Final Cut Express: spousta muziky za pár korun - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

19. března 2003, 00.00 | Dnes budeme pokračovat ve volném seriálu, věnovaném střihu videa na Macu: zatímco v minulém článku jsme se zabývali zcela amatérským iMovie, jež je k dispozici zdarma, dnes uděláme první krok směrem k profesionálním - a, samozřejmě, komerčním - systémům: podíváme se na novinku firmy Apple, na Final Cut Express.

Dnes budeme pokračovat ve volném seriálu, věnovaném střihu videa na Macu: zatímco v minulém článku jsme se zabývali zcela amatérským iMovie, jež je k dispozici zdarma, dnes uděláme první krok směrem k profesionálním — a, samozřejmě, komerčním — systémům: podíváme se na novinku firmy Apple, na Final Cut Express.

Ačkoli plně profesionální střihový systém Final Cut Pro není ani zdaleka předražený (dáme za něj necelých tisíc dolarů; podívejte se na ceny Avidů a srovnejte služby obou systémů), zřejmě i tak firma Apple měla dojem, že jí utíká příliš mnoho uživatelů, pro něž je iMovie příliš omezené, avšak kteří nechtějí platit za Final Cut Pro: vytvořila tedy omezenou versi FCP, nazvala ji Final Cut Express, a nabízí ji pro poloprofesionální využití či pro zkušené amatéry za třetinovou cenu ($300, kolem 11 000 Kč bez DPH v ČR).

Volba "co zahodit" byla poměrně šťastná: "Expressu" oproti FCP nechybí téměř nic z toho, co by amatérský uživatel běžněji potřeboval: nejvýznamnější omezení je v tom, že Express podporuje pouze digitální video ve formátu DV, zatímco FCP je samozřejmě plně universální systém, umožňující práci s videem v jakémkoli formátu — to bude z amatérů vadit málokomu. O dalších limitech a omezeních se zmíníme v dalším textu.

Nejprve pár definic

Aplikaci iMovie jsme se v minulém článku věnovali jen orientačně, a hlavně jsme se soustředili na její pohodlí: právě to totiž zajímá její nejpravděpodobnější uživatele, amatéry, již nemají o video jako takové zvláštní zájem; chtějí "to mít co nejsnáz sestřižené, a aby to k něčemu vypadalo".

S Expressem je tomu jinak: o ten se nejspíš budou zajímat nadšení a zkušení amatéři, kterým je digitální video koníčkem, a ačkoli pohodlí práce s programem pro ně samozřejmě hraje také velkou roli, nejdůležitější pořád je co to umí a jak to funguje. Tento text proto bude daleko podrobnější a "techničtější", než byl minulý článek o iMovie.

Dříve, než se pustíme do popisu jednotlivých služeb a možností programu, bychom si ale měli trochu ujasnit terminologii: u triviálního iMovie jsme trochu chaoticky používali pojmy "klip", "snímek", "sekvence", "film"... V poloprofesionálním Expressu už to ale není všechno jedno; nadále proto budeme pracovat s pojmy v tomto významu:

• úsek videozáznamu, obvykle nasnímaný z videokamery (ale potenciálně získaný i jinak, třeba z Internetu), uložený ve vhodném formátu jako soubor na počítačový disk, budeme nazývat videoklip;
• pojem klip je vlastně velmi obecný; my jej ale budeme většinou používat pro "položku uvnitř střihového programu, jež representuje úsek zdrojového materiálu". Uvědomme si rozdíl mezi klipem a videoklipem: klip obsahuje údaje o tom, ze které kazety a z jakého jejího časového bodu byl získán; obsahuje režijní poznámky a údaje o kvalitě; obsahuje případné pojmenované značky, a další informace. Obvykle také obsahuje odkaz na videoklip, který representuje jeho obsah. S klipem však můžeme pracovat i v případě, že "jeho" videoklip neexistuje — ten získáme novým přesnímáním z kazety;
• budeme-li hovořit obecně o "tom, co bude výsledkem střihu", budeme používat pojem film nebo snímek (pouze nebude-li hrozit záměna s jediným "políčkem filmu"). Bude-li však v daném kontextu zapotřebí používat přesné termíny, budeme v tomto kontextu hovořit výhradně o sekvencích:
• sekvence je to, co si asi nejspíš představíme pod pojmem "sestřih": skupina klipů (a ostatních zdrojů) seřazených v určitém pořadí, spolu s přechodovými a dalšími efekty, zvukovým doprovodem, a tak dále. Speciální pojem "sekvence" namísto obecného "film" jsme zavedli proto, že v Expressu může každý "filmový projekt" obsahovat sekvencí libovolné množství;
• projekt je pak ucelená skupina klipů a sekvencí, jež patří dohromady a tvoří jeden logický celek: např. příprava jednoho DVDisku, nebo střih odpovídající třeba jedné dovolené.

