Swear a Zoo Tycoon - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

9. prosince 2005, 00.00 | Po týdnu se opět shledáváme u dalšího dílu našeho herního seriálu. Tentokrát se podíváme na freeware hru Snakes a v novém retrokoutku si povíme něco o poučné klasice, hře Zoo Tycoon.

Freeware: Swear

Snad každý někdy v životě hrál klasické Snakes. Je to jedna z těch her, které natolik uchvátí svým jednoduchým konceptem a snadnou implementací, že se stanou skutečnou ikonou elektronického věku a kulturním aspektem jedné generace. Podobně jako Tetris, najdete Snakes všude - v mobilních telefonech, jako widget v Dashboardu, jako první hru kterou napíše každý programátor nebo jako skrytou inspiraci leckterého moderního titulu. A jako u každé geniální myšlenky, i na jednoduchém herním principu „had požírá tečky a tím roste“ se dá postavit prakticky jakákoliv hra, jaká vás jen napadne. Autor Swear se rozhodl přenést tento koncept z nudně placaté roviny do trojrozměrného prostoru.

V této své nejnovější inkarnaci se had pohybuje po povrchu nejrůznějších plastických objektů, od prosté koule, přes složitější dutou trubku, až po šílenosti jako Kleinova lahev nebo Möebeho páska. V některém ze tří herních režimů se budete snažit v poměrně závratných rychlostech nasměrovat svého podlouhlého červoida na třpytivé tečky, které jsou mu potravou. S každou pozřenou tečkou se vám připočítají nějaké body a tělo hada o kus povyroste, takže po krátké době máte závratné skóre a neohrabanou obludu, která nakonec nevyhnutelně vrazí do svého vlastního ocasu. Cílem hry je pochopitelně vydržet co nejdéle a nasbírat co nejvíce bodů. Aby se vám usnadnila orientace, je povrch herních objektů zobrazován jako síťový model (wireframe), což vám jednak umožní vidět i drahocenné tečky na opačné straně povrchu a jednak ve vás vyvolá závratě srovnatelné s prožitky po požití LSD.

Had se závratnou rychlostí prohání po vnitřním povrchu válce.

Na základní kouli je hra poměrně jednoduchá a když si časem zvyknete na celkem vysokou rychlost, kterou se had pohybuje a neuvěřitelné dráhy, po kterých kolem něj poletuje kamera, přejde vám ovládání i navigace vašeho svěřence do krve natolik, že si troufnete na složitější povrchy. A tam už jde do tuhého - nejen, že kolikrát není pořádně poznat po které straně objektu se to vlastně pohybujete, ale často ani nejste správně schopni určit směr, kterým si váš had šine, což je chyba, která obvykle končí srážkou. Bohužel, tohle nevyplívá z herního konceptu, ale z poměrně nepodařeného modelu kamery a nepřehledné grafiky. Ačkoliv se jednoduchý engine, využívající ostré hrany a elektronický vzhled, osvědčil například u skvělé Darwinie, nic se nemá přehánět - přespříliš primitivní vizuální reprezentace herních objektů totiž vede k zmatení hráče, nechtěným kolizím a rozmlácené klávesnici (to v případě cholerických uživatelů). Trochu pomůže možnost pohrát si s nastavením režimu kamery v hlavním menu hry, ale ani potom se její chování nedá ani zdaleka označit za ideální.

Z herních výšin je Swear srážen také absencí hry více hráčů, ke které se nejrůznější verze Snakes přímo nabízejí. Ačkoliv hra v jednom má také své kouzlo, nejspíš těžko se vyrovná možnosti mít lidského soupeře, kterému bychom se se svým hadem mohli plést do cesty. Pokud jste doufali, že se Swear časem více rozvine, vaše naděje jsou nejspíš marné, protože autor o tento svůj výtvor už zjevně nejeví další zájem a jeho nadějné dílko tak nejspíš zůstane nedotaženým konceptem. Škoda. Přes všechny jeho nedostatky ale, doporučuji Swear vyzkoušet - je zdarma, má sotva 2 MB a bude pravděpodobně obstojně běhat i na starších strojích. A kdoví, třeba se autor časem rozhoupe a přidá tak citelně chybějící multiplayer a třeba i další funkce, jako například klasické zdi, známé z prastaré herní předlohy. Do té doby si užívejte hry, která se s odřenýma ušima dostala za hranici 7 bodů z 10.

