Mac OS X - domovská složka a plocha - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Dále je tu důležitá složka Library – do té jsou ukládány všechny vaše nastavení, všechny systémové a aplikační soubory, které se vás týkají, ať už to jsou písma, soubory nápovědy pro některé programy, nebo hlasy pro plain-talk - prostě toto je vaše „území“, které patří jen vám, a jsou zde ukládány všechny informace o vašem užívání počítače – zde také systém a aplikace hledají vaše doplňky a předvolby. Pokud se do systému přihlásí někdo jiný, tyto informace pro něj nebudou dostupné. Proto je například u fontů důležité rozmýšlet, kam budou umístněny – zda do uživatelské složky, nebo do složky, kde k nim bude mít přístup každý uživatel počítače.

Složky nazvané Public a Sites jsou určené ke sdílení prostřednictvím FTP a k publikování na webu pomocí Web Sharingu.

Poslední důležitá složka v domovském adresáři je Desktop – tedy plocha. V systému Mac OS X se pracuje s jiným přístupem k ploše – jelikož je potřeba, aby každý uživatel měl vlastní plochu, s vlastním obsahem, je obsah plochy ukládán do této složky Desktop. Pokud se přihlásí někdo jiný, vidí opět svoji plochu a své soubory. Díky tomu mimo jiné také vzalo za své hierarchické uspořádání, které měl Mac od svého začátku – nyní již není „nejvýše“ plocha, ale přímo vlastní počítač – opět to samé, co možná znáte z Windows.

Tato soustava složek tedy definuje vaši „osobu“ v Mac OS X – k tomu se samozřejmě přidávají další systémové informace, jako je například vaše jméno, heslo a také údaj, kde na disku se nachází vaše domovská složka.

Stěhování

Pokud si kladete dotaz, proč měnit umístnění domovské složky, nabídnu dva důvody, které k tomu vedly mne. Za prvé mám Mac OS X nainstalovaný na samostatném logickém oddílu disku, s relativně nízkou kapacitou, akorát tak pro OS X a nějaké desítkové aplikace. Protože mám ve zvyku aktivně používat plochu, může rychle velikostně nabobtnat do stovek MB, a také, když budu používat svou domovskou složku pro ukládání dokumentů, bude se rozrůstat – na malém disku. Proto je přesunutí na větší disk jistotou, že nenarazím na „strop“ – aspoň ne tak rychle. A druhý důvod je prostá nedůvěra vůči Mac OS X – tento systém ještě není tak známý jako Mac OS 9, je možné, že po nějakém uživatelském zásahu bude nefunkční, ostatně na drobné, leč otravné problémy, které bych pravděpodobně nebyl schopen odstranit jinak než přeinstalací, jsem už narazil. A v takovém případě budu mít všechny své informace uložené pěkně bokem, a po nainstalování systému a aplikací pokračuji v podstatě nerušeně dál v používání, neboť všechny mé osobní informace a soubory zůstaly zcela nedotčené. Z tohoto důvodu, tedy snadné likvidace a opětovné instalace Mac OS X, také tento systém provozuju na odděleném logickém disku a nelíbí se mi ani trochu způsob, jakým jsou dohromady dodávané systémy OS 9 a OS X ve standardní „obnovovací instalaci“ – běžný uživatel má málo možností, jak se nechtěného hosta v podobě OS X snadno zbavit.

K provedení přesunu budeme potřebovat aplikaci Terminal a také aplikaci NetInfo Manager, obě se nachází ve složce Utilites. Nejprve si zkopírujeme naši domovskou složku tam, kde ji budeme chtít mít. Nemůžeme to udělat v prostředí Mac OS X ve Finderu – jelikož u některých položek nemá ani majitel složky právo je číst, a kdyby jsme složku kopírovali přihlášení jako root, tak dojde k přepsání majitele všech položek na roota, což by znamenalo následnou nekorektní funkčnost.

V místě, kam zamýšlíme přesunout naši domovskou složku, si v shelu vytvoříme novou složku – například disk se bude jmenovat James a uživatel Bond, složka bude přímo v kořenovém adresáři disku. Spustíme tedy aplikaci Terminal a zadáme následující příkaz
sudo mkdir /Volumes/James/Bond
Je nutné zachovávat také velká/malá písmena. Systém se nás zeptá na administrátorské heslo a provede vytvoření nové složky. Poté použijeme příkaz pro zkopírování složky včetně všech informací o právech a vlastnících:
sudo ditto -rsrcFork /Users/Bond/ /Volumes/James/Bond

Pokud jsme zadali příkaz v nanejvýš několikaminutovém odstupu od minulého příkazu, není nutné znovu zadávat administrátorské heslo. Počítač provede vlastní zkopírování souborů – po skončení se opět objeví prompt shellu. Tímto je první část operace, zkopírování domovské složky na nové místo, za námi. Nyní potřebuje říct systému, kde naši domovskou složku hledat.

