Recenze: GarageBand 11 – aplikace s respektem - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

13. prosince 2010, 09.00 | Centrem pozornosti je tentokrát hudební dílna GarageBand. Třetí nosný sloup balíku iLife '11 určený nejen amaterským hudebníkům.

Hudbu mám rád. Aktivně jsem do jejího světa začal pronikat již v útlém dětství, ale asi vinou absence dobrovolnosti z mé strany, se mi hraní na hudební nástroj stávalo noční můrou. Hodiny na základní umělecké škole představovaly bojovou hru kdo s koho, šrámů (na duši) bylo na obou stranách dost a dost. Po šesti letech jsem školu opustil nadobro a akordeon začal pokrývat prach.

O to víc obdivuji, když někdo na hudební nástroj hrát umí, o to více mám hudbu rád. Když nyní sleduji, co Apple aplikací GarageBand poskytuje, přál bych si takový nástroj mít k dispozici tenkrát. Paní učitelka by asi koukala, když bych jí přinesl vlastní hudební album. A kdybych se tenkrát býval učil na piáno, mohl by mi nervózní dlaně paní učitelky nahradit někdo z anglicky mluvících sympaťáků, kteří se z monitoru tak pěkně usmívají a vše vysvětlují s (jistě dobře zaplaceným) klidem...

Vstupní okno do aplikace zůstalo stejné, ostatně co do GUI se toho změnilo jen pramálo

Jako vyzrálý strom

Zní to paradoxně, ale právě GarageBand, se kterým nepracuji tak často, z balíku iLife obdivuji ze všeho nejvíce. Snad pro její vyzrálost – přijde mi totiž, že její poslední tři verze (dál do minulosti má zkušenost nesahá) byly všechny použitelné, aniž by člověk trousil tiše mezi zuby slůvka tohle by už mohli v Applu změnit či opravit. Na GarageBandu se mi také líbí, že vlastně dokáže uspokojit hned několik cílových skupin uživatelů.

Jednou z hlavních novinek nové verze GarageBandu je Flex Time a Groove Matching – obojí se kromě zefektivnění práce postarají o profesionálnější výsledek nahrávky.

Tou první určitě budou hudebně činní jedinci – zapojit k Macovi kytaru nebo klávesy a mít možnost nahrát pestrou paletu barev a druhů nástrojů, nezbývá mi, než pouze závidět. Ostatně, s novým iLife přichází ještě rozšířené možnosti, kterak zabarvovat zvuk kytary – výsledky jsou skvělé, pro mě osobně fascinující. S jednou kytarou můžete s trochou trpělivosti vytvořit skladbu několikačlenné kapely. A už je jen na vás, jaký hudební žánr si zvolíte. Osobně jsem dost zvědavý, co dalšího budou v Apple ještě přidávat – zde se nabízí snad už jen rozšiřování arsenálu nástrojů a efektů, i když už nyní mi přijde vpravdě košatý. Ovšem, v základní výbavě po instalaci je jen jeho malá část – musíte si stáhnout, zdarma, vše zbývající – celkem jde zhruba o 1,2 GB dat.

Snad jen v případě nahrávání hlasu by aplikace snesla větší výběr nastavení modulace a případné regulace šumů a ruchů v případě nekvalitního záznamu (především zvenčí).

Můžete mít doma jednu kytaru, ale posluchač uvěří, že hrála celá kapela. Nová verze přidává například další typy zesilovačů.

Jestliže nejste hudebníci, ale hodláte se jimi stát, napomohou vám k tomu lekce. Pomyslné mávnutí startovním praporkem jsem tehdy velmi vítal – jde o skvělý způsob, jak GarageBand rozšířit o další užitečnou funkci. Vedle toho ale také o nosný marketingový tah (spojení se slavnými muzikanty) a svým způsobem vedle iTunes U o další edukativní službu, kterou Apple disponuje.

Nová verze GarageBandu přichází s dalšími vice než dvaceti lekcemi. Jde o hezké číslo, přesto však nejsem sám, kdo bude tvrdit, že rozšiřování o nové epizody by mohlo být svižnější. Stejně tak by nemuselo vůbec být špatné časem pracovat i s dalšími nástroji než pouze s kytarou a klavírem, byť chápu tento výběr – jde o velmi rozšířené nástroje a navíc, když na ně lektor hraje, dobře se mu mluví. Se saxafonem by to bylo problematičtější.

Velmi užitečné je sledování našeho počínání. Jaké děláte chyby? Kde nejčastěji? Co je tedy naše přednost a co slabina? V několika různých typech zobrazení, resp. poskytování informací, získáte o tom všem dostatečně jasnou představu.

