Několik poznámek k Penrynu - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

31. ledna 2007, 00.00 | Ohlášení nové procesorové technologie Intelu se nyní samozřejmě týká i Maců.

V pondělí Intel s velkou pompou ohlásil novou technologii výroby svých procesorů kódově označených „Penryn“. (Stávající procesory spadají do řady „Conroe“.) Přestože si na to mnozí ještě nezvykli, znamená to důležitou zprávu také pro Macy, proto o tom informovala většina macovských zpravodajských serverů (například MacNN či AppleInsider).

Podle očekávání zmenšil Intel velikost jednotlivého tranzistoru na čipu z dosavadních 65 nm na 45 nm. Takovýchto zmenšení (anglicky označovaných jako „die shrink“) již proběhlo hodně, avšak tentokrát se skutečně jedná o významnou změnu. Zmenšování prvků čipu totiž došlo až tak daleko, že se nedá úspěšně získat stávajícími výrobními technologiemi. Dosud na všechno stačil křemík a oxid křemičitý, jenže jejich elektrické vlastnosti už nepostačují, úniky (svody) proudu by byly tak veliké, že by výrazně snižovaly účinnost čipu. Bylo tedy nutno sáhnout po nových materiálech. Velmi pěkný popis a vysvětlení těchto novinek v češtině najdete na CDR serveru. (Podotýkám, že nejsem s provozovateli tohoto serveru v žádném obchodním, příbuzenském či jiném vztahu, ostatně ani je neznám, avšak považuji ho za jeden z nejserióznějších serverů informujících o hardwaru. Mimo jiné často přináší zprávy o Applu a jeho autoři zaujímají vzácně objektivní postoj. Pravda, poslední dobou se docela rozumně Applu začal věnovat i jistý biologicky aktivní server, ovšem do tahanic kolem něj bych se nerad zaplétal, stačí někteří tamní „komentátoři“.) Nechce-li se vám to číst (to byste však měli, objevíte tam též údaje, jež se do tiskových zpráv nedostaly), tak alespoň ve stručnosti zmíním, že nová technologie používá pro izolaci hradla tranzistoru slitinu hafnia (namísto oxidu křemičitého) a samotné hradlo sestavuje ze slitiny kovů (místo původního křemíku), jejíž složení Intel zatím tají. Zmenšení tranzistorů dovolí na čip integrovat více prvků (Intel mluví o 400 milionech tranzistorů u dvoujádrových procesorů Penryn a až 800 milionech u čtyřjádrových), zvýšit taktovací frekvence a snížit spotřebu energie. Rovněž by se měly zvětšit cache paměti (až na 12 MB u čtyřjádrové varianty), což také přispěje ke zvýšení výkonu. Navíc přibude 50 nových instrukcí SSE4, které urychlí především práci s multimédii. Z hlediska vnitřní architektury však stále jde o vylepšení Core 2. (Intel v této souvislosti mluví o takzvané „tik ťak“ metodě. Nejprve přinese novou architekturu –„tik“ , potom ji v další fázi zmenší – „ťak“, to by se mělo dít každé dva roky.)

Intel se Penrynu postaral o opravdu důraznou mediální propagaci, takže se dostal dokonce do hlavního zpravodajství České televize. (Můžete si to přehrát z jejího archívu.) Zřejmě ve snaze přiblížit téma i zcela neznalým lidem to ovšem dopadlo poněkud zvláštně. Redaktor Kořen se přitom ve vědeckých a technických problémech docela vyzná, ale snaha o přizpůsobení „nejmenšímu společnému jmenovateli“ reportáž dost poznamenala. Už samotné označení „objev“ je dost nepřesné, správně by to měl být vynález (tedy pokud si někdo z televizáků nemyslí, že to Intel objevil ve svitcích z Atlantidy). Navíc reportáž vyzněla tak, že si neznalí lidé zřejmě budou myslet, že Intel vyrábí tranzistory po kusech a pak z nich procesory lepí. Ovšem zcela mě dostal ten pán z katedry mikroelektroniky ČVUT, co jako příklad využití Penrynu uvedl „rychlejší a schopnější mobily“. Mobilní telefon s Penrynem bych opravdu rád viděl (byl by to asi příslovečný sovětský model s baterií na kolečkách).

Nás by však měla více zajímat jiná věc. Obecné zpravodajství to celkem přecházelo, ale macovské servery si přirozeně všimly poznámky Intelu, že se na nových procesorech podařilo úspěšně spustit Mac OS X. Samozřejmě z toho nelze nic vyvozovat pro konkrétní modely Maců, Intel jistě bude používat speciální vývojové stroje a jim odpovídající verzi Mac OS X, svědčí to však o jeho neutuchajícím zájmu o Apple. Intel na Penrynech pochopitelně vyzkoušel též Windows a Linux. Pevné spojení Intelu s Windows se ale zjevně rozvolňuje.

Na trh se mají první procesory řady Penryn dostat koncem letošního roku, vzorky pro testování Apple jistě dostane dřív. Penryny se budou nabízet v řadě variant (údajně 15), pro mobilní a stolní počítače, pro pracovní stanice a servery. Mělo by se tedy dostat na všechno od MacBooků až po Macy Pro. Přirozeně to vyvolává dohady, jak se to projeví na modernizacích Maců, zda a kdy se objeví nové modely ještě s „Conroe“ procesory a kdy poté přijdou Macy s Penryny. Zatím se též neví, jestli Leopard bude podporovat nové instrukce SSE4, avšak i kdyby to nedělal hned od počátku, určitě brzy vyjde příslušná aktualizace.

Zřejmě si pamatujete, že když Jobs oznamoval přechod na Intel, mluvil o tom, že budoucnost ukrývá zajímavé novinky, jež ho přiměly k tomuto rozhodnutí. A vida, ta budoucnost už je skoro tady. Při „přechodových jednáních“ jistě tyto informace Jobsovi předložili. Ono tedy rámcové informace o výhledu vývoje procesorů Intelu žádným tajemstvím nebyly, ale jedna věc je zveřejnit kódová označení a druhá věc seznámit se s utajenými technickými podrobnostmi. A ty zřejmě rozhodly, přestože tehdejší procesory Pentium IV s architekturou NetBurst nevzbuzovaly zrovna velké nadšení.

V zájmu zachování objektivity ovšem musím říci, že 45nm technologie není výsadním hájemstvím Intelu. Ve stejný den oznámila zvládnutí 45nm výrobního procesu také IBM, od níž ho později převezme AMD. Teoreticky by tedy mohlo vzniknout i 45nm PowerPC, jenže to by IBM byla musela jevit větší zájem v době rozhodování o přestupu. Současný vývoj však ukazuje, že se IBM soustřeďuje na servery, případně na pracovní stanice. (A svou divizi osobních počítačů nakonec prodala čínskému Lenovu.) A dohady o AMD? Náskok, co získala v době Pentia IV, začala ztrácet po uvedení procesorů Core, teď sice má v plánu pár zajímavých věcí, avšak ve výrobních technologiích dost zaostává. Vždyť teprve dokončuje přechod na 65 nm a 45nm čipy začne vyrábět až příští rok.

Zváží-li se všechny faktory, rozhodnutí přejít na Intel se stále jeví jako výhodnější, protože Macy mají do nejbližší budoucnosti zajištěny výkonné procesory, které Mac OS X Leopard jistě dokáže naplno využít a na rozdíl od právě uvedených Windows Vista nespotřebuje většinu výkonnostního přírůstku na režii systému.