Používáme iPhone a iPod Touch - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

10. března 2008, 09.00 | Třetí díl seriálu o software pro iPhone / iPod Touch, ve kterém se podrobně podíváme na to, jak řešit datový přístup na vašeho miláčka, a řekneme si také něco o prvních zajímavých aplikacích.

Co si v tomto dílu povíme?

Dnes se spolu podíváme na následující témata:
- jak pohodlně přistupovat na veškerá data v iPhone / iPod Touch
- jak to řešit nejen z Maca, ale i z PC
- jak vyléčit nekonečný restart zařízení po instalaci neověřené aplikace
- jak si z iPhone / iPod Touch vyrobit přenosný bezdrátový flashdisk
- první zajímavé aplikace

Co budeme potřebovat?

Abychom mohli úspěšně elaborovat, budeme samozřejmě potřebovat jailbreaknuté zařízení, viz ostatně první díl tohoto seriálu, plus nainstalovány základní nezbytné věci, viz druhý díl seriálu.

Jak na data

Je sice příjemné, že iTunes za nás řeší přenos souborů do iPhone / iPod Touch, nicméně jde pouze o synchronizaci multimediálních dat (hudby, filmů a fotografií) a několika základních věcí, jako jsou kontakty, kalendáře nebo bookmarky prohlížeče. Pokud se chceme dostat na veškerý datový obsah našeho zařízení, musíme na to jít jinak. Možností je zde více, proto zde popíši ty, které se mi jeví jako nejvíce uživatelsky přívětivé.

Přístup z Maca

Abychom mohli z našeho Maca přistupovat na veškerá data iPhone / iPod Touch, je nejvhodnější nainstalovat do našeho zařízení utilitu AFPd, kterou najdeme v Installeru v kategorii Network. Momentálně je aktuální verze 0.3. Po instalaci obdržíme hlášku, ve které se dovíme, že při prvním spuštění bude server služby AFP (Apple Filing Protocol) automaticky aktivní - což bude mít ovšem za následek mírně vyšší zátěž telefonu, a tak je vhodné pouštět si AFPd ručně jen tehdy, když to budeme opravdu potřebovat.

Tato rada je jinak vcelku univerzální: jakákoliv další běžící služba typu server (např. SSH a další) představuje zkrátka pro naše zařízení po většinu času zbytečnou zátěž, a je tedy třeba zvážit dostupná pro a proti: proti je samozřejmě především nižší výdrž baterie, naopak pro může být skutečnost, že pokud nebudeme mít po spuštění přístroje k dispozici SSH a něco se přihodí, můžeme se dostat do potíží. Např. se nám přístroj korektně nevrátí do springboardu (hlavního menu přístroje s ikonami aplikací) po instalaci nějaké nové, nepříliš ověřené aplikace, což je bohužel poměrně častý problém, který se typicky projevuje tak, že dokonce ani po tvrdém vypnutí (současně dlouze podrženými tlačítky Home + Sleep/Wake) a následném spuštění (tlačítkem Sleep/Wake) přístroj nenaběhne korektně do springboardu, ale namísto toho máme na displeji stále jen logo Apple a točící se kolečko („beachball"). Naštěstí v tomto konkrétním případě mi naposledy pomohl program iNdependence, který dokáže i v případě nekonečného restartu přístroje dovolit ruční odmazání posledních přidaných aplikací - po následném restartu je pak vše většinou již v pořádku. Nicméně některé služby se zřejmě hodí mít po restartu implicitně zapnuty - každopádně vypnout je ručně můžeme dost dobře v případě správného startu zařízení také, na což si lze poměrně jednoduše zvyknout. Ostatně ruku na srdce: tak často zase naše zařízení většinou nerestartujeme. Volba je ovšem pouze na každém z nás. Já mám osobně (dokud bude stále takto funkční iNdependence) všechny serverové služby implicitně vypnuty.

Následuje konfigurace utility AFPd. Ta je velmi jednoduchá: stačí nastavit jméno vašeho přístroje v položce Service Name a pomocí přepínačů Server Active a Broadcast Active upravovat funkčnost.