Mimochodem, pro ty, kdo s poloprofesionálními střihovými systémy nemají zatím zkušenosti, stojí za zmínku obrovské výhody, jež vyplývají z možností využívat sekvence. Asi nejpodstatnější je to, že sekvence můžeme vkládat jednu do druhé: uvnitř sekvence A můžeme použít sekvenci B přesně stejným způsobem, jako kdyby šlo o jednoduchý klip. Je zřejmé, že a jak to usnadní tvorbu projektu: všechny efektové nebo speciální záběry si můžeme pohodlně připravit jako samostatné sekvence, které jen vložíme do té "hlavní"; nejinak tomu je s úvodními a koncovými titulky a podobně...

Sekvence jsou také velmi šikovné, máme-li několik alternativních představ o scénáři, a nejsme si úplně jisti, kterou z nich zvolit: v takovém případě prostě vytvoříme několik kopií sekvence a v každé použijeme jinou variantu scénáře. Jednotlivé sekvence můžeme pak nezávisle zkoumat, prohlížet a porovnávat, a jakmile jsme hotovi, ponecháme si jen tu nejlepší a ostatní smažeme (nebo ještě lépe, ponecháme v projektu v nějaké složce "Nepoužito" pro případ, že bychom se k nim po čase přece jen ještě chtěli vrátit).

Šikovné GUI!

Ačkoli jsme si slíbili, že se budeme hlavně zabývat tím, co Express umí, hned na začátku stojí za zmínku to, že Express pro pohodlí uživatelů nabízí několik speciálních služeb pro práci s okny:

• v kterémkoli okamžiku můžeme momentální rozložení oken uložit do jedné ze dvou uživatelských "předvoleb", a kdykoli později jej můžeme znovu vyvolat — nad okny v tomtéž nebo i v jiném projektu;
• řada standardních velmi šikovných rozložení ostatně je v Expressu předpřipravena;
• okraje oken jsou "magnetické", takže přiblížíme-li okna dostatečně blízko k sobě (nebo k okraji obrazovky), "přilepí" se přesně kraj na kraj. To je nesmírně šikovné v případech, kdy chceme více oken "spojit" do jednoho bloku, nebo kdy chceme přesně zaplnit obrazovku pro co nejlepší využití místa;
• některá okna — seznam zdrojových materiálů, obsah sekvence apod. — můžeme spojovat: jestliže pomocí myši vhodíme jedno okno do druhého, vhozené okno z obrazovky zmizí, a jeho obsah je nadále přístupný prostřednictvím záložky uvnitř druhého okna (samozřejmě můžeme naopak kteroukoli záložku "vytrhnout" z okna ven, a zobrazit tak její obsah v samostatném okně):

Převod materiálu z kamery do počítače

Na rozdíl od iMovie, Express nabízí téměř profesionální služby pro popis a snímání klipů: nejvýznamnější rozdíl spočívá v tom, že spolu s klipy ukládá i informace o pásku ("Reel") a časovém kódu každého klipu, takže je možné klipy kdykoli znovu přesnímat.

Každý klip můžeme zvlášť označit, popsat a sejmout; alternativně můžeme nasnímat celý úsek zdrojové pásky, který souvisí s naším projektem, najednou pomocí služby "Capture Now", a pak jej rozdělit podle časového kódu, získaného z kazety. Při označování klipů můžeme rovnou vložit i značky, jež nám později usnadní navigaci a/nebo umožní přesný sestřih a synchronizaci klipů:

Jediné, co Expressu chybí oproti plně profesionálnímu FCP, je zde možnost pracovat s dávkami klipů; to je ale podstatné jen při přípravě projektu. Chceme-li již existující klipy znovu přesnímat, můžeme použít příkaz "Capture Project", který klipy v projektu přesnímá v dávce.

