Zpráva o stavu právních kauz Applu - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

5. února 2007, 11.00 | Apple již delší dobu provází několik právních sporů se značnými možnými důsledky. Několik nových zpráv, jež se jich týkají, dává příležitost k ohlédnutí po dosavadním vývoji.

Apple, tak jako většina amerických firem, samozřejmě neustále vede řadu právních a soudních sporů. (Zde není místo zkoumat, proč se tak děje, to bychom za chvíli skončili až v alžbětinské Anglii, prostě musíme věci brát tak, jak jsou.) Spousta sporů se týká patentů, obvykle Apple žaluje nějaká firma, která tvrdí, že drží nárok na patent k něčemu, co Apple používá. Občas naopak někoho žaluje za porušení patentu Apple. Americké patentové právo je poněkud zvláštní (přinejmenším z evropského pohledu) a někdy vede k až bizarním výsledkům. Tím se však zde zabývat nechci, ostatně na obecných počítačových zpravodajských serverech se o patentových sporech dočtete dost (už to začíná být takový „křemíkový bulvár“, a to ani nemluvím o otázce softwarových patentů).

Tady se chci zabývat dvěma jinými kauzami, které by mohly mít pro Apple značné následky. Tu první tvoří spor Applu a Cisca o jméno „iPhone“. Předpokládám, že většině čtenářů je podstata sporu známa, pokud ne, mohou si to osvěžit třeba tady. V zásadě jde o to, že firma Cisco drží ochrannou známku „iPhone“ již několik let a nedávno ji použila na svou řadu bezšňůrových VoIP telefonů, proto po představení iPhonu na Macworldu začala vymáhat svá práva a hned druhý den podala na Apple žalobu. Ten na to zareagoval dosti podrážděně a sebevědomě, mimo jiné prohlásil, že žaloba Cisca je „pošetilá“ a „přinejlepším nejasná“ a že věří ve vítězství v případné soudní při. Apple založil svou obhajobu na tom, že jeho iPhone je mobilní telefon, zatímco Cisco nabízí telefon pro WiFi připojení. Cisco už tehdy zvolilo umírněnější tón a pouze připomínalo, že musí hájit své zájmy (známku iPhone koupilo s firmou Infogear v roce 2000 a ta si ji zaregistrovala již roku 1996) a na argument o odlišnosti telefonů namítalo, že postupným vývojem se oba telefony mohou přiblížit. Od té doby probíhala jednání víceméně ve skrytu, mnoho zpráv navenek neproniklo. Sem tam se vynořil názor nějakého právníka, jak by to asi mohlo dopadnout. Podle jednoho takového názoru by soud prý mohl jméno „iPhone“ prohlásit za „obecné“, a to už se nedá chránit tak přísně. Přirozeně, jak bývá u právníků obvyklé, mnozí jiní s tím nesouhlasí. Další způsob, jak by z toho Apple mohl „vyklouznout“, údajně spočívá v tom, že Cisco příliš dlouho ochrannou známku iPhone vůbec nepoužívalo a se svými telefony přišlo až po uplynutí vyžadované lhůty.

A minulou středu vyšla další zpráva o vývoji celého případu. Obě firmy vydaly společné prohlášení, podle něhož Apple dostane delší čas pro podání formální odpovědi na žalobu Cisca, podanou u kalifornského soudu. Tento čas navíc hodlají využít „k diskusím s cílem dosáhnout dohody o právech na ochrannou známku a o interoperabilitě“.

To naznačuje, že se pravděpodobnost dohody zvyšuje. Ono to není zase tak překvapivé, obě strany mají dost co ztratit. Podle výše uvedených náznaků skutečně nelze vyloučit, že by Apple mohl spor vyhrát. (Při lednovém oznamování obchodních výsledků zopakoval svou důvěru ve vítězství.) Ostatně, generální ředitel Cisca John Chambers v nedávném rozhovoru pro The New York Times prohlásil, že s Applem jednají už pět let a že jim jde pouze o uznání nároků a o interoperabilitu. Znáte-li historii Cisca, neměl by vás jeho smířlivější postoj překvapovat. Možná víte, že tato firma vybudovala a stále dodává převážnou většinu páteřní síťové infrastruktury Internetu (hlavně směrovače), někdy se o ní s nadsázkou mluví jako o „síťovém Microsoftu“ (ovšem dodržujícím standardy, on by se také jinak Internet těžko budoval). A John Chambers je v obchodních kruzích velice respektovaný manažer. Jeho politika trvalého nakupování zajímavých menších firem zajistila Ciscu vynikající postavení na trhu a též vstup do nových oborů. Avšak vlastně se tím vyhrotila také celá záležitost s iPhonem. Apple a Cisco si začaly více „lézt do zelí“, když Cisco koupilo Linksys, dodavatele WiFi vybavení pro domácnosti a malé kanceláře. (Cisco prodávalo již předtím svůj vlastní WiFi hardware, ten však směřoval do podniků a do vyšších cenových kategorií.) Linksys a Apple se zaměřují na hodně blízké trhy, čímž se zadělalo na současný konflikt.

