Polemika - Je software drahý? 2. Pokračování - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

31. srpna 2005, 00.00 | Když jsem před časem psal úvahu o tom, zda je či není software drahý, bylo mi jasné, že tento článek vyvolá velmi protichůdné reakce. Právě diskuze k tomu článku mě dovedla k tomu, že jsem se rozhodl napsat na toto téma další článek, ve kterém bych rozebral právě tuto diskuzi.

Když jsem před časem psal úvahu o tom, zda je či není software drahý, bylo mi jasné, že tento článek vyvolá velmi protichůdné reakce. Právě diskuze k tomu článku mě dovedla k tomu, že jsem se rozhodl napsat na toto téma další článek, ve kterém bych rozebral právě tuto diskuzi.

Hned na tomto místě chci uvést, že v žádném případě nechci snižovat hodnotu práce vývojářů, nikdo z nás by se bez ní neobešel, taktéž bych chtěl například poděkovat za práci českých lokalizátorů Mac OS X a aplikací pro něj. Diskuze i anketa však jasně ukázala velkou nespokojenost uživatelů především s jednáním velkých světových softwarových gigantů jako je Microsoft a Adobe. Zatímco softwarům od Microsoftu se průměrně zkušený uživatel dokáže ve většině případů vyhnout a pro kancelářské úkony použije alternativní řešení, v oboru DTP už je to těžší a většinou nezbývá nic jiného, než zakoupit balík od Adobe. Diskuze ukázala, že většina uživatelů je ochotna za software platit, pokud je částka za něj požadovaná přiměřená subjektivnímu názoru uživatele. Anketa ale jasně ukázala, že většina uživatelů považuje software za drahý, což ale nemusí být směrodatné, obecně vzato, co je u nás dnes levného a na obecnou drahotu se nadává obecně nejen v IT.

V diskuzi se též objevila informace, že ačkoliv Maců je ztěží dvacetina co počítačů s Windows, softwaru se pro obě platformy prodá přibližně stejně a že tedy uživatelé Maců podstatně míň kradou, pardon, používají nelegální kopie. Toto má několik důvodů. Macy jsou nasazeny hlavně na profesionálních pracovištích (typicky DTP, zvuková a video studia) a větší firma obvykle nechce riskovat potíže s případným použitím nelegálního softwaru. A těch pár uživatelů Maců v domácnostech obvykle nemá možnost zazvonit u souseda (jako uživatelé Windows) s dotazem, zda zrovna nemá aktuální verzi té či oné aplikace, případně systému.

Diskuze také jasně ukázala celkovou nespokojenost s licenčními podmínkami. Toto je problematika velice složitá právně i morálně, pravděpodobně se ale nikomu nelíbí, že výrobce softwaru absolutně za nic nezodpovídá, všechno je na bedrech uživateli. Pokud má software sloužit k práci stejně jako v diskuzi zmiňovaná lopata, určitě by neškodilo, kdyby uživatel měl aspoň nějaká práva spotřebitele. Celá právní problematika kolem duševního vlastnictví totiž jakoby nepočítala s tím, že software je výrobní prostředek (s výjimkou her, přehrávačů hudby a filmů a prohlížečů kde čeho). Ještě že neprošel evropský zákon o softwarovém patentu. A tak trochu se zapomíná na to, že i do každého složitějšího hmotného výrobku (čímž počítač beze sporu je) je nutný nějaký duševní vklad, taktéž vyžaduje nějaký vývoj, při tom na veškeré hmotné výrobky se vztahují veškerá práva zákazníka bez ohledu na to, zda slouží jenom zábavě nebo jinému využití volného času anebo zda je určen k dalšímu podnikání a tedy vydělávání peněz.

Taktéž je ale dozajista pravda, že u malých softwarových firem v oborech, kde existuje normální konkurenční prostředí, se jak ceny, tak chování k zákazníkům pohybuje v mezích normálu jako u jakéhokoliv jiného obchodu a služeb, ale u velkých téměř monopolů je zákazník oběť a rukojmí. Správní radu velkých společností nezajímá spokojenost zákazníků, ale spokojenost akcionářů a vývoj kursu akcií na Wall Street. Ve hře je příliš mnoho finančně zainteresovaných lidí. A protože s uvedením nových verzí produktů se spěchá, dostává se na trh polofunkční a špatně otestované zboží. Bohužel, zrovna tak to bylo i s prvními verzemi Mac OS X. Rozhodně alespoň Mac OS X 10.0 bych považoval spíše za beta verzi operačního systému než za plnohodnotný produkt, jak byl společností Apple prezentován. I když je možné, že v návaznosti na vývoj aplikací pro Mac OS X bylo jeho uvedení nutné a nešlo už protahovat.

