Novinky v Mac OS X, 3. část -jak se tiskne... - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Software  

5. října 2001, 00.00 | Podpora tisku byla oproti předchozí verzi významně vylepšená, Mac OS X 10.1 standardně podporuje stovky tiskáren. A k tomu si řekneme, jak trvale nastavit "evropský" formát A4 jako standard.

Jednou z věcí, která si zcela určitě v předchozích verzích zasloužila kritiku, byla podpora tisku. Uživatelé navyklí na komfort Chooseru (Připojení), široké možnosti nastavení a úprav byly poněkud zmateni naprosto minimální podporou v Mac OS X 10.0. Se systémem se dodávaly ovladače pro některé inkoustové tiskárny od známých výrobců, ovšem profesionální uživatele asi více zajímá podpora PostScriptových laserových tiskáren – a ta byla tristní. Základním problémem bylo, že nešlo vybrat .ppd informační soubor k tiskárně – tato volba prostě neexistovala. Díky tomu ani nebylo možné využívat všechny možnosti tiskáren, tedy například nastavení různých rozlišení či vylepšení tisku, ale také nebylo možné ani využít například možnost duplexního tisku.

Tato poměrně katastrofická situace je naštěstí minulostí, nyní by měl PrintCenter, jak se jmenuje aplikace starající se o správu tiskáren a tisku, fungovat tak, jak jsou uživatelé zvyklí. Inkoustové tiskárny, připojované přes USB, by měly být opravdu plug&play, a samy se po připojení nakonfigurovat. Výrazně vylepšená je podpora laserových tiskáren – v základní instalaci systém podporuje více než 200 PostScriptových tiskáren od nejrůznějších známých výrobců, kromě toho je zde možnost si k tiskárně, která není rozpoznána, nainstalovat vlastní PPD. Obě tiskárny, které jsme mohli testovat, byly automaticky rozpoznány, systém obě „uměl“, v případě poměrně nového stroje HP LaserJet 9000 nabídnul i podporu pro instalovaný duplex a více zásobníků – z tohoto hlediska se tedy jedná o významný postup vpřed. Další inovativní prvky, například možnost náhledu libovolného tisku prostřednictvím automatického vytvoření PDF souboru, nebo snadná tvorba uživatelsky nadefinovaných profilů tisku, zůstaly pochopitelně zachovány.

Grafiky a sazeče, kteří používají výstup pro další zpracování, například osvit nebo tisk na digitálních strojích, možná udiví velmi chabé nastavení v položce výstupu do souboru – lze pouze zvolit, zda výstupem bude PDF, nebo PostScript, přičemž PDF bude vytvořeno pomocí interního enginu, který vytvoří soubor ve formátu PDF 1.3. Při ukládání do PostScriptu se vytvoří soubor ve formátu PostScript 3, který automaticky obsahuje i písma.

Jedním z problémů, které přetrvaly, je absence ručního nastavení standardního tiskového formátu. V US systému, při nastavené angličtině (tedy US angličtině, ne britské), je pochopitelně nastaven formát US Letter, což u Mac OS nebylo problém změnit, respektive trvale uložit tyto změny (potvrzení změn v Print Setup pomocí option+OK). Bohužel, u Mac OS X již tato možnost není, a tak nezbývalo, než vždy ručně nastavovat formát papíru pro každý soubor. Při hledání na internetu jsme našli pouze jeden, ne příliš korektní tip, jak se přebytečných formátu papíru zbavit, proto jsme v redakci důkladně pátrali v systému, až jsme našli to správné místo, kam je potřeba sáhnout.

V souboru

/System/Library/Frameworks/ApplicationServices.framework/ Frameworks/PrintCore.framework/Versions/Current/Resources/ English.lproj/Localizable.strings

je proměnná "DefaultPaperSize" = "na-letter";. Hodnotu této proměnné je potřeba upravit tak, aby obsahovala označení formátu A4 – výsledek tedy bude vypadat takto: "DefaultPaperSize" = "iso-a4";. Názvy formátů papírů můžete nalézt o úroveň výše, v souboru PaperInfo.xml.

A jak přesně můžete tento krok provést? Jednou z možností je přilogovat se jako root, a provést „operaci“ standardním TextEditem nebo programem PropertyListEditor (součást vývojářských nástrojů), další varianta je v použití aplikace Pseudo, která umožňuje spustit pouze určitý program s rootovskými právy – uživatel se tedy nemusí odlogovat, ale s konkrétní aplikací (pochopitelně pokud zná root heslo) může pracovat jako root.

Celkově je nová verze PrintCentra pozitivním posunem vpřed, i když slabá místa se dají najít – stále nelze zjistit konfiguraci tiskárny, ani další informace, i pro zobrazení informace, které PPD se používá, uživatel musí vstoupit do jiné aplikace a nechat si zobrazit tzv. Summary, neboli soupis všech informací o dané tiskové úloze – PrintCentrum umožňuje pouze vybrat tiskárnu a následně sledovat její tiskové fronty – bohužel pouze přímo z této aplikace, tiskárny na ploše jsou v Mac OS X minulostí. Je také nutné zmínit značnou pomalost práce s PrintCentrem, především v okamžiku výběru tiskárny. Rovněž nastavení standardního tiskového formátu je z nepochopitelných důvodů nemožné nějakou snadnou cestou, a nakonec – definitivně nám vzali pejska (řeč je o populárním zvířeti, které v nastavení tisku symbolizovalo orientaci tisku...).