovaná dvakrát za den). Zjištěné teploty z celkem čtyř čidel se zapíšou do logu a naplní se jimi příslušné proměnné, používané dalšími událostmi. Každou hodinu se pak spustí další událost, která pomocí shellového skriptu provede po místní ethernetové síti odečet stavu elektroměru - ten se pochopitelně také zapíše do logu a kromě toho se porovná s přednastavenými charakteristikami spotřeby pro daný režim areálu - pokud spotřeba nějak vybočí z daných mezí, provede Indigo odeslání výstražného mailu správci objektu.

Příjezd: nastaví-li se proměnná HousePresence na "True", spustí se permanentní odvětrávání objektu, zapnou se všechny přístupové body bezdrátové sítě v areálu, zapne se ohřívač teplé vody a venkovní elektrické zásuvky v areálu. Je-li vnitřní teplota nižší než nějaká nastavená hodnota, zapne se i naftové topení a aktivuje se večerní vytápění koupelny přímotopem. V praxi se spouštění této akce provádí prostřednictvím internetu a to buď manuálně pomocí aplikace pro iPhone, nebo se o něj prostřednictvím internetu postará počítač v autě, pokud z údajů GPS usoudí na to, že je uživatel na cestě. Ten pak přijíždí do příjemně vytopeného objektu a může si okamžitě po příjezdu dopřát teplou sprchu.

Odjezd: vypnou se všechna světla, vypnou se bezdrátové přístupové body, vypne se topení, odvětrávání se přepne do režimu, ve kterém běží pouze dvakrát denně jednu hodinu. Tato akce se zpravidla aktivuje manuálně při odjezdu posledních lidí z objektu.

Auto: mám-li ráno v sedm hodin odjíždět, v šest hodin ráno se spustí vyhřívání bloku motoru auta. Je-li ovšem venkovní teplota nižší než deset stupňů, spustí se vyhřívání bloku motoru už o půl šesté a k tomu se ještě aktivuje malý přímotop v kabině. Teplý start je pro motor šetrný, o příjemnosti vyhřátého interieru a odmrazených skel se snad rozepisovat nemusím.

Odmrazování: klesne-li venkovní teplota pod 3 °C, zapne se automaticky vyhřívání okapů a vodovodního potrubí proti zamrznutí. Zároveň se může v temperovacím režimu aktivovat naftový topný agregát (pokud není aktivní režim přítomnosti v objektu - v takovém případě se pochopitelně topí naplno dle nastavení pokojového termostatu). Pokud teplota vystoupá nad 5 °C, všechna tato zařízení se zase povypínají. Tedy většinou - událost zohledňuje i předpověď počasí a mají-li ještě ten den udeřit dvacetistupňové mrazy, ponechá aplikace odmrazovací systémy v činnosti.