Hrubý střih

Prvním krokem při přípravě sekvence je samozřejmě hrubý sestřih: vlastně nejde o nic jiného, než poskládat klipy za sebe ve vhodném pořadí. Express samozřejmě podporuje plnohodnotný tříbodový střih, se všemi základními střihovými operacemi: v levém okně "Viewer" můžeme určit vstupní a výstupní bod pro každý klip, v pravém okně "Canvas" pro sekvenci:

Obě okna mají řadu společných rysů, daných tím, že obě representují videozáznam: v centru je vidět náhled, nad ním jsou časové údaje o rozsahu od vstupního do výstupního bodu, pod ním časové osa, zobrazující značky a vstupní/výstupní bod. Pod časovou osou jsou ovladače pro přehrávání a další prostředky.

Vstupní a výstupní body můžeme určit zcela libovolně (dokonce, jak ilustruje nastavení na obrázku v okně "Viewer", je v Expressu možné určit nezávisle vstupní a výstupní body pro video a pro zvukovou stopu). Podle toho, které z bodů jsou určeny — za normálních okolností určujeme nanejvýš tři z nich — se provede odpovídající typ střihu:

• nejobvyklejší je vynechat výstupní bod sekvence. Vkládaný klip se pak umístí svým vstupním bodem do vstupního bodu sekvence, a vloží se tam celý, ať je jak chce dlouhý. Neurčíme-li ani vstupní bod sekvence, klip se vestřihne stejně, umístí se však na aktuální pozici. Ta se pak přemístí na konec vloženého materiálu, takže není-li v sekvenci vůbec určen ani vstupní, ani výstupní bok, můžeme tímto způsobem pohodlně řetězit libovolné množství klipů za sebe;
• dost často je šikovné vynechat naopak vstupní bod sekvence. Klip se opět vloží celý, ale tentokrát se umístí jeho výstupní bod do výstupního bodu sekvence;
• třetí variantu využíváme nejčastěji pro vyplnění mezer v sekvenci (mezera může vzniknout např. odstraněním nějakého klipu): vstupní i výstupní bod sekvence určují přesně místo, do kterého se klip musí vejít. Express v takovém případě ignoruje výstupní bod klipu ať je nastaven jak chce, a klip do sekvence umístí neúplný od vstupního bodu.

Samozřejmě, je ještě třeba určit, co se stane s ostatními klipy, jež v sekvenci byly už předtím. V Expressu je nejjednodušší způsob využít pro střih přímo okno "Canvas": vhazujeme-li totiž do něj myší klip (obvykle přímo z okna "Viewer", ovšem stejně dobře to jde i odjinud), přes okno se okamžitě automaticky zobrazí poloprůhledný rastr; podle toho, nad kterým z jeho políček klip pustíme, se provede požadovaný typ vložení. Podívejte se na další obrázek:

• zvolíme-li — jako na obrázku — "Overwrite", cokoli, co v sekvenci původně bylo na místě, kam se vkládá nový klip, se prostě přepíše;
• při hrubém střihu je často šikovnější režim "Insert"; ten pro vkládaný klip nejprve udělá místo tak, že cokoli, co by se při vkládání metodou "Overwrite" přepsalo, se nejprve posune doprava o délku vkládaného klipu;
• speciální režim "Replace" je určen pro náhradu existujících klipů jinými. Tento režim dokonce vstupní a výstupní body klipu ignoruje úplně, a v sekvenci je nepotřebuje — nejsou-li určeny, automaticky nahradí klip, ve kterém je právě aktuální pozice, klipem z okna náhledu. Synchronizuje přitom aktuální pozici sekvence s aktuální pozicí v klipu. Pro hrubý střih jej příliš nevyužijeme; je ale k nezaplacení při jemném střihu;
• režim "Fit to Fill" ruší pravidlo tří pevných bodů: požaduje určení všech čtyř. Při něm Express prostě vloží celý klip přesně mezi vstupní a výstupní bod sekvence (a podle potřeby jej zpomalí či zrychlí).
• poslední způsob vložení klipu, "Superimpose", slouží nejčastěji pro různé triky a speciální efekty: střihový software sice vloží nový klip "přes" existující podobně, jako při "Overwrite", avšak udělá to tak, aby "skrz" nový klip mohl být vidět původní obraz, je-li nový klip více či méně průhledný.

