Mozilla 1.0 a Mac - dobrá volba? - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Software  

17. června 2002, 00.00 | V těchto dnech byla vypuštěna do světa "ostrá" verze Mozilly. Podívejme se, co tento
(nejen) prohlížeč poskytuje uživateli, ale i na jeho použitelnost na platformě MacOS.

Vývoj webového prohlížeče Mozilla je již několiletou záležitostí a i podle toho, jak dlouho a obtížně se velká a od počátku sebevědomá komunita kvalitních programátorů z celého světa potýká s jejím vývojem, je patrné, že vytvoření dobrého internetového nástroje není vůbec žádná legrace. A je také nutno podotknout, že tento vývoj není ani zdaleka u konce - stačí se podívat na nemalý soupis chyb a problémů, které Mozilla stále obsahuje, či během používání na některé další narazit...

I laikovi, který alespoň chvíli sleduje tvorbu a dlouhý, těžký zrod Mozilly, je zřejmé, že právě vydaná verze 1.0 nevychází ani tak z pocitu autorů, že nyní už opravdu mají v ruce hotový produkt, jako spíše z neudržitelných "marketingových" tlaků. Nebýt jich a náporu uživatelů z celého světa, jistě by bylo vhodnější a přesnější publikovat dosavadní "milestony" jen jako alfa-verze - a nyní se chlubit teprve první betou. Té Mozilla ve srovnání s ostatními programy odpovídá spíše, nežli nálepce "finální produkt". Na druhé straně je nutné si uvědomit ostrý řez, který vývojáři provedli: verze 1.0 z tohoto pohledu je uceleným produktem, jehož vývoj skončil a v němž se nadále budou pouze opravovat chyby (opravné verze se budou vydávat pod čísly 1.0.x), zatímco vedle paralelně pokračuje další vývoj Mozilly. Souběžně tak bude existovat více variant prohlížeče v několika stádiích vývoje - z hlavní větve vývoje, přidávající a vylepšující funkce Mozilly, čas od času odbočí jedna ucelená, stabilní větev (nyní verze 1.0.x), kterou další vývoj na hlavní větvi nijak neovlivní a která se bude pouze dolaďovat k maximální stabilitě a funkčnosti; zatímco na větvi hlavní bude vývoj pokračovat kontinuálně dál (již nyní zde najdete novou verzi 1.1alfa; její preview je ke stažení). Dobře je to vidět z obrázku na roadmap vývoje Mozilly.

Odhlédneme-li však od těchto zákulisních machinací a budeme (jakožto běžní uživatelé) na Mozillu 1.0 pohlížet jako na betaverzi běžného programu, zjistíme, že se může jednat o opravdu dobrý a kvalitní nástroj, ve skutečné finální verzi (usazení a dostatečné doladění osobně tipuji někam kolem verze 1.02-1.03) použitelný pro široký okruh uživatelů s různorodými potřebami a návyky.

Instalace

Velkým mínusem Mozilly jsou její nároky. V případě maců je potřeba minimálně MacOS 8.5 a vyšší (včetně OS X), procesor G3/G4 (případně i PPC 604e) od 266 MHz výše, alespoň 64 MB RAM a 36 MB místa na disku (plná instalace si u mne vyžádala 30 MB, ale ani když si nainstalujete pouze prohlížeč bez dalších doplňků, stejně se těžko dostanete pod 20 MB). Rozhodně se ale připravte na to, že s konfigurací na spodní hranici požadavků si moc zábavy neužijete - Mozilla je prostě bumbrlíček, startuje dlouze i na rychlejších strojích (i když se od předchozích verzí spouštění výrazně urychlilo) a při běžné práci si bez potíží spolkne kolem 30 MB paměti (minimum je 20 MB). Navíc vyžaduje QuickTime, bez nějž ji ani nanainstalujete (v tuto chvíli je tento fakt uveden jako bug, ale nemyslím si, že by se v budoucnu Mozilla bez QuickTime obešla). Pro práci s Javou budete potřebovat MRJ 2.2 nebo vyšší. Nejnovější verzi Mozilly a všechny podrobné informace najdete na serveru www.mozilla.org.

