Xcode4: Build Phases podruhé - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Informace  

20. července 2011, 00.00 | V současnosti se v našem seriálu o programování v prostředích Cocoa a iOS zabýváme novinkami vývojového prostředí Xcode 4. Minule jsme se seznámili s "Build Phases"; dnes si toho o nich řekneme trochu více.

V předchozím dílu jsme si vysvětlili, co to vůbec Build Phases jsou a k čemu slouží; ukázali jsme si také, kde je v Xcode 4 najdeme a jak je můžeme upravovat. Seznámili jsme se i s nejzákladnější a nejběžnější úpravou – ověření (a případnou změnou) toho, které soubory vývojový systém do které z fází zařadil.

Dnes toto téma dokončíme tím, že si ukážeme, jak přidávat nové vlastní fáze – a proč je to někdy zapotřebí.

Přidávání a rušení fází

Chceme-li přidat do některého z cílů vlastní vývojovou fázi, můžeme k tomu použít služeb z nabídky "Editor / Add Build Phase", nebo kulaté tlačítko v pravém dolním rohu – to je dobře vidět na ilustraci v minulém dílu našeho seriálu. Obě varianty nám nabídnou tři možnosti:

• "Copy Files": kopírování souborů

• "Run Script": spuštění obecného programu v rámci sestavení cíle

• "Copy Headers": kopírování hlavičkových souborů do výsledné knihovny. V iOSu, kde nemůžeme sestavovat standardní frameworky, to v podstatě nemá smysl, a podrobněji si tuto fázi popisovat nebudeme (k sestavování a používání statických knihoven – jež přináší řadu nepříjemných podrazů – se podle zájmu případně vrátíme později).

Existují i některé další možnosti, ale normálně se s nimi nesetkáme: pokud jsme zrušili některou ze standardně připravených fází (tedy "Copy Bundle Resources", "Compile Sources" nebo "Link"), tyto příkazy nám umožní je opět přidat. V odpovídajících typech cílů navíc mohou být fáze, jež v běžných projektech pro iOS – jimiž se nyní zabýváme přednostně – nemají smysl vůbec ("Build Carbon Resources").

Chceme-li některou z fází smazat, stačí klepnout na křížek v jejím pravém horním rohu (i ty si můžeme připomenout na ilustraci minulého dílu): po ověření, zda to myslíme vážně, Xcode zvolenou fázi odstraní.

Kopírování souborů

Základní a nejběžnější služby kopírování souborů samozřejmě zajistí standardní fáze "Copy Bundle Resources", jejímž prostřednictvím můžeme zkopírovat libovolné soubory z projektu do složky sestavované aplikace.

Pomocí dodatečných kopírovacích fází si ale můžeme vyžádat další služby; kopírovat lze na řadu volitelných míst, a navíc oproti "Copy Bundle Resources" máme k dispozici dvě velmi praktické možnosti:

• kopírovat do pojmenované složky uvnitř cílového místa;

• kopírovat pouze při instalaci (ale ne při testování).

Význam prvé možnosti je zřejmý – u složitějších projektů mnohdy chceme rozdělit pomocné soubory pro lepší přehled a pohodlnější zpracování do samostatných složek podle typu.

Druhá se na první pohled zdá trochu podezřelou – jaký může mít smysl kopírování dat pouze při instalaci; vždyť pro testování je potřebujeme stejně?

Rozsáhlá data ale může být při testování vhodnější používat z jiné složky, než kde budou uložena finálně – zvláště při testování v simulátoru je velkou výhodou to, že můžeme data načítat přímo z projektu, zhruba nějak na tomto principu:

-(NSString*)dataPath {
#if TARGET_IPHONE_SIMULATOR
  return [[[[NSString stringWithUTF8String:__FILE__]
    stringByDeletingLastPathComponent]
    stringByDeletingLastPathComponent]
    stringByAppendingPathComponent:@"data"];
#else
  return [[NSBundle mainBundle] bundlePath];
#endif
}

Není pak zapotřebí gigabyty dat zbytečně kopírovat do několika různých složek, representujících simulátory různých versí systému.

Obecné programy

Daleko nejflexibilnější možnosti ovšem přináší fáze "Run Script". V ní můžeme jako součást sestavení cíle spustit libovolný program (napsaný v kterémkoli z dostupných skriptovacích jazyků – v praxi se asi nejčastěji používá unixový shell, ale samozřejmě na něj nejsme omezeni).

Připomeňme, že Xcode rozhoduje o pořadí jednotlivých fází na základě jejich vstupních a výstupních souborů. U kopírovací fáze s tím není problém (je zřejmé, co je zdrojem i co je cílem); u obecného skriptu to ale nijak automaticky zjistit nejde. Musíme proto jména zdrojových i cílových souborů vložit ručně.

Pro přístup do standardních složek, s nimiž Xcode pracuje, můžeme používat proměnných – a to jak ve vlastním skriptu, tak i v definici souborů. Příkladem takové proměnné je např. SRCROOT, jež obsahuje cestu ke složce projektu. Vzhledem k tomu, že těchto proměnných je hodně, nabízí Xcode šikovnou možnost: při běhu skriptu vypíše jejich seznam spolu s jejich aktuálními hodnotami; k tomu slouží přepínač "Show environment variables":

Ostatní je asi zřejmé – přepínač "Run script only..." má podobné postavení jako ve fázi pro kopírování souborů.

Pomocí této fáze můžeme do sestavení projektu zahrnout libovolně komplikované vlastní kroky, namátkou třeba

• specializované "překlady" našich vlastních "skriptů" (to by bylo možné zajistit i jinak, pomocí tzv. "Build Rules", ale takhle je to obvykle pohodlnější);

• generování zdrojových kódů, jež se budou dále překládat standardním překladačem;

• automatické verzování;

• generování a úpravy lokalizačních textů;

• dodatečné zpracování sestavených souborů...