Mac OS X: uživatelské prostředí zblízka 4 - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Software  

11. září 2001, 00.00 | Aneb co se nám do předchozích dílů nevešlo: tlačítka, vynucené ukončování aplikací, panel informací, kontextové menu a další drobné, leč důležité funkce.

Většinu významných rozdílů v uživatelském rozhraní mezi Mac OS X a Mac OS 8 – 9 jsme si už ukázali, pojďme se teď spíš věnovat drobnostem.

Tlačítka, checkboxy...
Okna a práci s nimi jsme si popisovali poměrně důkladně, ale zapomněli jsme na další části rozhraní, jakou jsou tlačítka, záložky, checkboxy a podobně. Přehledně si je můžete prohlédnout na obrázku, jedná se o podobné prvky jaké má Mac OS 9, pouze standardní tlačítka jsou výrazně jiná – nyní tzv. „default“, neboli tlačítka zmáčknutelná pomocí Enteru, modře, případně šedivě pulzují, jakoby volala do světa „zmáčkni mě“... Některé z prvků Aqua rozhraní jsou bohužel trošičku větší než prvky v Mac OS 8 a 9, což může představovat problém pro tvůrce aplikací pro oba systémy: pro který mám rozhraní optimalizovat?

Hodinky
Prvek, kterého si možná všimnete hned při startu systému, je nový „čekací“ kurzor. Tolik populární přesýpací hodiny ve Windows a klasické náramkové hodinky v Mac OS nyní doplňuje „plážový míč“ – ikona převzatá z NeXT systémů. Systém však občas netuší, jakou ikonu použít, resp. mu do toho asi kecají aplikace a zobrazují si klidně své hodinky, případně každou chvíli něco jiného. Každopádně, zatím uvidíte „míč“ častěji než by se vám líbilo, protože tu a tam se aplikace prostě na chvíli kousne a chroustá, případně „nic nedělá“ (v lepším případě). Naštěstí, v takovém okamžiku stále jde bez problémů přepnout do jiné aplikace – UNIX je holt UNIX.

Vynutit konec
Pokud se aplikace rozhodla, že nebude dělat už vůbec nic, je tu snadné řešení (fanfáry prosím!). Stačí kdykoliv stisknout oblíbenou kombinaci jabko-alt-esc a místo ukončení konkrétní aplikace se objeví okno, které umožní vybrat, kterou aplikaci chce uživatel ukončit. Systém by prostě měl ustát všechny problematické aplikace a vždy nabídnout elegantní cestu, jak se jí zbavit, bez ohrožení ostatní aplikací. Výjimku tvoří aplikace běžící v Classic prostředí – jelikož to je v podstatě starý dobrý Mac OS 9, jedna aplikace občas „sejme“ všechny, a tak je nutné Classic restartovat. Jinak se ale obvykle pád nebo sestřelení aplikace obejde bez jakýchkoliv komplikací.

Informace
Změny se nevyhnuly například oknu informací, které přináší základní informace o objektech ve Finderu. V Mac OS X je použitý jiný princip zobrazování informací, kdy je pouze jedno okno informací, které kontextově mění svůj obsah podle právě zvoleného objektu či objektů. Pokud je vybrán pouze jeden objekt, zobrazuje okno všechny informace, které se k němu vážou, pokud více objektů, zobrazuje pouze společné informace, například celkovou velikost všech označených objektů a podobně.

Panel informací se dočkal také rozšíření, které respektují nový systém – o přiřazování aplikace pro určitý typ souboru jsme již psali v dílu věnovanému této problematice, kromě toho lze snadno zobrazit nastavení práv k určitému souboru či složce a pokud má uživatel k danému objektu dostatek práv, může je zde i snadno měnit.
U dokumentů se zobrazuje preview, které je buď skutečným obsahem dokumentu, nebo
pouze zvětšenou ikonkou – záleží, zda si systém s dokumentem poradí.

Panel informací také rozlišuje typy aplikací – zda je program určený pro Mac OS X, nebo pouze pro Classic prostředí. V případě, že je aplikace spustitelná pouze přes Classic vrstvu, lze u programu nastavit také velikost paměti. Zde lze také nastavit, že se i Carbon aplikace, které se normálně spouštějí přímo pod Mac OS X, spustí pod Classic vrstvou – v takovém případě se ihned objeví opět i možnost nastavit paměť. Pochopitelně, musí jít o Carbon aplikaci vůbec spustitelnou pod Mac OS 9.

Mnoho uživatelů určitě potěší, že i v Mac OS X funguje snadné kopírování ikonek – stačí pouze označit, zkopírovat a vložit, tak, jak to známe nyní. Poznámky, které možná někteří z uživatelů používají, nejsou kompatibilní s Mac OS 9 – prostě se navzájem nezobrazí.

Vícetlačítkové myši
Pokud k Mac OS X připojíte myš s více tlačítky, asi s uspokojením zjistíte, že funguje v podstatě tak, jak by se dalo očekávat – pravé tlačítko funguje pro vyvolání kontextového menu, a pokud snad máte myš s kolečkem, kolečko bude korektně fungovat v části aplikaci – širší podpora kolečka by se měla dostavit v Mac OS X 10.1.

Kontextové menu a bundly
Nyní tedy již lze snadno vyvolávat kontextové menu k objektům ve Finderu nebo v aplikacích, bohužel však zatím Apple nedává možnost ostatním tvůrcům, aby dodávali k kontextovému menu ve Finderu vlastní funkce – to by opět, spolu s dalšími novinkami v oblasti kontextového menu, měla umožňovat nová verze OS X. Zatím se tedy v kontextovém menu můžeme potkat s vyloženě základními příkazy, i standardní menu v OS 9 je v tomto směru bohatší.

Co může někoho zaujmout, je příkaz Show Package kontent, který ukáže jinak utajený obsah tzv. „bundlu“. Toto je způsob ukládání aplikací či jiných softwarových částí, kdy jedna složka, tvářící se jako soubor či aplikace, v sobě sdružuje více souborů, které k dané aplikací patří, případně i více verzí dané aplikace – tak jak tomu je například u AppleWorks 6.2. Pro běžného uživatele má tento princip tu výhodu, že by se v případě mnoha aplikací mohl zbavit kvanta různých vedlejších souborů – ty by se prostě „schovaly“ do bundlu aplikace. Jinak nelze než doporučit se v takto otevřených bundech „nerýpat“, neboť pokud nevíte, co činíte, můžete ohrozit funkčnost takto zkoumané a pitvané aplikace.

Jak již bylo řečeno v úvodu, tentokrát jsem se věnovali spíš drobnostem, příště už nakousneme další významnou část Mac OS X, a tou je síťování.