Mozillu jsem instaloval na iMac 350 MHz se 128 MB RAM a OS 9.2.1, verze na OS X se však (údajně) příliš neodlišuje (nesmí se jen instalovat na UFS disk, kde nebude fungovat: je nutné ji umístit na disk zformátovaný HFS+). Instalace je možná dvojí: online a offline. Z Internetu si lze stáhnout kompletní instalátor, nebo pouze malý zaváděcí program, který během online instalace načte jenom moduly, které potřebujete. Je zde také možné zaškrtnout, že chcete stažené moduly uložit pro další instalaci - složka instalátoru pak obsahuje totéž, jako když si stáhnete offline instalátor. Instalace netrvá dlouho (pokud ovšem neinstalujete online na pomalé lince, v tom případě si připravte alespoň půl hodiny času na lince), jedinou výhradou je to, že okno instalátoru během instalace nelze posunout, nereaguje ani menu; naštěstí se lze přepnout do jiné aplikace a instalace probíhá i na pozadí.

Hned po instalaci je Mozilla připravena k použití. Stačí ji jen spustit (a nějakou chvíli si počkat, než se nastartuje).

Prohlížeč - pod kapotou

Z technického hlediska patrně není na světě modernější a "standardnější" browser - Mozilla vzniká za úzké spolupráce s organizací W3C, proto je v ní podpora nejnovějších technologií na opravdu vysoké úrovni. Nelze opominout ani fakt, že na rozdíl od konkurence "velkých prohlížečů" za sebou Mozilla nevleče břemeno zpětné kompatibility a historických renonců, takže renderovací stroj pracuje při formátování stránek v maximálním souladu se všemi standardy.

Nemá zde patrně smysl nějak podrobně se věnovat jednotlivým normám a úrovni jejich podpory v Mozille - běžné uživatele to nezajímá a webdesigneři většinou s tímto prohlížečem již mají množství zkušeností (čistě informativně: Mozilla podporuje nebo alespoň částěčně podporuje HTML 4.01, XHTML 1.0/1.1, CSS1, CSS2, část CSS3, DOM1, DOM2, část DOM3, MathML, SVG, P3P, XML 1.0, XSLT, jmenné prostory v XML, XML Base, XLink, styly v XML, XPath 1.0, FIXptr, RDF a SOAP). Známý fakt, že funguje-li něco v Mozille, je to patrně správně a podle všech standardů, platí i nadále - a nezdá se, že by se Mozilla jako vlajková loď internetových standardizátorů z tohoto kurzu mohla někdy odchýlit do kalných vod proprietárních řešení a nestandardních rozšíření, kde se zatím potácí majoritní prohlížeče (čti: MSIE). Je jistě množství funkcí, o nichž nejrůznější normy hovoří a v Mozille je dosud nenajdete, je však podstatně obtížnější najít některé standardizované funkce, které by byly implementovány v jiných prohlížečích, ale v Mozille chyběly. Existují, ale není jich mnoho - z tohoto pohledu Mozilla jednoznačně vede o několik délek před ostatními.

Každý webdesignér a programátor Javaskriptů ocení množství ladicích funkcí, které pro ně Mozilla obsahuje. Spoustu údajů lze zjistit už v informacích o stránce (Cmd-I), kde jsou zobrazeny nejen základní vlastnosti dokumentu, ale i seznam všech odkazů ze stránky, obsahy formulářů či kompletní přehled všech médií (obrázků, animací, zvuků), která jsou ve stránce umístěna. Užitečný je velmi přesný a podrobný reportér chyb ve skriptech - JavaScript Console. S obdobnou funkcí např. v MSIE se nedá srovnat, obvykle jsem při ladění odkázán právě na dobré služby této mozillové konzoly, která každou chybu identifikuje velmi přesně, včetně ukazatele na postižené místo na konkrétním řádku kódu.

