Co vlastně příkaz lsof vypisuje? - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

27. března 2003, 00.00 | V dnešním pokračování věnovaném příkazu lsof se podíváme podrobněji na to, co příkaz lsof vypisuje na obrazovku. Už od prvého dílu, ve kterém jsme si o tomto příkazu řekli, víme, že je to řada sloupců, obsahujících různé informace o procesech a jejich otevřených kanálech; dnes si ukážeme, jak tyto sloupce do jisté míry řídit, a o jaké sloupce vůbec jde.

V dnešním pokračování věnovaném příkazu lsof se podíváme podrobněji na to, co příkaz lsof vypisuje na obrazovku. Už od prvého dílu, ve kterém jsme si o tomto příkazu řekli, víme, že je to řada sloupců, obsahujících různé informace o procesech a jejich otevřených kanálech; dnes si ukážeme, jak tyto sloupce do jisté míry řídit (přepínače -R, -g), a o jaké sloupce vůbec jde — na začátku jsme si je jen velmi stručně prošli.

Sloupce, jež lsof vypisuje, jsou následující:

COMMAND: jméno příkazu, kterým byl spuštěn proces, jemuž vypisovaný kanál patří. Podle potřeby zkráceno na devět znaků.

PID: identifikační číslo procesu, jemuž vypisovaný kanál patří.

PPID: identifikační číslo rodiče procesu (Parent PID), jemuž vypisovaný kanál patří. Za normálních okolností se nevypisuje; můžeme si jej však vyžádat pomocí přepínače -R.

PGID: identifikační číslo skupiny, odpovídající procesu, jemuž vypisovaný kanál patří. Za normálních okolností se nevypisuje; můžeme si jej však vyžádat pomocí přepínače -g.

USER: login jméno uživatele, který proces (jemuž...) spustil.

FD: číslo deskriptoru souboru. Tento sloupec může obsahovat velmi složitou strukturu údajů, podíváme se na něj proto podrobněji v příštím pokračování.

TYPE: krátký textový identifikátor, určující typ otevřeného kanálu. Pro kompletní přehled skutečně dlouhatánské řady možností se prosím podívejte na příkaz "man lsof"; mezi význačné typy patří DIR (složka), IPv4, inet, sock či unix (socket), FIFO/PIPE (pipe), LINK (symbolický link), BLK/CHR (blokové či znakové zařízení), a docela prosté REG (obyčejný — "REGular" — soubor).

DEVICE: buď seznam čísel zařízení oddělených čárkami, nebo referenční adresa jádra, jež identifikuje soubor.

SIZE/OFF: pokud je tento údaj k dispozici, velikost souboru, nebo pozice v rámci datového toku v kanálu. Velikost je vždy prosté dekadické číslo; offset může být zobrazen dekadicky s prefixem 0t nebo šestnáctkově s prefixem 0x. Pomocí přepínače -s si můžeme vyžádat, že se zobrazí vždy jen velikost (případně nic, není-li to možné).

NODE: 'inode' odpovídající obsahu souboru (vzpomeňme si na linky a příkaz "ls -i"), nebo název protokolu, jemuž kanál odpovídá (běžný je např. "TCP").

NAME: poslední sloupec je podobně složitý jako FD, a stejně jako FD si jej proto necháme na příště.