Konkrétně volba Server Active určuje, zda je na vašem zařízení spuštěn server AFP, nebo ne. Volba Broadcast Active pak řeší, zda je vysíláno jméno zařízení a nabízena možnost jednoduchého připojení - v takovémto případě je jméno vašeho zařízení viditelné v seznamu dostupných sdílených (SHARED) zařízení na lokální síti a lze se k němu připojit kliknutím na toto jméno. Samozřejmě vám to při prvním pokusu o připojení napíše, že se váš Mac nemůže k zařízení připojit a bude požadovat přístupové jméno a heslo. To je (pokud jste si jej nezměnili) root / dottie (1.1.1) nebo root / alpine (1.1.2). Záleží jen na vás, zda necháte váš Mac si tyto údaje zapamatovat, či nikoliv - osobně jsem to nepovolil, vadilo mi totiž, že při manuálním odpojení kliknutím na ikonu Eject se zařízení znovu automaticky připojilo, ale to je počítám jen drobný detail.

Pokud nepovolíte volbu Broadcast Active, lze se i přesto k vašemu zařízení připojit, jen je to méně pohodlné: pomocí volby Connect to Server... přímo z menu Go ve Finderu, kde je pak třeba zadat IP adresu vašeho zařízení a protokol, tedy např. typicky afp://192.168.0.x. Poté budete také požádáni o přístupové jméno a heslo jako v prvním případě a budete si moci vybrat diskový oddíl, který se vám zpřístupní (jak vidíte, zde jsme omezeni proti pohodlnému klikání na oddíly ve výše popsaném prvním případě). Vyplnění requesteru viz následující otisk obrazovky.

Lze konstatovat, že druhý způsob je podstatně méně pohodlný (zdlouhavější připojování s nutností něco manuálně zadávat plus přístup jen na zvolený diskový oddíl), ale o to bezpečnější v případě, že jste někde v terénu se svým Mac notebookem a vaším iPhone / iPod Touch - nemusí hned každý vidět, že máte zařízení nasdíleno, zejména v případě, že nemáte změněno heslo uživatele root. Doma je situace většinou jiná, ale v husté městské zástavbě bych asi váhal i tak.

Co do možností pracovat s nasdíleným oddílem (oddíly) vašeho zařízení, je situace obdobná, jako by šlo o jakýkoliv jiný sdílený diskový oddíl např. jiného Maca: můžete vesele kopírovat, přesunovat, mazat i přejmenovávat (máte k tomu ostatně plné oprávnění dané přístupem uživatele root) a fungují pochopitelně i takové záležitosti jako např. Quick View v Leopardu. Dejte si pouze pozor na dlouhé (myšleno velmi dlouhé) názvy souborů. Pokud se vám při kopírování objeví chyba typu soubor nelze zkopírovat, zkuste jej na Macu nejprve přejmenovat na nějaký rozumně kratší název. Dále si dejte pozor na to, co jsme si řekli již posledně - a sice, že nesmíte nechat vaše zařízení usnout, jinak se WiFi spojení přeruší (zde jen doplním, že pokud je zařízení napájeno z externího zdroje a ne z interní baterie, nedojde k tomu). No a samozřejmě také pozor na to, abyste např. nesmazali něco, co vaše zařízení životně nutně potřebuje k bootování nebo provozu operačního systému, ale to snad ani nemusím dodávat.

Předpokládám, že vám v této chvíli jistě došlo, že s pomocí AFPd si vlastně vyrobíte ze svého zařízení bezdrátový flashdisk s ne zrovna zanedbatelnou kapacitou (záleží na volném místu, které máte ještě k dispozici). Je sice pravdou, že přenos přes WiFi připojení není nijak dramaticky rychlý, ale minimálně s USB 1.1 je plně srovnatelný, resp. čistě teoreticky by měl být vyšší (USB 1.1 má jen 12 Mbit/s, WiFi má - podle aktuálně použité normy - i násobně více). Limitujícím faktorem je zde však rovněž zápisová rychlost interní flash paměti vašeho zařízení, která je zejména v případě spousty malých souborů poměrně nízká. Ostatně vyzkoušejte sami a uvidíte. Přesto tento přístup na vaše zařízení představuje i přes nepříliš vysokou reálnou přenosovou rychlost nejvyšší možný uživatelský komfort, na který jsme při používání našich Maců již ostatně zvyklí.