Zbývají ovšem ještě dvě možnosti vpravo vedle políček "Insert" a "Overwrite". To nejsou samostatné režimy, ale zkratky pro pohodlí uživatele a úsporu času: Express při jejich použití vestřihne klip metodou "Insert" či "Overwrite", a automaticky jej připojí k již existujícímu materiálu pomocí standardního přechodového efektu.

Okno "Canvas" je naprosto ideální pro hrubý střih; při jemném střihu ale samozřejmě potřebujeme vidět celkový přehled sekvence, tzv. "timeline". Každý klip je zde representován samostatným obdélníčkem; na souběžných osách vidíme video i zvukové klipy:

V horní části okna vidíme časovou osu samotnou, a v ní zelené značky sekvence. Pod časovou osou vidíme obrazové a zvukové stopy. Smysl jedné obrazové stopy a dvou stop zvukových je jasný na první pohled: samotný film, a jeho stereofonní doprovod. Jaký smysl ale mají stopy navíc — obrazová "V2" a zvukové "A3", "A4"? Ty umožňují nejrůznější triky a efekty: obsah všech zvukových stop se smíchá dohromady; video stopy jsou "průhledné" shora dolů.

Za zmínku stojí i několik dalších ovladačů:

• pomocí "zámečku" můžeme označit stopy, jejichž obsah se nesmí nijak měnit (tak tomu je na obrázku u obou dolních zvukových stop). Zvláště při jemném střihu to je nesmírně šikovné;
• uvnitř zvukových stop jsou linie, jež řídí hlasitost v různých časových bodech;
• povšimněte si i speciálního posuvníku dole, který spojuje umísťování a "zoom": jeho velikost lze přímo měnit prostřednictvím jeho "uší", a to velmi pohodlně a intuitivně mění i množství údajů v okně zobrazených.

Samozřejmě, že libovolný klip můžeme prostě myší vhodit do "timeline" na místo, na kterém jej chceme mít. Express dokonce i přitom umožňuje snadno volit typ střihu: povšimněte si tenké vodorovné čáry zhruba v jedné třetině každé stopy. Vhodíme-li klip nad ni, použije se "Insert"; při vhození pod ni "Overwrite". Samozřejmě, "Superimpose" si vyžádáme prostě tak, že klip vhodíme do vyšší stopy. Umístíme-li klip těsně nad nejvyšší stopu, Express automaticky přidá novou, a klip do ní vloží.

Express samozřejmě nabízí pohodlné služby i pro přemísťování klipů a jejich odstraňování ze sekvence; zde podporuje jak "lift", při kterém na místě klipu zůstane díra, tak i "ripple", při němž se zbytek sekvence automaticky posune dopředu tak, aby prostor po odstraněném klipu zaplnil. To se však již pomalu dostáváme ke službám pro jemný střih.

Jemný střih

Při jemném střihu "dočistíme" všechny detaily sekvence; patří sem především

• jemné doladění bodů, ve kterých jeden klip přechází v druhý;
• mezery v sekvenci a jejich vyplnění;
• náhrady a překrytí nevhodných klipů či jejich částí.

Final Cut Express zde nabízí přebohaté služby, v podstatě přímo převzaté z plně profesionálního Final Cut Pro: máme k dispozici automatické zarovnávání klipů na začátek, konec i na značky, a kdykoli jej podle potřeby můžeme zapínat a vypínat (i třeba v průběhu tažení myší). Pro přesné tažení Express nabízí další skvělou službu: označujeme-li část sekvence, obsah okna "Canvas" se změní na dvojici snímků, z nichž levý obsahuje začátek a pravý konec momentálně zvýrazněného úseku:

Obdobným způsobem se oba "okraje" zobrazují i při jiných akcích — např. při přemístění hranice mezi klipy.

Pro vyhledání a nastavení správných přechodů mezi klipy Express nabízí několik možných režimů práce, mezi nimiž můžeme kdykoli přepínat. Každý režim je representován vhodným kursorem myši (který připomíná druh akce, jež se v něm provádí), a v každém režimu pak tažení klipu myší funguje malinko jinak. Samozřejmostí je, že všechny akce můžeme provádět buďto přímo v "timeline" nad všemi označenými klipy, nebo v okně náhledu nad klipem, který v něm poklepáním zobrazíme. Popisovat všechny služby nemá smysl: k dispozici prostě je cokoli, co bychom mohli potřebovat. K dispozici máme i služby pro vyhledání a uzavření mezer v sekvenci.

