Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Software
Žabákova dobrodružství v říši X
30. ledna 2002, 00.00 | Corel jako první z velkých výrobců software převedl všechny své programy pro Mac OS X. Dneska se podíváme na to, jak dopadla nejnovější verze populárního kreslícího programu CorelDraw 10 pro Maca.
Portování programu CorelDRAW na Macintosh má poměrně dlouhou a stejně tak neslavnou historii. Prvním Corelem, který byl do Mac OS převeden, byl CorelDRAW 6. Podle dostupných informací v něm snad nikdy nikdo nepracoval, alespoň ne v Československu. Program byl značně chybový a sloužil především pro převody souborů CDR od „písíčkových“ uživatelů.Druhý pokus Corel učinil s CorelDRAW 8. Přestože šlo již o použitelnější verzi, ani tady Corel příliš neuspěl. Uživatelé zvyklí na rozhraní ala Illustrator nebo FreeHand jenom těžko chápali spletenec nejrůznějších prvků.
K tomu se navíc přidaly technické problémy. Zatímco originální verze bez problémů otevírala i ukládala formát Illustrator, „opravená“ verze 8b2 tuto funkci ztratila. Proto nakonec Corel uvolnil „odlehčenou“ verzi CorelDRAW 8 LE for Mac, která byla zdarma a obsahovala pouze vektorovou část. Tímto krokem získal mezi jablečnou komunitou zřejmě nejvyšší popularitu. Na Macích opravdu stačí umět otevřít soubor CDR a přeuložit ho do vhodnějšího formátu.
CorelDRAW 10 for Mac na to šel trochu jinak. Počkal si na vychytání problémů verze pro PC a verzi pro Mac ohlásil rovnou i pro Mac OS X. Nestihl být sice první, protože ho o malou chvíli předběhnul FreeHand 10, ale i tak šlo o dost odvážný krok. Dnes už je jasné, že za pár let původní větev Mac OS definitivně zanikne, ovšem před rokem tomu tak zcela nebylo. Vědělo se sice, že Apple chce Mac OS ukončit, ale do vývoje aplikací se nikdo příliš nehrnul.
Co recenzujeme?
Nyní jej tady máme, Corel Graphic Suite 10 pro operační systém Mac OS X 10.1 a vyšší. Podobně jako verze pro PC, i jablečná verze obsahuje více programů. Kromě tradičního CorelDRAW také Corel PHOTO-PAINT 10, CorelTRACE 10 a Corel R.A.V.E. V dnešní recenzi se zaměřím na samotný CorelDRAW, příště si něco řekneme k ostatním programům.
Malá poznámka. Zatímco na PC se pod pojmem CorelDRAW často rozumí celý balík programů, na Macu můžete zakoupit jak samotný program CorelDRAW, tak celý balík, ale pod názvem Corel Graphic Suite 10.
Správa barev je v Corelu poměrně dobře vyřešena. Výhodou je také to, že každé bitmapě v dokumentů můžete přiřadit vlastní profil. Bitmapa se sice převede do pracovního prostoru, ale i tak máte zjednodušenou práci.
Jak už jsem psal, CorelDRAW 10 není jediný vektorový program pro Mac OS X. Kromě něj jsou převedeni i jeho hlavní konkurenti FreeHand a Illustrator, navíc již existuje i carbonová verze Canvasu.
Na první pohled překvapí změna charakteristického symbolu, kterým byl do verze 8 balón, ve verzi 9 to byl motýl a konečně ve verzi 10 pro PC herečka Hedy Lamar. Verze 10 pro Mac OS je zcela odlišná a používá naprosto abstraktní symboly. Pro ně se v redakci Grafiky vžilo označení žabák nebo „rozplácnutá žába“. Je pravda, že také FreeHand s každou verzí mění „image“, ovšem tam je návrh od renomovaného grafika Nevilla Brodyho, zatímco u Corelu to spíš vypadá na absenci nápadu.
