Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Zábava
Editace dvoustopých zvukových souborů
7. června 2007, 10.00 | S přechodem z PC na Mac řeší řada uživatelů otázku “Jak nahradit software A, který běží pouze ve Windows, softwarem B, který by byl pro Mac OS?”. A tuto otázku nemusí řešit pouze “switchaři”, ale i ostatní uživatelé Macu, kteří pro svou práci hledají nový software. Osobně jsem prošel první zmíněnou procedurou a kromě jiného softwaru mě zajímala také náhrada za zvukový editor pro střih a mastering jedno- nebo dvoustopých souborů (tedy mono nebo stereo).
Od takové aplikace očekávám rychlou a přesnou orientaci při střihu zvukového záznamu. Vícestopé editory mohou být zbytečně nepřehledné a neohrabané. Pro případ masteringu (tedy stereo souboru) očekávám na displeji zobrazení pouze těchto dvou stop a nerozptylování se dalšími možnými stopami a funkcemi. A poslední funkcí je dávkové zpracování souborů. S odchodem z operačního systému Windows jsem také opustil SONY SoundForge. A nutno dodat, že náhradu jsem hledal poměrně dlouho a svým způsobem hledám dodnes.
SoundForge 9
SONY SoundForge navíc nedávno přišel s novou verzí (již SoundForge 9). Tato verze opět přinesla řadu zajímavých novinek, které při práci mohou pomoci (kromě jiného pochopitelně i kompatibilitu s Windows Vista). V úvahách jsem došel až tak daleko, že jsem myslel, že si na svém Mac Intel nechám nainstalované i Windows a v nich budu pracovat se SoundForge. Ale nedal jsem se!
Tři oříšky
Našel jsem pro mne tři přijatelné varianty: TC Electronic Spark XL, Bias Peak Pro a DSP Quattro. Nutno ale přiznat, že u všech třech variant mi stále chybí toliko nejintuitivnější lineární nedestruktivní střih, který nabízí právě SoundForge se zapnutou funkcí Special -> Playlist/Cutlist -> Treat as Cutlist. Pokud tímto speciálním regionem označíte určitý úsek nahrávky, je tento při dalším přehrávání "přeskočen" a tedy vystřižen. Se začátkem a koncem Regionu je pochopitelně kdykoliv možné posouvat. Uživatel tak má neustále přesnou kontrolu nejen nad tím, co po střihu zbylo, ale také nad tím, co vystřihl. Oproti tomu mají tři výše zmíněné (Macovské) editory jinou filozofii střihu. Zde se naopak tvoří Regiony z částí souborů, které chceme nechat. Tyto Regiony se skládají do nových playlistů, kde je možné Regiony přehrávat v daném pořadí, přehazovat jejich pořadí, volit délku mezery mezi Regiony, typ střihu mezi Regiony (ostrý nebo prolínačka – čas prolínačky a křivky Fade In a Fade Out). Tento způsob je variabilnější, než jaký nabízí SoundForge (ačkoliv i ten umí děat mezi střihy prolínačky), na druhou stranu střih v SoundForge je rychlejší i díky jasné vizuální kontrole "odstřiženého" materiálu. U všech třech Macovských editorů postrádám také možnost automatizace změny parametrů (SoundForge toto umí pouze s VST Plug-Inami, ale to většinou stačí) v průběhu skladby (souboru).
TC Electronic Spark XL
TC Electronic Spark XL se mi zdál poměrně dlouho jako nejlepší možnou volbou. Ovládání mi přišlo nejintuitivnější, velice se mi líbí efektová matrice, která umožňuje naprosto přesné řízení signálu (routing), který jde skrz efekty. Velice brzy se ale ukázalo, že TC Electronic ukončil vývoj tohoto softwaru. Jedna z posledních verzí (2.8) ještě dokonce byla schopná pracovat na Intel Macu (je tedy Universal Binary), ale nebyla tak spolehlivá a stabilní jako starší verze na PPC. Navíc pořizovat “nový” software, který se dál nevyvíjí, je dost slepá ulička.