Přístup z PC

K čemu by nám ovšem byl bezdrátový flashdisk, pokud bychom na něj nemohli přistupovat občas i z PC? I z tohoto důvodu je dobré vědět, jaké jsou naše možnosti na tomto poli. Ještě donedávna jsem vídal na Installeru aplikaci Samba Fileserver (v kategorii Network), nicméně z neznámého důvodu ji nyní již nevidím. Byla to práce Big Bosse, velmi to známé veličiny na poli iPhone / iPod Touch software, o jeho aplikacích si ještě mnohé povíme. V tuto chvíli mohu tedy jen doporučit SSH přístup, např. přes WinSCP. K tomu budeme ovšem potřebovat zprovozněný SSH server na našem zařízení, najdeme jej typicky v kategorii Installeru Network pod jménem OpenSSH. Po instalaci tohoto balíku a restartu našeho zařízení bude SSH server implicitně zprovozněn. I zde platí, že je vhodné funkčnost služby omezovat z důvodu výdrže baterie, a proto je dále vhodné si nainstalovat rovněž utilitu Boss Prefs (ano, Bigg Boss opět zasahuje ...), která umožňuje funkčnost SSH serveru ovlivňovat.

V nastavení Boss Prefs (tlačítko Config) si můžeme ostatně také zvolit, zda chceme mít SSH server po restartu zařízení aktivní, či nikoliv. Také je poměrně šikovné přidat si do Boss Prefs ikonu AFPd (tlačítkem Icons a následně tlačítkem Add a výběrem AFPd) a mít vše související se sítí pěkně na jednom místě (viz můj otisk obrazovky výše). Každopádně pokud máme již SSH server aktivní, můžeme přistoupit k použití utility WinSCP (na PC s Windows) a přistupovat na naše zařízení. Ve WinSCP si vytvoříme nové připojení a zadáme postupně následující nastavení:
- Hostitel: IP adresa našeho zařízení
- Číslo portu: 22
- Uživatelské jméno: root
- Heslo: alpine (resp. dottie, podle verze firmware)
- klíče nebudeme vyplňovat
- Protokol: SFTP, plus povolíme SCP
Nastavení si nyní uložíme, abychom jej nemuseli příště vypisovat znovu (tiše předpokládám, že používáte na vašem zařízení statickou IP adresu podobně jako já). No a nyní už jen stačí kliknout na Přihlásit. Po chvíli se objeví okno WinSCP, připomínající svým vzhledem řadu xy-Commander (tedy populárních souborových managerů). Zde si opět dovolím předpokládat, že je vám jejich funkce notoricky známá, a není tak třeba vysvětlovat, jak se používají.

Jen tak na okraj: pokud vás SSH oslovuje, můžete tímto způsobem přistupovat k obsahu vašeho zařízení samozřejmě i pod Macem, který SSH klienty také disponuje (myšleno co do GUI - SSH protokol máme jako unixáři samozřejmě přítomen v systému implicitně), poměrně populárním GUI k internímu SFTP je např. Fugu. Osobně mi to ale přijde při komfortu AFPd vcelku zbytečné.

A co ty slíbené zajímavé aplikace?

Vzhledem k obsažnosti článku a k tomu, že jsme si vlastně v jeho průběhu několik zajímavých aplikací dnes již představili, si přece jen nechám vlastní představování dalších aplikací až na příště. Mohu vám ale již nyní slíbit, že zdlouhavé tutoriály vystřídají minirecenze těchto aplikací. Do té doby se těším na napsanou.