Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Zprávy o Applu
Hardwarové zprávy: měření teplot MacBooku Air a plány Samsungu s SSD disky. (25.2.08)
25. února 2008, 05.00 | Macworld měřil provozní teploty MacBooku Air. A Samsung hodlá uvést 256GB SSD disk do konce letošního roku.
Také z oblasti hardwaru přináším dvě zprávy:
Měření teploty MacBooku Air
Macworld provádí řady testů, v poslední době se přirozeně věnuje zejména MacBooku Air, popis posledních výkonnostních testů najdete tady. Kromě výkonu však existují i další důležité parametry.
U notebooku má značný význam též to, nakolik se zahřeje po delším používání. Macworld se rozhodl MacBook Air prozkoumat také z tohoto hlediska, protože jak poznamenává, mít ultratenký notebook je sice skvělé, ale když bude tak horký, že ho neudržíte na klíně, moc užitečný nebude.
A tak provedl příslušné testy, jejich popis a výsledky najdete zde. S tabulkou výsledků je však jeden problém, protože měření probíhalo v USA, údaje o teplotách uvádí ve Fahrenheitově stupnici. Američanům zřejmě vyhovuje, mnoha jiným (včetně nás) ovšem ne. Naštěstí si to Macworld uvědomuje a nabízí rovněž verzi tabulky s údaji ve stupních Celsia.
Jako obvykle se při testování porovnávalo více strojů. Ve středu zájmu stál MacBook Air ve standardní konfiguraci (s procesorem Core 2 Duo na 1,6 GHz a s 1,8“ 80GB PATA diskem). Jako srovnávací stroje posloužily MacBook s 2GHz procesorem Core 2 Duo, 15” MacBook Pro s Core 2 Duo na 2,6 GHz, 17” MacBook Pro s 2,4GHz čipem Core 2 Duo a PowerBook G4 na 1,67 GHz.
Při měření se zaznamenávala okolní teplota a dále teploty na stejných „horkých místech“ každého notebooku - na pruhu nad funkčními klávesami a na pouzdře pod baterií. Vedle těchto dvou teplot na vnějšku stroje se zaznamenávala ještě jedna vnitřní teplota, a to na tepelném rozvaděči procesoru. Vnější teploty se měřily infračerveným teploměrem, vnitřní teplota se zjišťovala widgetem Temperature Monitor 2.4 Widget Edition. (Toto měření bylo možné použít pouze pro stroje s Intely, protože na PowerPC nedává porovnatelné výsledky.)
Test probíhal v místnosti s teplotou okolo 24o C. Všechny stroje obsahovaly 2 GB RAM a v nekonečné smyčce přehrávaly šest filmových upoutávek v QuickTimu a současně po 30 minut převáděly film programem iSquint. Cílem testu pochopitelně bylo dosáhnout co nejvyššího zatížení a tedy zahřátí stroje. (Při běžném používání pravděpodobně budou teploty notebooků ještě nižší.)
MacBook Air z testů vyšel jako jeden z nejchladnějších účastníků, pod baterií byl ze všech nejchladnější s hodnotou 37,7o C, nad klávesnicí předvedl druhý nejlepší výsledek s teplotou 40,5o C.
MacBook Air má nejníže taktovaný procesor ze všech testovaných strojů, lze tedy předpokládat, že bude produkovat i nejméně tepla. Jeho ultratenký design však vnitřní komponenty směstnává mnohem blíže k sobě, což ztěžuje chlazení, přesto stroj dokázal dosáhnout výsledků srovnatelných s notebooky normálních rozměrů.
Z měřených teplot je nejdůležitější ta na pouzdře pod baterií, protože tam se stroj bude dotýkat vašeho klína. Z výše uvedeného plyne, že v tomto ohledu rozhodně nemusíte mít obavy, uživatelům mužského pohlaví citlivé tělesné partie MacBook Air neohrozí. MacBook s 2GHz procesorem se pod baterií zahřál na 39,1o C a nad klávesnicí jen na 35,3o C, nezapomínejte ovšem, že MacBook má více prostoru k rozvodu tepla, MacBook Air z tohoto srovnání vychází docela příznivě. Byl citelně chladnější než nejteplejší stroj z testů, totiž 17“ MacBook Pro, ten se pod baterií zahřál na 43,6o C a nad klávesnicí dokonce na 48,6o C.
Pokud jde o měření vnitřní teploty, hodnotou 56o C se MacBook Air zařadil k většině ostatních strojů, 15” MacBook Pro s 55,7o C k nim patřil také. Jedinou výjimku tvořil 2GHz MacBook, který se uvnitř zahřál na 67o C. MacBook Air má sice nejníže taktovaný procesor, ovšem vzhledem ke stěsnanosti jeho útrob se opět jedná o víc než uspokojivý výsledek.
MacBooku Air lze vyčítat ledacos, ale nadměrné zahřívání k tomu rozhodně nepatří, i po delším používání jeho pouzdro nedosáhne teplot, jež by působily nepříjemně. V tomto ohledu se designu stroje skutečně nedá mnoho vytýkat.
Samsung hodlá dále zvyšovat kapacitu svých SSD disků
V souvislosti s MacBookem Air vzrostl zájem o SSD disky. K hlavním zastáncům těchto úložných zařízení patří korejský Samsung (tento koncern ovšem současně vyrábí také klasické pevné disky), který má s SSD disky skutečně odvážné plány.