Přepis programu
Nejprve by bylo dobré odpovědět na otázku: Jak přistupovat k programu pro více počítačových platforem? Výrobce takového programu to vůbec nemá lehké. Na jedné straně jsou ortodoxní uživatelé jedné platformy, kteří vyžadují program, maximálně odpovídající určitému uživatelskému standardu. Dobrou ukázkou takového programu je MS Office, který na každém operačním systému vypadá přesně tak, jak uživatelé očekávají. Programů tohoto typu je poměrně málo, protože je třeba mít dva týmy navrhující uživatelské rozhraní, což stojí nějaké peníze. Není tedy divu, že tento způsob volí většinou velcí výrobci, nebo naopak amatéři, kteří si na takovýchto drobnostech dávají záležet.
Druhým případem jsou výrobci, kteří program navrhují pro jeden operační systém a pro ostatní OS jej pouze přizpůsobují. Tím si sice vyslouží nehynoucí slávu původních uživatelů, kteří třeba už původní platformu použít nemůžou, na druhou stanu se obtížně získávají noví uživatelé, pro které je program naprosto nepochopitelný. Příkladem může být program LightWave pro Windows, u kterého je naprosto jasné, že pochází z nějakého klonu Unixu, ale nový uživatel se v něm zcela ztratí. Programů tohoto typu je velké množství, až je to někdy s podivem, protože nahrazení standardních systémových prvků GUI vlastními stojí někdy nadlidské úsilí.
Po stisknutí klávesy N se objeví paletka navigátor, přes kterou se rychle dostanete na potřebné místo v dokumentu. Navíc je to mnohem rychlejší než klasické „ručkování“
A konečně výrobci „třetího typu“ navrhnou vlastní rozhraní, které neodporuje žádné platformě a všechny své programy do tohoto rozhraní „tlačí“, přičemž programy využívají některé základní prvky příslušného operačního systému. Nejlepším příkladem takového výrobce je například firma Adobe, která má typické paletkové rozhraní, kterému podřídila všechny programy. Můžeme dokonce říci, že v některých případech přes odpor tradičních uživatelů (Illustrator).
A jak je na tom Corel? Na jedné straně se snaží zachovat maximum totožných prvků, ovšem při přizpůsobení tradičnímu prostředí. Takže i na Macu se setkáte s panelem nástrojů, kontextovým panelem a stavovým panelem, které jsou samozřejmě „dokovací“. Na druhou stranu plovoucí palety efektů a vlastností jsou normální palety a nelze je natrvalo ukotvit a zabrat část obrazovky. Také příkazy menu se částečně přesunuly, aby odpovídaly „filozofii“ Mac OS (například předvolby nejsou v menu Tools, ale Edit, resp. v menu aplikace pod OS X).
Prostředí
Po dlouhém úvodu se konečně dostáváme k samotnému programu. Tady nás žádné překvapení nečeká. Program vypadá až na malé změny jako na PC. Většina panelů je dokovací, takže pokud je posunujete k okraji obrazovky, „přilepí“ se k okraji a zaberou celý jeden pruh. Pokud si dáte nahoru panel vlastností, dolů stavový řádek a napravo panel nástrojů, zbude vám velice malá plocha pro vlastní práci. Ideální je v takovém případě použít velký monitor nebo ještě lépe monitory dva.
CorelDRAW ve svých předvolbách nabízí možnost chovat se jako Illustrator. Moc si od toho neslibujte, pouze se mírně změní základní vzhled programu, ale panely zůstanou stále dokovací. Bohužel v Corelu není schéma klávesových zkratek, které by se Illustratoru blížily.
Ukázka změny uživatelského rozhraní je nejvíc vidět na paletkách.
Optimalizace
Program jsem testoval v systémech Mac OS 9.1 a Mac OS X 10.1. Dle mého soukromého odhadu je program optimalizován spíše pro druhý uvedený, tedy Mac OS X. Tomu by odpovídaly některé problémy se zobrazením v Mac OS 9.1 (třeba při editaci bodů) a také vyšší padavost. Také rychlost je v Mac OS X subjektivně mírně rychlejší, i když slovo „rychlejší“ berte opravdu s velkou rezervou.
Jinak program v obou prostředích vypadá v podstatě tak jak se od něj očekává. Například v Mac OS jsou záložky paletek zarovnány doleva, v Mac OS X zase na střed.