Při ladění rozsáhlejších projektů programátorům pomůže Venkman - volitelně instalovatelný debugger javascriptů. Umožňuje nastavovat do skriptů breakpointy, trasovat kód krok po kroku a zobrazovat okamžité hodnoty proměnných, polí i objektů. Při tvorbě náročnějších aplikací je tento nástroj prakticky nenahraditelný.

Další vymožeností Mozilly je (opět volitelně instalovatelný) DOM Inspector, výborný nástroj zvláště pro návrháře, kteří v hojné míře používají CSS formátování, nemluvě o programátorech v Javascriptu. Inspektor dokáže zobrazit stromovou strukturu dokumentu (a pohříchu celého prohlížeče, viz níže), strukturu CSS stylů, aktuální vypočítané vlastnosti všech objektů a mnoho dalších informací. Objekty lze vybrat kliknutím do stránky, naopak objekty vybrané ve stromu dokumentu se mohou zvýraznit ve stránce blikajícím rámečkem zvolené barvy. Tato interakce je výhodná zvlášt pokud si DOM-inspektor nainstalujete jako sidebar, tedy jako jednu ze záložek postranní lišty.

Při používání těchto vývojářských nástrojů je mimochodem hned patrné, že celá Mozilla je vlastně jednou velkou javascriptovou aplikací. To na jedné straně přináší velkou kompatibilitu, cross-platformní přenositelnost a snadnou konfigurovatelnost, na straně druhé je to na úkor výkonu (celý chod Mozilly obhospodařuje javascriptový překladač) a rovněž to může dost překážet při ladění vlastních stránek - debugger i DOM-inspektor jsou plné objektů a hodnot týkajících se samotné Mozilly, které většinou nikdo nepotřebuje; při prvním spuštění JS konzoly se zobrazí množství chybových hlášek a varování pocházejících opět z aplikace samotné ("protokol" chrome://). Naštěstí se zobrazí jen při prvním otevření konzoly, po smazání už příště neobtěžují - v debuggeru jsou ale dost otravné a nepodařilo se mi přijít na to, zda je možné je nějak vypnout. V DOM-inspektoru je vlastní obsah vaší stránky schován až kdesi v osmé úrovni vnoření (viz obrázek výše).

I přes tyto výhrady poskytuje Mozilla bezkonkureční vývojářské nástroje, bez nichž se - obzvlášť při náročnějších projektech - dnes už webdesigner prakticky neobejde.

Prohlížeč - z hlediska uživatele

Pro uživatele nabízí Mozilla především robustní prohlížeč. Pomineme-li nepříjemně dlouhou dobu spouštění či nezanedbatelné zpoždění před otevřením nového okna, je Mozilla velmi rychlá při načítání a vykreslování stránek, a to i těch velmi rozsáhlých. Navíc díky opravdu kvalitní podpoře standardů má uživatel pravděpodobnost hraničící s jistotou, že načtené stránky budou zobrazeny korektně a budou v nich fungovat všechny vychytávky, které jejich autoři pro čtenáře připravili - pochopitelně za předpokladu, že se tito autoři těmito standardy řídí a nevytvářejí stránky pouze pro jeden konkrétní prohlížeč na jediné konkrétní platformě (což je dnes bohužel stále ještě poměrně častým prohřeškem).

