Apple hájí své schvalovací postupy pro App Store - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

30. listopadu 2009, 00.00 | Viceprezident Applu Phil Schiller poskytl rozhovor osvětlující schvalování aplikací pro obchod App Store.

Všechny oficiální aplikace pro iPhone a iPod touch se distribuují prostřednictvím obchodu App Store. Ovšem než mohou být do tohoto obchodu zařazeny, musí projít schválením Applu a právě tenhle proces vyvolává největší kritiku, některé aplikace Apple odmítne a určité případy takovýchto odmítnutí vzbudily údiv a nesouhlas.

Apple si je toho nepochybně vědom a poté, co někteří známí vývojáři veřejně oznámili, že končí s vývojem aplikací pro iPhone OS, rozhodl se blíže vysvětlit, jak schvalování probíhá.

Vysvětlující rozhovor pro BusinessWeek

Udělal to ústy viceprezidenta pro globální marketing Phila Schillera, který poskytl rozhovor časopisu BusinessWeek.

Schiller pochopitelně postup Applu obhajoval, prohlásil, že obchod App Store byl navržen tak, aby mu většina lidí mohla věřit. Mohou si z něj stahovat aplikace a většinou dostanou to, očekávají, zaplatí za to odpovídající částku a vše podle něj funguje.

Počet aplikací v App Store již překročil 100 000 a každý týden se zasílá ke schválení dalších asi 10 000. S tím jak roste počet aplikací, roste i počet potenciálních problémů, Schiller proto přirovnává roli Applu k úloze obchodníka určujícího, co dá na své pulty. Aplikace se podle něj kontrolují, aby fungovaly tak, jak to zákazníci očekávají.

Něco čísel k odmítání aplikací

A pak sdělil několik konkrétnějších čísel ohledně odmítání aplikací. Asi v 90 procentech případů Apple požaduje technické opravy – obvykle chyb odhalených v prověřovaném softwaru nebo toho, že něco nefunguje tak, jak má. Vývojáři podle Schillera obecně tuto bezpečnostní síť vítají, protože Apple tak najde potíže, jež chtějí napravit oni sami.

V necelých 10 procentech případů se aplikace vrací zpět, protože je nevhodná. To podle Schillera byly aplikace, které kradly osobní data, snažily se uživatelům pomoci porušit zákon nebo obsahovaly nevhodný materiál.

A jenom necelé 1 procento vrácených aplikací spadá do šedé zóny, kde si Apple není jistý, šlo například o aplikace snažící se uživatelům pomoci vyhrát v kasinech. Kvůli tomu musel Apple prostudovat zákony jednotlivých států a zemí, aby zjistil, jaké právní důsledky z toho vznikají pro něj a pro zákazníky. Výsledek zněl, že aplikace, jež se snaží uživatele naučit hrát, jsou v pořádku, ale ty, co pomáhají podvádět, do obchodu nesmějí.

Otázka ochranných známek

Apple také velmi ostražitě sleduje nelegální používání ochranných známek, zejména těch vlastních. Podle Schillera to je nutné, protože když nebude Apple své známky dostatečně chránit, nakonec o ně přijde. A samozřejmě občas dostává žádosti od jiných firem na ochranu známek použitých v aplikacích bez jejich svolení.

Případ firmy Rogue Amoeba

Ovšem i zde se objeví sporné případy, mediálně asi nejprobíranější byl ten s aplikací Airfoil Speakers Touch firmy Rogue Amoeba (její vyjádření najdete zde), která umí na iPhonu či iPodu touch přehrávat zvuk z osobního počítače přenášený firemní aplikací Airfoil.

Aplikace byla zpočátku bez potíží přijata, avšak její následnou aktualizaci Apple odmítnul kvůli tomu, že používala obrázky Maců, Apple TV a dalších produktů Applu, což bylo vyhodnoceno jako porušení pravidla zakazujícího užívání obrázků Applu v aplikacích. Po několikaměsíčním vyjednávání nakonec Rogue Amoeba sporné obrázky nahradila neutrálními ikonami doplněnými odkazem na firemní web vysvětlujícím důvody tohoto opatření.

Schiller se sice přímo k případu aplikace Airfoils Speakers nevyjádřil, ale řekl, že se Apple snaží pravidla pro ochranné známky více propracovat, uznal, že je třeba odlišit případy matoucí zákazníka a znamenající nevhodné použití ochranné známky od prostého odkazu na produkt kvůli kompatibilitě. Apple se údajně snaží poučit a rozšířit svá pravidla tak, aby byla spravedlivá pro všechny.