Případný soudní spor by se jistě táhl několik let a stál by spoustu peněz. A Apple si sice může myslet, že má nějaké to eso v rukávu, ale vzhledem k fungování amerického soudního systému pro něj pokračující pře nese svá rizika. Marketingová kampaň k uvedení iPhonu na trh je už určitě z větší části připravená. A kdyby teď soudce vydal předběžné opatření, vyžadující alespoň dočasné nepoužívání jména iPhone, mělo by to značné následky. Případné změny by vyšly hodně draho, nemluvě o psychologických účincích. A to pořád není ta nejhorší varianta. S přihlédnutím k některým podobným obchodním sporům se nedá zcela vyloučit ani možnost, že by soud dokonce mohl pozastavit prodej iPhonu, což by znamenalo obchodní katastrofu. Samozřejmě, nadále zůstává obtížné něco odhadovat, ovšem dohoda se jeví jako rozumné řešení. Bude pochopitelně záležet na podmínkách, Cisco však již naznačilo, že zřejmě nebude žádat vysoké licenční poplatky z každého prodaného iPhonu (to možná byl kámen úrazu pro Apple, uvážíme-li jeho cenovou politiku). Zatím je sice předčasné dělat nějaké dalekosáhlé závěry, ale je jasné, že smírné řešení, přijatelné pro obě strany, by bylo nejlepší i pro nás zákazníky.

Avšak Apple netrápí pouze spor s Ciscem. Druhá záležitost je neméně závažná. Jde o vyšetřování machinací s akciovými opcemi. Toto téma jsem dosti podrobně probíral už počátkem ledna. Tehdy se zdálo, že je Jobs z nejhoršího venku, ale podle posledních zpráv šetření nadále pokračuje. V úterý 23. ledna se Steve Jobs dostavil v San Franciscu k výslechu vedeném lidmi z federálního ministerstva spravedlnosti a z americké komise pro cenné papíry SEC. Žádné podrobnosti z výslechu zveřejněny nebyly, ovšem všeobecně se má za to, že Apple bude veškerou vinu (pro zpětné datování opcí byly použity prokazatelně zfalšované dokumenty) směrovat na své právní oddělení. Nancy Heinenová, bývalá hlavní právnička Applu, kvůli tomu odešla již vloni v květnu.

A minulý čtvrtek Apple sdělil, že obdržel od americké federální vlády neformální žádost o předání dokumentů a dodatečných informací týkajících se této záležitosti. Apple samozřejmě prohlásil, že hodlá s vládou plně spolupracovat, neodpustil si ovšem rýpnutí, že „vyřešení těchto záležitostí bude časově náročné, nákladné a bude to odvádět vedení firmy od řízení jejího provozu.“ A ještě dodal, že případná nepříznivá zjištění mohou negativně ovlivnit jeho finanční výsledky, ale to byla spíš jen taková povinná formulka pro všechny případy. Těžko říci, jak se to bude vyvíjet dál, protože podrobnější informace kromě Applu a vyšetřovatelů přirozeně nikdo nezná. Navenek unikají pouhé náznaky, případně pikantnější detaily, jako třeba ten, že Chris Steskal, státní zástupce vedoucí toto vyšetřování, teď v únoru odejde do právní firmy Fenwick & West. A jedním z klientů Fenwicka je právě Apple, navíc manžel výše zmíněné vyhozené Heinenové patří ke společníkům Fenwicka. Ukázkový příklad střetu zájmů, ovšem Apple to jistě musel uvítat.

Na celé záležitosti je samozřejmě nejdůležitější to, zda se nějak dotkne i Jobse. Dosud se vyšetřování vždy stočilo jinam – ze správní rady odešel vloni v říjnu jenom finanční ředitel Fred Anderson, ostatní byli vnitřním vyšetřováním očištěni.