Ale i pokud má uživatel jiné preference, než zamýšlel autor stránky, nebo mu prostě některé vlastnosti stránek nevyhovují a právě oněch vychytávek by se rád zbavil, má mnoho možností, jak si Mozillu přizpůsobit k obrazu svému. Lze si nastavit pro stránky vlastní písma a barvy či použít alternativní CSS styl (pokud jej autor webu nabídne). V předvolbách je možné určit, zda se mají či nemají načítat obrázky, případně zakázat načítání obrázků pocházejících z jiného serveru než aktuální stránka (tím např. poměrně efektivně zakážeme zobrazování reklamních bannerů). Lze nastavit zda a kolikrát se mají spouštět animace, ve správci obrázků (Image Manager) je možné si údajně nastavit i nakládání s obrázky pro jednotlivé servery - píši údajně, protože Image Manager při vší snaze nejeví známky jakékoli činnosti a v nápovědě o něm také není zmínka.

Lépe již fungují další managery, které Mozilla nabízí. V Cookie Manageru jsou vidět všechny uložené cookies, je možné je mazat po jedné či všechny, zakázat další změny již existující cookie, zakazát cookies pro konkrétní server či je zakázat vůbec. Je možné si zapnout varování při každé nové cookie - takto povolené či zakázané cookies se pak zobrazí v samostatném seznamu, který je možné dále spravovat.

 

Tomu, kdo často vyplňuje formuláře, se může hodit Form Manager. Každý vyplněný formulář si lze uložit pro další použití, příkazem z menu si lze zvolit automatické vyplnění formuláře podle uložené předlohy. V předvolbách je k vyplnění množství všech možných i nemožných údajů - od jména a adres přes čísla sociálního pojištění či řidičského průkazu (u nás asi nemá moc významu) až po číslo kreditní karty. Ačkoli nedokážu pochopit, jak někdo může chtít, abych takové údaje svěřil svému prohlížeči... Lze jak zakázat zobrazování náhledu automaticky vyplňovaných formulářů či naopak automatické vyplňování vůbec - a to i pro jednotlivé servery.

Obdobně lze spravovat i přístupová hesla. Každé uživatelské jméno a heslo pro jednotlivé chráněné servery si Mozilla může zapamatovat a shromažďovat je ve své databázi - další přilogování pak může proběhnout automaticky, přičemž uživateli stačí si pamatovat jediné master heslo, jímž je celá databáze přístupů chráněna. Volitelně je možné uložená hesla (stejně jako citlivá data z formulářů) chránit ještě jejich zakódováním super hyper kryptošifrou. Ale přiznám se, že při vší důvěře v počítače si svoje hesla přece jen raději pamatuji...

Download Manager slouží ke správě stahování souborů - svou funkcí je podobný své předloze z MSIE, osobně mi ale vadilo, že místo aby se rovnou používal tento manager, tak mě při stahování souboru stejně Mozilla ještě otravuje s dalším extra oknem, takže informace o každém stahovaném souboru je zobrazena dvakrát.

V Mozille lze najít mnoho dalších nastavení, kterými si ji každý může přizpůsobit svým potřebám. V předvolbách Javascriptu lze zakázat mnoho funkcí, jež někdy znepříjemňují život - od otevírání nových nevyžádaných oken (reklamní popup-okna, exit windows atd.), přes změny statusbaru či načtených obrázků (mouseovery) až např. po čtení cookies. Lze si velmi podrobně nastavit rolovací kolečko myši (pokud jej máte). Samotnou Mozillu si může každý úplně změnit díky modulární architektuře a tzv. tématům - ta jsou k nalezení na Internetu a po jejich nainstalování tak lze snadno přepnutím na jiné téma naprosto změnit celý vzhled prohlížeče (barvu oken, tlačítka, menu atd.). K bookmarkům můžete přidat klíčová slova, takže pokud ve svých záložkách ztratíte přehled, lze v nich poměrně efektivně vyhledávat.

K těm nejpříjemnějším věcem v Mozille rozhodně patří novinka nazvaná tabbed browsing. Každý odkaz je možné otevřít nejen v novém okně, ale i v nové záložce téhož okna. I když se to možná na první pohled nezdá, docela to zrychlí prohlížení podstránek na serveru (nebo odkazů z vyhledávače) - původní stránka je stále načtena v první záložce a nové se otevírají vedle ní. Přepínání mezi stránkami je tak velmi pohodlné a alespoň pro mě je příjemnější než listování mezi několika okny prohlížeče.