Retro koutek: Zoo Tycoon

„Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá! A mají hebkou srst,“ zní heslo naší první nostalgické vzpomínky, budovatelské strategie z prostředí zoologické zahrady, hry Zoo Tycoon. Tento titul pochází z velké populační exploze tzv. „Whatever Tycoonů,“ tedy období začínající vydáním hry Roller Caster Tycoon a končící, jak zoufale doufám, někdy v blízké budoucnosti. Na rozdíl od svých soukmenovců, her jako Pizza Tycoon, Lemonade Tycoon (ne, to bohužel není vtip…) nebo Porn Tycoon, se ale tohle konkrétní dílko překvapivě podařilo a, ačkoliv se nejspíš nestane hrou století, vysloužilo si i přes obecně negativní kritiku místo v srdci mnoha hráčů po celém světě.

Zoo Tycoon je přesně tím, co název napovídá - Tycoon každým coulem, jehož hlavní tématikou je péče o zvířátka. Bohužel, této hře se šeredně vymstilo téměř dvouleté zpoždění, se kterým byla uvedena na platformě Macintosh. Řeknu to takhle - podívejte se na hodnotící tabulku na konci této recenze; je v ní část nadepsaná „Hardware nároky.“ Vidíte je? Zní vám jako nároky hry staré přibližně 6 let? Skoro jste se strefili - zastaralá totiž byla už PC verze Zoo Tycoonu, která vyšla v roce 2001. Vaše očekávání ohledně grafického zpracování by tedy rozhodně neměla být příliš vysoká, protože v této rovině se se Zoo Tycoonem může měřit leckterá dnešní freeware hra. Vše je hezky 2D, ručně kreslené, zvířátka i lidé se otáčí skokem o 90 stupňů a v herním prostředí se projevuje zároveň smysl pro detail i jistá míra nepříjemné šablonovitosti, tolik typické pro izometrické 2D hry. Na druhou stranu, Zoo Tycoon snadno rozchodíte na starých počítačích, co často zůstávají dětem, kterým je tato hra z větší části určena.

Právě děti totiž nejspíš ocení jednoduchost a strategickou nenáročnost herních mechanismů - jednoduše postavíte plot, umístíte do něj skupinu zvířat a potom jenom následujete rady zkušených zoologů-poradců, kteří vás velmi přesně nasměrují k ideálnímu životnímu prostředí každého živočicha. Autorům hry se tak podařilo perfektně skloubit zábavu s nenásilným vzděláváním a malý hrající človíček se tedy dozví, že řev bengálského tygra je slyšet až na 2 km daleko, že paviáni rádi přebývají v korunách baobabů nebo že slon africký potřebuje žít ve skupině, jinak ze samoty zešílí. Ačkoliv se hra časem začne lehce opakovat, díky úctyhodnému množství nejrůznějších zvířat, které pro hráče autoři připravili, se budete bavit relativně dlouho i když vás nejspíš nepolapí tak, jako kdysi Transport Tycoon nebo nedávno Warcraft III. Připočítejte k tomu dostupnost dvou datadisků (jeden z nich přidá do hry více mořských zvířat a druhý dinosaury ve stylu Jurského parku) a máte o zábavu postaráno.

Grafika je klasická 2D izometrická se všemi klady i zápory.

Pravděpodobně nejsilnějším aspektem Zoo Tycoonu je překvapivě stránka zvuková. Když si odmyslíme lehce psychedelickou džunglí hudbu (asi má být veselá, ale připomíná spíš rané Pink Floydy), kterou nejspíš za chvíli vypnete, zůstane nám překvapivě kvalitní kolekce věrohodných zvuků vydávaných jednotlivými zvířaty. Celá sbírka nahrávek je roztřízena podle jejich vyluzovatelů, takže když budete chvíli pozorovat klec s bengálským tygrem, uslyšíte skutečně řev bengálského tygra a ne jakýsi neutrální rachot získaný remixem řevu lvího. Na druhou stranu, o něco širší výběr by rozhodně neškodil - takhle má každé zvíře svůj vlastní, relativně omezený repertoár, který brzy začne lehce lézt na nervy, takže raději pustíte něco vlastního. Tady by se slušelo zmínit, že i kdy hra běží v režimu celé obrazovky, dá se stiskem F9 snadno přepnout do iTunes a pustit si, co se nám líbí.

Inu, co víc napsat? Zoo Tycoon je skvělý materiál na minirecenzi, jako je tato, protože prakticky vše je v něm na svém místě, přesně tam, kde byste čekali. Ačkoliv pro Macintosh vyšel až v polovině roku 2003, řadím ho mezi retro hry, protože jako plnohodnotný titul by rozhodně neuspěl. Pokud hledáte jednoduchou a poučnou hru, kterou váš osmiletý syn rozchodí na svém iBooku, mohl by Zoo Tycoon být tou správnou volbou - nemusíte se bát, že vám vaši ratolest naruší nepatřičným násilím a dokonce můžete ve skrytu duše i doufat, že se něco dozví o zvířátkách. Jinak se ale raději poohlédněte po nějakém příhodnějším titulu.

Za zapůjčení testovacího iMac G5 děkujeme čajovně V síti.