Také mi docela vadí, že závadu na hmotném zboží po záruční době si zákazník může opravit sám pokud to umí, do kódu softwaru však obvykle nesmí zasáhnout. Přiznám se, že tímto jsem se v minulosti zrovna dvakrát neřídil. Jeden příklad za všechny. Jistě si vzpomenete na první verze iTunes, nešlo v nich psát česky. Stačilo ResEditem v Resource Forku vnutit programu systémový font (CE), a už to šlo, celá operace trvala asi minutu. Jedná se sice o maličkost, ale nabídnul jsem tehdy tuto úpravu českému dovozci Applu. Jestli se to dostalo pak někam dál, nemám potuchy. Jediné, co jsem se tehdy dozvěděl, bylo, že za tuto práci nemůžu dostat zaplaceno, s čímž jsem ani nepočítal, konec konců, co bych chtěl za minutu práce, kterou jsem dělal v podstatě pro sebe, a ten jeden telefonát a mail do CDS mě taky nezruinoval. Tyto příklady kolem Apple uvádím ale také z toho důvodu, abych zase nebyl napadán za to, že tvrdím Microsoft = špatný a Apple = dokonalý. Ale například zde si můžete přečíst starší článek o chování českého zastoupení Microsoftu k českým zákazníkům. Určitě se toho za těch pár let mnoho k lepšímu nezměnilo.

Co se Microsoftu týče, jsem názoru, že pokud tlačí své zákazníky do používání jeho vlastních uzavřených formátů (přitom třeba rtf je také vynález Microsoftu, aspoň pokud mě má děravá hlava neklame), neškodilo by, kdyby uvedl na trh jakýsi bezplatný Office Reader, který by umožňoval čtení speciálních microsoftích formátů (doc, xls, ppt,...), ale neumožňoval jejich vytváření pro ty uživatele, kteří tyto formáty vytvářet nechtějí, ale jsou nuceni tyto formáty v elektronické podobě přijímat. Podobně jako Acrobat Reader pro formát pdf. Uživatel by se tak nemusel pídit po aplikacích, které s těmito formáty pracovat alespoň trochu umí (OpenOffice, NeoOffice), a není třeba do nich zbytečně investovat nemalé finanční prostředky. Považoval bych to za férovější řešení, než nutit uživatele nepřímo k nákupům něčeho, co nepotřebují. To samé se týká Corelu, přílohy cdr posílám obvykle odesílateli zpět, nechť z toho vytvoří něco čitelného. Taktéž by neškodil jakýsi Corel Reader, který by ale navíc umožňoval alespoň jednoduchý export do nějakého rozumného datového formátu, třeba eps a pdf.

Chápu, že předchozím článkem jsem notně rozčílil české vývojáře, kteří to možná tak trochu vzali jako útok na jejich beze sporu zasloužené výdělky, ale argument, že z ceny softwaru značnou část tvoří reklama a markentingové náklady, tak nějak neberu, protože to jsou náklady, které se promítají v ceně jakéhokoliv výrobku, který se má nějak uplatnit na trhu. I když čím větší a bohatší firma, tím více si může dovolit investovat do reklamy a marketingu a tím horší produkt je schopna prodat i třeba za nehorázné peníze. A konec konců, už před několika lety jsem na jednom semináři zaslechl krásnou větu, že velké softwarové firmy vyhodily programátory a najaly místo nich grafiky, aby ten software alespoň hezky vypadal.

Můj závěr k celé problematice je takový, že by rozhodně stálo za to, aby veřejnost, alespoň ta vzdělanější, tlačila na to, aby i na software, který je prodáván jako výrobní prostředek, platila běžná práva spotřebitele. I když chápu, že některé moje názory může mnoho lidí vnímat jako hodně extravagantní stejně, jako moje životní krédo - že občanský průkaz a úřední trvalé bydliště je omezování osobní svobody.