Nahradit nevhodný materiál jiným můžeme řadou způsobů — nabízejí se samozřejmě služby "Overwrite" či "Superimpose", nebo "vystříhnutí" nevhodné části metodou "lift" a zaplnění vzniklé mezery něčím jiným. Express ovšem speciálně pro tento účel nabízí nesmírně pohodlnou službu "Replace"; stojí za to si ji popsat blíž.

Pravidlo tří bodů se zde zcela ignoruje:

• vstupní a výstupní bod klipu vůbec nehrají žádnou roli, Express je prostě ignoruje;
• pozice v sekvenci, kam bude nový klip uložen, je určena vstupním a výstupním bodem sekvence. Pokud ovšem tyto body nejsou zadány, nahradí se celý klip, uvnitř kterého je právě aktuální pozice;
• nový klip se do sekvence umístí tak, aby aktuální pozice v klipu (tak, jak je nastavena v okně náhledu) přesně odpovídala aktuální pozici v sekvenci:

Typický postup je následující: nejprve pomocí vstupního a výstupního bodu sekvence označíme místo, které chceme nahradit (pokud jde o celý klip, můžeme si tuto práci ušetřit). Pak kdekoli uvnitř tohoto místa pomocí aktuální pozice najdeme nějaký významný bod, na který chceme nový klip synchronizovat. Nový klip otevřeme v okně náhledu, pomocí jeho aktuální pozice najdeme jeho odpovídající významný bod — a provedeme službu "Replace".

Filtry

Máme-li za sebou jemný střih, budeme patrně chtít vylepšit či oživit některé z klipů zařazením filtrů. Express sice neobsahuje tolik filtrů jako plně profesionální FCP, a také nemůžeme vytvářet vlastní filtry pomocí speciálního programovacího jazyka FXScript; to je však drobnost. Snad jediné významnější omezení spočívá v tom, že Express neumožňuje nastavení filtrů měnit dynamicky pomocí klíčových bodů.

Ukažme si pro lepší ilustraci jednoduchý příklad použití dvou základních filtrů v Expressu: dejme tomu, že chceme některý prvek záběru zvýraznit. Nejjednodušší je v takovém případě použít filtr maté, který požadovanou část orámuje:

V levé části obrázku vidíme nastavení filtru "Mask Shape" (jsou tam vlastně filtry dva, ale dolní z nich, "Mask Feather", je vypnutý). Každý filtr má vlastní ovládací prvky; u tohoto zvolíme tvar maté ("Oval"), jeho velikost a přesné umístění ve snímku.

Filtry maté ovšem nepřekryjí jen část záběru černou clonou, dokáží víc: část záběru prostě odstraní, takže je vidět "skrz". Jestliže pod stopou, ve které pracujeme, už nic není, bude "skrz" vidět černá; pokud ale umístíme více klipů do různých stop nad sebe, můžeme tak vytvářet velmi bohaté efekty a triky.

V našem jednoduchém případě už se záběrem zvlášť kouzlit nebudeme. Jen jsme přidali druhý filtr, "Mask Feather", aby zvýraznění nebylo tak ostré — a také aby bylo na snímku obrazovky vidět, jak se může libovolný počet filtrů pohodlně řadit k jedinému společnému klipu. Po aktivaci druhého filtru bude výsledek vypadat nějak takhle:

Filtrů máme v Expressu k dispozici mnoho desítek: některé slouží, podobně jako ten, který jsme si ukázali, pro oživení; jiné naopak pomáhají opravit chyby snímání či doplňují požadovaný vzhled klipů.

Přechodové efekty

Úkolem přechodových efektů je — jak už jejich jméno napovídá — oživit přechody mezi různými klipy. Podobně jako tomu bylo u filtrů, i přechodových efektů Express nabízí desítky a desítky.

Použití přechodového efektu mezi dvěma sousedními klipy je jednoduché: prostě umístíme aktuální pozici na rozhraní mezi klipy v sekvenci — můžeme to udělat stejně dobře v okně "Canvas" jako "timeline". Pak jen vybereme požadovaný přechodový efekt, a je to: efekt se aplikuje na přechod mezi oběma klipy. Nadto můžeme v "timeline" efekt přímo vhodit myší na požadované rozhraní mezi klipy.