A zřejmě opravdu své vnitřní předpisy v tomto směru poněkud uvolnil, protože Rogue Amoeba poslala do App Store další aktualizaci své aplikace, jež opět obsahovala sporné obrázky a ta byla tentokrát přijata.

Rodičovská kontrola

Velkou změnu znamenalo zavedení rodičovské kontroly (jež přišla až s firmwarem 3.0). Díky ní mohou rodiče dětem zabránit stahovat aplikace s nevhodným obsahem či násilné hry, Apple tak mohl podstatně rozšířit množství povolených aplikací a typu obsahu, který předtím paušálně odmítal.

Schiller k tomu podotkl, že je sleduje hodně očí a že dostávali dotazy od vlád a vedoucích politiků na to, co dělají, aby ochránili děti před nevhodným obsahem. (Proti ochraně dětí asi bude málokdo něco namítat, jenže tato věta zároveň naznačuje, že do procesu schvalování hodlají zasahovat i vlády a politici, a to není příliš povzbudivá představa.)

BusinessWeek s postupem Applu souhlasí

Phil Schiller se samozřejmě snažil vylíčit přístup Applu k aplikacím na App Store v těch nejlepších barvách, vše se údajně děje ve snaze ochránit zákazníka.

BusinessWeek se s tímto názorem do značné míry ztotožnil, tvrdí, že zatímco trh se softwarem pro osobní počítače se bez takové kontroly obešel a s většinou problémů se již vypořádal, chytré telefony považuje za odlišný případ, kde bude potřebná větší opatrnost, zejména kvůli tomu, že jsou poměrně nové a přesto pronikají do každodenního života ještě víc než osobní počítače.

Připomíná, že iPhone se nachází na trhu teprve 28 měsíců a domnívá se, že by záškodnické aplikace na něm mohly napáchat větší škody než škodlivý software na PC. A dochází k závěru, že jednou by Apple sice mohl svůj dozor nad aplikacemi pro App Store zmírnit, ale nyní považuje roli „vrátného“, kterou Apple vykonává u svého obchodu, za důležitou.

Naopak Ars Technica má námitky

Takový názor ovšem zdaleka nesdílejí všichni, s nesouhlasným komentářem přišla například Ars Technica.

Uznává sice, že zákazníky na App Store láká především to, že obchod hladce funguje, upozorňuje však, že ani kontroloři Applu neodhalí všechny chyby a především se jí příliš nelíbí odmítání nevhodného obsahu, protože v mnoha případech bývá tento pojem velice sporný a připomíná, že několikrát Apple svůj názor změnil poté, co určité odmítnutí přilákalo pozornost médií.

A ještě méně se jí zamlouvají ony případy z šedé zóny, jako bylo například odstranění aplikací pro službu Google Voice, což nakonec vedlo k vyšetřování FTC (tento spor ovšem nadále pokračuje a výsledek dosud není jasný).

Podle Ars Technicy však hlavní problém spočívá v tom, že schvalování trvá Applu příliš dlouho, a to i v případě drobných aktualizací. Přijetí aplikace zabere nejméně dva týdny a v některých případech se na schválení čeká i několik měsíců (nově alespoň Apple začal vývojářům sdělovat stav schvalování přímo na Webu).

To je samozřejmě dáno hlavně tím, jak ohromné počty aplikací na App Store přicházejí, bylo by tedy rozhodně vhodné personální posílení schvalovacího týmu, jenže každá velká organizace (a tou se dnes stal i Apple) má svou setrvačnost (zákony profesora Parkinsona prostě platí).

Nelze však čekat zásadní změny

Jak vidět, App Store a zejména pak politika schvalování aplikací pro něj nadále zůstává velmi kontroverzní záležitostí. Apple ovšem svůj postoj určitě nijak zásadně nezmění (lze čekat jen drobné ústupky), to ostatně jasně ukázala i Schillerova vyjádření. Zjevně se zaměřuje na hlavní masu zákazníků, tedy na technicky nepříliš zdatné uživatele, kteří dají ochraně přednost před větší svobodou výběru.

Určitou část uživatelů a zejména vývojářů to ovšem odradí, ti nejspíš přejdou na jiné platformy (Google je nepochybně bude lákat na svůj Android, právě otevřenost své mobilní platformy užívá jako jeden z marketingových argumentů).

Jenže takových uživatelů a vývojářů je jen menšina, a tak se dá předpokládat, že i když budou protesty vůči App Store pokračovat, jak počet aplikací, tak počet uživatelů nadále porostou (ačkoli možná již ne tak rychle), takže Apple nebude mít příliš důvodů, aby něco zásadně měnil.