V uživatelském prostředí lekce dostály několika malých změn. Je zde nově slovník pojmů a o něco lépe vypadající nastavení ovládání a zobrazování toho, co při výuce uvidíte. Jde však jen o drobnosti, nové lekce jsou v tomto případě to nosné (a hlavní).

Potěší určitě další várka lekcí.

Ti, kdo v sobě nějaký ten cit pro rytmus mají a jsou schopni odhadnout, co to udělá, když na klavíru klepnou na dvě rozdílné klávesy, mají možnost vytvářet hudební skladby v GarageBandu tak, aby to dobře znělo. Opět lze připojit živý nástroj, ale také využít virtuálních kláves. Klepání myší je značně nešikovné, ale má tu výhodu, že (pokud zvolíte drobnější zobrazení klávesy) vidíte víc oktáv najednou. Přepnete-li na zobrazení počítačové klávesy, můžete hrát stisky kláves u svého Maca, ale před očima je vždy pouze jedna jedinná oktáva. K přepínání pak slouží klávesy Y a X. V tomto směru je výuka opravdu bezproblémového hraní v GarageBandu poněkud složitější.

Aplikace přece jen vyžaduje větší dávku času na seznámení než ostatní části balíku iLife. Oceňuji drobné úpravy v ovládacím panelu, je změněné umístění tlačítka Rec a také při nahrávání se zobrazí už přímo tlačítko Stop a člověk tedy nemusí projít chápací fází a pro zastavení přehrávání klepat na tlačítko Play.

Při nahrávání, zejména ale při následné editaci nahrávky, se GarageBand vyzbrojil dvojicí nových funkcí. S tou první, Flex Time, jsem musel jistý čas zápasit, abych ocenil (a stejně asi ne dostatečně) její schopnosti. Líbí se mi, že v podrobném zobrazení zvukové stopy nahrávky daného nástroje nebo hlasu lze pohodlně stříhat a také prodlužovat – jde-li o smyčku. Příjemněji se kousky nahrávky přesouvají a dokonce pomocí Flex Time můžete prostým přidržením a tažením upravovat její délku. Což třeba u takové dohry hudebního nástroje nebo zpěvu rozhodně potěší.

Více mě ale nadchla funkce číslo dvě – Groove. Zkoušel jsem třeba nazpívat několikrát tentýž text, ale rytmus se mi hned zkraje rozjel. V případě několika zvukových stop, když třeba nahrává vícečlenná kapela, taková chyba rozhodně hrozí. Tehdy stačí u vybrané stopy (třeba to může být bubeník udávající správný rytmus) klepnout na hvězdičku a GarageBand se postará o srovnání. Fascinující.

Uživatelské prostředí u lekcí se dočkalo jen minimálních změn. Jednou z nich je jiná podoba nastavení ovládání a informací při výuce.

Jestliže jsem v úvodu zmínil, že aplikace uspokojí hned několik cílových skupin, budou tu i ti, kteří hodlají GarageBand využít na vytváření zvukových pořadů (podcastů). Minule jsem u článku o iMovie byl v diskuzích napomenut, že jsem nezmínil fakt editace zvuku právě v tomto programu. Ano, je to tak. iMovie doposud nenabízelo soběstačnou funkci editace zvukové stopy, a i když ve verzi 2011 je tomu jinak, stále se u pasáží, kde chcete se zvukem nakládat opravdu kreativně, vyplatí projekt natáhnout do GarageBandu.

Chcete-li hudebně tvořit, ale vlastně až tolik vloh nemáte, zkuste si pohrát s Loops (smyčkami). Stačí mít alespoň cit pro rytmus a vkus a možností, kterak opravdu velkou škálu rytmů, nástrojů a nálad kombinovat, se nabízí nepřeberně. A budete-li spokojeni, můžete si třeba skladbu vyexportovat coby zvonění pro svůj iPhone.

iLife '11 suma sumárum

V předcházejícím článku jsem předestřel, že nová verze balíku iLife zdánlivě nepřináší tolik změn v případě té, či které aplikace, aby dokázala ty spořivější z nás jednoznačně motivovat ke koupi. Jde spíše o menší přednosti. U programů iWeb a iDVD dokonce Apple ani neměl potřebu mnoho udělat. Když odmyslím lepší podporu widgetů a propojenost napříč aplikacemi v iLife v případě iWebu, jde spíše o postávání na místě.

Proto je zapotřebi matematiky - sčítat ony střípky, které Apple přinesl a dovybavil jimi svá dítka. Sám za sebe mohu říci, že si dokáži představit počkat ještě třeba rok na razantnější upgrade celého balíku nebo přinášet postupné aktualizace a zmíněné drobnosti do nich začleňovat (z toho by ale Apple neměl další peníze).