Pro umístění efektu vzhledem k místu, kde se oba klipy dotýkají, máme tři základní možnosti:

• nejčastěji přechodový efekt umísťujeme přímo na střih. To znamená, že efekt zabere stejnou část z obou klipů: začne se projevovat dříve, než první klip skončí; na hranici mezi klipy je efekt právě v polovině, a v průběhu zobrazování druhého klipu efekt dobíhá;
• pokud druhý klip obsahuje hned od samého začátku významné záběry, můžeme efekt umístit před střih, takže bude celý obsažen v prvém klipu: začne se projevovat dříve, než první klip skončí, a doběhne přesně v bodě střihu;
• třetí možnost už je jen symetrická k druhé: máme-li naopak náhodou významné záběry u konce prvého klipu, můžeme efekt umístit za střih, takže bude celý ve druhém klipu: první klip proběhne bez jakéhokoli efektu, a až spolu s druhým klipem se objeví efekt.

Kterýkoli přechodový efekt můžeme umístit na začátek klipu, před kterým žádný jiný klip není, nebo na konec klipu, za kterým nic není. To má velmi dobrý smysl u klipů ve vyšších stopách: v takovém případě se přechod provede mezi obsahem nižší stopy a vybraným klipem. Totéž ovšem můžeme udělat i u klipů, jež jsou v nejnižší stopě, případně pod kterými v nižších stopách už nic není. Express pak provede přechod z nebo na černý záběr; tak můžeme snadno získat efekty typu roztmívačka nebo zatmívačka.

V "timeline" jsou všechny přechodové efekty dobře vidět a můžeme je zde přímo do jisté míry upravovat:

Povšimněte si, jak přechody ukazují i typ — "Cross Dissolve" ve stopě "V1" je přechod "na střih", zatímco "Swing" ve stopě "V2" je "před střih"; "Page Peel" ve stopě "V1" je pro změnu "za střih". Pro detailní úpravy samozřejmě stačí na efekt poklepat.

Práce se zvukem

Se zvukovými klipy se v Expressu pracuje velmi podobně, jako s klipy obrazovými: stejným způsobem je skládáme do stop, máme k dispozici stejné služby pro vkládání klipů i pro jejich rušení či přemísťování.

Základní zdroje zvukových klipů jsou samozřejmě tři:

• původní zvukový doprovod, sejmutý spolu s videem z kamery;
• doprovodná hudba, pro niž můžeme využívat jakékoli zdroje audiozáznamů (např. kompaktní disky či databázi hudby v aplikaci iTunes);
• komentáře a poznámky.

Pro získání těch posledních Express nabízí velmi šikovnou službu "Voice Over".

Připomeňme také řízení hlasitosti jednotlivých stop pomocí klíčových bodů přímo v "timeline" — podívejte se třeba na minulý obrázek, kde jsou červené čáry, representující změny hlasitosti, ve zvukových stopách dobře vidět.

Express dokonce, jak jsme si také ukázali (hned na začátku článku) podporuje i nezávislé vstupní a výstupní body pro video a audio: to dokáže podstatě usnadnit práci při sestavování záběrů, jejichž původní zvukový doprovod chceme v sestřihu mít jen zčásti.

Pro vzájemnou synchronizaci video a audio klipů samozřejmě Express nabízí plné využití značek. Mimochodem, pro rychlou synchronizaci dvou klipů můžeme s velkou výhodou využít střihovou službu "Replace", již známe z jemného střihu:

• vstupní a výstupní bod klipu se ignoruje. Namísto toho se nahradí celý obsah klipu v sekvenci, uvnitř kterého je právě aktuální pozice;
• klip se do sekvence umístí tak, aby aktuální pozice v klipu (tak, jak je nastavena v okně náhledu) přesně odpovídala aktuální pozici v sekvenci:

Navíc ještě využijeme dosud nepopsanou službu "Match Frame", jež v okně "Viewer" otevře kopii klipu, který je právě v sekvenci na aktuální pozici v aktivní stopě (a umístí aktuální pozici "vieweru" na stejný snímek, na kterém byla aktuální pozice sekvence). Tak můžeme bleskově synchronizovat klipy, aniž bychom potřebovali jakoukoli značku nebo jiné pomůcky. Postup je následující:

1. v klipu, který má zůstat beze změny, umístíme aktuální pozici na místo, kde je význačný bod, na který chceme klipy synchronizovat (při tradičním postupu bychom právě tam měli značku);
2. použijeme službu "Match Frame";
3. v okně náhledu, jež nyní zobrazuje kopii klipu ze sekvence, umístíme aktuální pozici na bod, který chceme synchronizovat s význačným bodem v sekvenci...
4. ... a vyvoláme službu "Replace Edit".