Bias Peak Pro
Bias Peak Pro se zdál být dlouhou dobu řešením mého problému, ačkoliv prostředí mi příliš nevyhovuje. Zdá se mi příliš “rozházené”. Celou práci rozhodně neudělám v jednom okně a každou chvíli je potřeba vyvolat další okno. Ale často se stane, že ani zavolané okno nestačí k nastavení všech potřebných parametrů a je potřeba zavolat další okno. Na ploše je pak zbytečně moc oken, ve kterých se ztrácím a jsem rušen od práce neustálým přecvakáváním mezi jednotlivými okny. Pro Bias Peak ale hrál fakt, že hlavní inženýr TC Electronic Spark XL, přestoupil právě k Biasu a začal pracovat na Peaku. A tak byla do Peaku implementována právě ona vynikající matrice pro správu efektů ze Sparku, kterou považuji za vynikající, pod názvem Vbox. Posléze jsem ale zjistil, že ten lze koupit i samostatně a jeho vlastnosti využívat v libovolné jiné aplikaci, což považuji za ještě přínosnější. Pro Bias Peak hrál i fakt, že umí v průběhu souboru pracovat s editačními křivkami různých parametrů. Hřebíček do “rakve” ale Peak dostal v oblasti dávkového zpracování. Nemožnost do procesu zapojit VST pluginy mě naprosto odradila a situaci nezachránily už ani nabídky dalších pluginů a efektů přímo od firmy Bias obsažených v balíku.
i3 DSP Quattro
DSP Quattro je zdaleka nejlevnější variantou ze zmíněných možností. Filozofií a designem navazuje na skončivší Spark. Jediná (ovšem jak jsem již naznačil pro mne podstatná) věc, která mu chybí, je právě ona matrice pro routování signálu skrz efekty (dá se ale koupit od Bias zvlášť, a tím problém vyřešit za ještě stále nižších finančních výdajů). Efektová jednotka je řešena jako sériové zapojení. Celý signál je tedy směrován z jednoho efektu do druhého. Není tak možné například oddělit levý a pravý kanál a každý zpracovávat jinými procesy, nebo rozdělit signál určitou frekvencí a každou část zpracovávat samostatně (například jiný kompresor pro basy/středy/výšky se hodí a nemusel bych nutně používat takový kompresor, který mi tuto funkci sám nabízí, mohu si vybrat libovolný počet pásem...). Efektová jednotka ale přeci jen jedno plus má – u každého efektu je možné snadno nastavit jeho hloubku. Universal Binary verze by měla být k dispozici co nevidět. Prozatím tedy běží DSP Quattro v simulaci Rosetta a nefungují Universal Binary pluginy.
Závěr
Abych byl upřímný, i SoundForge někdy zklamal a měl své mouchy. Občas nekomunikoval se zvukovou kartou zrovna korektně (nezáleželo při tom na použité zvukové kartě, klamal u všech a ostatní aplikace tak nečinily). Někdy (zejména na začátku souboru) vysílal neexistující lupnutí. Problémy měl i s přehráváním mono souborů (někdy je přehrával správně doprostřed stereopozice, jindy jej náhle z neznámých důvodů hrál zcela vlevo, trochu vlevo nebo trochu vpravo). Při dávkovém zpracování nebylo možné použít jiné funkce než DirectX a VST Plugin (někdy by se hodily i funkce přímo z menu jako například Copy, Paste, Select aj. – v takovém případě mne zachránil freewarový GoldWave). Přesto mi SoundForge velice vyhovoval pro svou rychlost a dosud jsem za něj nenašel 100% náhradu pro Mac OS-X. A tak hledám dál, pokud máte nějaký tip, napište mi.
Obsah seriálu (více o seriálu):
- Na hudbu je Mac OS X
- Jaký hudební nástroj je váš Mac?
- Optimalizace Mac OS X pro hudbu
- Editace dvoustopých zvukových souborů
- Přenositelnost souborů
- MIDI versus audio
- Universal Binary nebo Rosetta v hudbě?
- Hudba ve Windows na Mac Intel
- MOTU Digital Performer – Prostředí
- Digital Performer – Filozofie, aneb jak s ním pracovat?
- Digital Performer – novinky ve verzi 5
- První start a práce s okny Digital Performeru
- Firma MOTU NAMM 2008 představila vlastnosti nového Digital Performer 6.
- Digital Performer – Preference a nastavení (1. část)
- Digital Performer – Preference a nastavení (2. část)
- Digital Performer - Polar
- Digital Performer: Záznam ostatních dat (1. část)
- Digital Performer: Záznam ostatních dat (2. část)