Jak víte, MacBook Air (ale i mnohé jiné subnotebooky) v současnosti jako volitelné vybavení nabízí 64GB SSD disky. S tím se sice již dá pracovat, ale pro intenzivně využívané stroje to nemusí stačit, zvlášť ve srovnání s klasickými magnetickými disky, kde se po nástupu kolmého záznamu staly stovky gigabytů běžnou kapacitou.
Právě Samsung však začíná kapacity SSD disků zvyšovat tak, že se klasickým diskům dost přiblíží. Už na lednové výstavě CES představil 128GB SSD disk. A nyní šéf marketingu flash pamětí Samsungu Michael Yang prozradil další plány firmy. Zmíněný 128GB disk sice přijde na trh později, než se předpokládalo (až ve třetím čtvrtletí, zatímco původně se měl objevit již ve čtvrtletí prvním), ale teď Yang tvrdí, že Samsung uvede SSD disk s kapacitou 256 GB, a to možná ještě do konce letošního roku.
Takovýto disk bude nejspíš vyroben z flash paměti s buňkami typu MLC, které ukládají do jedné buňky více bitů současně, což snižuje výrobní cenu disku a umožňuje dosáhnout takovýchto kapacit. Naopak SLC buňky ukládají jen po jednom bitu, dovolují však rychlejší fungování, zejména zápisy. Ovšem Samsung i pro svůj 128GB MLC disk uvádí poměrně slušné rychlosti čtení a zápisu, toho zřejmě dosahuje vhodným zapojením jednotlivých flash čipů.
Michael Yang se také vyjádřil k otázce výdrže flash paměti. Zřejmě víte, že každá buňka flash paměti snese pouze omezený počet zápisových cyklů, například 100 000, to ovšem platí pro onu jednotlivou buňku. SSD disky jsou uspořádány tak, aby se nezapisovalo pořád do stejné buňky, jejich řadiče naopak zápisy rozprostírají. Pro 64GB SSD disk to znamená, že i kdyby se trvale přepisoval, teoretické meze počtu zápisů nedosáhne ani po mnoha letech. Pokud se vůbec vyskytne chyba, tak prý nikoli v paměti samotné, ale v řadiči.
Lze-li tomu věřit, nemělo by nasazení SSD disků nic bránit – tedy kromě ceny, jež zatím zůstává mnohem vyšší ve srovnání s klasickými disky. I v tomto směru je Yang optimistický, Samsung předpokládá, že cena flash paměti bude každý rok klesat o 35 až 45 procent, takže nakonec se mechanickým pevným diskům přiblíží.
Samsung zatím neoznámil ceny pro své chystané velkokapacitní SSD disky, lze však předpokládat, že nebudou o mnoho dražší než současné 64GB modely (právě díky užití MLC paměti). Sice stále půjde o značnou částku, ovšem 256GB SSD disk už bez potíží nahradí klasický disk i v profesionálním notebooku.
V MacBooku Air sice SSD disk příliš nezvyšuje výkony aplikací a výdrž na baterii též neprodlužuje nějak výrazně, to je však dáno poměrně nízkým výkonem ostatních komponent stroje (ve srovnání s „velkými“ notebooky, v oblasti ultrapřenosných modelů naopak patří k těm výkonnějším). A výdrž na baterii SSD disk citelně prodlužuje, pokud nahrazuje 2,5“ disk. (MacBook Air užívá 1,8“ disk s nižším příkonem.)
Je dost pravděpodobné, že v MacBooku Pro by velkokapacitní SSD disk Samsungu přispěl k dalšímu zvýšení výkonu a k prodloužení výdrže baterie, s tím však lze počítat asi až příští rok, kdy by se měl též projevit pokles cen flash paměti.
Tyto výkonné SSD disky používají rozhraní SATA stejně jako „velké“ MacBooky, zatímco MacBook Air nadále užívá starší rozhraní PATA, v případě potřeby by ovšem Samsung nepochybně dodal i PATA verzi, kdyby o to Apple stál.
V současnosti Samsung dodává SSD disky ve formátech 1,8“ a 2,5“, aby se daly snadno nasadit namísto klasických disků. Avšak vzhledem k tomu, že SSD disk neobsahuje žádné mechanické části, mohl by vypadat i zcela jinak, Samsung o tom uvažuje v souvislosti s možností výroby ještě tenčích notebooků než je MacBook Air. Jednotlivé flash čipy by se daly roztáhnout na větší plochu, případně vměstnat na různá neobvyklá místa, což by dovolovalo ještě tenčí a kompaktnější konstrukce. Nejspíš by to poněkud zvýšilo výrobní náklady, ovšem u takovýchto extravagantních konstrukcí se stejně počítá s vyšší cenou.
Plány Samsungu jsou rozhodně zajímavé, naznačují, že letos se asi SSD disky ještě tolik nerozšíří, ale příští rok by se už situace mohla začít měnit. Avšak flash paměť by sama mohla být brzy nahrazena, jak ukazuje tato zpráva o paměti PCM, jež spojuje výhody RAM a flash paměti. Výrobci ovšem nejprve budou chtít, aby se jim vrátily investice do flash technologie, ale v principu by náhrada flash čipů v SSD discích jinými typy paměťových čipů neměla být nijak obtížná. Budoucnost by v tomto směru mohla být velice zajímavá a Macy určitě nebudou stát stranou.