Je třeba říci, že potíže s antedatováním opcí zasáhly stovky firem, takže u Applu nejde o nic výjimečného. Osobně soudím, že to americké úřady s přísností nových předpisů, zavedených po známých finančních skandálech, poněkud přehnaly, nicméně zatím platí. A už se začínají objevovat slabé hlasy, proč se s Jobsem zachází jinak než s vrcholovými manažery jiných firem, kteří odešli též kvůli pouhým podezřením. Dobře to vysvětluje následující analýza na serveru News.com od Toma Krazita. Poukazuje na to, že se celá záležitost pohybuje na hraně platných zákonů, spíše se jedná o otázku etiky. Připomíná však, že hodně záleží i na tom, jak si daná firma právě vede. Uvádí příklad McAfee, kde po zjištěných nesrovnalostech „padaly hlavy“.

Ovšem Apple se nachází ve zcela opačné situaci a v takovém případě bude správní rada dotyčného hájit do té doby, než mu bude prokázáno vyloženě protizákonné jednání. A navíc tady mluvíme o Jobsovi, že. Krazit mně téměř bere slova z úst, když dovozuje, že Apple sice má spoustu talentovaných lidí ve vývoji a v prodeji (za sebe bych uvedl kupříkladu hlavního designéra Jonathana Iva), avšak zásluhy za obchodní úspěchy Applu se dají připsat právě Jobsovi v daleko větší míře než u jiných generálních ředitelů. Jeho styl řízení, minulé výkony a zejména pověstné „realitu deformující pole“ (tak pověstné, že se stalo součástí počítačového žargonu a vysloužilo si dokonce vlastní heslo na Wikipedii) – prostě řečeno schopnost pomocí osobního šarmu, charismatu a marketingových dovedností vás obalamutit tak, že mu zobete z ruky – z něj dělají největší aktivum Applu. Zbavit se Jobse by bylo jako zaříznout slepici snášející zlatá vejce.

Nemluvě o tom, že setrvávání Jobse na místě generálního ředitele sice možná vzbudí slabé brblání, avšak opačný postup by se jistě setkal s mnohem ostřejší reakcí. Vzhledem k výše uvedenému by akcie Applu po Jobsově rezignaci určitě těžce propadly, což by pro spoustu lidí znamenalo značné finanční ztráty. A to by teprve padaly žaloby. Navíc si Jobs může být celkem jistý, že se na něj nespustí mediální hon. Investoři dobře vědí, co pro Apple Jobs znamená z obchodního hlediska, a byli by nejraději, kdyby celá věc vymizela do ztracena. Příznivci Applu Jobse téměř uctívají a vyskytuje se mezi nimi nadprůměrný podíl mediálně činných lidí, od nichž může očekávat spíše podporu. A pochopitelně ho podporuje celá správní rada Applu, kterou kupodivu tvoří jen sedm lidí. Ovšem jde o zvučná jména, mj. tam zasedá Eric Schmidt, generální ředitel Googlu, hlavně však Al Gore, bývalý viceprezident a prezidentský kandidát za Demokratickou stranu, dnes známý bojovník proti globálnímu oteplování. A oblíbenec většiny amerických médií, jež dlouhodobě podporují spíše Demokraty. Takže správní rada Applu stojí za Jobsem (a ani jí mnoho jiného nezbývá, nechce-li rozzlobit investory a spoustu dalších vlivných lidí) a média budou vstřícná nebo alespoň neutrální. A tak teď všichni napjatě čekají, k jakým závěrům dojdou federální úředníci, podle toho se bude odvíjet všechno další.

Obě dvě kauzy zůstávají otevřené a jen čas ukáže, jak dopadnou. Jistě, právní tahanice a spory nejsou zdaleka tak zajímavé téma jako technické podrobnosti nových produktů Applu (a na rozdíl od televizních seriálů z právnického prostředí v nich obvykle nevystupují sice vyzáblé a potrhlé, přesto docela pohledné právničky), avšak jejich možné důsledky mohou být natolik závažné, že jsem považoval za nutné toto téma načít. Dojde-li k nějakému dalšímu významnému vývoji, budu o tom informovat, zatím si můžeme pouze přát, aby to nedopadlo ke škodě nás, uživatelů.