Corel a čeština
Čeština v Corelu, podobně jako i v jiných programech, značně závisí na operačním systému. Corel 10 na PC je Unicode aplikace, která korektně pracuje snad se všemi písmy. Můžete psát třeba hebrejsky nebo arabsky, pokud vám nevadí, že nefunguje psaní zprava doleva (znaky se ovšem zobrazují správně).
Na Macu jsou takové funkce zatím z říše snů. Zatímco pod Mac OS X při psaní textu v dialogu zobrazuje Corel všechny možné i nemožné znaky (třeba japonštinu), v dokumentu všechno úspěšně ignoruje a z každého písma zobrazí prvních 256 znaků. Tudíž žádná unicodová TrueType písma, žádná písma OpenType, ale maximálně klasické Type 1 nebo TrueType. Skoro se nabízí otázka, kde je problém, když Unicode zatím nedokázal implementovat ani Apple v AppleWorks (Unicode funguje pouze v aplikacích, napsaných v Cocoa API, například v TextEditu).
Nějak nám to použití Unicode drhne. Zatímco dialog obstarává systémová služba, která se s Unicode vypořádá, Corel to v Macovské verzi nedokáže.
Kromě správného použití českých písem jsou důležité také česká lokalizace a český dělicí algoritmu. Zatímco česká lokalizace není a ani se nechystá (kdo by to očekával, při velikosti našeho trhu), české moduly Corel poměrně tradičně obsahuje. Corel se rozhodl všechny zakoupené jazykové moduly dávat i do anglické verze programu, což značně usnadňuje jeho prodej na malých trzích, kde se nelokalizuje vůbec nebo jenom občas. K dispozici je jednak český dělicí algoritmu, ale také korektor pravopisu a slovník synonym.
K základní výbavě patří také český jazykový korektor a dělicí algoritmus
Klady
U programu mě příjemně překvapilo několik funkcí a vlastností. Některé bych konečně rád viděl i v konkurenčních programech, jako například zvětšení lupy. Zatímco Illustrator má „pouhých“ 6400 %, Corel má téměř magických 405 651 % (to opravdu není překlep). Protože jsem v některých věcech perfekcionista, v Illustratoru jsem se mnohokrát dostal na limit, zatímco v Corelu se mi to opravdu nestane.
Velkým přínosem Corelu jsou interaktivní nástroje. Je pravda, že je okopíroval od Xary, kterou vycucnul a vyhodil, ovšem z tohoto svazku dokázal vytěžit téměř maximum. Pokud někdo interaktivní nástroje nezná, tak si představte, že potřebujete upravit barevný přechod. V Illustratoru musíte vzít znovu nástroj gradient a téměř naslepo „natáhnout“ odkud kam přechod „půjde“. V Corelu vezmete interaktivní nástroj přechod, přičemž na vybraném objektu se automaticky zobrazí šipka. Nyní lehce vidíte kde přechod začíná, kde končí a jaký má průběh. Podobně funguje také průhlednost nebo další nástroje.
Téměř u každého nástroje nějaká drobná pozitiva najdete. Například „gradient mesh“ zvládne také kopírování. Na jednom objektu vytvoříte mřížku přechodů a na druhý ji pouze zkopírujte, přičemž na tvaru nezáleží.
Také se mi líbilo, že při přerastrování bitmapy se mi zobrazí její aktuální velikost, takže víte, co se s ní dá dělat.
Zápory
Byl bych špatný recenzent, kdybych nezmínil také zápory programu. A hned na prvním místě musím zvolat: RYCHLOST. Program jsem testoval na počítači iMac 500 MHz se 128 MB paměti, takže na nejnovějším „dělu“ by se jistě choval jinak, ale i tak byla práce s Corelem v základní konfiguraci zoufalá. Pro srovnání jsem používal Illustrator 10, který se naopak choval až neuvěřitelně dobře. Je sice pravda, že operace bez nutnosti vykreslování (otevírání, rastrování, filtry) byly někdy i rychlejší než v Illustratoru, ale při nutnosti kreslení jsem musel po každém klepnutí myší čekat. Také je pravda, že po zapnutí méně kvalitního módu vykreslování (bez vyhlazování) se rychlost v podstatě vyrovnala Illustratoru, ale Illustratoru s vyhlazováním.