Pokud jste obeznámeni s nějakým UNIXem, pravděpodobně prohlásíte něco ve smyslu „/etc/passwd“. Ale chyba lávky, Mac OS X používá zcela jiný systém ukládání informací, nejen o uživatelích, ale i o dalších částech a parametrech systému, vše se nastavuje pomocí programu NetInfo Manager. Poté, co ho spustíte, vyhledejte ve sloupcové struktuře správné místo s uloženými informace o uživatelích – vodítkem vám může být obrázek. Poté, co se naleznete, klikněte na ikonku zámečku, abyste mohli obsah editovat a najděte položku – zde přepište cestu /Users/Bond na /Volumes/James/Bond, uložte, odlogujte se a opět přilogujte. A jak zjistíte, že změna proběhla úspěšně? Zvolte ve Finderu v menu Go položku Home a podívejte se v záhlaví, pomocí kliknutí na jméno okna spolu s klávesou jabko, kde se složka nachází. Pokud jste se drželi návodu, měla by to být nově zkopírovaná složka.

Pokud se po loginu přestanou korektně zobrazovat ikonky aplikací a zobrazují se pouze jako složky, je někde něco špatně – pravděpodobně s právy a s vlastnictvím. Doporučujeme se zalogovat jako root a vrátit vše do původního stavu přepsáním cesty v NetInfo, případně zkušenější mohou pátrat pomocí shellu, kde se liší originál a kopie vaší domovské složky.

Příliš mnoho ploch

Důvodem k najití řešení byla opět praktická potřeba – jsem zvyklý aktivně pracovat s plochou a jelikož mezi OS 9 a OS X dynamicky přecházím, nechci vždy něco hledat někde jinde (ze stejného důvodu používám DragThing či aplikaci ASM, která vytváří stejné menu aplikací, jako starý Mac OS). Proto jsem chtěl používat stejnou pracovní plochu jak pod Mac OS 9 a OS X. Jak již bylo řečeno výše, desktop je pouze složka v domovském adresáři, a tedy takto na něj lze i pohlížet z praktického hlediska. Mimochodem, zkuste si otevřít tuto složku, snad poprvé na Macu budete mít možnost vidět tytéž soubory ve Finderu 2x.

Řešení, jak používat stejnou plochu pod oběma systémy, je velmi triviální. Odlogujte se, přilogujte se jako root a ve složce uživatele, u kterého chcete mít přístup na plochu z Mac OS 9, smažte složku Desktop. Nyní jděte na váš disk, který používáte jako primární, najděte standardně neviditelnou složku Desktop Folder a vytvořte jejího zástupce v domovské složce uživatele. Toho přejmenujte na Desktop. Odlogovat, přilogovat jako správný uživatel – a hle, ono to funguje.

Samozřejmě, je potřeba brát v potaz minimálně dvě věci: vzhledem k tomu, že to, co vidíte na ploše v Mac OS 9, je množina VŠECH objektů ve standardně neviditelných složkách Desktop Folder na všech discích, nemusíte na ploše pod Mac OS X vidět přesně to, co v OS 9 – záleží na tom, kolik máte disku, jakým způsobem používáte plochu a zda na ní vytahujete položky i z jiných disků, než hlavního. V určitých případech je prostě potřeba počítat s tím, že tyto položky neuvidíte.

Druhý problém možná bude způsobovat Mac OS X díky svému, řekněme, velmi nestandardnímu přístupu k rovnání ikonek na ploše. Po krátkém bádání se dá v pravé části objevit určité pravidlo, založené na abecedním pořádku, ale nefunguje to 100%. Stručně řečeno, ikonky, které jsou někde ložené na ploše mimo pravou část, si svou polohu plus-minus zachovají, ikonky vpravo se stanou součástí pseudoabecedního chumlu. Toto automatické stěhování podle všeho neovlivňuje polohu ikonek pod OS 9, ale pro jistotu si pořiďte například aplikaci Desktop Reseter, která si umí polohy ikonek na ploše zapamatovat a následně je vrátit na své místo.