PostScriptová písma a Mac OS X - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

9. března 2006, 00.00 | Jak je to s písmy v Mac OS X? Proč některá fungují a jiná ne? Nový seriál zabývající se písmy začíná klasikou - písmy ve formátu PostScript Type 1.

Jedním z nejčastějších problémů, se kterými se setkávám, je to, co uživatelé Mac OS X nazývají poměrně trefným, i když naprosto chybným, rčením: "V tý desítce nefungujou písma". Kromě toho, že je to nesmysl, má zmíněná potíž některé vedlejší efekty a jedním z nich je (pro prodejce počítačů velmi nepříjemná věc), že uživatelé drtí své starší mašiny s dnes již roky pohřbeným Mac OS 9 a stejně tak zatuchlým Quarkem 4.11 do roztrhání. Nic na tom nemění skutečnost, že MacOS 9, kromě toho, že trochu padal :), byl skvělý systém a QuarkXPress 4.11 byla asi nejpovedenější verze tohoto sázecího programu vůbec. Podívejme se tedy spolu na důvody problémů s písmy a možná řešení.

Nechci se vracet k úplnému počátku počítačů, i když bych správně měl. Protože problém s písmy, který se u nás objevil nejdříve na začátku devadesátých let a pak později na začátku nového století s příchodem Mac OS X, vůbec není nový. A navíc, není ani specifický pro česko-slovenské prostředí, ani pro MacOS. Naopak, měly ho všechny jazyky, které používají specifické znaky (němčina, francouzština) i jiné operační systémy. Jen si vzpomeňte, vy, kteří můžete (a pamatujete), na různá kódování češtiny pro T602...

Podstata problému je ale jednoduchá. Původně nebyly ani písma, ani aplikace připraveny na použití v jiném prostředí než anglo-americkém. A těm, jak známo, stačí k radosti první standard, který ohledně kódování písem vznikl, tedy ASCII tabulka. Některé jazyky měly to štěstí, že jimi hovoří a píše dostatečně lidí na to, aby byly aplikace přizpůsobeny standardně, některé jazyky a mezi nimi třeba čeština, slovenština, polština a další, byly od začátku ignorovány. A tak, když po roce 1990 došlo k hromadnému rozšíření počítačů v našich zemích, byla situace jasná - aplikace ani naprostá většina písem nebyly připraveny pro použití ve středoevropském a východoevropském prostředí. Ten stav měl jen dvě možná řešení - buď pro každou aplikaci a pro každou její verzi dělat lokální úpravu, která, pokud to šlo, umožnila aplikaci pracovat s lokalizovaným písmem, nebo nedbat na normy, které stejně nebyly výrobci akceptovány a lokalizovat písma způsobem, který sice vyřešil použití v té době, ale do budoucna znamenal možné problémy.

Každý z formátů písem, který se na Mac OS X používá, má své problémy. První, který se začal používat, byl PostScript (Type 1) formát, začneme tedy s ním.

PostScriptová písma
PostScript je programovací jazyk, který vyvinula společnost Parc, výzkumná část firmy Xerox pod vedením Johna Warnocka, který pozdějí spoluzaložil s Chuckem Geschkem firmu Adobe. PostScript Type 1 je speciální forma programu, která se používá pro popis písem. Pokud tedy někdo řekne "PostScriptové písmo", míní tím písmo ve formátu PostScript Type 1, který je standardem pro digitální písma ISO 9541. Písmo ve formátu Type 1 je následně rastrováno buď PostScriptovým interpreterem, nebo pomocí Adobe Type Manageru pro obrazovku na počítači.

Největší nevýhodou písem ve formátu PostScript je, že standardně adresovatelných (dosažitelných) je jen 255 znaků a to prvních 32 je obsazeno dle normy. Zde je zřejmě nutná technická poznámka - písmo ve formátu PostScript může obsahovat více než 255 znaků, i když pokud by jejich počet byl hodně vysoký, nemusí se s tím umět některé aplikace korektně vypořádat. Problematickou částí zůstává tzv. encoding vector, který "mapuje" jednotlivé znaky na pozice v rozmezí 32-255. Většina aplikací tedy komunikuje s písmem přes zmíněný encoding vector a "vidí" jen 255 znaků. Přesto existují aplikace, například Adobe InDesign, které tuto informaci nepoužívají a jsou schopny korektně pracovat s každým znakem v písmu. PostScriptová písma na MacOS se skládají ze dvou částí, tzv. "kufříku" (Suitcase), který obsahuje více méně shodná data jako soubor .PFM na Windows a "tiskárny", tedy souboru, který obsahuje křivky, tedy soubor s příponou .PFB.

• Ke "kufříku" musí být odpovídající soubor "tiskárny" a obráceně.

• FOND ID musí být ve správném rozsahu. FOND ID je hodnota uvnitř "kufříku", jedná se o resource ID typu 'FOND'. Toto číslo musí být v rozsahu 30720-31231 - pokud není a jinak je písmo v pořádku, pak s ním lze psát korektně česky třeba v aplikaci InDesign, ale ne v QuarkXPressu.
  Pro opravu FOND ID lze použít utilitu "Opravit FondID"od Amsoftu, případně moji verzi, která je pro Mac OS X a opravuje písma hromadně. Jmenuje se "FONDChanger". Abych nezapomněl, je to první česká aplikace, o které vím, že se jedná o Universal build (tedy i pro Intel macy). Před použitím je rozumné si zazálohovat písma a pokud používáte nějakého správce písem, je nutné písma odebrat a znovu přidat.

• Výše zmíněný encoding vector, tedy to mapování jednotlivých znaků vůči pozici 32-255 musí být správně. Encoding vector je uložen v resource POST v "tiskárně" a vypadá asi takhle:

  dup 32 /space put
  dup 33 /exclam put
  dup 34 /quotedbl put
  dup 35 /numbersign put
  dup 36 /dollar put
  dup 37 /percent put
  dup 38 /ampersand put
  dup 39 /quotesingle put
  

  Na správných pozicích musí být správné znaky, protože starší a zastaralé aplikace si říkají o znak jeho pozicí, nikoliv jménem nebo kódem. Pokud tedy na pozici 243 je třeba

  /Yacute put

  pak se místo znaku 'ů' zobrazuje znak 'Ý'.

Tak, to je zatím vše. Příště nás čekají písma ve formátu TrueType.