Bohužel v nápovědě aktuální Mozilly právě kapitola věnovaná těmto záložkám chybí (mimo jiné), takže všechny libůstky, které mohou záložky poskytovat, musí uživatel odzkoušet metodou pokus-omyl. Autorům macovského buildu také poněkud uniklo, že Ctrl-kliknutí, které je nabízeno v předvolbách pro otevření odkazu do nové záložky, je na macu vyhrazeno pro kontextovou nápovědu, takže rozhodně nefunguje. Nenechejte se tím ale zmást, pokud tuto volbu zaškrtnete, bude vše fungovat jak má - je však nutné používat místo Ctrl klávesu Cmd (jinak je Cmd-klik vyhrazen otevření odkazu v novém okně).

Dnes již prakticky standardní službou v prohlížečích je sidebar - postranní záložky s nejrůznějšími službami. V sidebaru Mozilly je možné zobrazit historii, vyhledávání, související články, bookmarky, adresář, DOM-inspektor a mnoho dalších služeb - další je pak možné stáhnout z Internetu. Pokud se však připojujete pomocí modemu, některé záložky není ani vhodné otevírat, protože Mozilla se až příliš často svévolně připojuje sama na Internet - a to i tehdy, je-li zaškrnuta volba Work offline. Utínat nežádoucí připojování tak budete nejen při otevření sidebaru, ale i při jeho upravování, při ukládání stránky, či prostě při nechtěném kliknutí na odkaz, který není lokální, při otevření modulu Mail atd. Volba Work offline je tak v Mozille - zdá se - jen na ozdobu a žádnou funkčností asi neoplývá.

Pokud používá jeden počítač více uživatelů, bude pro ně užitečný Profile Manager. Každý uživatel si tak může vytvořit vlastní nastavení, od sady bookmarků až po nastavení vzhledu prohlížeče, a při spuštění Mozilly si pouze vybere z již hotových profilů, případně si vytvoří profil nový. Profily ostatně mohou být užitečné i pro jediného uživatele - je jistě příjemné mít možnost rozdílných nastavení podle rozdílných potřeb - jinak k prohlížeči přistupujeme při vývoji a ladění vlastních projektů, jinak pokud si chceme normálně prohlížet web. I zde se vyplatí použít více profilů s různým nastavením.

Pro macovského uživatele může být neobvyklé, že Mozilla vytváří některé prvky dialogů vlastními prostředky a odlišně od zvyklostí OS (tlačítka, rozbalovací menu, chackboxy atd.). Je sice příjemné, že všechny dialogy jsou tak ovladatelné pomocí klávesnice, ale např. rozbalovací nabídky tak občas působí velké problémy. Někdy se rozbalí až k dolnímu okraji obrazovky, kde kolidují s jinými prvky, které tam mohou být, jindy se mi po najetí na rolovací šipky seznam zběsile rozběhl a nebyl k zastavení - položku nebylo možné vybrat jinak než klávesnicí. Zapomeňte také na to, že byste si zkopírovali obrázky ze stránek odtažením (drag&drop) na plochu, tato funkce v Mozille bohužel nefunguje vůbec. Asi by velmi prospělo, kdyby vývojáři při portaci více respektovali zvyklosti cílového operačního systému.

Další služby

Osobně považuji Mozillu především za špičkový prohlížeč a všechny ostatní služby, které nabízí, jen za jakousi úlitbu Marketingovému Bohu. Aby mohla konkurovat jiným produktům, integrovali vývojáři do Mozilly také poštovní program s adresářem (Mail & Address Book), chat (IRC Chat) a HTML editor (Composer). Jen při letmém prozkoumání těchto modulů jsem pochopil, že asi nejsem jediný, kdo v Mozille vidí především browser a vše ostatní jen jako "nezbytné" přívažky: stejného názoru byli patrně i vývojáři Mozilly - ani jeden z modulů zdaleka nedosahuje kvalit prohlížeče a pokud mohu posoudit, ani úrovně nějakého z konkurenčních produktů.

