Popusťme uzdu fantazii a proleťme se vesmírem - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

27. února 2007, 11.00 | Snili jste někdy o tom, proletět se Sluneční soustavou mezi planetami a dalšími tělesy? Nebo dokonce se vzdálit k blízkým i vzdáleným hvězdám a kouknout se za sebe, jak vypadá Slunce z dálky? Případně vyletět ven z naší Galaxie a podívat se na ni z "ptačí perspektivy"? S aplikací Celestia k tomu máte alespoň virtuální příležitost.

Aplikace Celestia (momentálně existuje ve verzi 1.4.1) je v podstatě leteckým kosmickým 3D simulátorem, který bere v úvahu pro daný čas reálné vzájemné polohy kosmických těles, a to i včetně některých umělých jako třeba Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Chcete-li se k nějakému konkrétnímu tělesu přiblížit, stačí ho vybrat z nabídky a během chvilky jste v jeho blízkosti. Nabídka těles je rozčleněna do několika kategorií. Jednak jsou k dispozici tělesa Sluneční soustavy, jednak jasné hvězdy, dále pak blízké hvězdy, u nichž byl už objeven i planetární systém, a v poslední řadě i objekty vzdáleného vesmíru jako jsou planetární mlhoviny, otevřené i kulové hvězdokupy a galaxie. U těles Sluneční soustavy můžete zapnout zobrazování jejich drah, u hvězdné oblohy lze zapnout zobrazování názvů hvězd a souhvězdí i tvarů souhvězdí. Ať už jste v jakémkoliv místě, můžete se směrem, kterým se díváte, rozpohybovat (klávesou A - akcelerace), pohyb můžete zpomalovat (klávesou Z), případně okamžitě zastavit (klávesou S - stop). Manévrovat můžete kurzorovými klávesami nebo myší. Můžete si zapnout i zpětný pohled na místo, od kterého se vzdalujete (klávesou *). Nasměrovat se na nějaký objekt můžete též dvojklikem na něj a pak se k němu takřka okamžitě přenést stiskem klávesy G (Go). Přibližovat i vzdalovat se lze i skrolováním. Akcelerovat lze na rychlost mnoha světelných let za sekundu a nemá smysl přemýšlet nad tím, zda to fyzikální zákony umožňují, pohybujeme se přece na úrovni sci-fi. Stejně tak i prakticky okamžité zastavení z velké rychlosti nebo prudké směrové manévrování, které by při zrychlení blížícímu se nekonečnu udělalo ve skutečnosti z našich těl beztvarou kaši. Nehledě na to, že aplikace bez problémů umožňuje i zcela bezbolestný průlet kosmickými tělesy.

Aplikace Celestia je názornou ukázkou toho, jak je vesmír ve skutečnosti prázdný. Při pohybu rychlostí srovnatelnou s rychlostí světla si musíte dost dlouho počkat i na přelet mezi tělesy Sluneční soustavy (s výjimkou nejbližšího okolí Země - ze Země na Měsíc dorazí světlo přibližně za 1,3 sekundy), o mezihvězdnou vzdálenost už nemá ani smysl se touto rychlostí pokoušet, k nejbližší hvězdě by to při správném směru trvalo téměř čtyři a půl roku, k ještě vzdálenějším objektům by na to už ani lidský život nestačil. Na cestu k nejbližším galaxiím světlo potřebuje miliony let, k těm vzdálenějším miliardy. Proto je nutno poněkud porušit přírodní zákony a cestování trochu urychlit. Při odletu z Galaxie a zpětném pohledu na ni, pokud máte zapnuté zobrazování názvů a tvarů souhvězdí, pak uvidíte, jak vlastně všechny hvězdy, které pouhýma očima vidíme na obloze a které tvoří známé obrazce souhvězdí, patří do prakticky bezprostředního okolí Slunce v kousku jednoho ze spirálních ramen Galaxie. V 3D mapě aplikace Celestia je i nejbližší intergalaktické okolí naší Galaxie, například obě Magellanova mračna (viditelná ze Země pouze na jižní obloze) nebo spirální galaxie M31, jež se nám promítá při pohledu ze Země do souhvězdí Andromedy a která je zároveň nejvzdálenějším objektem ještě viditelným pouhýma očima jako malá mlhavá skvrnka - pochopitelně za příznivých pozorovacích podmínek, tedy mimo město a za jasné bezměsíčné noci.

Grafické i funkční zpracování aplikace Celestia je na poměrně slušné úrovni, i když osobně mám výhradu k rozlišení snímků těch těles Sluneční soustavy, u nichž existují velmi podrobné a kvalitní snímky. Například povrch Země vypadá obstojně až z výšky od několika tisíc kilometrů. Z výšky několika set kilometrů, což je v podstatě výška dráhy většiny umělých těles obíhajících Zemi, už je povrch tvořen obrovskými rozostřenými barevnými čtverci, na kterých prakticky nelze ani poznat, nad jakým místem planety se nacházíte. Ale je možné, že toto omezení je právě z důvodu snížení výpočetní náročnosti, aby nedocházelo k zadrhávání "reálného" času. Chod aplikace je totiž relativně výpočetně dost náročný, takže podobné datové úspory jsou pravděpodobně na místě. Bohužel jsem se nikde nedočetl o minimálních a optimálních požadavcích na hardware (typ a takt CPU, velikost RAM, v dokumentaci je jenom požadavek na OpenGL), takže o náročnosti aplikace lze jen spekulovat. I s ohledem na to, že v knihovnách aplikace jsou polohy pro více než 100 000 vesmírných objektů. Pro srovnání tohoto počtu je dobré uvést, že pouhýma očima lze na obloze podle kvality zraku a pozorovacích podmínek vidět maximálně jen několik tisíc nejjasnějších objektů.

Aplikace Celestia je freeware (určitě jste již zaznamenali, že mám k "volným" aplikacím velmi pozitivní vztah, doufám, že to není ale na úkor objektivity recenzí), existuje ve verzích pro Mac OS X, Linux i Windows, k dispozici je i zdrojový kód pro "kutily". Instalace pro Mac OS X má necelých 18 MB a stáhnout ji lze (i pro ostatní operační systémy) ze stránek tvůrců aplikace zde [http://www.shatters.net/celestia/index.html]. Na stránkách tvůrců lze nalézt ke stažení i dokumentaci k aplikaci v několika jazycích i formátech (průměrně kolem 3 MB dat), kterou bych doporučoval alespoň stručně prolistovat a kouknout se hlavně na ovládání aplikace všem zájemcům o vyzkoušení, aby předešli zbytečnému tápání. A pak už zbývá jen popřát šťastnou cestu...