Vlevo: Drobné nedotaženosti uživatelského rozhraní. Dvě položky jdoucí od 0 do 100, ale každá jinak veliká. Vpravo: Ukazatel myši tvrdí, že jsem právě nad bodem, ale ten se zobrazuje jinde. Myš má samozřejmě pravdu, to je pouze špatné překreslování v OS 9
Také rychlost některých filtrů byla dost slabá. „Svařování“ 200 objektů (některé s barevným přechodem) trvalo asi půl hodiny a výsledek byl špatný. V Illustratoru trvalo sloučení stejných objektů asi půl minuty a výsledek byl výborný, stačilo smazat pár bodů navíc.
Podobně pomalu reagovaly také bitmapové filtry, u kterých jsem měl často dojem, že program spadnul.
Export a import
Nedělám si velké iluze. Velká většina uživatelů programu ho bude používat pouze na přeukládání. Otevřou soubor CDR a uloží ho do AI nebo EPS. Proto je důležité, jak se s tím program dokáže vypořádat.
Nejvyšší verzí, kterou Corel dokáže uložit je Illustrator 7
Import soubor CDR verze 5 (PC) dopadl dobře. Při otevírání se program pouze zeptal, jak správně nahradit chybějící písma, přičemž se snaží používat systému Panose. Bohužel české znaky se nepřevedou správně, což u této verze není až tak divné.
Import EPS a AI dopadl o něco lépe. Corel dokáže otevřít AI až do verze 9, přičemž zachová maximum atributů, včetně přechodů.
S exportem je to o něco horší. Pokud ho chcete použít pro vytvoření finálního souboru, určitě nic nezkazíte, protože například při exportu EPS můžete písma do souboru vložit, u nekorektních písem je můžete „rozbít“ do křivek. Výsledkem bude maximálně kompatibilní soubor.
Zdrojový obrázek z Illustratoru a stav po importu do Corelu. Přestože se toho přenese poměrně dost, všechno rozhodně ne
Ovšem s dalším použitím exportovaných souborů je to složitější. Zkoušel jsem v Illustratoru otevřít jak soubor EPS, tak AI generovaný Corelem. Do souboru EPS Corel korektně vložil barevný přechod, ovšem objekty rozbil. Na druhou stranu v AI byla cesta korektně, ale barevný přechod byl tvořený bitmapou (kterou ořezávala zmíněná cesta). Navíc se nejednalo o jednu bitmapu, ale bitmapy dvě, které byly částečně průhledné. Takže místo jednoho objektu, který je vyplněný barevným přechodem, jsem dostal objektů pět: dvě bitmapy a tři ořezové cesty.
Ceny a dostupnost
CorelDRAW vychází ze všech tří konkurentů cenově nejlépe, ale to je již tradice. Samotný CorelDRAW for Macintosh stojí 13700 Kč, pokud toužíte po celém balíku, tak ten vás přijde na 22600 Kč. Naproti tomu samotný Illustrator 10 si firma Adobe cení na 20190. Jako doplnění dodávám cenu FreeHandu, která činí 18750.
Za cenu Illustratoru získáte celý balík Corel Graphics Suite for Mac, což může být zajímavé pro začínající uživatele nebo pro uživatele, kteří přecházejí z PC na Macintosh a na Corel jsou zvyklí. To je ovšem mírně problematické, protože i tradiční uživatelé CorelDRAW používají pro bitmapové obrázky spíše Photoshop, který samotný přijde na 30830 Kč. Pokud si ovšem vezmete Adobe Design Collection, dostanete za cenu 47760 Kč nejen Illustrator a Photoshop, ale také InDesign a Acrobat, které ke své práci také potřebujete.
Cena Corelu je jistě příznivá a pokud se v některém servicepacku zvýší rychlost programu, bude to pro některé uživatele zajímavá alternativa k "majoritním" programům.
ZávěrNejnovější pokus Corelu o průnik do jablečného světa je ze tří pokusů zatím nejzdařilejší. Na druhou stranu se nabízí otázka, zda takto převedený program je pro uživatele počítačů Macintosh to pravé. Zatímco uživatelé Corelu pro Windows s programem většinou vyrostli a každá změna klávesové zkratky „je může zabít“, na Macu tato solidarita chybí. Uživatelé očekávají konzistentní program.