Nelze se zbavit (celkem logického) dojmu, že tyto moduly připravoval zcela jiný tým nezávisle na vývoji prohlířeče - nejvíc je to patrné na Composeru. I když v něm můžete otevřít libovolnou stránku a upravovat ji, ihned si všimnete, že je většinou zformátována docela jinak, než byla v prohlížeči. Composer patrně z nějakého podivného důvodu používá jiný (horší) renderovací stroj než samotný prohlížeč (a to i pro preview!) - mnoho HTML konstrukcí se zobrazí odlišně, ba i chybně, zatímco po otevření téhož dokumentu v prohlížeči je vše v pořádku; HTML editor nezobrazuje barevně syntaxi, ačkoli prohlížeč sám to dokáže atd. Je sice potěšitelné, že lze nastavit, aby editor používal CSS styly namísto zastaralých a již zakázaných tagů z HTML 3.2 (<font> a podobné), ale nepoužívá je příliš důsledně; chování editoru je občas až nepochopitelně podivné a bude komplikovat i tvorbu těch nejprostších HTML stránek (nutnost naformátovat vždy znovu odstavec po každém enteru; pěkný, ale nedostatečný výběr barev; kurzor zobrazený jinde v textu, než skutečně je; vůbec šílené až nepříčetné chování kurzoru atd. atd. atd.). Popis problémů s Composerem by vydal na samostatné pojednání - i když jsem, obrněn patřičnou trpělivostí, začal tento článek psát právě v Composeru, přes všechna předsevzetí jsem to po několika odstavcích musel vzdát a použít raději jiný editor.

Mail není pravda již tak fatální jako Composer, ale myslím, že je na trhu množství jiných a pohříchu lepších poštovních programů, z nichž kterýkoli hravě strčí Mozillu do kapsy. Jedinou výhodou tak může být integrace s prohlížečem do jediné aplikace, což osobně za výhodu nepovažuji (spíš naopak), ale někomu to třeba vyhovovuje. Ale i kdybych takovéto integraci přece jen dával přednost, chybělo by mi v Mozille množství funkcí - lepší třídění pošty, hlídání spamů, zobrazení počtu (nepřečtených) mailů ve složkách, označení mailu jako nepřečtený, pořádné zobrazení zdrojového kódu, podpisy (!), výběr písma pro zobrazení a mnoho, mnoho dalšího. A v neposlední řadě by mne umrtvila neustálá snaha Mozilly o vytáčení čísla pro připojení po každé druhé akci.

Jestli někomu právě tento mailer vyhovuje, tož ho má k dispozici. Osobně považuji za ideální volbu nainstalování Mozilly jen v základní sestavě bez zmíněných modulů (Composeru se vyhnout nelze). A rovněž jsem přesvědčen, že tým Mozilly by udělal lépe, kdyby neplýtval časem a prostředky na vývoj takovýchto aplikací, nedokáže-li nabídnout uživatelům produkt alespoň srovnatelný s konkurenčními - a věnoval se raději důsledněji doladění prohlížeče, kde konkurenci může nechat daleko na chvostu...

