Kde hledat a kam s tím I: Domény - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Začínáme s  

27. října 2004, 00.00 | Mnoho uživatelů se po přechodu z jiných systémů potýká s organizací souborového systému Mac OS X. Často si stěžujeme „To v devítce bylo všechno v Doplňcích…“ a hledáme soubory na všech možných i nemožných místech. Přitom adresářová struktura Mac OS X má přesně daná pravidla, a když se v ní zorientujeme, je velmi snadné najít, co potřebujeme.

Mnoho uživatelů se po přechodu z jiných systémů potýká s organizací souborového systému Mac OS X. Často si stěžujeme „To v devítce bylo všechno v Doplňcích…“ a hledáme soubory na všech možných i nemožných místech. Přitom adresářová struktura Mac OS X má přesně daná pravidla, a když se v ní zorientujeme, je velmi snadné najít, co potřebujeme.

Kterou cestou se dát

Než se dostaneme k vlastní struktuře, bude se nám hodit znát dva druhy cest, které se v Mac OS X objevují, především se seznámíme s tím ‚novým‘. To nám později dovolí dostat se rychle, kam chceme – například i do skrytých složek.

Cesta je sekvence jmen, která jednoznačně určuje soubor nebo složku. V Mac OS X existují pro cesty dvě konvence. Ta, co jsme zdědili z Mac OS 9, používá pro oddělení jednotlivých částí cesty dvojtečku (:), například:

Macintosh HD:Systém
Mac OS X:System:Library:Fonts
Záložní CD:Dopisy:leden:dopis 1

Výše uvedené cesty mají jedno společné: jsou úplné, absolutní. Začínají totiž jménem svazku (svazek, anglicky volume, je obecné označení disku, diskového oddílu, sdíleného média aj.).

V Mac OS X nám přibyly ještě unixové cesty s lomítky (ne zpětnými jako v DOSu!), ty pokud jsou absolutní, lomítkem i začínají. Toto úvodní lomítko značí kořenový adresář (root directory). Ten je víceméně totožný s tím, co na Macu známe jako startovací disk, pokud tedy máme startovací disk se složkou Systém na svazku Macintosh HD mohly by první dvě výše uvedené cesty vypadat následovně:

/Systém
/System/Library/Fonts

Kam se ale poděly ostatní svazky? Ty se ‚přimontovávají‘ do adresářů v kořenovém souborovém systému, v Mac OS X jako podsložky /Volumes (tedy složky Volumes na startovacím svazku). Poslední z uvedených cest by v unixové verzi tedy byla:

/Volumes/Záložní CD/Dopisy/leden/dopis 1

Možná jste si všimli, že Finder před námi adresář /Volumes a několik dalších skrývá. Pokud se do nějakého adresáře (ať už skrytého či viditelného) chcete ve Finderu rychle dostat, použijte příkaz Otevřít složku… z nabídky Otevřít (Go to Folder… z nabídky Go; klávesová zkratka command-shift-G) a vložte jeho unixovou cestu (např. /Volumes).

Další fígl Finderu je pracovní plocha, která obvykle slučuje obsah složky Desktop v naší domovské složce a složky /Volumes (tedy připojené svazky).

Lokalizované cesty

Pokud používáte lokalizovaný systém, možná jste si všimli, že složky System, Users, Desktop a Library, o kterých jsem se zmiňoval, jsou pojmenované Systém, Uživatelé, Plocha a Knihovna. Jak je to možné, když Mac OS X může obsahovat několik různých jazykových mutací, uživatelé mezi nimi mohou libovolně přepínat a každý z nich může používat jinou? V Mac OS 9 tato vymoženost a vyplývající problém nebyly, složky byly tedy skutečně pojmenovány v souladu s jazykovou mutací systémového software. V Mac OS X se všechny systémové (tedy při instalaci systému nebo přidání uživatele vytvořené) složky ve skutečnosti jmenují anglicky a Finder a jiné aplikace podle určitých pravidel při zobrazování zaměňují jejich názvy za lokalizované. Můžete si to snadno ověřit vytvořením složky „Dokumenty“ ve vaší domovské složce. Po jejím vytvoření bude ve skutečnosti existovat původní složka ~/Documents a nová ~/Dokumenty, které se pouze zobrazují se stejnými názvy. (Vytvořit dvě různé složky se stejným jménem, resp. cestou, samozřejmě nelze.)

Systém lokalizace cest (který zahrnuje např. i lokalizovaná jména aplikací) je poměrně flexibilní a nemá cenu se jím dopodrobna zabývat. Faktem je, že není využit důsledně, a tak máme sice složku „Aplikace“, ale také „Applications (Mac OS 9)“, složku „Knihovna“ a v ní složku „Preferences“. Vždy ale platí, že pokud někam zapisujeme cestu, je třeba použít cestu nelokalizovanou, skutečnou a jedinou jednoznačnou. Výjimkou je okno Otevřít složku…, kde můžete použít oba typy cest, automatické doplnění názvu složky tabelátorem funguje bohužel jen pro lokalizované, zatímco skutečné cesty mají přednost při konfliktu.

Dále budu pro jednoduchost používat pouze skutečné názvy cest. V české lokalizaci byly použity tyto překlady:

Domény – co je pro mě a co pro všechny

Teď se blížíme k tomu, co Mac OS X skutečně odlišuje od Mac OS 9: Jde o víceuživatelský systém. Proto je táž struktura adresářů v malých obměnách replikována pro několik domén, podle toho, kdo k nim má přístup:

Uživatelská doména – ~ je obsažena v domovské složce každého uživatele. Je plně pod kontrolou uživatele a změny v ní nemohou ohrozit stabilitu systému (resp. jeho chod z hlediska jiného uživatele). Domovská složka se značí vlnovkou (~) nebo vlnovkou a jménem uživatele (např. ~Franta), pokud potřebujeme určit jiného uživatele než právě přihlášeného, tento zápis obvykle odpovídá podsložce /Users. Zkuste ve Finderu vyzkoušet dříve popsaný příkaz Otevřít složku… se zadáním cesty ~root a ~/Desktop.

Pro zápis (vytváření a změny souborů, instalace) do této domény stačí být tím uživatelem, kterému patří daná domovská složka.

Lokální doména – / je v kořenovém adresáři (na startovacím disku) a obsahuje data společná pro všechny uživatele.

Pro provádění změn v této doméně je třeba být administrátorem a v případě použití instalátoru budete autorizačním dialogem požádáni o heslo.

Systémová doména – /System by měla obsahovat pouze systémový software od Apple a žádný uživatel (tedy ani instalátor s výjimkou instalátorů systémového softwaru) by v ní neměl provádět změny.

Pro provádění změn v této doméně je třeba být administrátorem a v případě použití instalátoru budete autorizačním dialogem požádáni o heslo.

Síťová doména – /Network je obdoba obdoba lokální domény přesahující jeden počítač. Je obvykle umístěná na serveru v lokální síti a její obsah sdílejí uživatelé všech připojených počítačů. (Této doméně se v článku jako jediné věnovat nebudeme.

V příštím díle…

V příštím díle už se pustíme do samotného obsahu a uspořádání domén, dozvíte se, kam patří předvolby, kam se přestěhovaly staré známé doplňky (a zda se ze systému neodstěhovaly úplně), kde po sobě aplikace zapomínají uklízet, co je třeba zálohovat a co se naopak často hodí promazat. A ti obzvlášť zvídaví budou moci lehce nahlédnout pod pokličku systému, tedy do adresářů zrakům běžných uživatelů skrytých.