Historické zvraty v dějinách Apple III. - Steve Jobs - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

13. července 2005, 00.00 | Minulost i současnost společnosti Apple je pro mnohé z nás nerozlučně spjata s postavou charismatického zakladatele a současného výkonného ředitele Steva Jobse. Mnoho fanoušků značky si nemůže nechat ujít jeho pravidelná keynote, která obvykle absolvuje ve svém tradiční oděvu - sepraných džínách a černém roláku.

Minulost i současnost společnosti Apple je pro mnohé z nás nerozlučně spjata s postavou charismatického zakladatele a současného výkonného ředitele Steva Jobse. Mnoho fanoušků značky si nemůže nechat ujít jeho pravidelná keynote, která obvykle absolvuje ve svém tradiční oděvu - sepraných džínách a černém roláku.

Tak trochu to začalo už v roce 1968, kdy Bill Fernandez posadil vedle sebe do lavice Steva Jobse a Steva Wozniaka, dva ze tří zakladatelů firmy Apple. V roce 1972 Steve Jobs nastoupil do firmy Atari, kde se stal jejím 50. zaměstnancem, zatímco Steve Wozniak našel práci u společnosti Hewlet Packard. A 1. dubna 1976 Steve Jobs, Steve Wozniak a Ron Wayne (ten však zůstal jen 12 dní, tak bývá často opomíjen) založili Apple a začali vyrábět počítače.

17. června 1978 se Stevu Jobsovi narodila nemanželská dcera Lisa Nicole, jejíž otcovství nejdříve odmítal, později ji však přijal. Je dokonce dost pravděpodobné, že projekt počítače Apple Lisa, který byl uveden na trh v roce 1983 byl představen právě po ní.

8. dubna 1983 Steve Jobs přesvědčil Johna Sculleyho, do té doby prezidenta společnosti PepsiCo, aby se stal prezidentem a výkonným ředitelem společnosti Apple Computer známou okřídlenou větou, kterou říká Jobs Sculleymu: "Chceš celý život dělat sladkou vodu nebo chceš změnit svět?" John Sculley tehdy Jobsovu nabídku přijal. 24. května 1985 se však Steve Jobs pokusil Johna Sculleyho z vedení společnosti odstranit. V době jeho nepřítomnosti svolal zasedání správní rady, Scelleyho však někdo stihl informovat, on se na jednání vrátil, a tak se tento Jobsův pokus o převzetí firmy nezdařil. O týden později, 31. května 1985 byl Steve Jobs zbaven veškerých svých povinností a úkolů ve společnosti Apple. Steve Jobs byl po uvedení počítače Macintosh evidentně nespokojen s vedením společnosti, kterou založil a 12. září 1985 oznámil svůj záměr vytvořit novou počítačovou firmu (budoucí NeXT) a 17. září 1985 poslal svoji rezignaci do Applu a několika médií. Necelý týden na to, 23. září, společnost Apple podala na Steva Jobse trestní oznámení se zdůvodněním, že zná citlivá technologická tajemství, která by mohl použít ve své nové firmě a společnost Apple tak poškodit. Spor byl ukončen v lednu 1986, kdy se Steve Jobs zavázal, že po dobu šesti měsíců nenajme žádného bývalého zaměstnance společnosti Apple a že vždy bude vyrábět lepší počítače než Apple. V únoru 1986 Jobs prodal všechny svoje akcie Applu (6,5 milionu akcií), aby měl peníze na rozjezd nové firmy. Údajně si jednu akcii ponechal. V červnu 1986 navrhl Paul Rand logo NeXTu, tentýž člověk dříve navrhoval logo IBM.

Po odchodu od firmy Apple se Steve Jobs pustil hned do práce a 12. října 1988 představil veřejnosti první počítač NeXT. Počítače NeXT byly velmi výkonné, postaveny stejně jako počítače Apple Macintosh na procesorové řadě Motorola 680x0 a vybaveny operačním systémem NeXTstep, který byl na svoji dobu (a možná i na dnešní dobu) velmi pokročilý, byl na unixových základech s velmi propracovaným grafickým uživatelským rozhraním a poskytoval značný uživatelský komfort i flexibilitu. 22. ledna 1992 Steve Jobs představil NeXTstep 486, tedy operační systém schopný fungování na hardwarovém základě klonů PC IBM. Díky tomu se mohl podstatně více rozšířit. Microsoft v té době nebyl schopen slušný operační systém pro PC nabídnout, čehož Jobs využil. Operační systém NeXTstep byl docela dost drahý, ale pro jeho mimořádnou stabilitu a spolehlivost ho údajně po léta používal v USA Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA - National Aeronautics and Space Administration), ostatně, dovedete si představit řídit start raketoplánu z Windows? NeXTstep se také hojně rozšířil na akademické půdě díky výrazným slevám (až 90%) pro akademické instituce. 10. února 1993 dal Steve Jobs výpověď 280 zaměstnancům firmy NeXT z celkového počtu 530, toto datum bývá označováno jako "černé úterý". Tímto datem firma NeXT přestala definitivně vyrábět počítače a stala se čistě softwarovou firmou podobně jako třeba Microsoft, pouze na dost dokonalejší úrovni.

V polovině devadesátých let se společnost Apple dostala tak trochu do slepé uličky se svým systémem Macintosh díky jeho dost velké uzavřenosti a zkoumala možnosti, jak změnit operační systém, který by počítače Macintosh posunul a nějaký krok dál. Uvažovalo se tehdy o odkoupení operačního systému BeOS firmy Be, nakonec však volba padla na NeXTstep a v prosinci 1996 společnost Apple firmu NeXT koupila za 430 milionů dolarů. Se vším všudy, tedy i s jejími technologiemi včetně NeXTstepu. Krátkou dobu na to se Steve Jobs stal prozatímním ředitelem společnosti Apple s platem 1 (slovy jeden) dolar ročně. Po svém nástupu do funkce provedl řadu změn jak organizačních, tak hlavně ve výrobních řadách počítačů a změnil postupně obchodní strategii firmy (Apple Store, později iTunes Music Store a později přehrávače iPod). Po krátké době stále ještě v této funkci však dostal od společnosti svoje vlastní letadlo (Gulfstream V) za jeho zásluhy o firmu. Dnes je již několik let na pozici výkonného ředitele a nic ředitele a nic nenasvědčuje tomu, že by v nejbližší době mělo dojít k nějaké změně.

Ať už ve firmě Apple nebo NeXTměl Steve Jobs "čich" na perspektivní technologie, na rozdíl od Billa Gatese, který svými různými výroky ("Počítače nikdy nebudou potřebovat více než 640 KB paměti.", "Internet je dětská hračka, která nemá budoucnost.") prokázal, že rozhodně vizionář nebude, jak se nám před časem snažil vsugerovat v televizi dokument "Od Gutenberga k Billu Gatesovi" (produkce RTL). Zajímavé, že ačkoliv se tam mluvilo výhradně o Gatesovi, většina počítačů, na které byl záběr, byly v tomto dokumentu právě od Applu. Dlužno podotknout, že Steve Jobs mimo šéfování Applu šéfuje i společnosti Pixar, kterou určitě znají všichni, kteří se vyžívají v dokonalých animovaných filmech.