To je všechno. Služba "Replace" nahradí klip v sekvenci jeho vlastní kopií z okna náhledu; jediné, co se tedy ve skutečnosti změní, bude přesné posunutí klipu tak, aby si oba význačné body odpovídaly.

Speciální efekty a triky

Podobně jako tomu je u filtrů, Express nabízí velmi bohaté možnosti pro tvorbu triků a speciálních efektů; asi nejhorším omezením oproti profesionálnímu FCP je opět nemožnost pracovat s klíčovými body.

Snad nejčastěji využívaným speciálním efektem je vestřižení textových titulků do sekvence. Než si ale ukážeme jak se to dělá, musíme se seznámit s dalším druhem efektů: vedle filtrů a přechodových efektů, které už známe, Express nabízí ještě generátory. Ty vytvářejí nové klipy. Obvykle jde o speciální "trikové" klipy, které se umísťují do vyšších obrazových stop, takže "skrz" ně je vidět normální sekvence.

Přesně takovým druhem generátoru je generátor titulků. Se všemi generátory se pracuje stejně: pomocí myši nebo menu je umístíme do prázdné stopy; tak vznikne nový klip. Ten můžeme otevřít v okně náhledu, a tam určíme požadované atributy.

V profesionálních střihových aplikacích je opět titulkových generátorů celá řada; nám však stačí dva nejzákladnější: statický titulek, umístěný kdekoli v záběru, a rolující titulky, jakými se obvykle ukončují filmy. S oběma se pracuje téměř stejně; rolující titulky jen mají navíc ovladač směru pohybu — my si zde ukážeme jednoduchý statický titulek:

Stejně jako u filtrů, vlevo vidíme okno "Viewer" s nastavením atributů generátoru; atributů je hodně, proto jsme okno zvětšili. V pravé dolní části obrázku vidíme v "timeline" umístění generátoru titulku do vyšší stopy nad klip; protože titulek je průhledný, oba se spojí tak, jak ukazuje okno "Canvas" v pravém horním rohu.

Express nabízí dlouhou řadu dalších služeb: s výhodou můžeme pro triky a efekty použít některé filtry (podobné využití filtru typu maté jsme si už ukázali; Express obsahuje mnoho dalších, včetně klíčovacích filtrů typu bluescreen pro klasické triky typu "loď pluje přes trávník").

Za zmínku stojí také záložka "Motion" v okně "Viewer": v ní jsou služby, jimiž můžeme libovolný klip — ať již "normální", nebo vytvořený pomocí generátorů — zvětšit, zmenšit či přemístit; můžeme měnit rozměry klipu nelineárně (takže bude působit dojmem, že se na něj díváme ze strany), můžeme dokonce i řídit průhlednost nebo doplnit stíny... Průhlednost dokonce můžeme řídit dynamicky s využitím klíčových bodů, přesně stejně, jako hlasitost u audioklipů!

Celkem vzato...

...je Final Cut Express skvělý střihový program s téměř profesionální sadou služeb — samozřejmě, že v tomto krátkém článku jsme se nemohli ani stručně zmínit o těch nejdůležitějších, neřkuli popsat všechny. Omezení jsou pouze úmyslná tam, kde firma Apple chce, aby si ten, kdo touží např. po možnosti práce v režimu 24 fps, po plnohodnotných filtrech a efektech s klíčovými body a podobně, koupil Final Cut Pro za plnou cenu.

U Expressu nastává paradoxně přesně opačná situace, než u iMovie: zatímco iMovie je sice formálně třetí verse, ale ve skutečnosti zcela nový produkt (se samozřejmou řadou dětských chyb), Final Cut Express se objevil poprvé — jenže na něm vlastně nic nového není, je to starý dobrý Final Cut Pro, jen "ořezaný" o služby, jež Apple amatérům za levné peníze nechce nabízet. Ačkoli jsem s ním nepracoval tak dlouho, abych to mohl potvrdit z vlastní zkušenosti, dá se předpokládat, že půjde o velmi stabilní střihový systém, obsahující jen naprosté minimum chyb a problémů.

Za zapůjčení programu pro recenzi děkujeme společnosti CDS.