České špecifiká

Na závěr ještě pohled na Mozillu očima českého uživatele. Ten není příliš radostný - na Mac OS 9 se s problémy s češtinou setkáme na každém kroku. Mozilla se snaží pracovat v Unicode, ale poněkud to skřípe. Svéhlavě si při spuštění přidá do menu klávesnic další položky (Unicode Extended Roman a Unicode Hex Input), sama si je přepíná - a podle právě přepnuté klávesnice se např. vytratí české fonty v Composeru či při psaní mailu. Při zobrazování lokálních souborů se nedostanete na složky pojmenované s českou diakritikou (např. file://můj_disk/osobní/stránky), Mozilla prohlásí takový soubor za neexistující. Composer natvrdo používá pouze sady písem Times, Helvetica/Arial a Courier, na české je není možné změnit (zbývá jen napsat je ručně do zdrojového kódu HTML). Pokud si označíte nějaký český text na stránce v prohlížeči a myší jej odtáhnete na plochu (drag&drop), v uloženém výstřižku si moc nepočtete - každý český znak je bez diakritiky, zato následován závorkou (BBEdit si s tím poradí a text výtřižku zase zobrazí správně, ale např. Zápisník či MS-Word už ne). V Mailu lze sice korektně nastavit kódování češtiny (ISO-8859-2), ale už nejde vybrat si české písmo (používá se font definovaný jako monospace pro prohlížeč); když už se ale píše česky, tak jsou znaky á, í, é a ú zobrazeny jiným písmem v jiné velikosti.

Na OS X je však (především díky podobnému unixovému pozadí vývoje jak OSX, tak Mozilly) s češtinou problémů podstatně méně. Mozilla dokonce ani nepatří mezi ty aplikace, které vám budou co chvíli přepínat klávesnici (což se o konkurenčních prohlížečích ani o Mozille v OS9 říci nedá), ani s unicodovými výstřižky už není pod "desítkou" tolik potíží (pouze Word tradičně nefunguje korektně).

Velice příjemná bude určitě česká verze Mozilly - v současné době se připravuje a měla by být v nejbližší době k dispozici (více viz http://www.mozilla.cz/). Nezbývá se než doufat, že s touto lokalizací se odstraní i některé zmíněné problémy Mozilly s českým prostředím.

Shrnu-li své dojmy ze zatím poslední Mozilly, musím říci, že pokud si odpustím používání zbytečností typu Mail, Chat či Composer a smířím se s tím, že se stále jedná o betaverzi (ať se jmenuje jak chce), je Mozilla špičkovým prohlížečem. Svým respektováním platných norem a především ladicími funkcemi je nepostradatelným nástrojem pro každého webdesignera. Pro běžného uživatele je již na zvážení, zda kvalita či rychlost vykreslení stránek a podpora standardů (notabene u nás, kde je většina stránek stále ještě "optimalizována" pro MSIE) převáží nad nároky na počítač, pomalostí spouštění i celého rozhraní. Mnoho uživatelů na Mozillu jistě nedá dopustit (zvlášť ti, kdo ji používají od samého počátku), jiným vyhovovat nebude. Já osobně coby webdesigner se bez ní při ladění stránek rozhodně neobejdu; pro běžné používání ji ale nemůžu používat ani za náhodou. Mnoho funkcí mne příjemně potěšilo a už teď mi chybí - tabbed browsing, zakazování některých obrázků, přizpůsobení vzhledu pomocí témat (doporučuji Pinball), alternativní styly a mnoho dalších - včetně toho, že v Mozille už bez problémů funguje i aplikace e-Banky, dosud vyhrazená výhradně pro MSIE. Jenže jako hlavní prohlížeč pro denní použití nemůžu přece jen používat polotovar - primární browser musí být především rychlý (potřebuji-li se právě na něco podívat, každá vteřina čekání navíc je velmi protivná), stejně tak nemůžu potřebovat nástroj, který se neustále svévolně snaží připojit na Internet, i když já nechci. Tyto a některé další nepříjemné bugy tak stále nad všemi výhodami převažují a dělají z Mozilly jen dobrý druhý browser v počítači. Budu doufat, že očekávané budoucí verze odstraní více chyb, než vnesou nových, a že jednou skutečně bude existovat skutečná finální Mozilla_Opravdu_1.0. Pak budu určitě uvažovat o jejím nasazení i jakožto primárním browseru. Zatím to ale udělat nemůžu.