Apple vs. Sun na akademické půdě, aneb kterak Apple o pěknou reklamu přišel - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

22. listopadu 2005, 00.00 | Na začátku tohoto roku zveřejnil Astronomický ústav Akademie věd ČR výběrové řízení na dodání počítačového clusteru pro astrofyzikální modelování a podobné náročné numerické výpočty.

Na začátku tohoto roku zveřejnil Astronomický ústav Akademie věd ČR výběrové řízení na dodání počítačového clusteru pro astrofyzikální modelování a podobné náročné numerické výpočty. Základními požadavky byl operační systém s unixovým jádrem, jednotky konstrukce pro montáž do průmyslových skříní typu RACK, nejméně 32 64bitových procesorů, ale v 16 jednotkách kvůli požadovaným síťovým kartám Myrinet, tedy dvouprocesorová architektura jednotek, nejméně 1 GB RAM na procesor a další požadavky, kompatibilita se sítí Myrinet nebo rychlejší, záložní zdroj, který by celé zařízení při výpadku vydržel zásobovat proudem po dobu potřebnou ke korektnímu ukončení procesů a korektnímu vypnutí. Limitem byla cena přidělená grantem, a dodavatelem se měla stát firma, která v této ceně nabídne výpočetně nejvýkonnější řešení. Poptávka mě přímo inspirovala k nabídce sestavy Xserve firmy Apple. A jak to celé dopadlo?

Na tomto místě musím uvést, že za Apple nabídku podala firma CDS jakožto přímý dovozce a zhostila se této úlohy opravdu velice dobře, nabídka byla zpracována také skvěle, evidentně lidé z CDS strávili s vypracováním nabídky a prezentacemi hodně času, shodli jsme se na filozofii celého projektu v tom, že pokud by se podařilo dostat takto rozsáhlé zařízení na akademickou půdu, byla by to pro Apple u nás naprosto výborná reklama, což bylo znát i na cenových kalkulacích. Větší slevu už by snad musel dát Apple přímo z Kalifornie, toho však dění v ČR pramálo zajímá. Cenově limitujícím faktorem totiž bylo 16 ks síťových karet Myrinet včetně switche, které jsou sice rychlejší, ale též dražší než Apple Fibre Channel. Za Apple bylo nabídnuto jako řešení 1 kus Xserve G5 a 15 kusů Xserve G5 cluster node, vždy po dvou procesorech G5 s taktem 2,3 GHz a 2 GB RAM, a k nim diskové pole Xserve RAID propojené s Xserve přes Apple Fibre Channel (jinak to nejde), a s ostatními jednotkami přes již zmíněnou síť Myrinet a dalším požadovaným příslušenstvím. Tato nabídka se umístila ze všech devíti nabídek v čele se dvěma nabídkami značky Sun Microsystems. No, a jak jistě správně tušíte, jelikož žádná oslava se nekonala, výběrové řízení vyhrála společnost Sun. A to díky mimořádné slevě, kterou poskytuje v rámci nějakého grantu na akademické nekomerční využití. Sleva činila přibližně 50%, ušetřené peníze se využily na nákup ještě rychlejších síťových karet InfiniBand a dvojnásobnou RAM.

Jak tedy vypadá vítězná sestava? Obsahuje 16 uzlů Sun Fire v20z, z nichž každý obsahuje 2 x AMD Opteron 252 (64 bitů, 2,6 GHz), 4 GB RAM a lokální disk 63 GB, řídící stanice je Sun Java Workstation 1100 s AMD Opteron 144 (64 bitů, 1,8 GHz) a k ní připojené diskové pole o kapacitě 300 GB (SCSI Ultra 320). Jako operační systém byl zvolen SuSE Linux 64 bit 9.1, jinak součástí dodávky byl sunovský Solaris 10. Právě možnost použití karet InfiniBand (změřený Bandwidth je 6.4 Gbps) zvýšila výrazně celkový výkon celého zařízení nad možnosti nabídky Applu.

Mimochodem, firma Sun v současnosti vyrábí jak počítače s procesory AMD (tedy kompatibilní s Intelem), tak i UltraSPARC, s počítači dodává jak Solaris, tak i Linux. Solaris je momentálně volně ke stažení bez poplatku. Apple od příštího roku bude přecházet z PowerPC na procesory Intel, názory na tento krok se různí, podle jedněch to je dobře, podle druhých je to katastrofa. Přemýšlel jsem o tom, zda by byl Apple schopen vyrábět počítače podobným způsobem jako Sun, tedy dát vybrat z více možností, a časem by trh rozhodnul, co se vyplatí vyrábět. Samozřejmě by se tím výroba dočasně prodražila, protože by se rozmělnily typové řady. Rozhodně ale přístup Sunu stojí za zamyšlení, včetně jeho přístupu k Open Source projektu.

Zde si dovolím malé odbočení. Mnoho lidí používá produkty společnosti Sun, aniž to tuší, kdejaká Java implementovaná dnes ve všech webových prohlížečích a používaná i v mobilních telefonech je jejich produkt. Zrovna tak třeba OpenOffice, o kterých jsem psal nedávno. A jaká je vlastně historie Open Source projektu? Docela dlouhá, ale až do poloviny devadesátých let se o něm moc nemluvilo ani nevědělo. Všechno to svým způsobem nastartoval Microsoft, když do svých Windows začal bezplatně bundlovat jejich Internet Explorer, což mu vyneslo v USA žalobu za křížové financování, Microsoftu tehdy hrozilo dokonce rozdělení na dvě firmy. Nakonec ale dostal z hlediska svého rozpočtu směšnou pokutu. Tím, že ale rozšířil na nejrozšířenější platformu "bezplatně" webový prohlížeč, způsobil to, že téměř nikdo už nebyl ochoten za nějaký webový prohlížeč platit. Což nakonec vedlo k tomu, že Microsoft beztrestně de facto položil firmu Netscape, která jako svoji labutí píseň zveřejnila zdrojový kód svého prohlížeče Netscape Navigator, ze kterého pak vznikla Mozilla a později Firefox. Open Source v posledních letech získává na významu jako jediná obrana proti dominanci Microsoftu na softwarovém trhu, silnou zbraní je právě OpenOffice v poslední verzi, protože Microsoft dominuje právě v kancelářských aplikacích. Applu by asi neuškodilo, kdyby této komunitě trochu také přispěl, jeho úspěch může být také do značné míry ovlivněn úspěchem či neúspěchem Microsoftu. Otázkou je, o kolik je menším hráčem ve hře, než třeba Sun.

A ještě jedno srovnání. V Top500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě najdete pět počítačů značky Apple, nejlépe na 15 místě, Sun je na tom dost podobně. Mezi těmi nevýkonnějšími dnes co do počtu dominuje IBM a HP, ovšem s operačními systémy na bázi Linuxu / Unixu. Jistě nikoho nepřekvapí, že v Top500 neexistuje počítač vybavený Windows, co by tam s ním asi dělali...